Hlavní navigace

Jiří Rynt (Ericsson): Za Asií nezaostáváme a aféra Huawei na nás neměla vliv

12. 8. 2019
Doba čtení: 15 minut

Sdílet

Ericsson s O2 a CETINem provedl první testy 5G a rád by se dostal také do tuzemské rádiové části sítě.

Jedním z hráčů, který se v Česku připravuje na příchod 5G sítí, je švédský Ericsson. Ten v současných mobilních sítí nemá žádnou rádiovou část, ale v rámci 5G by to chtěl změnit. První testy už ostatně provedl v Kolíně společně s O2 a CETINem.

Jiří Rynt z Ericssonu v rozhovoru pro Lupu popisuje, jaká je současná forma této firmy, proč nezaostává za konkurencí z Asie, jaké 5G přinese reálné využití či jak se bude při nasazování postupovat.

Ericsson získal od Evropské investiční banky (EIB) půjčku 250 milionů eur a ve firmě proběhlo velké propouštění, a to především ve jménu 5G. K čemu byly tyto kroky potřeba a jak je vnímáte z Česka?

Půjčku a reorganizaci bych od sebe oddělil. Zásadní reorganizace je už historie. Před asi dvěma a půl lety Ericsson vyměnil své vedení a nový generální ředitel Börje Ekholm firmu nasměroval trochu jiným směrem. Absolutní prioritu dostalo 5G a některé portfolio jsme zúžili. Prodali jsme například majoritní podíl v televizním byznysu. Současně s tím se dělala kompletní revize kontraktů. Především to bylo v oblasti managed services. Kontrakty, které pro nás byly nevýhodné a zatěžující, byly postupně vypovídány, případně znovu vyjednávány. Vypovídány byly i za cenu zaplacení penále.

Co se týče propouštění, celkově jsme nakonec počty zaměstnanců více méně nesnižovali. Spíše se měnil poměr počtu lidí ve výzkumu a vývoji, prodeji, provozu a výrobě. Ve výzkumu a vývoji došlo vlivem prioritizace 5G k velkému posílení, v televizním byznysu naopak k úbytku, protože tato část byla prodána a zaměstnanci tudíž převedeni k jinému zaměstnavateli. Stejně tak to většinou bylo s vypovězenými kontrakty v oblasti managed services.

Ohledně zmíněné půjčky, ta „jen“ posílila náš výzkum a vývoj a umožnila nám některé věci urychlit, a přitom nezatížit naše finance před plným nástupem 5G.

Došlo k těmto změnám a posunům také na českém trhu?

Česka se to nedotklo. Ke snížení počtu zaměstnanců z důvodů reorganizace nedošlo a výpovědi smluv se většinou týkaly oblasti managed services, které v Česku nemáme.

Nokia získala půjčku od EIB ještě větší. V souvislosti s evropskými výrobci mobilních technologií se poměrně často mluví o tom, že nestíhají konkurenci z Asie. Je to tak?

Konkurenci komentovat nemohu. Pokud se budeme bavit na evropské úrovni, nemyslím si, že bychom zaspali. To, že zde ještě není vidět tak masivní nástup 5G sítí, jako třeba v Asii nebo USA, může být dáno i nedostupností pásem či formou aukce licencí, která má vliv na rychlost přidělení frekvencí. Například v Číně operátoři za licence platí jen poměrně symbolický poplatek.

A pak je to samozřejmě potřebou 5G. Třeba v Česku operátoři zatím nenarazili na „strop“ využití frekvenčního přídělu. Jinými slovy frekvenční příděl je nelimituje v jejich byznysu. To se může velmi rychle změnit, ale momentálně v tomto stavu nejsme. Když se podíváte na daleko lidnatější země, tam už na „strop“ narazili. Lze poukázat na Spojené státy nebo Čínu. V danou chvíli již potřebovali nové frekvence. Vzhledem k tomu, jak je definováno 2G, 3G, 4G, jsou příděly vyprodány. Jediná možnost tedy je 5G, v prvním kroku konkrétně non-standalone 5G (NSA). Což zjednodušeně řečeno znamená, že 5G základnovou stanici připojíte k té 4G a řídíte ji pomocí LTE packet core. V neposlední řadě je to dostupnost terminálů pro přístup k 5G, kdy Evropa přichází „na řadu“ až nyní.

Šlo mi spíše o to, zda je pravda, že evropští výrobci jako Ericsson oproti Asii nezvládají.

Za čínskou konkurencí technologicky rozhodně nezaostáváme. Odmítám, že by Evropa obecně z pohledu výzkumu a vývoje mobilních komunikací zaostávala za Asií či kýmkoliv jiným. To, co je jinde vidět, je rychlejší a viditelnější implementace, což může evokovat to, že technologicky zaostáváme. Ericsson má v současné době kolem dvaceti komerčních kontraktů a má živé 5G sítě ve Spojených státech, Japonsku nebo Jižní Koreji. Jak můžete vidět, dodáváme 5G po celém světě.

Testovací 5G síť O2 a Ericssonu v Kolíně:

A co faktory jako rychlost dodávek, pružnost, cena? Hrají zde roli subvence v Číně?

My jako evropská firma na subvence nemůžeme dosáhnout. Pokud jde o cenovou konkurenceschopnost, v telekomunikačním byznysu jsem skoro 25 let a neumím si představit, že například globální operátoři, kteří si centrálně vybírají dodavatele 5G technologií, by si vybrali takové dodavatele, kteří by se od sebe dramaticky lišili cenou. Opravdu si nemyslím, že bychom byli dražší.

Asijská konkurence ale jinak na trh určitě vliv měla. Nízká cena tlačila i na nás, velmi silně hlavně na počátku milénia, kdy nás donutila vybírat velmi ostrou „zatáčku“ z pohledu nákladů a celkové profitability. Náklady se musely významně snižovat. To se projevilo třeba v tom, jak se přistupuje k vývoji softwaru z pohledu zpětné kompatibility vůči hardwaru. Například před více než 20 lety jsme garantovali možnost instalace zcela nového softwaru i na 10 let starý hardware, samozřejmě za určitých podmínek a mírných omezení, což ale znamenalo zvýšené náklady na důkladné testy kvůli relativně malému množství takových instalací. To už teď není možné, některé věci už si nelze dovolit, protože by to pak cenově nevycházelo.

Promlouvá do výběru dodavatelů 5G probíhající aféra kolem Huawei?

Vliv měly zákazy ve Spojených státech, Austrálii a na Novém Zélandu. Nikde jinde jsme nezaregistrovali, že by nás tato věc jakkoliv zvýhodnila.

Na českém trhu to také nevnímáte?

Na působení zastoupení Ericssonu v České republice to nemělo vliv.

Shrnul byste pozici Ericssonu na zdejším trhu?

Na českém trhu je dominantním dodavatelem Huawei a minoritně Nokia. My žádnou radiovou část nedodáváme a jsme dodavateli core sítě jednoho z operátorů. Také dodáváme kompletní systémy pro circuit switching volání, packet switching volání, IMS/VoLTE, centrální databáze a dodáváme i například mediační systémy a podobně. Z toho pohledu jsme poměrně silně zastoupení. Máme velmi silný a kompetentní lokální tým a jsme schopni zabezpečit instalace systémů.

5G v současné době kontrahováno nemáme, na to budou operátoři teprve vypisovat výběrová řízení. Na 5G NSA z pohledu packet core kontrakt s jedním z operátorů máme. Tam jde o relativně malé úpravy stávajícího paketového core. Co se týče plnohodnotného 5G, tedy standalone (SA), na to kontrakt nemáme.

Budete mít větší ambice se u 5G do rádiové části dostat?

Určitě ano, budeme se o to pokoušet. Obchodní kroky už podnikáme.

Firmy O2 a CETIN provedly v Kolíně první testy 5G sítě na 3,5 GHz, kde se kompletně využily vaše technologie. Jak tyto testy hodnotíte?

Má to dva aspekty. Operátor získá zkušenosti s naším 5G, na které si může „sáhnout“ a vyzkoušet ho. Pro nás je to pak demonstrace schopností a vyvracení toho, že je Evropa technologicky pozadu. Poměrně rychle jsme schopní dodat základnovou stanici, rozchodit core a vše zprovoznit v živé síti. Jsme rádi, že jsme mohli demonstrovat rychlosti v pásmu, jež bylo k dispozici. Také byl poměrně značný zájem o to si naši základnovou stanici prohlédnout. O2 a CETIN myslím ocenily, že se mohly podívat na technologie, které jinak nepoužívají, kromě jiného i z pohledu dodavatele. A to nejen v 5G, ale i v LTE, protože vedle 5G se musela postavit také LTE síť, která přenesla signalizaci. Byl to jeden z iniciačních kroků toho ukázat, jak velký zájem máme být dodavateli 5G sítě v Česku.

Při testech této 5G instalace se dosáhlo na maximální rychlost downloadu 516 Mb/s, přičemž do sítě se v podstatě skoro žádná zařízení nehlásila. Jsou tyto rychlosti uspokojující?

Tato rychlost se blížila teoretickému limitu daného šířkou spektra. V laboratoři bychom dosáhli o pár desítek Mb/s více. Na 5G budeme běžně dosahovat na rychlosti v řádech stovek Mb/s a gigabity budou k dispozici spíše v určitých hotspotech, které na to budou připraveny. Teoretická hodnota je v současných 5G standardech maximálně zhruba 20 Gb/s. Těchto čísel nebudeme dosahovat venku na ulici, opravdu půjde o stovky Mb/s, v lepším případě. U běžného LTE na ulici dosahujete průměrné rychlosti do zhruba 40 Mb/s. I tak bude 5G výrazné zlepšení.

O2 a CETIN měly k dispozici pásmo 60 MHz. Extrémně velkých rychlostí se bude dosahovat spíše u high-bandu, což jsou frekvence, které jsou v přídělu jako například 28 MHz, kde bude k dispozici daleko větší šířka pásma. To se bude týkat budov, nákupních center, továren. Když se podíváte na zmiňovaných 20 Gb/s a vedle toho na propustnost výpočetních částí v rámci současných datových center, zjistíte, že například přes jeden blade by se něco takového zřejmě nedalo „protlačit“. Je to hranice, ke které se budeme v průběhu let postupně přibližovat.

Jak to bude s odezvou? Testy v Kolíně ukazovaly hodnoty kolem 18 až 20 milisekund.

V 5G by to měly být jednotky milisekund. To ale záleží na celém řetězci uzlů v síti včetně přenosových systémů operátorů. Zatímco vám u LTE při synchronizaci základových stanic více méně stačila časová synchronizace, nyní potřebujete i fázovou. Tou musíte synchronizovat celý řetězec spojení, od základnové stanice až po výstup ven z mobilní sítě. Není to jenom o instalaci základnových stanic, do značné míry se musí „sáhnout na úplně všechno“. Od antén počínaje až po BSS/OSS systémy.

Jaké budou kroky při nasazování 5G v Česku?

První krokem bude spuštění 5G NSA pro rychlá mobilní data pravděpodobně v centrech větších měst. Takže na 5G mobilech uvidíte ikonku 5G a samozřejmě nejen to, dočkáte se i rychlejších dat. Další věcí bude „fixní“ mobilní broadband jako „náhrada xDSL“ připojení. To nebude plošná záležitost a jen doplní to, co už se ostatně na 3,7 GHz děje. A třetí aplikací budou průmyslová nasazení, která budou hodně izolovaná a pravděpodobně budou mít často i vlastní paketový core.

Jiří Rynt, Ericsson
Autor: Ericsson

Jiří Rynt, Ericsson

Jinak to ale bude probíhat tak, že si operátoři přikoupí nové rádiové části a více BTS připojí na optiku?

Více méně ano. Všichni výrobci jsou vázáni standardy, takže se v případě 5G NSA připojuje nová základnová stanice k existující LTE stanici. Ať už je to separátní box, nebo karty do stávajícího Single RAN systému. Základnová 5G SA stanice pak připojí přímo k novému 5G SA packet core. Pak jsou otázkou prostředky pro baseband – zda můžete sdílet s 4G, 3G, 2G. To je technická nuance. Daleko náročnější věcí bude úprava anténních systémů, protože velmi pravděpodobně bude nutné vyměnit antény. Tyto práce hrají finančně významnou část nasazení jakékoliv technologie, 5G nevyjímaje. Když operátoři v aukci získají 700 MHz, stoprocentně budou muset sáhnout na všechny antény i pro pásma 800/900 MHz, a to pro ně bude výzva.

O jakých se zde bavíme finančních částkách?

Na to vám nedokáži odpovědět. Naposledy jsme v Česku instalovali síť pro Oskara, kterou jsme dokončovali někdy v roce 2003 a „dočišťovali“ v roce 2004. Od té doby nemáme lokální organizaci, která by toto dělala.

Jak významnou roli budou v 5G sítích hrát věci jako virtualizace a softwarově definované sítě (SDN)?

Naprosto absolutní. Když se definovalo LTE, virtualizace pro telco byla v plenkách a málokdo v té době měl „telco“ cloudové systémy. Pro 5G už se uvažuje výhradně o nativních cloudových systémech (cloud native). V našem portfoliu vyjma koncových rádiových částí a baseband částí, které zatím nikdo není schopný udělat na virtualizovaných, respektive cloudových platformách, nenajdete hardware, který by byl vyvíjen specificky pro jednotlivé elementy 5G sítí. Cloud včetně distribuovaného cloudu tedy bude naprostý základ.

Virtualizace každopádně postupuje i do rádiové části a velmi brzy bychom tak měli být schopní takto nabízet i virtualizovanou baseband část. Operátoři tak budou muset mít více datových center. Některá budou menší a budou tam například nainstalované a částečně centralizované baseband části radiové sítě. Potřebu existence také i velkých cloudových datových center asi nemusím ani zmiňovat.

Sbližují se tedy stále více oblasti telco a IT? Například u VMwaru je o jeho virtualizační a cloudové nabídce pro operátory stále více slyšet.

Určitě ano, ale ještě nějakou dobu to potrvá. My třeba máme na globální úrovni s VMwarem velmi úzké partnerství a nejsme sami. Společně s VMwarem například spolupracujeme na tom, aby jejich produkty technicky splňovaly to, co v ekvivalentu poskytovaly fyzické telco uzly například z pohledu failover procedur a tak dále. I my z této spolupráce samozřejmě těžíme, protože virtualizace a cloudifikace je věc daná a s VMwarem se v sítích operátorů potkáváme často.

Budou se z firem jako Ericsson stávat více softwarové než hardwarové firmy?

Jednoznačně. Když o tom teď přemýšlím, tak co jsme se zatím nepokoušeli nahradit, jsou mobilní gatewaye pro circuit switching. To jsou uzly, které mají kapacitu například až 80 tisíc erlangů. Kdybyste něco takového měli zkoušet odbavit v současných datacentrech, poměrně jednoduše je „odvaříte“, nebo na nich prostě nenajdete některá starší rozhraní.

Circuit switching si v části přenosu hlasových dat (nemluvím o signalizaci) jako jeden z mála drží „svou“ hardwarovou pozici, ale je to pouze otázka výpočetního výkonu datových center, takže nejde o to „jestli“, ale „kdy“. Bavíme se o tom, kdy datacentra budou mít větší kapacitu než na míru ušitý hardware pro velmi konkrétní výpočetní operace ve smyslu rychlého spojování circuit switching hovorů v objemu třeba desítek milionů spojení.

Můžou dodavatelé telco hardwaru tento přerod bez problémů zvládnout?

Myslím si, že ano. 5G je také určitá příležitost začít znovu. Z pohledu standardů se za LTE udělala „tlustá čára“ a systémy se začaly definovat znovu při využití nejnovějších standardů v IP, bezpečnosti a tak dále. Určitá kompatibilita mezi LTE a 5G je, ale tlustá čára se rozhodně udělala. LTE si za sebou ještě táhlo nějaký „balast“ toho, co musí poskytovat a s čím musí být plně kompatibilní. U 5G je do zcela jinak. Z tohoto pohledu je tak pro lidi z branže přechod od LTE k 5G větší revoluce než přechod od 3G k LTE. I když to pro zákazníky nebude viditelné.

Jaké jsou realistické scénáře, k čemu půjde 5G využít? Kromě již zmiňovaného fixního bezdrátu a spol.?

Kromě mobilního širokopásmového připojení bych například nezavrhoval dopravu. Teď nemluvím o autonomních automobilech, ale třeba o železnici. Obsluha všeho na nádražích či v koridorech může nastat poměrně rychle. Jsme také zapojení v projektech v dolech, a to jak povrchových, tak hlubinných, kde se již používají na dálku řízená vozidla. V jedné ze západních zemí budeme kompletně pokrývat jejich atomové elektrárny. Obecně 5G privátní sítě začínají být realitou ať již z pohledu plánů i realizací.

V mnoha firmách se nyní standardně využívají profesionální Wi-Fi sítě zvládající průmyslový chod. Existují však subjekty, které už jsou na hranici schopností a kapacity těchto Wi-Fi sítí, a právě pro ně je 5G ideální řešení. Příkladem může být jeden z britských přístavů, který byl dříve pokrytý 48 Wi-Fi hotspoty. Nedostupnost služby skrze tuto síť se počítala i na desítky minut denně. To při výpadku způsobovalo nemožnost v danou chvíli ukotvit a vyložit či naložit lodě. Pokud není Wi-Fi ovlivňováno interferencemi zvenčí, je do určité míry porovnatelné s 5G. Ale z pohledu garance odezvy či datového toku nemá šance se s 5G srovnávat. V přístavu se tedy zmiňovaných 48 Wi-Fi hotspotů nahrazuje dvěma 5G základnovými stanicemi s dedikovaným paketovým core. Při testovací provozu měla síť nulové výpadky a vzhledem k penále, které přístav musel platit za například pozdní vykládku, se řešení zaplatí za méně než půl roku.

Je tedy 5G v průmyslových a dalších areálech reálnou konkurencí pro Wi-Fi?

Ano, ve většině případů 5G zpočátku nahrazuje Wi-Fi.

A co koncový uživatel? Zde se operátoři obávají, že bude těžké náklady na 5G zaplatit.

Je možné, že se společně s 5G objeví tarify na základě rychlostí, a nikoliv objemu dat a dalším aspektem může být i „ocenění“ latence. Hry zřejmě budou tvořit zajímavou součást 5G. I třeba takový Netflix, jak se zdá, asi do herního průmyslu půjde (šlo by spíše o interaktivní obsah, který si Netflix testoval na Black Mirror: Bandersnatch – poznámka redakce) a 5G pro to bude ideální. Bude možné přenést grafický výpočetní výkon na cloud (s tím počítají streamovací služby jako Google Stadia či Microsoft xCloud – poznámka redakce). Herní průmysl je jeden z těch ochotnějších platit za rychlé připojení s nízkou odezvou.

V neposlední řadě, když porovnáte spektrální účinnost 2G, 3G, LTE a 5G, je, a hlavně v blízké budoucnosti bude přenesený počet bitů na jeden Hz u 5G významně vyšší. To znamená, že když budou operátoři nabízet větší datové toky, náklad na frekvenční propustnost a síť bude menší. Jen pro zajímavost, to není má analýza, tuto informaci jsem slyšel z úst zástupce jednoho z globálních operátorů, když jsem byl služebně v jeho centrále. Existuje tedy i tato dimenze, která může pomoci k tomu, aby obchodní model 5G sítí začal vycházet.

V 5G je také od počátku definovaná možnost standardy kontrolovaného přístupu vývojářů k anonymizovaným datům. Takzvaný data exposure. To v budoucnosti přinese vývojářům daleko jednodušší možnosti a příležitosti kontrolovaně a bezpečně integrovat své aplikace do mobilní sítě bez toho, aby byla ohrožena bezpečnost dat a soukromí uživatelů. Velmi často nepůjde o nové nápady na využití těchto dat, ale v současnosti se například dodatečnými systémy musí zajistit anonymizace dat a výsledky za relativně krátké období se zpracovávají offline.

BRAND24

Představte si například plánování MHD pomocí informací o přesunu lidí třeba v rámci Prahy. Tyto informace by bylo samozřejmě možné získat již dnes. Nicméně operátoři by museli data anonymizovat a velmi pravděpodobně bychom získali informace o jednom pracovním dni, které bychom zpracovávali offline. Představte si ale aplikaci, která je toho schopna online, 24/7, je schopná zachytit trendy, vliv výluk na komunikacích a tak dále. I to je obchodní možnost, která přijde až s nasazením 5G SA, na které bude kromě 5G možno připojit i 4G. Nicméně to byl jeden z mnoha možných příkladů obchodního využití.

V době reklam, které na nás „útočí“ ze všech stran, je možné si představit třeba i to, že si budete moci zvolit nezlevněný tarif, který nebude obsahovat reklamu, kterou bude jinak operátor vkládat do datového toku jako zdroj svého dalšího příjmu.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).