Dvě stovky zemí a obrat třicet milionů dolarů. John Vanhara zjednodušil nakupování v amerických obchodech nejprve svým rodákům, a pak i zbytku světa. Nejsilnější trhy dnes už globálního Shipita jsou v současnosti v Austrálii, Rusku nebo Brazílii.
Teď ale služba mění majitele, Vanhara ji prodal private equity firmě Tritium Partners. „Firmu jsem hned prodávat nechtěl. Budoval jsem Shipito tak, že ho budu vlastnit celý život a dělal jsem rozhodnutí s výhledem na hodně let dopředu,“ říká Vanhara v rozhovoru pro Lupa.cz.
Nakonec ale názor změnil. „Hlavní důvod prodeje byla příležitost. Prodat firmu by chtěl každý, když by měl ideálního kupce. Já to cítil stejně, ale nevěřil jsem, že se to stane. Že přijde někdo, kdo mi dá peníze, které chci,“ vysvětluje Vanhara. Lupě odpověděl na několik otázek:
Proč jste prodal Shipito právě do rukou investorů z Tritium Partners?
Jednal jsem v minulosti se spoustou investorů a tihle jsou první, ze kterých jsem měl výborný dojem. Chytří lidé s rozumným přístupem. Navíc už loni investovali do podobné firmy jako Shipito a získali v ní většinový podíl. Ta firma se dnes přejmenovává na Global Access a je expertem na posílání zásilek do celého světa pro B2B. Shipito umí to samé pro koncové zákazníky. Tento byznys je přeci jenom založen na objemu. Čím víc zásilek máte, tím víc můžete všechno zefektivnit nebo získat vyšší slevy od přepravců. A i proto si Tritium přikoupilo Shipito.
Kolik za Shipito noví majitelé zaplatili?
Nemůžu přesně říct, za kolik jsem to prodal. Rozjeté firmy se hodnotí podle násobku obratu nebo zisku. Kdyby si člověk nechtěl vzít earnout a měl dostat hotovost, je ta realita přibližně šestinásobek. Mně to ale přišlo málo. Vždycky jsme chtěli vyšší násobek a vždycky mi říkali, že je to nereálné. Teď jsem ale dostal to, co jsem chtěl.
Vy jste dosud investorům moc nevěřil, proč?
Mohl jsem jít snadnou cestou, abych si pronajímal sklady, ale já jsem je kupoval. Bral jsem si na ně půjčku a musel jsem stavět firmu, která bude hned výdělečná. Stálo to víc námahy, ale vytvářelo to dlouhodobou konkurenční výhodu. Nakonec totiž vyšly vlastní sklady levněji, než kdybych si je pronajímal. Investoři ale takhle nepřemýšlí. Ti chtějí firmu do pěti let prodat a moje investice se jim nelíbily. Já si ale opravdu myslel, že budu Shipito vlastnit minimálně desítky let, a až budou sklady splacené, tak to bude velká konkurenční výhoda.
Proč jste nakonec Shipito prodal?
Moc jsem nevěřil tomu, že se najde kupec, který zaplatí peníze, které bych chtěl. A navíc mi je dá předem bez nějakých háčků. Viděl jsem v tom příležitost. A teď už i trochu lépe rozumím, proč chtěli Shipito koupit. Motivace kupujících je často důležitější než prodávajícího. Pomohla mi i situace na trhu. Akciový trh stoupá, v USA je větší optimismus a rozhýbal se i trh fúzí a akvizicí.
Co se bude teď dít s podnikáním Johna Vanhary?
Pořád mi zůstává firma Incparadise.com, která pomáhá zakládat firmy v USA. Je trochu zanedbaná, protože jsem se posledních sedm let věnoval spíš Shipitu. Ale funguje, vydělává peníze a je to taková cash-flow stálice.
Zkusím ji oprášit, ale upřímně, neplánuju se vrhat do nějakého nového projektu. Podnikání jsem bral jako prostředek k tomu, abych vydělal peníze na život podle svých představ. Teď mám pocit, že mám peněz dost a mám různé koníčky, kterým se chci věnovat. Pokud ale narazím na něco zajímavého, tak se uvidí.
Experimentoval jste i s P2P půjčkami, dá se něco očekávat v této oblasti?
Rád se vzdělávám tím, že zkouším nové věci. Proto jsem investoval do P2P půjček přes Lending Club a Prosper. Je to zajímavá nová oblast. Podobné zkoušení nových věcí se ode mne dá rozhodně očekávat. Chci mít ale víc času na skutečné koníčky, které nemají s vyděláváním peněz nic společného.
Návrat do Evropy tedy zatím nehrozí?
V Americe jsem si už hodně zvykl. Vždycky jsem měl pocit, že je to nejlepší místo k podnikání. Už jsme tu čtrnáct let a to je tak strašně dlouhá doba, že si tu člověk připadá víc doma než v Evropě.
ČLÁNKY DO MAILU