Hlavní navigace

Jon von Tetzchner (Vivaldi Technologies): Válka prohlížečů neskončila, lidé mají na výběr

4. 12. 2017
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

 Autor: Vivaldi Technologies
Kdysi Opera, dnes Vivaldi. Jon Stephenson von Tetzchner si nedá pokoj a snaží se nabourat dominanci Google Chromu svým dalším prohlížečem.

Padesátiletý Islanďan Jon Stephenson von Tetzchner patří k lidem, kteří se zapsali do dějin světového internetu. V polovině 90. let minulého století byl jedním z vývojářů, kteří vyvinuli prohlížeč Opera.

Ten sice nikdy neatakoval pozici nejpoužívanějšího browseru (nepomohl mu mimo jiné byznys model založený v začátku na placení či zobrazování reklam), ale jeho mobilní verze byla poměrně oblíbená – i kvůli funkci Turbo, která výrazně komprimovala stahovaná data.

Když von Tetzchner v roce 2011 Operu opouštěl, málokdo věřil, že se ještě k prohlížečům vrátí. V roce 2014 ale založil firmu Vivaldi Technologies, která loni uvedla nový browser Vivaldi, založený na jádru Blink.

Jakou šanci dnes mají nové prohlížeče na úspěch? Čím se Vivaldi liší od konkurence? A co von Tetzchnerovi vadí na Googlu? Dozvíte se v našem rozhovoru.

Když se podívám na čísla, vypadá to, že na poli browserů je už rozhodnuto. Je velká válka prohlížečů u konce? Vyhrál ji Google Chrome, který dnes dominuje trhu?

Myslím, že ne. Pokud se podíváte do historie, bylo tady už několik prohlížečů, které měly na trhu podíl nad 90 %, například Mosaic, Netscape a myslím, že mezi ně patřil i Internet Explorer. Ale i když dosáhly tržního podílu nad 90 %, z různých důvodů o něj pak zase přišly. Celosvětový podíl Google Chrome se zatím blíží 60 nebo 70 % a je samozřejmě problém, že jediný hráč dosáhl takovéto dominance, ale říkat, že válka prohlížečů skončila, je přehnané. Myslím, že lidé mohou vybírat z řady browserů a tato možnost volby je důležitá.

Prohlížeče se dnes snaží o co největší jednoduchost a co nejrychlejší zobrazování stránek, nabízejí co nejméně funkcí, zjednodušují design. Váš Vivaldi jde od začátku jiným směrem – nabízí řadu nastavení, funkcí, přizpůsobení. Proč?

Řada z nás tráví v prohlížeči opravdu hodně času a potřebujeme browser, který se dokáže přizpůsobit našim potřebám. Rádi také máme na výběr z různých způsobů, jak věci dělat. Myslím, že je to tím, že jsme každý jiný a každý s počítačem zacházíme jinak. Ostatní browsery předpokládají, že vždycky začínáte s prázdnou stránkou. Pro mě to ale je něco jako situace z filmu Na Hromnice o den více – jako byste pokaždé museli začínat znovu od začátku, aniž byste vzali v potaz všechnu práci, kterou jste už dříve udělali. Je to jako by někdo každé ráno sebral všechny dokumenty z vašeho pracovního stolu a hodil je do koše a vy museli vždycky začínat znovu. Není to zrovna efektivní.

Náš prohlížeč se vám snaží pomoci uspořádat vaše data a pomoci najít informace, které jste už jednou měli. Chceme, aby lidé prohlížeč používali přirozeným způsobem. Někdo rád používá klávesové zkratky, někdo raději ovládá prohlížení gesty myši. Někdo zase mívá otevřený velký počet panelů najednou – a zjistili jsme, že třeba práce s panely je pro naše uživatele dost zásadní. Každý s nimi přitom pracuje jinak. Někdo je nechce vůbec vidět a stačí mu, když se zobrazí při přepínání. Někdo zase nechce otevřené panely vidět v horní části okna, ale dole, vpravo nebo vlevo. A někdo jich má otevřených tolik, že se mu hodí, když s nimi může pracovat ve stromové struktuře – což je funkce, kterou jsme přidali v nejnovější verzi prohlížeče.

Vivaldi ve výchozím nastavení startuje tam, kde jste naposledy skončili. Máme také funkci, která znovu otevře panel, který jste právě třeba omylem zavřeli. Máme i funkci pro spojování panelů do seskupení (stacks), což zjednodušuje práci s nimi. A pak máme možnost zobrazit panely vedle sebe, což je užitečné pro porovnávání a podobně. A tak je to u nás i s dalšími funkcemi: pokud se třeba podíváte na Záložky (bookmarks), máme v porovnání s jinými prohlížeči řadu způsobů, jak s nimi pracovat. Máme také Poznámky, které fungují tak, že na stránce vyberete text, a když z něj vytvoříte poznámku, uloží se vám nejen tento text, ale i adresa, ze které je, a screenshot webu. Přemýšlíme prostě o prohlížeči spíš jako o nástroji.

A nepodepisuje se množství funkcí a nástrojů na rychlosti či využívání většího množství operační paměti v zařízení?

Ani ne. Samozřejmě stále pracujeme na tom, aby prohlížeč byl tak rychlý, jak jen může být. Ale největší zátěží pro prohlížeč je zobrazování stránek a množství dat, které musíte stáhnout, abyste dokázali stránku zobrazit. Uživatelské rozhraní je z pohledu výkonu také důležité a můžete samozřejmě prohlížeč zpomalit, pokud kód nenapíšete dostatečně efektivně, ale ve srovnání s vykreslováním webů je jeho dopad zanedbatelný. Pokud třeba vytvoříte novou klávesovou zkratku, její dopady na výkon jsou v podstatě nulové.

Ale rychlost opravdu vypadá jako hlavní zaklínadlo dnešních prohlížečů. Firefox nedávno přišel s novou verzí Quantum, kterou se snaží prodat především přes rychlost zobrazování. Budete na to nějak reagovat a více Vivaldi optimalizovat na rychlost?

Myslím, že je skvělé, že Firefox přišel s novou verzí, která se zaměřila na rychlost. Pracovali na ní hodně dlouho a je pro ně zásadní změnou. Konkurence z lidí dostává to nejlepší. Pro uživatele je skvělé, pokud se konkurence odehrává ve vlastnostech a funkcích, a ne v něčem jiném. My se samozřejmě snažíme, aby náš prohlížeč nezaostával.


Autor: Vivaldi Technologies

Jon Stephenson von Tetzchner

Máte nějaká data o tom, jak lidé Vivaldi používají? Kolik uživatelů třeba skutečně používá jeho funkce pro práci s panely?

Víme, že právě tento nástroj je pro ně velmi důležitý, ale nemáme o tom žádná konkrétní data. Dohodli jsme se, že nebudeme sbírat žádná data o tom, jak lidé náš prohlížeč používají, takže si nenecháváme posílat žádné údaje o jejich vzorcích chování. Za prvé si myslíme, že je snadné nechat si posílat příliš mnoho dat, a za druhé jsme raději, když nám lidé o svých zkušenostech sami řeknou, snažíme se o nich přemýšlet jako o individualitách, ne jako o nějakých skupinách. Takže se obvykle rozhodujeme na základě toho, co nám uživatelé sdělí. Máme systém, ve kterém lidé hlasují o tom, co je pro ně důležité. Ale také je u nás možné, že u nás v práci někdo řekne: tohle je dobrý nápad, já s tímto uživatelem souhlasím, a my tuto věc implementujeme do naší další verze. Je to trochu ad hoc jednání, ale přijde nám více osobní.

Je Vivaldi určený především pro pokročilé uživatele, kteří vyžadují více možností nastavení?

Myslím, že náš browser může používat každý. Pokročilým uživatelům ale samozřejmě nabízí více výhod, protože budou schopní využít více pokročilých funkcí.

Vivaldi zatím nemá mobilní verzi, ale četl jsem, že plánujete uvedení varianty pro Android. Kdy to bude?

Datum uvedení vám zatím neřeknu, ale pracujeme na ní. Mám velmi ranou verzi nainstalovanou na svém telefonu, ale ještě není připravená pro veřejné spuštění. Víme, že pro naše uživatele je to hodně důležitá věc.

A snažíte se třeba dohodnout s výrobci telefonů, aby Vivaldi předinstalovali do svých zařízení?

Ani ne, soustředíme se spíš na koncové uživatele. S Operou jsme se před lety stali nejpoužívanějším mobilním prohlížečem a velká část uživatelů si náš prohlížeč tehdy do svých telefonů prostě stáhla. I dnes se snažíme vyvinout co nejlepší prohlížeč, a pokud nás pak výrobci zařízení kontaktují s tím, že by jej chtěli instalovat do svých telefonů, budeme s nimi o tom jednat.

Mobilní Opera byla populární mimo jiné kvůli tomu, že dokázala komprimovat stahovaná data. Chystáte do mobilní verze Vivaldi také nějakou speciální funkci?

Vycházíme ze stejné filozofie jako na desktopu a chceme tedy nabídnout prohlížeč s bohatší výbavou funkcí i pro mobilní telefony. Ale detaily vám zatím neprozradím.

Kolik uživatelů Vivaldi momentálně má?

Jsme blízko jednomu milionu aktivních uživatelů měsíčně.

A jaký je váš byznys model?

Jedním zdrojem příjmů jsou partneři pro vyhledávání a druhým komerční záložky, které přidáváme do sady výchozích bookmarků pro jednotlivé země. Snažíme se vždy vybírat něco, co by lidé mohli chtít používat. Průměrný roční výnos na zákazníka (ARPU), na kterém máme založeny naše kalkulace, je asi jeden dolar. Není to moc peněz, ale pokud se nám povede oslovit několik milionů uživatelů, dostaneme se do zisku.

Vivaldi jste postavili na opensourcových technologiích, jako je Blink a Chromium. Proč jste nevyvinuli nový prohlížeč úplně od začátku? Uvažovali jste o tom?

Jeden prohlížeč jsem úplně od začátku už jednou stavěl, takže vím, kolik práce a zdrojů to zabere. A tak vím, že by nám to zabralo příliš mnoho času. V Opeře pracovalo přes sto lidí jen na tom, abychom zůstali konkurenceschopní. Když jsem pak Operu opustil, rozhodli se to všechno zahodit, což byla podle mého názoru obrovská chyba, ale tehdy pro ně bylo důležité ušetřit peníze. Já bych doporučoval spíš přidávat každý rok deset dalších lidí a prohlížeč se dál mohl rovnat konkurenci.

Vivaldi je startup a potřebovali bychom přes sto lidí, kteří by ani po pěti letech práce nebyli dostatečně blízko konkurenci. Žádný z dnešních velkých browserů ale nevznikl na zelené louce, je to příliš složité. Chrome je založený na enginu Blink, ten na WebKitu a ten na KHTML. Firefox je založený na Mozille, která vychází z Netscapu, který napsali lidé pocházející z Mosaic. A prohlížeč Microsoftu také původně vzešel z Mosaic. Takže Opera byla v zásadě jediným prohlížečem, který byl skutečně vyvinutý úplně od začátku. Vivaldi je malý startup, a i když bychom si rádi vytvořili úplně nový prohlížeč, není to realistická varianta.

Takže podle vás dnes není moc šance, že by někdo postavil úplně nový prohlížeč?

Samozřejmě se o to někdo může pokusit, ale musel by mít skutečně hodně peněz a času. A i tak by to bylo hodně těžké. Ani Microsoft se při přechodu na Egde nevyvaroval problémů s kompatibilitou a dalším potížím. Takže i „pouhá“ změna enginu, kterou prováděli lidé, kteří věděli, co dělají, se ukázala jako hodně těžká.

Vivaldi obsahuje i „zamezovač obsahu“ a v nastavení soukromí umožňuje blokovat cookies třetích stran. Myslíte si, že jsou to pro dnešní uživatele prohlížeče důležité funkce?

Jen pro vysvětlení – nabízíme určitou možnost nezobrazovat některý obsah, ale nemáme v prohlížeči skutečný blokátor reklam. Myslím, že soukromí je dnes skutečně důležité. A myslím, že potřebujeme, aby přišla změna v tom, jak se na internetu se soukromím lidí zachází. A myslím, že v ideálním případě by ta změna měla přijít na úplně jiné úrovni, než je software. Je to podle mého názoru problém celém společnosti.

Mluvili jsme u nás o tom, jaké funkce na ochranu soukromí do prohlížeče zabudujeme a jaké to bude mít důsledky. Zvažovali jsme začlenění plného blokátoru reklam, ale i podpory systému Tor. Ale pokud používáte Tor, tak sice své soukromí ochráníte, ale vypadá to, že zároveň máte co skrývat. A já si myslím, že je lepší, když nemusíte mít potřebu se skrývat.

Potřebujeme přísnější regulaci toho, jak a kdo o nás sbírá data. Společnosti, jako je Google, o nás shromažďují příliš mnoho informací a pak tyto údaje prodávají a my se tak měníme z uživatelů v produkty. Google se už nepokládá za firmu provozující vyhledávání, ale za firmu podnikající v AI a big datech – lépe řečeno v „big brother datech“. Myslím, že to není dobré a doufám, že se Google polepší, ale zároveň myslím, že s tím bude potřebovat trochu pomoci. Řešení tohoto problému v tak velkém měřítku není možné bez přísnější regulace.

V Evropské unii v poslední době vidíme snahy o přísnější regulaci ochrany osobních údajů – přicházejí nařízení jako GDPR nebo ePrivacy. Online média a digitální reklamní průmysl ale namítá, že přehnaná opatření omezují možnost financování služeb z online reklamy.

Myslím, že je to přesně naopak. Médiím skutečně klesají příjmy, ale jasnou příčinou je právě sbírání dat a cílení reklamy na jejich základě. Reklamy kdysi bývaly cílené podle místa, kde se zobrazovaly. Dnes se cílí na konkrétní osoby. A to zásadním způsobem změnilo ekonomický model médií a změnilo nás uživatele v produkt. Před současnou úrovní sběru dat fungoval reklamní model internetu velmi dobře. Za starých časů bylo cílení založené na tom, že když navštěvujete web o IT, tak se zajímáte o IT a tím pádem jste pravděpodobně určitého pohlaví a věku a k tomu byly k dispozici nějaké charakteristiky od provozovatele webu, kteří tehdy ještě věděli něco o tom, jaký typ lidí na jejich stránky chodí. Bylo to hodně podobné tomu, jakým způsobem se kupuje reklama v tištěných médiích. Dnes vás ale reklamy sledují a vidíte stejné bannery, ať už jste na webu novin, na blogu, nebo jste klikli na clickbait. Myslím, že tento model není dobrý a že ovlivňuje náš svět nešťastným způsobem.

BRAND24

Všiml jsem si, že sháníte vývojáře do Reykjavíku a do Osla. Nepřemýšleli jste třeba o založení vývojového centra v České republice?

Ano, hledáme nové lidi. A v Praze vlastně už jednoho člověka máme. Miki je skutečně dobrý vývojář, který kdysi pracoval v Opeře, takže se známe už delší dobu. Mám Českou republiku a Prahu rád, ale pro malou firmu, jako jsme my, se vyplácí soustředit zaměstnance na jednom místě. Navíc nepracujeme tradičním způsobem, kdy někdo zadá úkoly a někdo jiný je splní, vývojáři u nás v řadě případů sami rozhodují o dalším postupu a pracujeme opravdu v úzkém kontaktu. Založení nového centra v jakémkoli jiném městě by pro nás bylo velkým krokem, takže zatím raději pracujeme v našich dvou současných lokacích. S Mikim je to jiné, protože se dlouho známe a už dlouho s námi pracuje.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Šéfredaktor Lupa.cz a externí spolupracovník Českého rozhlasu Plus. Dříve editor IHNED.cz, předtím Aktuálně.cz a Českého rozhlasu. Najdete mě na Twitteru nebo na LinkedIn

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).