Hlavní navigace

Josef Šlerka (Investigace.cz): Blokování dezinformačních webů už po dvou měsících přestává fungovat

12. 5. 2022
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

 Autor: David Slížek, Internet Info
Blokování postavené na dobrovolnosti ukazuje své limity. Když nikdo neaktualizuje seznam blokovaných domén, dají se opatření obejít, ukazuje čerstvá analýza.

Celková návštěvnost konspiračních a dezinformačních webů, na která dopadla opatření sdružení CZ.NIC či operátorů, se vrací na hodnoty z doby před blokováním. Vyplývá to z nové analýzy datového analytika Josefa Šlerky publikované na serveru Investigace.cz, která na základě statistiky služby Similarweb sleduje vývoj návštěvnosti blokovaných webů od začátku letošního roku. Před měsícem analýza konstatovala za březen velký pokles návštěv, v dubnu ale čísla začala růst.

Připomeňme, že podle způsobu blokace můžeme blokované weby rozdělit do tří skupin. Do první patří servery Sputnik a RT, které musí operátoři v celé EU blokovat na základě nařízení Evropské komise (tyto weby analýza nesleduje). Druhou tvoří osm webů vyřazených sdružením CZ.NIC ze zóny české národní domény .cz. Největší skupinou jsou stránky blokované přes DNS poskytovateli připojení na základě výzvy Národního centra kybernetických operací (tady je situace méně přehledná, protože ne každý operátor blokuje všechny weby ze seznamu celkem 22 webů).

Největší změna za poslední měsíc se podle Šlerkovy analýzy týká webů, které zablokoval CZ.NIC a které se opatření pokusily vyhnout tím, že se přesunuly na jinou doménu mimo zónu .cz. Jde hlavně o Aeronet, Protiproud a Pravý prostor.

Proč se zdá, že blokování přes DNS operátorů funguje lépe než vyřazení z domény .cz? Kolik lidí v Česku dezinformační weby sleduje? Jakou návštěvnost dezinformačním webům přinášejí sociální sítě? Celý rozhovor s Josefem Šlerkou si poslechněte ve formě podcastu:

„Tyhle weby v podstatě získávají zpět publikum, které měly před blokováním,“ říká Šlerka. „Zjednodušeně by se dalo říct, že blokování dál funguje, ale někdo zapomněl aktualizovat seznam webů, které se mají blokovat. Anebo jinak: vidíme vlastně řízený experiment o tom, že vyřazení z domény není dostatečným opatřením. Ukazuje se, že komunity kolem serverů, jako jsou Aeronet nebo Protiproud, jsou dost silné a jsou schopné se časem vrátit,“ dodává s tím, že díky návratu těchto webů k původním číslům v součtu roste také celková návštěvnost všech blokovaných stránek.

UX DAy - tip 2

Část zablokovaných webů, které nevyvinuly snahu opatření obcházet, se ale k původní návštěvnosti nevrátila a některé menší stránky v podstatě přestaly existovat. „Můj osobní tip je, že jde o čistě obchodní projekty, které přestaly vynášet, a tak je provozovatelé ukončili,“ říká Šlerka. Blokování tak podle něj nakonec může vést k tomu, že několik větších webů, které zablokoval CZ.NIC, z celé situace vzejde posílených a na dezinformační scéně dojde k určité konsolidaci informačních zdrojů.

V současné podobě podle Šlerky čistě technicky přestává blokování dávat smysl. „Pokud stát není schopný seznamy blokovaných webů updatovat, bude to řešení v zásadě během jednoho nebo dvou měsíců k ničemu,“ říká. Jinou otázkou je, zda je celé blokování postavené dobře. „Celé to stojí na určité benevolenci a dobré vůli. Myslím, že když někomu zablokujeme web, mělo by to být na základě něčeho jiného, třeba na základě soudního opatření vydaného podle nějakého zákona,“ dodává.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Šéfredaktor Lupa.cz a externí spolupracovník Českého rozhlasu Plus. Dříve editor IHNED.cz, předtím Aktuálně.cz a Českého rozhlasu. Najdete mě na Twitteru nebo na LinkedIn

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).