Hlavní navigace

Josef Suchánek: e-byznys je dřina

12. 10. 2006
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

 Autor: 29
Před deseti lety se narodil první český internetový obchod Vltava. Od té doby uplynulo v tuzemské e-komerci mnoho vody. Jak se internetový obchod (ne)rozvíjí? O tom jsme hovořili s generálním ředitelem společnosti Vltava Stores Josefem Suchánkem. Mimo jiné prozradil, že Vltava chystá obchod se stahovanou hudbou. Došlo i na problematiku Asociace pro elektronickou komerci.

V jakých podmínkách a atmosféře se před deseti lety narodil e-shop Vltava.cz?

V roce 1996 otevřelo knižní vydavatelství Computer Press svůj e-shop jako možný prodejní kanál vlastních knih. E-shop byl tedy výhradně knižní, byl součástí webu vydavatelství a nejmenoval se ještě Vltava. Tento název přišel o něco později (historie Vltavy). Bylo to období velkého nadšení a zápalu pro věc. Otcem myšlenky a tahounem projektu byl Jiří Hlavenka, který je dodnes některými považován za jednoho ze zakladatelů českého internetového obchodu.

Josef Suchánek

Ing. Josef Suchánek

  • Generální ředitel a předseda představenstva Vltava Stores, a.s.
  • Předseda předsednictva Asociace pro elektronickou komerci (APEK).
  • Narozen 15. ledna 1963 v Ostravě.
  • Vystudoval Vysokou škola báňskou v Ostravě a dále postgraduální studium Počítačová grafika na ČVUT v Praze
  • Za APEK je také členem představenstva SOCR (Svaz obchodu a cestovního ruchu).

Přišly úspěchy hned na začátku?

Vzhledem k principu fungování obchodu (provozovatel = jediný dodavatel zboží) byly tyto počátky velmi úspěšné, jak z hlediska plynulého náběhu e-shopu, tak z hlediska obratů a také z hlediska ekonomiky provozu. Kumulovaného obratu 100.000 Kč obchod dosáhl již v prvním půlroce a v této době měl již dávno kladný hospodářský výsledek. Pokud by snad někoho napadlo – „A co má být?“, upozornil bych, že je na to potřeba nahlížet optikou roku 1996, kdy se teprve nesměle rozšiřoval pomalý internet a také optikou obchodovaného sortimentu (knihy, které jsou v principu levným zbožím).

Jakých chyb byste se tenkrát vyvarovali, kdybyste disponovali dnešními zkušenostmi?

Nemohu říci, že se v těchto počátcích mělo něco dělat jinak nebo lépe. Na základě dnešních zkušeností bych jisté korekce provedl až v pozdějším vývoji Vltavy, kdy se sortiment rozšířil o další dodavatele (tyto korekce by se tedy týkaly nastavení odběratelsko – dodavatelských vztahů).

Kolik procent zboží držíte dnes skladem a kolik po uživatelově objednávce poptáváte u dodavatelů?

Záleží na tom, zda se ptáte na zboží nabízené, nebo obchodované. Naše obchody v současnosti např. nabízejí cca milion druhů položek. Takový fyzický sklad samozřejmě nemá žádný obchod. Reálně se obchoduje pouze část celého sortimentu. Ve všech našich obchodech jsme letos prodali sto tisíc druhů zboží, skladem držíme 20 – 40 procent druhů.

Ikonka - Kristalova Lupa 2006
Chcete podpořit svoji oblíbenou službu na českém Internetu? Rádi byste dali provozovatelům webů najevo, že jim fandíte? Pak neváhejte a hlasujte v anketě Křišťálová Lupa 2006! Až do 31. října 2006 můžete ovlivnit, které projekty si budou přebírat ocenění pro vítěze pro tento rok. Navíc získáte roční licenci k bezpečnostnímu balíku od společnosti AEC a můžete vyhrát i některou z 50 hodnotných cen.

Jak se liší jednotlivé obchody?

Například MusicKatalog.cz se zahraničními hudebními a filmovými specialitami má skladových zásob úplné minimum, zatímco Cybex je se svou elektronikou, audio/video, počítači, mobily, fotoaparáty atd. na horní hranici uvedeného intervalu. Globální čísla jsou ale velkým zjednodušením, protože se bavíme o druzích zboží, ne o obchodovaném objemu. Uvedu příklad: hitem loňských Vánoc byla kniha Harry Potter a princ dvojí krve. Prodali jsme cca šest tisíc kusů a všechno jsme samozřejmě měli skladem, tedy předem. Z hlediska statistiky o druzích je to jeden druh, z hlediska objemu (finančního nebo kusového) v rámci knih zásadní číslo. Kromě toho některé zboží skladem nemáme a nikdy mít nebudeme, přestože je čile obchodujeme. Příklad – zájezdy.

Překonala už česká e-komerce dětské nemoci?

Obecně řečeno, většinu ano. Některé ne zcela a některé budou ve stádiu „před vyřešením“ stále. Kromě toho nesmíme zapomínat, jak je vývoj e-komerce dynamický, přicházejí další změny, nové postupy, možnosti a oblasti, do kterých e-komerce vstupuje. Každá vývojová změna sebou přináší nutnost doladění případných zádrhelů (dětských nemocí, chcete-li). A zlepšovat bude co stále, i v případě odladěných procesů a postupů.

Co bránilo a brání jejímu většímu rozvoji?

Pokud mluvíme o elektronickému obchodu, tak ten se rozvíjí nadmíru dobře, za loňský rok s nárůstem cca 40 %. Tím pádem bych nehovořil o bránění rozvoji. Jistě je další rozvoj závislý na rozšíření internetu, na ceně jeho provozování, ochotě uživatelů internetu zde nakupovat, ale také na investicích (ne)plynoucích do českého e-businessu.

Existují nějaké typicky „české“ znaky e-komerce, nebo český Internet víceméně kopíruje zahraniční trendy?

Netroufám si objektivně zhodnotit, zda a jak přesně český internet kopíruje zahraniční. Pokud si uvědomíme, že „zahraničí internet“ znamená USA, západní Evropu, ale také Čínu (s cenzurovaným internetem), nedá se na tuto otázku odpovědět vůbec. Pokud to trošku zúžíme a podíváme se na západ od našich hranic, můžeme říct, že v zásadě ano, ale zrychleně. Je to logické – globální povaha internetu jako taková ani jiný vývoj moc nepřipouští.

Raritou je třeba stále platba na dobírku…

Platba na dobírku je u nás opravdu velmi oblíbeným způsobem, podle statistik (APEK, GFK, ČSÚ) ji využívá až 60 procent zákazníků. Osobně bych na tom neviděl nic špatného, ve chvíli přebírání zboží zákazníkem opouští e-nakupování virtuální rovinu tak jako tak a proces nakupování se vlastní platbou moc nezdrží. Každopádně je způsob placení stejně jako např. způsob dopravy vždy volbou zákazníka a proti zákaznickému gustu žádný obchodníkův dišputát.

V Čechách se nikdy pořádně neujaly ani mikroplatby

Myslím, že mikroplatby se začnou pomalu ale jistě rozšiřovat velmi brzy a nemá to souvislost pouze s avizovaným příchodem PayPalu na náš trh. Vltava Stores například už zanedlouho otevře obchod se stahovanou hudbou (tzv. Digital Music Download princip), kde se mikroplatba postupně stane jedním z nejrozšířenějších platebních způsobů.

Můžete být konkrétnější? Budete uplatňovat princip DRM?

Tady bych si trošku zatajnůstkařil a detaily nechávám na později. Formát DRM je nicméně samozřejmou podmínkou celého projektu, bez toho by to vůbec nešlo. Nemyslím to špatně, ale pojem formát MP3 (tedy formát, který DRM neumožňuje), který asi bude pro většinu lidí synonymem pro stahovanou hudbu, je u nás v souvislosti s tímto projektem téměř zakázaným slovem.

A proč nejsou (bezpečné) platby kartou přes Internet v ČR pravidlem jako ve vyspělém světě? Kdy se to změní?

To je vděčné mediální téma a hned tak brzy neskončí. Asi by to chtělo nějakou opravdu nezávislou analýzu. Mám pocit, že zde jde spíš o psychologickou než faktickou záležitost. Vždyť už jen prostý fakt, že banky vydávají nové karty pro použití na internetu implicitně zablokované, velmi zřetelně naznačuje , že je to cosi nebezpečného a obezřetnosti hodného. Zabezpečovací systémy se zdokonalují (brzy se zde objeví reálný 3D Secure systém) a to by mohlo být základem větší důvěry zákazníků pro platbu kartou na internetu. Nijak ovšem za platbu kartou nelobuji, je potřeba vidět, že každého obchodníka stojí placení zákazníka kartou poměrně velké peníze. Vzhledem k průměrným obchodním maržím internetových obchodníků se mnozí do tohoto způsobu ani nepouštějí. Asi víte, že toto není pouze problém českých internetových obchodníků, dokonce ani ne českých obchodníků obecně, toto téma je poměrně silné v celé EU. Např. v Německu měly protikaretní kroky obchodníků dost drsný průběh.

Pro mnohé představuje intenzivnější příchod Googlu na český trh motor budoucí tuzemské e-komerce. Souhlasíte?

Spíš ne, ale jsem na to docela zvědavý. Pokud se ale budeme bavit o motoru marketingových aktivit na českém internetu, pak rozhodně ano.

Od roku 2003 působíte také na Slovensku. Jak hodnotíte tamější trh v porovnání s tím českým?

Z pohledu naší společnosti a našich internetových obchodů je zhruba desetinový. Zároveň je ale velmi slibný a má budoucnost, proto dnes můžete na Slovensku nalézt téměř všechny velké české internetové hráče. Je zde menší pokrytí internetem a také chuť slovenských zákazníků nakupovat na internetu je prozatím nižší. Je to zkrátka ještě trošku pole neorané se všemi pozitivními i negativními aspekty takového stavu.

V Česku je vaším největším konkurentem Internet Mall. Jaký je váš pohled na současnou elitu českých e-obchodníků?

Těch konkurentů je více, neviděl bych to tak úzce. Můj osobní pohled je pozitivní a je hodně ovlivněn mým působením v Asociaci Pro Elektronickou Komerci (APEK). Zde jsou zastoupeni malí, střední i velcí e-obchodníci. Kromě toho, že jsme velkými konkurenty, snažíme se kultivovat český internetový trh a v tomto rozhodně taháme za jeden provaz. Myslím, že se nám podařilo vytvořit nadstandardně korektní vztahy. Konkurent nerovná se nepřítel.

Když jsme u APEKu – chce být více zastupitelem a mluvčím všech českých e-obchodníků podnikajících v elektronickém obchodu, nebo spíše uzavřenou elitou? Ptám se proto, že APEK nyní sdružuje jen zlomek těchto firem…

Uzavřenou elitou v žádném případě, to mi v souvislosti s APEKem trošku trhá uši. Nic takového. Zároveň bych ale neřekl, že chceme být zastupiteli nebo mluvčími všech e-obchodníků. V APEKu je nyní sdruženo 75 společností (pozor ne e-shopů, těch je mnohem více) a každý měsíc přijímáme 3–5 nových členů. Není to vůbec málo, ale přidržím-li se vaší terminologie, zlomkem bych to snad nazval pouze z hlediska celkového počtu e-obchodníků na trhu (ten mimochodem statisticky přesně neznáme). Z hlediska ročních obratů na českém internetu APEK zastřešuje dost podstatný podíl.

V čem je členství v APEKu přínosné?

Členství je dobrovolné, jsou zde tedy společnosti, které vidí v existenci APEKu smysl, nebo od něj očekávají nějaké kroky, které by jim mohly být užitečné. APEK se snaží podporovat a kultivovat český e-byznys obecně a tyto jeho aktivity samozřejmě svým důsledkem přesahují členskou základnu. APEK a jeho členové jsou v rámci Svazu obchodu a cestovního ruchu také účastníky připomínkových řízení k připravovaným zákonům a vyhláškám, týkajícím se příslušných oblastí. To má opět význam pro všechny. Role APEKu myslím roste a hlavně růst bude, přesto se ale nechceme pasovat do role mluvčího všech e-obchodníků.

Vltava Stores se nedávno prostřednictvím fúze stala nástupnickou organizací tří společností. Jedna z nich, společnost InternetShops, už před rokem získala nového vlastníka – můžete odkrýt detaily těchto obchodních a majetkových přesunů?

Detaily nejsou ani trošku zakryté, celá naše fúze je velmi transparentně popsaná včetně minulých i současných majetkových vazeb v grafech na našich firemních stránkách Vltava Stores, konkrétně zde. Firmy InternetShops, Cybex Distribution a Vltava Stores získaly nového vlastníka – investiční fondy – v loňském roce všechny najednou. Již předtím totiž existovaly spolu a byly navzájem majetkově propojené. Z tohoto pohledu fúze samotná přinesla jen formální změnu a byla logickým vyvrcholením vývoje, který začal již dříve. Vltava Stores si klade za cíl vybudovat silnou a stabilní značku na českém internetovém trhu.

Investuje nyní Vltava více do rozšiřování sortimentu, nebo do budování kvality služeb?

Obojí. V letošním roce jsme otevřeli 2 nová oddělení – Zájezdy a Lékárnu, zcela jsme inovovali oddělení Hodinky a výrazně posílili oddělení Hobby. O připravovaném novém obchodě se stahovanou hudbou jsme již mluvili. Kvalita služeb je něco, co je a zejména bude naprosto kritickým momentem úspěchu či neúspěchu internetového obchodu. Hodně vzdálené jsou již časy, kdy nakupování na internetu bylo vzrušujícím dobrodružstvím pro malou skupinu IT zasvěcenců, kdy šlo hlavně o to, zboží touto neuvěřitelnou virtuální metodou opravdu reálně dostat. Na internetu nakupuje stále větší podíl běžných zákazníků, které samotný akt nákupu v e-shopu nijak nevzrušuje a naopak počítají se standardními službami, na jaké jsou zvyklí z kamenného obchodu s nadstandardními rysy e-nakupování: srovnání cen u všech konkurentů za 5 vteřin, nákup z pohodlí domova, zboží doručené až domů (při určité hodnotě nákupu je cena doručení nulová), 14denní lhůta pro vrácení zboží po zakoupení bez udání důvodu, výběr z deseti různých způsobů platby za zboží a doručení zboží atd. atd. Případné zádrhely internetového způsobu nakupování promíjejí jen ti nejtolerantnější zákazníci. Proto investujeme také do kvality služeb, a to kontinuálně. Nepředpokládám, že tento trend v dohledné době skončí, je opravdu stále co zlepšovat a doufám, že nás sebekritický pohled příliš brzy neopustí. To by totiž znamenalo ustrnutí ve vývoji se všemi důsledky takového stavu.

Má dnes smysl rozjíždět e-shop bez velkých investic?

Myslím si, že bez zmíněných investic to půjde asi těžko, zároveň byl si ale netroufl od toho někoho odrazovat. V oblastech, kde je internetový obchod dobře usazen (elektro, elektronika, počítače, foto, mobilní telefony, knihy, hudba aj.), to bude těžší, jsou ale naopak oblasti, kde může dobrý nápad a invence znamenat úspěch.

BRAND24

Co byste poradil začínajícím obchodníkům?

Co bych poradil? Je potřeba si uvědomit, že e-business je dnes stejný jako každý jiný – dřina, radost, starosti, někdy zábava, nové technologie, dynamika, úspěchy a pády. Začínat „v garáži“ s jedním PC bez odborného zázemí, lidských zdrojů, znalostí a dovedností, marketingu, peněz atd. a dosáhnout úspěchu, to chce velkou dávku štěstí. To ale samozřejmě může přijít (smích).

Jste spokojení s úrovní služeb českých e-shopů, ve kterých nakupujete?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor vede MEDOBOS s.r.o., je Copywriter.cz a dělá weby pro Benešov i Říčany.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).