Jednou Dočekal, jindy Dočekalová...už jste i vy na Lupě s tou nenápadnou popularizací weblogů trapní. Nejlepší bude tuto bizardní sortu lidiček ignorovat, a zveřejnit občas jenom ty největší excesy.
Myslím, že se najde spousta jiných, zajímavějších témat ke psaní.
Díky.
"Bloger" není o nic víc "novinář" než já, když tu teď píšu příspěvek na Lupě nebo do cz.comp.linux. "Bloger" není o nic víc "spisovatel", než někdo, kdo píše třeba na pismak.cz, nebo úplně kdokoli.
Jsem zvědav na debatu - pokud si blogeři nechají tohle "drbání za ušima" líbit, tak tím zpětně oprávní i možnost na blogy obecně plivnout.
Také je vidět, že začíná sklizeň okurek nakládaček, bude jich méně než loni, sklízí se i okurky salátovky ve foliovníku, rovněž jejich úroda je menší. Papriky, žlutá odrůda se urodila a sklizeň plynule pokračuje, tolik, co se spotřebuje. I rajčata dozrávají a pro plnou spotřebu se plynule sklízí. Dyně jsou velmi malé, nedorostou. Jahodiště odpleveleno, byl proveden další postřik proti plísni bramborové. Je to efektivní, podstatně chrání okurky i rajčata. (volně upraveno podle "Zahradníkův rok").
Podle klesajícího počtu komentářů pod články o blozích a bloggerech se lze domnívat, že už to není téma, které by tak táhlo, jako před několika týdny. Proč se tedy zastáváte bloggerů, kteří o to, imho, nestojí? Je jim to, jak správně podotýkáte, úplně jedno. :-) Jen (s odpuštěním) vytáčíte ostatní čtenáře Lupy.
Já tomu stejně nerozumím. Osobně v průměru navštěvuju nepříliš pravidelně asi dvacet webů a nějak nerozlišuju, jestli je to webzin, deníček, blog nebo co vlastně... Proč taky. A naopak sám na svoje stránky občas něco napíšu - někdy ryze soukromé názory, někdy nějakou ptákovinu, jindy něco odborného - a chodí se na to kouknout cca 1500 lidí denně. Já o nich moc nevím, ale jedním jsem si jist: můj web je pro ně jen jeden z těch jejich pěti/dvaceti/stopadesáti webů, deníčků, blogů nebočehovlastně, které občas navštěvují. A co? V čem je problém?
Že se na webu objevily publikační systémy, které umožňují publikovat pravidelně cokoli (ó, hrůzo) KDEKOMU? Vždyť to přece nemusí nikdo číst. Vždyť u tady přece byla hromada zajímavých až úžasných, ale i pitomoučkých až blbých osobních webů už hodně dávno - nějaký fenomén z toho dělají právě ti, kteří nad tím pak ofrňují nos. Novináři. Osobně jenom od nich vím, že existují desítky a stovky jakýchsi webů, kde někdo píše nějaké slátaniny. Mě to ale nezajímá, takže tam nechodím a nečtu to. Nebýt dotčených a znechucených Novinářů, ani bych o nějakém fenoménu blogů nevěděl, nebo by mi byl přinejmenším úplně ukradený (což ostatně skoro je).
Jako by je opravdu užíral pocit, že přicházejí o svou exkluzivitu, že najednou "publicista" není jen TEN z oné malé skupinky vyvolených, ale klidně každý druhý z jeho byvších čtenářů. Už žádná elita, ale nepřehledná skupina. Takže horempádem se vyčlenit, vydělit: my jsme NOVINÁŘI, oni jsou (jenom) BLOGEŘI. Fujtajbl. Plebs. A je jasno - to by tak hrálo, aby náhodou nějaký Skutečný Zasloužilý Publicista v té hromadě póvlu zapadl a ztratil se.
Jde o to, ze Docekal je debil, kteryho vzyva banda buzerantu, ktery jsou schopny jit fotit do kerfuru, i kdyz/prave protoze vi, ze se to nesmi, aby o tom prinesli sokujici svedectvi. Pokud se nejedna o technologicky blog nebo o zapisnik spisovatelsky talentovaneho cloveka, blogovani je prachobycejna dusevni onanie.
souhlasím v podstatě s Pixym, ale přeci jen tu vidím jeden rozdíl. Novinář má totiž de-jure nějaká práva a povinnosti, které nenovinář nemá (např. povinnosti uveřejnit zdroj informací u soudu bývají ve světě novináři zbaveni, stejně jako právo mlčet o nějakých informacích, podobně jako třeba faráři). Na oplátku musí dodržovat Etický kodex novináře (http://www.syndikat-novinaru.cz/etika/kodex.phtml).
To je ovšem rozdíl mezi novinářem a nenovinářem. Když bude psát novinář blog, imho i v něm musí dodržovat Kodex.
A na druhou stranu jsou noviny, kde je přehršel článků psaných lidmi, kteří určitě nepíšou dle Kodexu (typicky iDnes a jejich články na téma bydlení atp., které jsou vždy de-facto reklamou).
Pojem "česká netolerance" mi opravdu není znám. Spíše bych řekl, že se prostě v některých fórech projevuje inteligence přispěvatelů. Nic víc, nic míň.
A národ bych sem již vůbec netahal...
mno, niektori ziju len preto, aby mohli na internete vytrvale do niecoho bezcielne rypat ;-) a pritom by im mozno pomohlo kusnut si do jazyka a napocitat do desat ;-) drvivej vacsine to pomoze ;-)
Za clanok dakovat nebudem, podla mna je to medzi normalnymi ludmi default (mienim tym zaver prispevku) ;-) ale vznikol asi preto, ze default to zrejme nie je ;-) co indikuje ten predosly clanok toho pana zurnalistu "uz som zabudol jeho meno".
Jde o to, ze tyhle diskuse pod clankem nejsou nijak representativni a prispivaji sem vesmes lidi spise podprumerni az hloupi. Prumerny ctenar nic takoveho nedela, tise souhlasi a v poctate se o nem nikdo nevi. Mlceni je souhlas :-)
mno, niektori ziju len preto, aby mohli na internete vytrvale do niecoho bezcielne rypat ;-) a pritom by im mozno pomohlo kusnut si do jazyka a napocitat do desat ;-)
To mi příjde jako poměrně trefná diagnóza. Snad se na Vás kvůli ní nebudou někteří bloge kolemčtoucí příliš zlobit...
Ale to je dobre, ze takhle provokuji a pak o tom napisou. Beru to jako obranu proti neustalemu vymyvani mozku reklamou a korporacemi - na druhe strane pak treba v pripade Carrefouru predvadeji, jaky je jejich opravdovy vztah k zakaznikum. Je dobre, ze takhle nekdo provokuje a pak o tom napise, protoze tohle tezko cekat od velkych deniku a tech "pravych" novinaru :-)
Posledni dobou opet funguje praxe, ze pokud nemas "papir" (diplom, maturitu, ECDL cetifikat) jsi k nevhodny kandidat. Dnes je normalni neposuzovat lidi podle jejich znalosti a umu, ale podle papiru, ktery o skutecnych kvalitach cloveka nic nevi. Papir obvykle jen rika, ze clovek mel moznost se s danou problematikou seznamit a netvrdi, ze dotycny ji umi aplikovat. Bohuzel v dnesni rychle dobe je to nejpohodlnejsi zpusob posouzeni cloveka.
Nesouhlasim. Urcite procento lidi se takto chova, ale firma vas vezme bez ohledu na to jaky mate diplom. Rozhoduji reference, vystupovani a nasledne vykon. Jedna nejmenovana korporace ma takrka kompletni vedeni lidi s maturitou vcetne predsedy predstavenstva.
ja som to tentoraz myslel na druhu stranu ale vo vseobecnosti som to myslel najma na vsetkych takych - bez ohladu ci su to ti, co si vo vlastnej tuposti stotoznuju Docekala s blogovanim alebo cojaviem co este ;-)
Já osobně plním písmenkama jeden regionální plátek už devátý rok a požadavky na vzdělání jsem zaznamenal všudy všeho... žádné :-) Něco jsem si přitom štrejchnul i v Reflexu, MF Dnes a jednu věc ode mě vzala i Nova, respektive ozvali se oni :-) U novinařiny právě o papír povětšinou vůbec nejde... možná ještě tak v odborných periodikách. Dokonce si troufám tvrdit, že mnohdy se média naopak brání přílivu vědomostmi "přeplněných" mozků žurnalistické fakulty, která člověka naučí myslet určitým způsobem:-)) Nechci urazit studované kolegy... výjimky potvrzují pravidlo.
Opravdu jste tak hloupa ze si myslite ze to neni dulezite? Spojujete to s narodem, jo? Reakce, ktere se vam nelibily byly mensinove, asi tak 4, na internetu v CR je 4 000 000 lidi, tak to fakt asi bude s narodem v poradku. Aby nebylo, muselo by tady byt tak 3 000 000 negativnich prizpevku, ne? Nebo 50% z 40ti prizpevku ktere jsou reprezentativni vzorek? Pisete scenare? Fakt? :-D
Novinari stoji zaprd, protoze je nikdo nezaplati. Nikdo nezaplati clanek nezavisleho novinare, ktery se mesic venuje treba nejake kauze. Za takovy clanek pri nakladech novinare na volne noze by periodikum muselo dat 100 000 Kc. Da 5000 Kc a to mozna. Proto se to musi sfouknout za dva dny, udelat maximalne 3 telefonni hovory a nenajet s Favoritem 136 L s radialnimi pneumatikami a poruchou na hladicim zarizeni vice nez 30km.
Na druhou stranu skoro vsechny clanky jsou vypomerovane cena/vykon. Neni treba psat kvalitni clanek pro pul promile lidi co ho vyzaduji. Proto se taky investigativni zurnalista po tydenim nataceni TV poradu s vojenskou tematikou zepta, jak daleko stredne silny vojak hodi takovy granat. A ukaze na 210 mm strelu do mozdire, ktera vazi 390 kg. A porad se libil, skoro nikdo nepozna ze se jedna o zblytek. Proc by tomu co dela mel rozumet?
Pán Šimečka & Fulmek,
denník SME pred časom sprístupnil pre širokú verejnosť na svojom internetovom vydaní, blog server. Ten mal slúžiť občanom k slobodnému vyjadrovaniu názorov na rôzne témy, ktoré sa týkajú tejto spoločnosti a ktorá si hovorí "demokratická". Zároveň bolo umožnené, aby jednotliví blogeri zverejnili v svojmu blogu vlastnú fotografiu, čo som aj urobil. Ako je z nej evidentné a pri jej zväčšení ešte viac, na retiazke na krku nemám zavesený prívesok so symbolom boľševizmu a to kosákom, kladivom, resp. hviezdou, alebo, ako je to v súčasnosti "módne" u bývalých komunistov, symbolom kresťanstva, krížom. Ja tam nosím Dávidova hviezdu!
Od začiatku môjho prispievania na http://lesnik.blog.sme.sk/ som zistil, že administrátor /nejaká Varjanová a neskôr Bella/ svojvoľne a neoprávnene zasahoval do mojich príspevkov. Tieto cenzuroval a vymazával, na čo som vás obidvoch niekoľkokrát upozornil a poukázal na nedemokratičnosť takýchto krokov. Vaša odpoveď nebola však o ničom a nemala žiadnu argumentačnú hodnotu. Situácia sa nakoniec zo strany Belu vyhrotila do tej miery, že ma začal verejne urážať a to aj pod cudzími nickmi a snažil sa vyhľadávať na moju osobu rôzne diskreditácie! Vy ste obidvaja mlčali, čím ste vlastne podporovali kroky tohto človeka, o ktorom svoje negatívne názory vyjadrili aj ďalší blogeri, čo je uvedené aj na mojom, teraz už zablokovanom blogu. Nakoniec to vyústilo dňa 01.11.2005 k tomu, že mi úplne znemožnil nielen diskutovať na stránkach SME, ale tiež na mojom blogu zverejňovať hocijaký príspevok! Stalo sa to potom, ak bol s mojou osobou, ako riaditeľom agentúry HELIOS, odvysielaný rozhovor v súvislosti s jedným bratislavským podvodníkom, v relácii Paľba TV Markíza dňa 31.10.2005. Na zábere na mojej hrudi je viditeľný symbol toho, za čo počas fašizmu museli nosiť židia na odeve prišitú, žltú hviezdu!
Pokiaľ denník SME, za ktorý v plnej miere zodpovedáte, hodlá diskriminovať občanov Slovenska už z hocijakých príčin, včítane ich svetonázoru tým, že im znemožňuje zverejňovať na svojich stránkach ich názory, musím vás opakovane upozorniť na vážne následky takéhoto konania a protestovať proti tomu čo najrozhodnejšie! Slovensko už totiž nie je izolovaným štátom v Európe, ale je jej neoddeliteľnou súčasťou a tak by sa mal chovať aj denník SME!
Diskrimináciu som už raz zažil počas boľševickej totality, kedy som nemohol, ako politický nespoľahlivá osoba vycestovať ani do Juhoslávie, mal som cenzurovanú korešpondenciu a zakázané zverejňovať moje príspevky v novinách! Ako sa mi zdá, vy pokračujete v týchto tradíciách, ale už pod rúškom "demokracie", čiže ste pseudodemokrati tak, ako viacerí prezliekači kabátov na Slovensku!
Záverom vám odkazujem, že v čase internetu a v 21. storočí nie som odkázaný na denník SME a jeho vydavateľa Petit press,a.s., ktorý pohltil viaceré iné noviny, včítane regionálnych na Slovensku /je to vec protimonopolného úradu/. Žiadam však o opätovný prístup na http://lesnik.blog.sme.sk/ tak, ako si do demokracia vyžaduje! Súčasne tento otvorený list zašlem ďalším adresátom, ktoré budem považovať za potrebné, včítane zahraničným.
S pozdravom
Alexej Lešník
Milí přátelé,
do Lupy jsem přispěla poprvé a hlavně proto, že mě skutečně "nadzvedl" pohrdavý a dotčený přístup autora Vojtěcha Bednáře k bloggerům. Nelíbilo se mi jakým způsobem nahlížel na novinářskou profesi a jakým způsobem ji vymezil. A jako novinářka jsem tedy měla chuť k tomu říci také svůj názor. Mnohým z Vás děkuji za zajímavé a někdy i velmi hezké reakce. Přesto se některým z Vás podařilo vyrazit mi dech. Zřejmě to bude problém známé české netolerance a neochoty respektovat lidskou osobnost. Řeknu to stručně - mám pro internet zřejmě nesprávné příjmení, že? Nevyjadřovala jsem se za Daniela Dočekala, ani za jeho Pooh.cz, ani dokonce za bloggery samotné. Vyjadřovala jsem se sama za sebe. Velmi mě mrzí, že někteří z Vás v mém článku vidí "tichou podporu Dočekala" a podobné nesmysly. Nemusela bych, ale vyhovím četným dotazům poslaným na mou adresu a odpovím Vám: ano, jsem bývalá manželka Daniela Dočekala. A hned se ptám - skutečně je to důležité? Opravdu jsme národem tak netolerantním, že budu muset kdekoliv na internetu používat raději jiné příjmení, když budu chtít, aby byl můj názor skutečně viděn jen jako můj? Přesto, děkuji za to, že výše uvedené reakce na můj článek byly jen menšinové. To mi dává naději, že to s tím naším národem přeci jen ještě není tak zlé.... Díky všem.