Argument, že některé uživatele k používání MSIE nutí zaměstnavatel, také neobstojí. Jak by se asi právo dívalo na zaměstnavatele, který by zaměstnance na vozíčku nutil přestěhovat se do kanceláře, kam se nelze bezbariérově dostat? Není snad situace, kdy zaměstnavatel nutí zaměstnance se zrakovými problémy používat prohlížeč, který mu neumožní zvětšit písmo, projevem přesně stejného jednání? Opět se dostáváme k mé otázce: proč bychom všude jinde měli vidět chybu tam, kde skutečně je, pouze u webu ji svalovat na ty, kdo za nic nemohou, a nutit je, aby ji řešili?
Takže bariéry zde v žádném případě nedělá autor webu, bariéry si zde vytvářejí částečně uživatelé sami, částečně jim je vytváří někdo další (například jejich zaměstnavatelé). A logika (která v jakékoli jiné situaci bude (i vámi) považována za samozřejmou) mi říká, že bariéru je nejlepší nevytvářet a pokud už vznikne, měl by se o její odstranění postarat v první řadě ten, kdo ji vytvořil. Nutit k tomu někoho, kdo s tím nemá nic společného (a kdo je zde naopak obětí), postrádá logiku.
Na vaší argumentaci (a samozřejmě i dalších stoupenců téhož názoru) mi vadí dvě věci. Za prvé to, že se snažíte vydávat většinovost MSIE (Wordu, Windows, ...) za cosi na způsob přírodního zákona - něčeho, co je prostě dáno a co se principiálně nedá změnit, i kdyby všichni chtěli. Ale to je očividný nesmysl, každý, kdo tyto programy používá, tak činí dobrovolně a na základě své svobodné volby. Ano, volby, nikdo není s pistolí u hlavy nucen používat MSIE; nanejvýš má jiné důvody, proč je pro něj MSIE vhodnější; je na něm, aby si zvolil, zda jsou pro něj tyto důvody opravdu důležitější. A pokud tato volba není dostatečně informovaná, je to jen proto, že se dotyčný nesnažil informace získat. Za druhé, a to je snad ještě horší, to, že se na uživatele díváte jako na tupou masu, která nemyslí a dokonce toho snad ani není schopna. Takže nutíte někoho jiného, aby je bránil před důsledky jejich vlastních svobodných rozhodnutí, ať to chtějí nebo ne. A takové pohrdání prostým lidem nemohu akceptovat, takové uvažování je mi cizí.
Protože vy se fixujete na konkrétní momentální situaci, momentální stav současných verzí prohlížečů a momentální statistiky jejich používání.
Ano, fixuji a jsem naprosto přesvědčen, že v oblasti přístupnosti (a nejen té webové), je to jediná efektivní možnost. Vy prostě musíte vycházet z toho, co hendikepovaní uživatelé používají a jak to funguje. A dále je třeba si uvědomit, že používaná technologie není vždy otázkou volby. Chcete příklad, aby to nebyla jen teorie?
Bezbariérové vchody do budov se dělají proto, že vozíčkáři momentálně jezdí na vozíčcích, které neumějí vyjíždět do schodů. Až to bude naprostá většina umět, už to nebude problém. Ale v současnosti to problém je, proto se řeší.
A přesně takto to funguje na webu. Zkrátka, pokud bude většina uživatelů používat MSIE (ať už proto, že neznají nic jiného, nebo proto, že nic jiného používat nesmí - např. v práci), bude definice velikosti písma v "px" nepřístupná. A dalších příkladů by se našlo více (např. problém s metodou Fahrner Image Replacement), kde je tím důvodem také současná "nesprávná" funkce většiny hlasových čteček.
A největší argument jsem si nechal na konec. Nejsem to jen já, kdo si myslí, že metody přístupnosti vycházejí ze současných možností uživatelů a jejich zobrazovacích technolgoií. Metodika WCAG obsahuje dokonce celý jeden bod (Guideline 10), který se týká právě tohoto tématu.
Přístupnost je zkrátka snaha o bezbariérové stránky pro uživatele, kteří právě teď sedí za počítačem a používají web. Je jim úplně jedno, že nějaká minoritní hlasová čtečka nebo nějaký minoritní browser umí právě to či ono, když nemají možnost, jak je použít. A je jen neschopností webmastera, že jim ty bariéry klade, protože vyrobit bezbariérový web a web s bariérami dá úplně stejně práce. Stačí jen vědět, jak na to.
A teď praxe: můj žebříček je trochu odlišný:
Problém je v tom, že vy nerozlišujete bod 2, kde se opravdu jedná o chybu stránky a bod 3, kde jde jednoznačně o chybu prohlížeče. Já ano - opravdu netuším, proč by zrovna pro web měla platit naprosto odlišná pravidla od ostatních oblastí lidského konání. Ale tady jde ještě o něco jiného: bod 4, který je podle mne čistě záležitostí uživatele a jeho prohlížeče.
Samozřejmě se vám může zdát (už jsem z toho byl obviněn mnohokrát), že mé pojetí ne nedostatečně přístupné. Jenže ono je z určitého úhlu pohledu daleko přístupnější než to vaše. Protože vy se fixujete na konkrétní momentální situaci, momentální stav současných verzí prohlížečů a momentální statistiky jejich používání. Ale to je omezující, mé pojetí je nadčasové, není vázáno na situaci, která se může velice snadno výrazně změnit. Prostě vycházím z toho, že pokud si uživatel bude chtít znepřístupnit stránku, vždy se mu to povede. Proto se zaměřuji v první řadě na uživatele a prohlížeče, kteří se chovají korektně. Pro ty nekorektní přizpůsobuji stránky jen v případech, kdy to má smysl - a hlavně zásadně tak, aby tím nebyli omezeni ti první.