Před časem jsem se zeptal jednoho vysoce postaveného šéfa z americké společnosti Cisco, jak je to s tím špehováním jiných států prostřednictvím elektronické a digitální infrastruktury. Kupodivu se odpovědi zase tolik nevyhnul a řekl mi, že se špehují všichni a že to svět udržuje ve větším bezpečí. A že jde o to, komu více věříte.
V případě Česka to určitě nebude Čína, z velké části i kvůli ní sněmovnou prošel nový zákon o kyberbezpečnosti. S rostoucí mocí amerických technologických korporací a nástupem k Evropě nepříliš přátelského Donalda Trumpa lze ale čím dál častěji slýchat pochybnosti i o USA. Nejsme na nich technologicky až moc závislí?
Čínských technologií máme na důležité infrastruktuře mnohem méně, než amerických. Zatímco na Číně běží část bezdrátových částí mobilních sítí (RAN), bezpečnostní kamery a nějaká ta solární energetika (ani v jednom případě nijak nesnižuji význam), teprve v případě potyček s USA bychom se dostali to skutečně velkých problémů. Bez amerických serverů, síťových prvků, úložišť, datových center, cloudů a softwaru všeho druhu by přišla tma.
Je třeba se zbavit závislosti
Technologickou závislost na Spojených státech si budujeme dlouhodobě. Evropa bohužel až na výjimky v této oblasti nedokáže držet krok. Zároveň jsme dlouho měli za to, že za oceánem sídlí naši velcí spojenci, na něž jsme zároveň pohodlně přenesli zodpovědnost za naše záležitosti, třeba ohledně bezpečnosti. Ovšem nedávno nastoupila administrativa prezidenta Trumpa, která nás spíše než kamarády vidí jako rivaly, byť to je samozřejmě nadále úplně jiný vztah, než jaký máme s Čínou či Ruskem.
Apokalypsa zatím nenastala a snad Trumpovo naladění vůči nám bude mít pozitivní efekt v tom, že si konečně začneme plnit domácí úkoly a stavět se na vlastní nohy. Už nyní se ozývají hlasy, že je potřeba začít řešit i otázku technologií.
“Je poměrně zřejmé, že Evropa se musí zbavit technologické závislosti na USA. Byl to i nejdůležitější bod dnešního neformálního jednání lídrů evropských doménových registrů. My jsme vsadili na open source a vlastní hardware bez cloudu, což nám hodně zjednodušuje pozici,” uvedl Ondřej Filip, šéf CZ.NIC a člen několika mezinárodních projektů týkajících se internetu.
Černých scénářů může nastat více. Softwarový aktivista Richard Stallman například během své nedávné přednášky na Technické univerzitě v Liberci varoval, že když nemáme pod kontrolou software, a to včetně firmwaru v hardwaru, jsme zranitelní. Upozornil, že americké firmy mohou spolupracovat se svou vládou a například jí poskytovat prostor pro vzdálené špehování jiných zemí a podobně.
Realistické je i odstavení od určitých dodávek. Už na konci úřadování Joea Bidena jsme byli zařazeni na seznam zemí, které mohou koupit jen omezený počet nejvýkonnějších AI čipů od firem jako Nvidia či AMD. Česko dělá na tom, abychom se z této kategorie dostali pryč, navrhované omezení ale reálně může ohrozit některé naše ekonomické ambice, jako je například zvažovaná stavba evropského AI datacentra za 125 miliard korun na našem území. Mnohé také vyděsilo vydírání Ukrajiny ze strany Trumpa a Muska ohledně možného odstřihnutí od Starlinku.
Kam politika, tam plášť
Politika je jedna věc, tou druhou jsou samotné americké korporátní IT kolosy. Ty chtějí primárně prodávat, i ony se ale často kývají po větru aktuální domácí politické situace.
Zatímco za předchozí administrativy aktivně roztleskávaly všemožné aktivity na diverzitu a inkluzi, pod novou garniturou tyto programy hlasitě ruší a Trumpovi takzvaně políbily prsten. Na oplátku vidíme, že prezidentovi lidé tlačí na evropské politiky a představitele, aby v žádném případě neregulovali americké technologické big techy, jinak přijdou zlé odvety.
Dále je zde otázka americké legislativy, kdy je nutné se v rámci Cloud Actu a dalších byrokratických aparátů ptát, kdo má přístup k datům Evropanů, kdo drží reálnou kontrolu na licencemi, dodávkami a tak dále. Je bezpečné se spoléhat na americké cloudy, které v Evropě dominují (nutno podotknout, že díky své kvalitě, nabídce a investicím)? Téma jsme na Lupě rozebírali v nedávném textu.
Důležitá je také velká moc amerických technologických obrů, nehledě na politiku. Stallman v Liberci varoval, že jsou státy často pod nadvládou IT dodavatelů a že ti pomáhají vytvářet opak digitální suverenity. U nás to můžeme vidět na různých vendor lock-inech nebo na tom, kdo ovlivňuje tvorbu legislativy týkající se digitalizace. Často jsou v tom americké firmy až po uši. I proto, že nemáme alternativy.
Novodobí oligarchové
Známý americký historik Timothy Snyder označil šéfy současných amerických technologických společností za novodobé oligarchy. Ti ruští sedí na ropě a nerostných surovinách a získali díky tomu velkou moc. Ti američtí mají moc ještě větší, a to díky těžbě dat, informací a dodávkám klíčové elektronické infrastruktury. Jejich pozice často nemá daleko k monopolům.
Srovnání s Rusy, kteří ovládli určité oblasti průmyslu díky porevoluční divoké době a všelijakým kontaktům a machinacím, samozřejmě není úplně přesné. Americké IT podniky vyrostly díky skvělé exekuci, technologiím, podnikatelskému duchu, funkčnímu kapitálovému trhu a samozřejmě podpory vlády. Nicméně americký big tech je dnes tak velký a objímající svět, že i svého času naprostý moloch Standard Oil je v porovnání s tím trpaslík.
Závislosti na USA se v tomto ohledu nejde jen tak zbavit. Můžeme si říci, že tedy nebudeme používat například Azure a další cloudové technologie od Microsoftu a přejdeme na evropský Nextcloud a podobně, i když často výrazně menší a méně kvalitní evropské alternativy na USA nestačí.
Samotné evropské služby ale na pozadí využívají hromadu prvků z Ameriky, jako jsou servery a tak dále. A když bychom najednou rozjeli masivní výrobu evropských serverů, zase budeme pokračovat níže a zastavíme se u nutnosti používat americké čipy a další prvky.
Krok od evropského chaosu
Situace s Trumpem a klesající důvěrou Evropanů v USA nicméně do karet lokálnímu byznysu trochu nahrává. V Česku například dlouhodobě vzniká IceWarp, v podstatě plnohodnotná alternativa k Office 365 nebo Google Workspace. Šéf IceWarpu Adam Paclt už řadu let brnká na jakousi vlasteneckou a evropskou notu, což se nyní může dočkat větší pozornosti.
“Microsoft sice letos v únoru oznámil dokončení třetí a finální fáze Datové hranice pro EU, díky níž udržuje data klientů svých cloudových služeb z Evropské unie na území EU či států Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), analytici a další hráči na trhu s cloudovými službami ale vyjadřují obavy ze závislosti na tomto americkém subjektu. Microsoft sice garantuje uložení dat na území EU, ale firma jako taková spadá pod americkou jurisdikci a jak nedávno zmínil web The Register, jestliže americká vláda požádá Microsoft o nějaká data, společnost jim musí vyhovět. Nemluvě o tom, že nikdo nemůže dát klientům Microsoftu jistotu, že nepřestane pro určité trhy vydávat aktualizace,” uvedl Paclt.
“Skutečnost je taková, že americké korporace jako Microsoft jsou jeden výkonný příkaz od rozpoutání absolutního chaosu v celé EU. Naštěstí v Evropě roste povědomí o potřebě větší technologické autonomie. Pro firmy a vládní instituce v EU je důležitější než kdy jindy, aby se uchýlily ke skutečně suverénním alternativám,“ citoval zmiňovaný The Register Alberta P. Martiho z OpenNebula Systems. Zmínil také americkou digitální kolonizaci Evropy.
Řešení, které není jen regulace
O digitální suverenitě starého kontinentu už se nějakou dobu mluví ve strukturách Evropské komise a dalších institucí. Nejhlasitějším propagátorem byl bývalý eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Jeho recepty ale byly buď regulace, nebo dotace, případně obojí. Pokusy o evropské cloudy a tak dále zatím nic nepřinesly.
A to je právě ten problém. Když se v Evropě mluví o bezpečnosti spojené s technologiemi, často se má na mysli pouze regulace. I náš nový zákon o kyberbezpečnosti je ze značné části o tom, že můžeme někoho vyloučit z naší infrastruktury. To je samozřejmě dobře a důležitost této možnosti rozhodně nesnižuji, ale kde je recept na to, jak vybudovat vlastní silné alternativy? Když nebudeme jen odrážet útoky silných hráčů z jiných zemí a budeme mít vlastní predátory, určitě bude naše situace zcela jiná.
Když jsem s Romanem Pačkou, hlavním poradcem ředitele NÚKIBu a bývalým českým kyberatašé, řešil, kde vzít nové Ericssony a Nokie a kde jsou recepty na to, jak jen neregulovat, ale vytvářet vlastní technologie a firmy, doporučil se zaměřit na akcelerátor a fond NATO, který nedávno vznikl a který funguje i v Česku.
To je určitě zajímavé, nicméně dodejme, že celý tento fond disponuje jednou miliardou eur, což je mezi dravci rizikového kapitálu v Silicon Valley plácnutí do vody. O pružnosti vojenských struktur vůči kalifornským “VCčkům” ve vestách Patagonia lze rovněž pochybovat.
V Evropě se poslední dobou ozývají hlasy, že je ideální šance přetáhnout špičkové vědce z USA, kterým se nelíbí pod Trumpem, k nám na starý kontinent a vše se najednou otočí. To je ale pouze takové to wishful thinking. Realita je taková, že v Evropě máme vědu na nejvyšší úrovni, ale už nějakou dobu ji naší vlastní vinou těžko překlápíme v úspěšné velké byznysy. Rozhodně ne v takové míře, jako v USA.
Je zde Eurostack
Technologičtí lídři Evropy nedávno vyzvali Evropskou komisi, aby rozjela radikální akce na redukci technologické závislosti a aby začala podporovat lokální suverénní infrastrukturu. Došlo mimo jiné na varování, že by bez amerických vyhledávačů, e-mailových služeb nebo kancelářského softwaru došlo k rozpadu společnosti. Dále se začalo mluvit o vytvoření fondu na tuto suverénní infrastrukturu a podpoření aktivit typu “nakupujte evropské produkty”. Lobby na kontinentu vycítila příležitost.
“Problém je přitom úplně někde jinde. Evropa nemá nízkou konkurenceschopnost kvůli nedostatku dotačních fondů nebo ochranných opatření. Má ji kvůli extrémně zatěžující byrokracii, vysoké regulatorní zátěži, trhem pokřiveným masivními dotacemi a nedostatku skutečně svobodného a konkurenčního prostředí. Místo řešení skutečných příčin problémů evropské digitální ekonomiky, tedy přebujelé administrativy, pomalého schvalování inovací a nedostatku flexibility, se dál jen vrství další administrativní kroky a podporují opatření, která realitu trhu spíš zhorší než zlepší. Pokud chce Evropa opravdu obstát v globální konkurenci, musí začít tam, kde to bolí nejvíc – u sebe samé. Skutečná digitální suverenita nevznikne z přílivu dotací a protekcionismu, ale díky odvážné deregulaci, podpoře otevřeného trhu a skutečně férové soutěži,” glosoval situaci Roman Řezníček, bývalý šéf Suntelu a nyní člen vedení investiční skupiny DRFG, která Suntel koupila a investuje do telekomunikací.
V Evropě lze slyšet další hlasy zdejšího technologického byznysu, aby se dal větší důraz na lokální technologie, vžil se pojem Eurostack. Hlásí se třeba organizace CISPA sdružující firmy jako Aruba, která dlouhodobě rýpe do amerických hyperscalerů.
Budou evropští hráči politicky vyslyšeni a preferováni? Těžko říct. Již zmiňovaný IceWarp si udělal průzkum mezi českými ministerstvy, jaký používají za kancelářský software a co nasadí v budoucnu. Většina má skrze ministerstvo vnitra vysoutěžený Microsoft 365 do příštího roku. Resorty v průzumu odpověděly, že plánují smlouvy s Microsoftem prodloužit.
Otázka důvěry
Je vidět, že američtí dodavatelé nálady v Evropě řeší. Prezident Microsoftu Brad Smith například uvedl, že kdyby firmu někdo nutil omezit či zastavit služby v Evropě, Microsoft by šel k soudu a bránil se. Smith ujistil Evropany o posilování zdejší infrastruktury.
“Bezpečnost není jen technická otázka. Je to i otázka politiky, důvěry a dlouhodobé strategie. Proto bychom neměli podceňovat dopad mezinárodní politiky na kybernetickou infrastrukturu v rizicích začít počítat s tím, co jsme si ještě před rokem asi nedokázali představit, že by rizikem bylo,” komentoval situaci David Procházka, odborník na kyberbezpečnost z firmy E Linkx.
“S nástupem nové politické éry administrativy Donalda Trumpa došlo k výrazným posunům v otázkách smluvních vztahů, národní bezpečnosti a zahraničního dohledu. Změny v přístupu k zákonům jako Cloud Act či rétorika ohledně technologických gigantů ovlivnily vnímání amerických cloudových služeb i mimo USA,” dodal Procházka.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU