Hlavní navigace

Názor k článku K čemu je prostý elektronický podpis? Recenze knihy Elektronické právní jednání od Vojtěch Kment - Úvodem bych rád poděkoval p. RNDr. Peterkovi za...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 13. 12. 2018 14:04

    Vojtěch Kment

    Úvodem bych rád poděkoval p. RNDr. Peterkovi za tuto vypovídající recenzi. Zvládl ji napsat za asi 10 dnů od vydání knihy a přitom si ji skutečně již projít. To je „tremendous‟ výkon a zápal, jen dokladující jeho orientaci se a odbornost v tématu, které vše v ČR jen těžko někdo další má a je i ochoten vynaložit. Velmi si toho vážím. Pro měřítko - kupř. jen autorské ryze mechanické čtení sazby na překlepy trvalo vždy asi 4 dny.

    Děkuji i Lupě za prostor. Problematika elektronického podpisu vedle internetbankingu a obecně e-commerce významně náleží i do oblasti e-governmentu, neboť je to právě podpis, co na úředních nebo veřejných listinách zajišťuje původce a potažmo jeho právní odpovědnost. Dokumenty s podpisy disciplinují k zachovávání zásady zákonnosti a umožňují zásadu přezkumu, stěžejní náplně právního státu v koncepci Ústavy ČR. Bohužel žádná státní koncepce e-governmentu od roku 2000 dodnes dle mého názoru nedocenila tato východiska k e-governmentu jako ta podstatná, v důsledku čehož není věnována dostatečná pozornost, institucionální aj. zdroje ani elektronickému podpisu. Má monografie se snaží tento prostor vysvětlit a podpořit.

    Některé body recenze si dovolím doplnit, aby zájemce či čtenář měl co nejúplnější informaci.

    Prosté elektronické podpisy. Recenze správně vykládá vyznění monografie. Ta se prostými podpisy zabývá podrobněji v obecných částech, zatímco ve speciálních se již soustřeďuje na vyšší verze elektronického podpisu a pečeti. To odpovídá i míře existence resp. spíše neexistence právního rámce prostých nebo biodynamických podpisů. Prosté elektronické podpisy (např. clickwrap) jsou důkazně „bez dalšího‟ kontroverzní. To však neznamená, že se zejména v soukromé praxi nepoužívají. Používají a dokonce početně převažují. Pro právní hodnocení je však třeba vždy mít „ono další‟ a právě to i zvažovat. Předpokládám další technický rozvoj a nové implementace jak prostých el. podpisů, tak i kvalifikovaných (str. XXVIII; str. 89). Zaměření monografie by vás tedy nemělo odradit od navrhování a používání prostých (vč. biodynamických) el. podpisů kategoricky. Jen je potřeba postupovat s rozvahou. To ostatně platí neméně i pro vyšší verze elektronických podpisů. I v jejich případech se právně nakonec nejedná jen o ně samotné, ale i o podepsaný obsah (písemnost) a o celkový způsob provedení, o „elektronické právní jednání‟.

    Použití zaručených nebo kvalifikovaných elektronických pečeti. V monografii se nachází důkladná argumentace mých souvisejících právních názorů. Tím však jsem nezamýšlel bagatelizovat právní názory jiné, zejména takové, které v právní rovině zřejmě vychází z toho, že právnická osoba nemá svůj vlastní hmatatelný korpus včetně mozku, z něhož by mohla pocházet její vůle v právním slova smyslu, ale je jí přičítána vůle některé či více fyzických osob. Přesto považuji za správné i vhodné své pojetí.

    Elektronická časová razítka. Můj citovaný výklad má pouze ten smysl, že by se razítko mělo provádět přes objekt elektronického dokumentu včetně podpisu. Neměla by se tedy razítkem opatřovat pouze jen samotná binární data elektronického podpisu samotného, ačkoli i ta sama již reflektují obsah podepsaného dokumentu. Ze zobrazeného a pro praxi velmi zajímavého příkladu by zřejmě právně z pohledu § 11 ZSVD vyhověly oba druhy, tj. „podpisové‟ i „dokumentové‟ časové razítko. Rozhodnutí o konkrétní či vhodné volbě formátu podpisu může pak záviset i na dalších právních předpisech nebo úvahách.