Hlavní navigace

Karel Fillner a Vladimír Vencálek (Invictus Mining): Jak se v ČR staví blockchainové datacentrum za 330 milionů

Karel Wolf

Jak se miningová farma na kryptoměny postupně mění v blockchainové datacentrum za více než 300 milionů korun? Mluvili jsme s řediteli společnosti Invictus Mining.

Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Kryptoměny jsou ve skutečnosti neuvěřitelně stabilní – pokud se nebavíme o ceně, říkají šéfové české společnosti Invictus Mining, která dosud zejména provozovala hardware pro těžaře kryptoměn.

Proč se rozhodla v době nejhoršího altcoinového bearmarketu (tzv. medvědího trhu, tedy trhu s klesajícími cenami – pozn. redakce) pro masivní investici do vybudování obří těžební farmy a kompletní změnu svého byznys modelu?

O tom, jak může být mining dlouhodobě ziskový navzdory náladám trhu, ale i o tom, co si slibují od přerodu farmy v regulérní datacentrum, si povídáme s Karlem Fillnerem a Vladimírem Vencálkem.

Uprostřed nejdivočejšího altcoinového bearmarketu přišel Invictus Mining s ideou vybudovat v Česku těžební farmu (sám ale hovoří spíše o datacentru), jejíž velikost nemá nejen u nás, ale vůbec v regionu střední Evropy obdoby. Jak tato myšlenka vznikla a jaký vám to dávalo smysl?

Karel Fillner: Začnu trochu ze široka, a to stručnou historií firmy. Invictus Mining začal, podobně jako některé další těžební společnosti, budovat svoji kariéru na tom, že provozoval těžební hardware pro klienty, kterým se staral o servery. Právě uprostřed pokračujícího bearmarketu (v roce 2019) jsme ale zaznamenali velké množství rezignujících klientů, kteří začali levně odprodávat svůj těžební hardware, a rozhodli jsme se byznys model změnit a vydat se trochu jinou cestou.

Vladimír Vencálek: Těžilo se na peněženky klientů a my si z toho brali pouze měsíční poplatek. Začínali jsme s tím poměrně brzy, vzpomínám si ještě na dobu, kdy byl jeden server schopný vytěžit 100 etherů denně, něco dnes již nemyslitelné.

Nenesl původní model fungování pro vás mnohem menší riziko?

VV: Tak se to může na prvotní pohled jevit. Když firma vznikala, uvažovali jsme stejně. Praxe ale ukázala, že kryptoměny jsou ve skutečnosti neuvěřitelně stabilní (teď se nebavíme o ceně) a opakovaně testované matematické modely nám potvrdily, že pokud je správně uchopen, chová se těžební byznys úplně stejně jako jakýkoli jiný infrastrukturní projekt. Platí přitom, že stabilní výnos není kdoví jak vysoký, ale je neuvěřitelně dlouhodobý (možná víc než některé jiné technologické byznysy).

KF: Já bych dokonce řekl, že je na rozdíl od ceny kryptoměn neuvěřitelně dobře predikovatelný. Když jde cena nahoru, stoupá hashrate a tím pádem i obtížnost a klesají výnosy, pokud cena klesá, tak s určitým zpožděním (které je ale výrazně menší než u Bitcoinu) odpadávají menší mineři a výnosy naopak stoupají. Poměr mezi těmito veličinami ale zůstává v podstatě stále stejný, což je opak toho, co se děje na trhu s cenou. 

VV: Tyto závěry jsme udělali na základě více než čtyř let kontinuálního profesionálního monitoringu trhu. Pokud se správně nadimenzuje velikost, máte rozumné vstupy (bavíme se zejména o ceně elektřiny) a projekt je dobře postavený, což se ukáže na OPEXových nákladech (největším problémem je levné efektivní chlazení), tak není důvod, proč by nefungoval. Poslední důležitá věc je ještě podmínka, aby se projekt nacházel v nějaké geograficky, politicky a legislativně relativně bezpečné lokaci, což Česká republika navzdory všemu ve srovnání se světem je. Pokud jsou všechny tyto podmínky splněné, tak pro vás neuvěřitelně rostou úspory z výnosu.

Rozumím myšlence s úsporou výnosů, která roste s velikostí takto navrženého projektu, ale přesto: není celý projekt příliš megalomanský? Jak se vám na něj vůbec daří získávat kapitál?

VV: Na začátku jsme se bavili de facto o rozjezdu vlastní větší mining farmy, ale ve skutečnosti budujeme regulérní obří datacentrum s parametry podle TIER II. Vstupujeme tak na trochu jiný trh. Oproti tradičním datacentrům ale máme jednu velkou konkurenční výhodu. Většina datacenter má na počátku velké CAPEXové náklady a bezprostředně po dokončení i ty OPEXové, protože jsou vytížené třeba na 25 %, ale jejich provoz je pořád stejně drahý (extrémně drahá klimatizace a podobně). My ale přicházíme z úplně jiného světa a fungujeme jinak. Nepotřebujeme po dostavění shánět zákazníky, nás primárně platí decentralizovaná distribuovaná síť (například Ethereum nebo Ethereum Classic), a to neustále a za 100 % našeho výkonu.

Na začátku byla řeč o odpadávání menších minerů při dlouhodobém bearmarketu. Jaký vliv má vůbec trh na velké těžební projekty, jako je ten váš?

VV: Vyděláváme v podstatě za jakékoli situace, paradoxně nejhorší je pro nás stav, kdy trh pomaličku predikovatelně stoupá, nebo jde do strany. Naopak třeba prudký propad ceny a s tím spojený pokles obtížnosti je pro nás požehnáním. K takové situaci došlo například na Ethereu začátkem roku 2018. Bylo to dané tím, že náročnost rostla postupně a predikovatelně, ale když cena začala prudce klesat, tak lidé (zejména domácí mineři) v panice vypínali těžební rigy mnohem rychleji, než padala samotná cena, a my vydělávali řádově více.

KF: Tady se přitom stále bavíme o jednoduchém modelu vytěžit a ihned za tržní cenu posílat dále. Pokud do modelu započítáme i spekulaci na cenový vývoj, tak s nepatrně vyšším rizikem můžeme výsledky ještě výrazně zlepšit.

VV: Naše výhoda oproti zbytku trhu spočívá v tom, že za jakékoli situace přesně víme, jaké je nákladová cena na vytěžení dané kryptoměny, a z toho můžeme poměrně úspěšně predikovat nejpravděpodobnější scénáře dalšího vývoje trhu. Pokud například těžíme ethereum za 138 dolarů, ale na trhu se momentálně prodává za 130, tak lze předpokládat, že se stanou dva možné scénáře. Buď odpadnou těžaři a klesne obtížnost, nebo (což se stává dost často) nastane krátkodobá korekce třeba na 160 dolarů a na tu už čekáme s prodejem většího objemu vytěžených etherů. To je ta právě ta zmiňovaná spekulativní část.

KF: Spekulace ale u nás netvoří jádro, jde spíš o doplňující strategii a jedná se pouze o časování prodeje, ne o spekulativní nákup a následný prodej.

Prodáváte i na spotových trzích, nebo využíváte hlavně OTC nástroje?

VV: Máme menší zůstatky i na burzách, jako je Binance nebo Kraken, ale pro velké objemy využíváme hlavně naše licencované a pojištěné OTC subjekty. Povídání o tom, jak náročné je splnit compliance a úspěšně projít onboardingem pro OTC trhy, by možná vydalo na samostatný rozhovor.

Proč o projektu hovoříte jako o datacentru, a ne jednoduše o velké miningové farmě? On už i ten zmiňovaný TIER II napovídá, že viděno optikou klasických datacenter je ten projekt spíše trochu poddimenzovaný.

KF: Hlavní důvod je ten, že nestavíme projekt jako farmu na těžbu Etherea nebo jiné kryptoměny, na kterou se těžba přepíná v případě výhodnějšího poměru, ale jako výpočetní kapacitu, kterou je možné pronajímat například pro renderovací výpočty, transkódování videí pro streamery a malá animační studia, nebo výpočty spojené se strojovým učením a umělou inteligencí. To je i náš plán B pro situaci, kdyby se stalo nemyslitelné a celý altcoinový trh ze dne na den zkrachoval.

VV: Opět k tomu není potřeba složitě shánět klienty. Pokud jednoho dne přestane smysl těžit Ethereum (třeba kvůli přechodu na PoS), tak se jednoduše připojíme na adekvátní platformu a přesměrujeme výpočetní výkon tam, kde nám za něj zaplatí více. Co jsme si zatím jen pro naši vlastní hrubou představu dělali orientační výpočet naší současné výpočetní síly, tak se pohybuje někde okolo 12 petaFLOPS.

Ten výkon se ale, předpokládám, týká pouze GPU, a ne CPU, a tudíž univerzálních výpočtů.

VV: Přesně tak, co jsme si ale zjišťovali, dnes se většinou superpočítače staví formou nějakého optimálního mixu CPU a GPU a na podobný scénář jsme připraveni také, pokud bude po službách tohoto typu poptávka.

Když se ještě vrátím k té TIER II, proč jste vlastně nešli raději do TIER III, což je dnes v našich podmínkách více méně standard (myšleno samozřejmě bez samotné certifikace), a jak jste na tom vlastně se zálohováním datových a energetických okruhů a klimatizace?

VV: Nalézáme se přímo v prostorách elektrárny a další lokaci máme v prostorách jiné elektrárny, v obou prostorách jsou zálohované optické okruhy připojené přímo na páteřní síť. Co se týče elektřiny, na TIER III už bychom potřebovali sekundární energetický okruh, což díky elektrárně není pro nás teoreticky problém splnit, ale po jeho připojení by nám okamžitě naskočila taková nemilá věc, zvaná distribuční poplatky, které nyní platit nemusíme. To by nám rázem zvedlo provozní náklady o nějakých 30–40 %, a to je v tak kompetitivním byznysu jako mining již docela problém.

SLA by se nám přitom zlepšilo jen minimálně (možná o 1 %). U enterprise klientů riziko výpadku řešíme jednoduše decentralizací, tedy pokud vypadne jedna lokalita, přehodíme službu na druhou. Tím, že se u nás neukládají žádná data, tak pro nás krátkodobý výpadek zase tolik neznamená. Některé další podmínky nám zase komplikuje hustá zástavba. Abychom ale splňovali všechny požadavky TIER II, proběhne instalace záložních zdrojů, instalace zhášecího plynu a podobně. 

Jak je to s klimatizací?

VV: My klimatizaci z principu nepotřebujeme vůbec, náš hardware má na provoz trochu jiné požadavky než běžné servery, takže stačí chlazení vháněným vzduchem, kvůli normám a instalovaným obslužným ICT prvkům (servery pro řízení, síťové prvky) ale v nově budované lokalitě klimatizace bude, nebude ale většinou času vůbec aktivní. V praxi také trochu narážíme na nepochopení našich potřeb ze strany společností, které běžně klimatizace do datacenter dodávají.

V jaké fázi vlastně projekt dnes je a máte dispozici celý kapitál, nebo je vybírán postupně?

KF: Dnes máme vybudovanou první část, kdy jsme vykoupili stroje od bývalých klientů z původního byznys modelu a máme vybráno několik desítek milionů korun od investorů (zhruba 10–15 % plánovaného kapitálu) na rozvoj a provoz. Nyní probíhá fundraising dalších prostředků a v březnu, nebo nejpozději začátkem dubna, by mělo být dokončené veřejné výběrové řízení na nové dodavatele.

VV: To se týká jak IT vybavení, zejména grafických karet, tak non-ICT částí, jako je klimatizace a HVAC, hasících a bezpečnostních systémů a přípojky na 1,1 MW. V polovině května bychom také měli mít již vydané stavební povolení, kompletní prováděcí dokumentace ke stavbě bude hotová o měsíc dříve.

Výběrová řízení jsou pro nás trochu nová a ne vždy úplně příjemná zkušenost, v minulosti jsme se bez nich poměrně dobře obešli, ale nyní pracujeme z velké části s investorským kapitálem, takže je to trochu nutné zlo.

Kolik je minimální výše investice pro zapojení do projektu?

KF: Minimum je milion korun, průměrná výše investice jsou zatím 2–3 miliony a investovat je možné formou výnosových certifikátů. Do konce dubna bychom chtěli mít vybráno 100 milionů, abychom mohli spustit první fázi výstavby. Zhruba s devítiměsíčním zpožděním by se pak mělo spustit ještě druhé datacentrum v další lokalitě.

Trochu se také nabízí otázka, jestli jste nebyli v pokušení zažádat s projektem o současnou evropskou pobídku pro výstavbu datových center a sdílených ICT služeb.

KF: Projekt jednu dotaci získal, ale samotný byznys plán je spočítaný tak, jako by tam vůbec nebyla. Ostatně ta dotace není na 100 % nároková. Může se klidně stát, že ji budeme po 3 letech obhajovat a nepodaří se to. Přistupujeme k tomu tedy zodpovědně a neustále počítáme s tím, jako kdyby se vše stavělo jen z našich vlastních peněz.

root linux t

Kde se vlastně bude projekt nalézat fyzicky?

První lokalita se bude nacházet ve Strakonicích (prostory teplárny a elektrárny), o druhé lokalitě toho zatím více říct nemůžeme, neboť stále ještě probíhá vyjednávání.