Hlavní navigace

Karel Fillner (BACCA): Kryptoměny a banky se mohou docela dobře doplňovat

Karel Wolf

Pro bankovní svět se v kryptoměnách rýsuje úplně nový byznys, říká šéf v listopadu založené krypto-bankovní asociace BACCA.

Doba čtení: 6 minut

O tom, proč Češi založili kryptoměnovou asociaci s mezinárodními ambicemi, ale také o blízké budoucnosti tokenizace nebo co si myslí o současném medvědím trhu, jsme mluvili s Karlem Fillnerem, prezidentem v listopadu založené krypto-bankovní asociace BACCA.

Jak vlastně krypto-bankovní asociace vznikla a kdo za ní stojí?

Krypto-bankovní asociace, neboli BACCA (zkratka pochází z původního delšího anglického názvu, který jsme nakonec opustili), vznikla jako nezávislá nezisková organizace na podporu rozvíjení vztahů mezi bankovním a finančním sektorem a kryptoměnovým sektorem. Ten zahrnuje jak lidi z kryptoměnového byznysu, tak samotnou kryptoměnovou komunitou, která je u nás mimořádně silná.

Celá iniciativa původně vznikla okolo projektů společnosti Xixoio a jejího nápadu vzít z kryptoměn to, co je nejzajímavější pro byznysovou sféru, a převést to v nějaké bezpečné formě tam, kde z toho může být největší užitek.

Zrodila se tak idea tokenizace byznysu prostřednictví IPCO, což je takový hybrid mezi IPO s jeho regulacemi a pravidly a snadné kolektivní formy investování prostřednictvím ICO. Už tehdy se ukázalo jako zřejmé, že bude potřeba spojit síly s ostatními a vytvořit nějakou silnou lobby, která by pomáhala prosazovat smysluplnou legislativu, hledala společnou řeč s bankami a dělala osvětu třeba i na politické úrovni.

Karel Fillner je prezidentem nově vzniklé krypto-bankovní asociace, kryptoměnám se věnuje od roku 2012, v Česku vedl lokální verzi mezinárodního magazínu o kryptoměnách Cointelegraph, který později vyměnil za vlastní blog btctip.cz. Kromě toho se věnuje kryptoměnovému poradenství, přednáší na odborných konferencích a pořádá školení zaměřené na obchodování kryptoměn.

Nepokoušela se o něco podobného už v roce 2016 založená Česká fintech asociace?

Ano, Česká fintech asociace dokonce nedávno založila vlastní kryptoměnovou pracovní skupinu, jejich aktivity bedlivě sledujeme a jsme s nimi v kontaktu. Myslím si ale, že ČEFTAS se poměrně úzce zaměřuje na hájení zájmů subjektů, které působí pouze na českém trhu, typicky jde o dopad zákona o praní špinavých peněz (směnárny, burzy, provozovatelé sítě bitcoinových ATM – GENERAL BYTES, WBTCB), onboarding klientů a podobně. To je samozřejmě pozitivní a je to určitě potřeba, ale my si myslíme, že je potřeba mířit ještě trochu výš.

O mnoha zákonech se rozhoduje na evropské úrovni, také místní banky většinou někdo vlastní a to, že se dohodnete na nějakém řešení s lokálním ředitelem, ještě neznamená, že to bude také proveditelné. Pokud se podaří ovlivnit nějaké předpisy nebo zákony na lokální úrovni, ještě to nutně neznamená, že je to dobře nebo že to bude stačit. Naše filosofie je oproti tomu taková, že s vlivnými mezinárodními partnery by se nám mohlo podařit prosazovat příznivější legislativní rámce na celoevropské úrovni. S Fintechovou asociací tedy spolupracujeme a vidíme zde potenciál se navzájem dobře doplňovat.

Pak je tu ještě druhý bod, který vyplývá z toho, že se snažíme vytvořit lepší půdu pro byznys jako takový. Jednou z těch věcí, kterých si všímáme, je i momentální právní vakuum, pokud jde o celou oblast tokenizace byznysu. Transparentní a bezpečný legislativní rámec pro tokenizaci společností je jedním z hlavních pilířů, na které se chceme momentálně zaměřit. Když hovořím o tokenizaci, tak nemám ani tak na mysli problematické utility tokeny, jejichž ICO často vybraly bez jakéhokoli závazku miliony a nyní dělají neznámo co, ale o security tokenech, které chceme udělat co nejvíc transparentní.

Jak by to mělo fungovat v praxi?

Těch teoreticky použitelných modelů je více (například DAICO), my jsme se rozhodli jít vlastní cestou tzv. IPCO. Idea je poměrně komplexní, ale jde o to, aby libovolná firma (vůbec nemusí mít s blockchainem a kryptoměnami nic společného) mohla bez obav a jednoduše zvolit pro svoje financování formu tokenizace a zároveň byla zajištěna dostatečná ochrana investorů. Tak, jak to známe z tradičního světa firemních akcií.

K tomu je potřeba jasný regulatorní rámec, vědět, jak se podobné tokeny budou v evropském právním prostředí chovat, jakým způsobem budou vnímané regulátory, mít standardizované technické normy atd. Na druhé straně v byznysu je potřeba prosadit takový standard, který bude zajímavý jak pro samotné společnosti, tak bezpečný pro jejich investory.

Šlo by to ještě trochu více rozvést?

Jedním z kroků je například větší kooperace mezi kryptoměnovým světem a tradičními bankami, protože spolupráce dává mnohem větší smysl, než si vzájemně házet klacky pod nohy. Pro bankovní svět se zde rýsuje úplně nový byznys v podobě správce escrow účtů tokenizovaných projektů, kdy budou peníze projektu uvolňovány pouze po splnění dohodnutých projektových milníků. Banky zároveň mohou fungovat jako rating provider jednotlivých projektů nebo firem. To je totiž věc, kterou perfektně ovládají, neboť mají dlouhá léta praxe s posuzováním rizikovosti klientů například pro úvěr. 

Nelze toto všechno řešit i bez bank, například formou ICO/DAICO a smart kontraktů?

Ano, teoreticky je možné využít klidně i klasický ICO model a token si představit třeba jako ERC-20 token na Ethereu a vše ošetřit pouze smart kontraktem. Pak ale projekty vystavujeme například riziku vysoké volatility, podkladového tokenu, v daném případě Etherea. Toho jsme ostatně aktuálně svědky, některé projekty nyní prodávají hluboko pod hodnotou, kterou původně vybraly, jen aby měly na zaplacení provozních nákladů. Tento problém ovšem odpadá, pokud je samotná investice uskutečněná v klasické fiat měně a složená na escrow účet, k čemuž se právě perfektně hodí tradiční banka.

Kryptoměny samotné jsou oproti tomu jen nástroj, jak to celé provést technicky, jak emitovat token (ať již reprezentující reálné aktivum, nebo třeba pro platbu dividend), zajistit prostřednictvím smart kontraktů vynucení určitých závazků. Aby to ale fungovalo i ve světě seriózního byznysu, musí jít technologie ruku v roce s tradičním finančním světem i jasně danou legislativou. Jde tedy o to reálné peníze protáhnout skrze kryptoekonomiku. IPCO není samozřejmě jediné, co se o něco podobného pokouší, vzniká zde nový trend, který by myslím mohl nastartovat novou vlnu investic do kryptoekonomiky.

Asociace BACCA vznikla v Londýně, máte mezinárodní ambice?

Je to tak, první členové, kteří se ale do projektu chtějí zapojit, jsou pochopitelně hlavně z České republiky. Pokud jde o zahraničí, tam máme také trochu jinou strategii. Zatímco v České republice se zaměřujeme zejména na firmy, ať již jde o subjekty podnikající v oboru, fondy (kryptofondy i ty klasické), nebo finanční instituce, v zahraničí směřujeme spíše k partnerstvím s podobnými institucemi, jako jsme my sami. Cíl je ale stále stejný – transparentní prostředí pro byznys a lobování za smysluplnou legislativu.

Teď trochu osobní otázka. Není to celé tak trochu úkrok stranou, z pozice sympatizanta s kryptoanarchií se stát zastáncem bankovního světa?

Svých ideálů jsem se rozhodně nevzdal, oddělil bych ale svoji roli zastánce kryptoměn a prezidenta asociace. Myslím si také, že z provázání kryptoměn se světem tradičního finančnictví mohou obrovským způsobem profitovat oba světy. Rozhodně je to mnohem lepší nápad než třeba zkoušet stavět banky na blockchainu. Na to si samozřejmě ale musejí banky přijít sami, my se jim nicméně snažíme ukázat možnou cestu.

Co vidíte jako největší problém současné evropské legislativy ve vztahu ke kryptoměnám?

Myslím si, že velký problém je už v tom, jak je evropská legislativa, pokud jde o kryptoměny, roztříštěná.

Nemůže to ale v praxi být spíš výhoda?

Pro někoho, kdo potřebuje využívat šedé zóny, vyhýbat se zdanění a podobně, tak určitě. Pro byznys, který ale spíše docení solidní jednotné základy, je ale už situace jiná. 

Jak vnímáte současný propad kryptoměnového trhu, je možné jej chápat i pozitivně?

Trh má určitě tendenci se čistit, což je dobře. Na druhé straně zde pořád nevidím krachující nebo zavírající projekty, naopak na Coinmarketcap.com téměř denně přibude nějaký nový token. To je také důvod, proč jsem opatrný mluvit o splasknutí nějaké bubliny.

Můj osobní pohled je, že jsme na konci medvědího trhu, nebo se alespoň tomuto konci mílovými kroky blížíme.

Našli jste v článku chybu?