Hlavní navigace

Kdy skončí INDOŠ?

24. 5. 2004
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

Podpisem dalších dodatků ke smlouvám dostal závěr projektu SIPVZ III - Infrastruktura alias Internet do škol - jasnější kontury. Cílovým datem je konec srpna příštího roku. Do té doby by měl stát zaplatit plnou cenu celého projektu, upravenou o změny DPH. Přesně polovina zelených škol se dočká zrychlení svého připojení, některé až na 512 kbit/s.

Minulý týden, v úterý 18. května 2004, se na MŠMT odehrálo menší show pro média: za přítomnosti kamer České televize a cvakání fotoaparátů (včetně toho mého) podepsali nejvyšší představitelé MŠMT, Českého Telecomu a AutoCont On Line (dále jen ACOL) novou dohodu a dva dodatky k již existujícím smlouvám ohledně projektu III Státní informační politiky ve vzdělávání (známějšího spíše pod neoficiálním názvem Internet do škol či INDOŠ). Ministryně školství Petra Buzková si dala velmi záležet na zdůraznění toho, že „MŠMT vyjednalo změny a zlepšilo svou pozici v projektu“ a tím naplnilo požadavek z usnesení vlády č. 936 ze dne 22. září 2003 (citováno doslova z tiskové zprávy rozdávané přímo na akci):

‚Jsem ráda, že se nám podařilo vyjednat lepší podmínky pro využití počítačů těm, pro které je zejména určen, tedy pro žáky a jejich pedagogy,‘ řekla ministryně školství P. Buzková.

1196

Neoficiálně pak ministryně vyčíslila hodnotu vyjednaných změn na 300 milionů korun (jako přínos pro MŠMT, hlavně ve službách, které školství dostane navíc).

Následně došlo i na splnění příslibu, který zazněl v diskusi po slavnostním podpisu – že právě podepsané smlouvy a dodatky budou v plném znění zveřejněny. Najdete je na webu ACOL (zde [ZIP, 481 kB]).

Odložme tedy blyštivý háv PR sdělení a pojďme se podívat na to, co bylo skutečně dojednáno.

Kdy bude konec?

Osobně za největší přínos nově podepsaných dodatků považuji vyjasnění toho, jak vlastně bude celý projekt končit. Původně to mělo být tak, že na každé škole by INDOŠ skončil jinak: přesně za 36 měsíců od okamžiku spuštění. Přitom počáteční „náběh“ byl rozložen do několika měsíců (viz obrázek, pocházející odsud), takže podle stejné „náběhové“ křivky (té červené z obrázku, ukazující reálný stav) mělo skončit i poskytování služeb na jednotlivých školách.

1197

Takže třeba ke konci příštího školního roku (k 30. červnu 2005, resp. 1. červenci 2005) měl INDOŠ skončit na cca 1500 školách z celkového počtu 3620 tzv. zelených (skutečně vybavených) škol. Ke konci letních prázdnin roku 2005 pak měl INDOŠ skončit na cca 3200 školách (z 3620).

Nyní, díky nové dohodě a novým dodatkům, je stanoven jednotný konec, a to na konec letních prázdnin 2005 (tj. k 31. srpnu 2005). Tisková zpráva MŠMT to hodnotí takto:

Do 31. srpna 2005 se tak 90 procentům škol prodlouží provoz na více než 36 měsíců. Zbývajícím bude zkrácen maximálně o čtyři měsíce. V průměru se však při stejném rozsahu plnění a ceně prodlouží provoz všem školským zařízením o 2,5 měsíce bezplatně.

S větou, že do 31. srpna 2005 se provoz prodlouží 90 procentům škol, asi lze souhlasit (když k tomuto datu měl INDOŠ skončit na cca 3200 z 3620 š­kolách). Že by to ale bylo v průměru všech škol prodloužení o 2,5 měsíce? To by muselo být cca 50 procent škol připojeno dříve, než jak naznačuje náběhová křivka – někdy v polovině června. Soudě podle obrázku, tipuji průměrné prodloužení spíše jen na jeden měsíc. Navíc jde stejně o dobu hlavních školních prázdnin, kdy je provoz škol podstatně jiný než během školního roku.

Na druhou stranu je nyní na světě jasný termín, ke kterému má smysl hledat nové řešení (připojení škol k Internetu). Jeho načasování mi přijde velmi rozumné – do konce školního roku to „pojede“ všude stejně a pak budou mít školy celé prázdniny na přechod na nové řešení (ať již bude jakékoli).

Nedá mi to ale nepřipomenout, že původně celá SIPVZ počítala s provozem do konce kalendářního roku 2005 (dokonce od roku 2000, tedy celkem pět let), a navíc pro všechny školy. Na to také byly alokovány konkrétní finanční prostředky. Kvůli následně zvolené koncepci (budování školského intranetu, úplný outsourcing služeb atd.) musel být projekt redukován co do rozsahu (ze všech škol na 3620), a také zkrácen – z pěti let na tři roky. Takže nejen že začal podstatně později, ale ještě skončí o čtyři měsíce dříve, než původně měl.

Na svém webu si to ostatně bude muset opravit i generální dodavatel, který zde stále uvádí:

Až do konce roku 2005 bude v rámci školské sítě provozováno téměř 26.000 klientských stanic a 2100 serverů, jejichž služby využívá více než 600.000 uživatelů.

Již dříve přitom padlo rozhodnutí, že po skončení stávajícího projektu PIII (INDOŠ) už stávající řešení s centrálním řízením a centrálním financováním nebude pokračovat. Místo toho si o svém připojení k Internetu budou rozhodovat samy školy a také si je budou samy platit. Nejspíše při tom dojde k nějaké spoluúčasti státu (a také zřizovatelů škol, obcí, krajů atd.), například na grantové bázi  – ale konkrétní představa se podle dostupných informací teprve rodí.

Za kolik?

Významnou součástí nových změn jsou i ujednání o ceně za celý stávající projekt PIII. Původní cena totiž byla stanovena (včetně DPH) na částku 4,430 mld. korun (s tím, že na jednom místě se uvádí i odpovídající cena bez DPH, ve výši 4,063 mld. korun). Ovšem od 1. ledna 2004 a 1. května 2004 platí v oblasti DPH nová pravidla. Některé služby se přesunuly ze snížené sazby do sazby základní, a základní sazba klesla z 22 procent na 19 procent. Otázkou pak bylo, kdo tyto změny vezme na svá bedra. Bude stát platit stále stejnou částku s tím, že změny DPH pocítí na svých čistých výnosech (po odvodu DPH zpět do státní kasy) generální dodavatel? Nebo to bude naopak – generální dodavatel si přijde na stále stejnou částku (po odpočtu DPH) a změny naopak ponese stát?

Nyní, po podpisu dodatků, je jasné, že zvolena byla druhá varianta: generální dodavatel dostane stejně a stát zaplatí na DPH (fakticky ale sám sobě) jinou částku. Konkrétní mechanismus je takový, že nové smluvní ujednání říká, že platí cena bez DPH (přesně: 4.063.774.476,20 Kč) a že

„výše DPH bude určena dle obecně závazných předpisů platných ke dni uskutečnění zdanitelného plnění“.

Lze nějak odhadnout, jak konkrétně se to projeví? Zda stát zaplatí více či naopak méně (v důsledku snížení základní sazby)? Vodítkem může být dosavadní měsíční cena za jedno standardní klientské pracoviště (dále jen SKP), ve výši 3005,80 Kč včetně DPH, složená takto:

  • 1480 korun bez DPH za služby původně daněné pětiprocentní DPH (1554 korun včetně DPH)
  • 1190 korun bez DPH za služby původně daněné 22procentní DPH (tj. 1451,80 Kč včetně DPH)

Pokud by se vše, co bylo dosud zatíženo pětiprocentní DPH, přesunulo do základní sazby ve výši 19 procent, pak by nová měsíční cena za jedno SKP byla (1480 + 1190) * 1,19 = 3177,3 Kč. To pak představuje zvýšení koncové ceny (včetně DPH) o 171,5 Kč na měsíc a počítač. Při cca 25.000 SKP to za celý rok vydá na cca 51,5 milionů korun, které stát zaplatí navíc (znovu ale opakuji: fakticky je zaplatí sám sobě).

Důležitá je ale ještě jedna věc: termín, do kterého musí stát zaplatit generálnímu dodavateli celou cenu. Původně to bylo rozloženo do plateb za poskytnuté služby, a fakticky tedy do doby, kdy měly zůstat připojeny poslední školy – tedy do konce roku 2005. Nově by ale měl stát zaplatit celou cenu generálnímu dodavateli podstatně dříve, s dostatečným předstihem před 1. srpnem 2005. Toto zaplacení celé ceny nově představuje tzv. odkládací podmínku, a teprve jejím splněním vzniká státu nárok na využití opce k převodu vlastnického práva na počítače na školách a začínají běžet lhůty s tím spojené. V případě tak velkých částek, o jaké se v celém INDOŠi jedná, není mnohaměsíční posun v termínu splatnosti určitě zanedbatelnou záležitostí.

V příštím roce tedy bude MŠMT muset zaplatit zbývající část ceny za celý projekt o několik měsíců dříve a ještě k tomu navýšenou o změny v DPH, odhadem ve výši desítek milionů korun. Důsledky vyššího DPH se přitom promítnou již v letošním roce. Obávám se tedy, že slova Petry Buzkové o sjednání výhodnější pozice pro stát se dostávají do poněkud jiného světla, stejně jako odhad celkového přínosu pro stát (cca 300 milionů korun na poskytnutých službách). Zadarmo to nebude…

Převod vlastnického práva

Další oblastí, ve které dochází k významné změně, je převod vlastnického práva k vybavení, které dostaly jednotlivé školy v rámci projektu INDOŠ. Původně to mělo být tak, že MŠMT mohlo (po skončení účinnosti smlouvy s generálním dodavatelem) požádat generálního dodavatele o bezúplatný převod všech nebo některých SKP. Podmínky ovšem byly přinejmenším kuriózní: MŠMT muselo zareagovat do deseti dnů a předložit generálnímu dodavateli návrh darovací smlouvy. Generální dodavatel pak měl plných šest měsíců (tedy celý půlrok) na to, aby smlouvu podepsal a zařízení převedl státu. Navíc dodržením těchto lhůt by došlo k zajímavé situaci: poskytování služeb na konkrétní škole by skončilo k určitému datu (podle náběhové křivky). Pak by se čekalo na skončení účinnosti smlouvy mezi MŠMT a generálním dodavatelem (zřejmě po odpojení poslední školy), načež by do deseti dnů MŠMT požádalo o bezúplatný převod. Dalších až šest měsíců by se čekalo na reakci generálního dodavatele. Co by se po celou tuto dobu dělo se samotnými SKP (počítači) v majetku generálního dodavatele, byť fyzicky umístěnými na školách?

Nová úprava je následující: MŠMT již nemusí žádat o převod, ale generální dodavatel jej sám nabídne (pokud ale MŠMT splní odkládací podmínku, tj. včas zaplatí celou cenu celého projektu), a to buď ve formě bezúplatného převodu, nebo prodeje za symbolickou cenu (jedna koruna). Oslovena bude nejprve příslušná škola (a bude mít 30 dnů na uzavření smlouvy), pokud odmítne, bude oslovena jiná škola (podle volby MŠMT), a následně i samotné MŠMT.

Smlouva přitom hovoří o tom, že předmětem převodu bude

  • hardware SKP (MMPC I, MMPC II a LFPC),
  • aktivní prvky sítě LAN (hub, switch).

Naopak explicitně říká, že předmětem převodu vlastnictví nejsou jednotky UPS, servery a tiskárny.

Zajímavé je to se softwarem: aplikační software také není předmětem převodu a podle dikce smlouvy („hardware SKP“) by součástí převodu neměl být ani operační systém na pracovních stanicích (SKP). Dostanou tedy školy počítače úplně „holé“, bez jakéhokoli softwaru?

Generální dodavatel tvrdí, že nevlastní licence na aplikační software, nýbrž jej má pouze v režimu pronájmu. Proto prý ani nemůže licence převést, ale může jen zprostředkovat další pronájem, který by si již musely platit školy samy.

Ještě zajímavější je to s operačním systémem (na SKP jsou instalovány MS Windows 2000). Když byl v prosinci 2001 na návštěvě v Praze šéf Microsoftu Bill Gates, rozhodl se darovat projektu Internet do škol operační systém:

Jsem potěšen, že právě v těchto místech mohu oznámit, že se vedení společnosti Microsoft rozhodlo věnovat v rámci projektu Internet do škol dar českému školství. Všechny dodané počítače budou zdarma vybaveny operačním systémem Windows. Rozhodli jsme se rovněž, že projekt rozšíříme i do dětských nemocnic a zdravotnických zařízení. I děti dlouhodobě upoutané na lůžko tak budou moci pokračovat ve výuce prostřednictvím Internetu."

Komu ale darované operační systémy zůstanou? Generálnímu dodavateli, nebo školám? Když jsem se na to ptal ještě na tiskové konferenci k podpisu dodatků, odpověď šéfa ACOL Vlastimila Palaty byla taková, že operační systém je nedílnou součástí počítače a bude školám převeden společně s počítači. Proč pak ale smlouva hovoří jen o „hardwaru SKP“ a jeho převodu?

Zajímavé je to i v souvislosti s tím, že generální dodavatel má podle nových dodatků předložit školám závaznou nabídku na další poskytování služeb, na třech různých úrovních:

  • „zabezpečení komplexní správy infrastruktury“,
  • „zabezpečení záručního servisu“,
  • „zajištění jednorázových služeb“.

Přitom součástí první varianty (pokud si ji škola objedná nejméně do 31. června 2006) bude i „volitelné nastavení operačního systému SKP (W2K/WXP)“ a „zajištění poskytnutí licenčních práv k operačnímu systému a softwarovým aplikacím“ na dobu trvání smlouvy. Proč by se ale mělo nově zajišťovat „poskytnutí licenčních práv k operačnímu systému“, když už by školy získaly operační systém spolu s počítači (alespoň u W2K, který je na počítačích již nyní)?

Připojení škol bude zrychleno!

Rychlost 64 kbit/s, kterou jsou v rámci INDOŠ školy dodnes připojeny, si dovolím označit za ostudnou. V rámci nově podepsaných dodatků má dojít k určitému zvýšení rychlosti, alespoň u některých škol:

BRAND24

  • u 200 škol kategorie E, připojených pomocí ADSL, dojde k navýšení rychlosti připojení na 512/256 kbit/s. O agregaci ani objemových limitech se nehovoří.
  • u 676 škol kategorií A, C a E, připojených přes ADSL, bude rychlost zvýšena na 256/128 kbit/s. Vše v době od devátého do 18. týdne po podpisu dodatků.
  • u 934 škol připojených pevnou linkou (LL NET) dojde k navýšení rychlosti na 128 kbit/s. Nejpozději se tak má stát do 27. týdne po podpisu dodatků.

Celkový počet škol, u kterých dochází ke zrychlení, je 1810 – tedy přesně polovina tzv. zelených škol, na které se v rámci projektu Internet do škol dostalo. Druhá polovina škol se tedy bude muset spokojit se stávající rychlostí 64 kbit/s (míněno pro celou školu, nikoli na jednoho žáka).

Tzv. červené školy, na které v celém projektu dosud nezbylo vůbec nic, přijdou zkrátka i nyní. Všichni dohromady pak můžeme přemýšlet nad tím, proč a jak k tomu došlo, a jaký mohl být dnešní stav, kdyby se celý projekt od začátku řešil jinak.

Jak hodnotíte zlepšení podmínek, které MŠMT vyjednalo v Internetu do škol?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).