Každý doufá, že právě to jejich řešení je jediné a originální ... já pro změnu věřím, že na té samé věci pracovalo více lidí nebo malých týmů současně. Velké společnosti si udělají jednoduchou rešerži toho, zda-li věci, které potřebují ( chtějí ) udělají vlastními silami nebo zda-li stávající řešení koupí. Ve vlastním řešení se vyznají a je jejich od začátku do konce, koupené řešení se musí "upravit" dle potřeb korporace. Pak vyhraje to, co je levnejší. Velký má sílu protlačit i při začátečních problémech svůj produkt až do konce masově. Malí ne. To je vše. A mít sílu jako malý na to, aby se z jejich produktu stal globální .... auvajs.
Projekťáci si myslí různé věci. Před časem jsme dostali na řízení projektu novou managorku, MBA z nějaké Londýnské školy. A ta udělala plán projektu, podle kterého se napřed testovalo, pak instalovalo, pak vyvíjelo, pak se dělal design a na závěr se sbíraly uživatelské požadavky (nekecám). Když jsem ji upozornil, že takto to asi nepůjde, tak mi strašně děkovala, že jsem ji ukázal vazby, o kterých neměla ani tušení, že ten plán dělala jen podle toho, jak jsou volní lidé.