Hlavní navigace

Kmitočty Jaromíra Nováka: Mít hodně virtuálních operátorů nestačí

Autor: Depositphotos
Jaromír Novák

Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu v pravidelném sloupku popisuje novinky ve světě telekomunikací a regulací. Vychází obvykle každou druhou středu.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Okénko pro spotřebitele/živnostníka/zákazníka

„Rád bych měl alespoň těch 6 Mb/s download.“ To je jeden z příspěvků, které se v poslední době hromadí na sociálních sítích a stěžují si na kvalitu internetového připojení. 

Odpověď od poskytovatele ve smyslu: „Chápeme, že je nemilé měřit takto nízkou rychlost, avšak minimem pro tuto službu je 16 kb/s,“ však rozhodně není správná a (věřím, že neúmyslně) je silně matoucí. 

Od listopadu roku 2015 totiž vstoupilo v platnost Nařízení (EU) 2015/2120, které už nepopisuje kvalitu připojení k internetu jako rychlosti typu „až do“ a minimální garantovaná, ale jsou to povinně pro pevné připojení tyto čtyři: inzerovaná, maximální, běžně dostupná a minimální rychlost. 

Jistě vás napadne otázka, jak se teď v těch rychlostech vyznat a jak také určit, zda právě to vaše připojení k internetu je nekvalitní a vzniká vám tak právo na jeho reklamaci. Rychlost, kterou naměříte pomocí dostupného měřicího nástroje, např. NetMetru, na jehož provozu se ČTÚ spolupodílí, by se obecně měla v čase pohybovat mezi maximální a běžně dostupnou rychlostí. Musíte si ale uvědomit, že takto neměříte jen rychlost vaší internetové přípojky, ale i rychlost vaší domácí sítě, resp. to pomalejší z obou. Dbejte i na to, aby souběžná činnost ostatních počítačů na stejné přípojce neovlivňovala výsledky měření. Na vlastním počítači před samotným měřením určitě pozavírejte všechny ostatní programy. 

V případě, kdy vámi takto naměřená rychlost bude menší než běžně dostupná rychlost, se musíte podívat do smluvních podmínek, jak váš poskytovatel definoval vznik „odchylek od výkonu služby“. 

Doporučený postup je tedy následující: proveďte během jedné hodiny alespoň 6 měření pomocí dostupného měřicího nástroje. Pokud 3 a více výsledků vašeho měření budou nižší než tzv. „detekovatelná změna výkonu“ definovaná vaším poskytovatelem (nejčastěji se setkáte s 50 % běžně dostupné rychlosti), vzniká tak „velká opakující se odchylka od běžně dostupné rychlosti“ a také nárok na reklamaci u vašeho poskytovatele. A co v případě, kdy je vaše reklamace poskytovatelem zamítnuta a vy nejste spokojeni s výsledkem či postupem poskytovatele při reklamačním řízení? Podejte do třiceti dnů námitku proti vyřízení reklamace na kvalitu poskytované služby na ČTÚ. Návod naleznete na stránkách ČTÚ

A jak je to s tou 16kb/s minimální rychlostí? Minimální rychlost je pomyslná úroveň výpadku služby. Pokud tedy naměříte, byť pouze jedenkrát, rychlost menší než minimální, znamená to neposkytování služby. Nemilé to tedy nebylo jen pro uživatele, ale vzhledem k definici „odchylek“ nakonec i pro poskytovatele.

Okénko pro mobilního operátora / virtuálního operátora

V úterý Rada ČTÚ projednala a odsouhlasila vypořádání připomínek, které obdržela ke změně OOP1 – seznam relevantních trhů – tedy trhů určených k regulaci. Tabulka vypořádání bude brzy zveřejněna (AKTUALIZACE 17:15 – už je na webu ČTÚ), ale nechci, aby zapadlo pár věcí. 

Z pohledu ČTÚ jsou na trhu mobilních služeb na segmentu rezidentních zákazníků stále indikovány a identifikovány vážné soutěžní problémy v podobě nedostatečně účinné hospodářské soutěže, které vedou k vysokým maloobchodním cenám na tomto segmentu v ČR. Podmínky nastavené ze strany operátorů ve velkoobchodních smlouvách neumožňují virtuálům tento problém odstranit. Navzdory připomínkám operátorů vidíme důkaz jednak v neschopnosti virtuálů replikovat nabídky síťových operátorů (problém na velkoobchodním trhu – např. doložený i vyjádřením virtuálů na webových stránkách ČTÚ) a jednak ve vysokých cenách pro spotřebitele vyplývajících z nezávislých mezinárodních srovnání (problém na maloobchodním trhu) – viz např. cenové srovnání Rewheel z října 2019.

Na rozdíl od povrchního hodnocení trhu („vždyť máte 140 virtuálů, tak co chcete“) Úřad hodnotí postavení konkurence na trhu na základě hlubší analýzy a jejich skutečného vlivu na úroveň hospodářské soutěže. Co je podstatné – ČTÚ své hodnocení dělá v souladu s doporučeními uvedenými v dokumentu „Explanatory Note“, vydanému k Doporučení Evropské komise o relevantních trzích produktů a služeb v odvětví elektronických komunikací, které připadají v úvahu pro regulaci ex ante (2014/710/EU), ve kterém se mj. uvádí, že při zkoumání naplnění prvního kritéria nelze hodnotit izolovaně možnost vstupu na trh jako takovou, ale zejména je nutné zkoumat, zda nově vstupující subjekty mají možnost se na trhu dlouhodobě stabilně udržet (bez další formy regulace ze strany Úřadu) a vyvíjet významnější vliv na tržní chování, zejména na chování případného podniku s významnou tržní silou. Sama Evropská komise ve svém dokumentu „Explanatory Note“ výslovně uvádí, že existence vstupu na daný trh v malém rozsahu nemusí automaticky znamenat, že první kritérium T3K není splněno.

V současné době (dle posledních dat ke konci roku 2018) Úřad nominálně eviduje 140 virtuálů – z nichž 3 jsou majetkově propojeni s MNO. Tržní podíl podle celkového počtu SIM karet majetkově propojených MVNO činí ale 3,49 % a tržní podíl nezávislých MVNO činí 3,23 %. A když si to promítneme do koláče, vidíme, že argument operátorů a Evropské komise neobstojí a ČTÚ postupuje správně podle vysvětlujícího dokumentu Komise.

Diners Vánoce2019


Autor: ČTÚ

A jako tečka – co by to bylo za připomínky, kdyby nepadl argument ARPU. Argumentuje-li například společnost O2 Czech Republic, a.s., průměrnou výší ARPU, které v ČR dosahují síťoví operátoři (v mezinárodním srovnání), nejde tento argument rozporovat. Je však třeba říct i B, a to je kvantifikace služeb, které zákazník za zaplacenou cenu (útratu) získá. Ačkoliv zákazník v ČR zaplatí síťovému operátorovi průměrně stejnou sumu, jako je průměr v zemích EHP, je jeho průměrná datová spotřeba výrazně nižší – o 74 % než je průměr v zemích EHP, a to při srovnatelné spotřebě SMS a hlasových služeb, jak potvrdila i pravidelná zpráva BEREC. Ano, data jsou ke 4. kvartálu 2018, ale trend je jasný. Další zastávka? Brněnský ÚOHS. 


Autor: BEREC

Legislativní okénko na závěr

A na závěr legislativní okénko. Senát schválil novelu zákona o elektronických komunikacích, která v podstatě ruší smluvní pokuty a zrychluje proces přenesení čísla ke konkurenci. Klíčová ustanovení novely nabývají účinnosti 1. dubna 2020. A aby nebyl prostor pro různé kulišárny, je třeba nahlas do světa opět vykřičet, že díky společným zážitkům se společností T-Mobile se můžeme odvolávat na názor Ústavního soudu vtěleného do nálezu IV.ÚS 2989/16. Tento nález stručně řečeno říká, že omezení úhrady za předčasné ukončení smlouvy se použije i na smlouvy uzavřené před účinností předmětné novely. A že „takový výklad respektuje i ústavně aprobované požadavky na ochranu práv spotřebitelů a zájem na harmonickém rozvoji hospodářské soutěže na úseku telekomunikací (srov. § 4 zákona o elektronických komunikacích a čl. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě).“ Takže žádné chytračení!