Hlavní navigace

Kolik bere Moravec? Komunistický návrh vůči televizním novinářům je pořád ve hře

7. 6. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Česká televize
Sněmovna se bude ve středu znovu zabývat zákonem o střetu zájmů, který chtějí komunističtí poslanci rozšířit o majetková přiznání redaktorů České televize a Českého rozhlasu. Původně odmítaný nápad není úplně ze hry.

Ve středu 9. června 2021 se poslanci mimořádně sejdou kvůli projednání novely zákona o střetu zájmů. Půjde už o závěrečné třetí čtení, při němž se bude hlasovat o podaných pozměňovacích návrzích. Mezi sadou navržených změn je krátká úprava podaná poslancem Jiřím Valentou (KSČM), který chce mezi veřejné funkcionáře zařadit novináře České televize a Českého rozhlasu. Redaktoři veřejnoprávních médií by pak museli odevzdávat majetková přiznání.

Jak už jsme psali dříve, nápad sklidil ve sněmovně převážně kritické ohlasy a negativně se k němu postavila i vláda Andreje Babiše. Komunisté vysvětlovali, že jsou podle nich majetková přiznání novinářů nutná, protože zásadně ovlivňují veřejné mínění. Podle partaje pod vedením Vojtěch Filipa přispějí přehledy příjmů a majetku k objektivnímu a vyváženému informování.

Vláda namítla, že od dohledu nad vyvážeností vysílání jsou tu mediální rady a příslušné paragrafy. Valentův pojem „profesionální novinář“ navíc nikde v právním řádu neexistuje. Toto nejasné vymezení profesionálních novinářů pak zavdává pochybnosti, jestli by musel majetkové přiznání odevzdat každý, kdo pracuje v České televizi a Českém rozhlase, nebo třeba jen ti, kdo mají žurnalistické vzdělání. Není ani vysvětleno, jak by to bylo s externími spolupracovníky.

„Není nám zřejmé, jak by založení veřejné kontroly nad touto částí soukromého i veřejného života ‚profesionálních novinářů‘ mělo napomoci objektivitě a všestrannosti zpravodajství,“ podivilo se nad návrhem ministerstvo spravedlnosti pod vedením Marie Benešové (za ANO).

Proto bylo překvapivé, když ta samá Marie Benešová v dubnu otočila a návrh podpořila. „Věřte, že jsem se nad návrhem zařadit mezi veřejné funkcionáře veřejnoprávní novináře dlouze zamýšlela. Naše původní stanovisko k návrhu jsem přehodnotila. Dospěla jsem k názoru, že i novináři se z velké části podílejí na tvorbě veřejného mínění (není to myšleno pejorativně, ale jako konstatování faktu),“ vysvětlila to ministryně Deníku N. Veřejnoprávní redaktoři mají být příkladem pro ostatní.

Navzdory původnímu zpochybňování by mohl návrh ve třetím čtení najít dostatečnou podporu. Ne snad kvůli tomu, že by poslancům skutečně tak záleželo na tom, kolik bere Václav Moravec nebo Nora Fridrichová, nebo jaký majetek mají zpravodajové Českého rozhlasu. Podle některých kuloárních informací jde spíše o širší legislativní strategii. Pozměňovacích návrhů je hodně, přičemž některé se zásadně nelíbí vládnímu hnutí ANO. Hlasování pro Valentův návrh by teoreticky mohlo celou novelu takzvaně „otrávit“. Jinými slovy by se potom nenašlo dost poslanců, kteří by zvedli ruku pro znění zákona se všemi zapracovanými změnami. Novela by tedy úplně spadla pod stůl.

„Návrh na zavedení majetkových přiznání profesionálních novinářů České televize a Českého rozhlasu nepovažuji za vážně míněnou iniciativu. Jde jen o symbolický nástroj proti ČT a ČRo. Je potřeba si uvědomit, že novináři nejsou veřejnými činiteli, o ničem nerozhodují, autoritativně nezasahují do práv a povinností lidí. Nemáme také státní média, ale nezávislá veřejnoprávní média. Je úplně absurdní, aby např. sportovní redaktor musel podávat majetkové přiznání. To by snižovalo konkurenceschopnost ČT a ČRo a neobstálo by to v proporcionalitě zásahu do základních práv,“ podivuje se ústavní právník Ondřej Preuss.

„Není jasné, co se vlastně z majetkového přiznání má zjistit. Fakt, že novinář má nějaký majetek, ještě neukazuje na střet zájmů. Střet zájmů přitom může mít novinář i bez majetkových vztahů k některému subjektu,“ upozorňují ve společném stanovisku Kateřina Hrubešová z Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, Michal Klíma z české pobočky Mezinárodního tiskového institutu a Jan Motal z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. „Novináři jsou sice veřejné osoby, nejde ale o funkcionáře v politickém či úředním slova smyslu, a to ani v případě médií veřejné služby, nerozhodují o veřejných financích. Všude ve světě a podle všech oborových norem má být novinář především nezávislý, a to i na vůli veřejnosti,“ dodávají.

Návrh namířený vůči novinářům České televize a Českého rozhlasu se pochopitelně nelíbí ani ředitelům obou veřejnoprávních médií. „Návrh KSČM o majetkových přiznáních pro novináře médií veřejné služby je zcela nesystémový. Zákon o střetu zájmů je principiálně zaměřený na veřejné funkcionáře, tedy na lidi ve volených nebo jmenovaných funkcích, kteří disponují politickými, mocenskými, rozhodovacími, řídicími či kontrolními kompetencemi a rozhodují o právech a povinnostech jiných lidí nebo provádějí zákonem vymezené kontrolní činnosti a jsou financováni z rozpočtu generovaného z daní. Novináři se z této kategorie zcela vymykají. Český rozhlas a Česká televize nedisponují pravomocemi, které by odůvodňovaly doplnění novinářů mezi veřejné funkcionáře,“ napsali Petr Dvořák a René Zavoral.

Oba ředitelé připomněli, že kdyby se majetková přiznání měla podávat jen na základě prostého faktu, že je plat vyplácen z veřejných prostředků, musela by se pak vztahovat na mnoho dalších skupin lidí. Z veřejných peněz jsou vypláceni i sociální pracovníci, policisté, hasiči nebo lékaři.

„Novinář není v žádném případě funkcionář, ba být jím nesmí, neboť by taková konstrukce narušovala jak svobodnou tvorbu jeho názoru, tak svobodu poskytování informací. Funkcionář je pojmově spjat se státní mocí (v širokém smyslu), zatímco novinář nesmí být spojen se státem ani se žádnou jinou mocenskou (v širokém smyslu včetně majetkového) entitou tak, aby si uchoval možnost odstupu k subjektům, o jejichž činnosti má objektivně referovat. Konečně i koncept veřejnoprávních médií vznikl právě proto, aby tato média nebyla státními entitami, aby si uchovala od státu odstup. Je symptomatické, že ani Rady ČT či ČRo, resp. jejich členové, nejsou zahrnuti mezi funkcionáře v zákoně o střetu zájmů, neboť jde o entity navázané na to které médium jako veřejnoprávní instituci,“ vysvětluje bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová.

Návrh označila za šikanózní, odporuje podle ní principům právního státu. „Pokud by prošel návrh, pak se vydáváme maďarskou cestou postupného zestátnění veřejnoprávních médií, která je předmětem kritiky evropských institucí. Byl by to jednoznačný krok zpět k poměrům předlistopadovým,“ varuje Wagnerová.

Cif21-tip do clanku - temata - early cena

Jiří Valenta návrh nadále hájí. „Ten, kdo za peníze koncesionářů může zcela zásadně ovlivňovat veřejné mínění v zemi, musí být naprosto transparentní. I když samozřejmě připouštím, že majetková přiznání nejsou samospásná, tak určitě stavu naší demokracie jistým způsobem pomohou. Kdo má svědomí čisté a chová se zákonně a morálně, se jich rozhodně bát nemusí!“ sdělil v květnu české edici ruského státního serveru Sputnik.

Komunistického poslance podpora ze strany Marie Benešové potěšila. „Bez přikývnutí resortní ministryně Benešové a deklarované podpory profesorky práva (Heleny) Válkové by byla šance prosadit tento pozměňovací návrh minimální, takto vidím šanci na jeho přijetí sněmovnou výrazně vyšší, řekl bych vyrovnané. Jsem přesvědčen, že racionalita a věcná správnost tohoto návrhu přesvědčí i doposud nerozhodnuté kolegyně a kolegy,“ uzavřel Valenta.

Autor článku

Novinář, mediální analytik a lektor digitální komunikace. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.