Hlavní navigace

Kolín: Senzory v kontejnerech nic neušetří, město je ale uklizenější

Autor: David Slížek, Internet Info
David Slížek

Být pionýrem v nasazování nových technologií se vyplatí – můžete si je otestovat v pilotním programu za nižší ceny, říká místostarosta Kolína, města, které loni odstartovalo pokus s připojenými kontejnery.

V našem novém seriálu vyrážíme do terénu, abychom se podívali na průkopníky IoT řešení v Česku a na to, jaké mají s reálným provozem připojených zařízení zkušenosti.

Dva na papír, jeden na plast, jeden na sklo a jeden na kartony. Na chodníku před mostem přes Labe stojí klasická sestava kontejnerů na tříděný odpad, kterou známe z řady českých měst. Všechny jsou v podstatě prázdné, jen ten žlutý přetéká. A od standardu se liší jednou drobností: nálepkou s nápisem Smart City, kódem kontejneru a QR kódem.

Kolín je jedním z tuzemských pionýrů v nasazování připojených senzorů do městské praxe. Před rokem město spustilo pilotní projekt, ve kterém do ulic nasadilo kontejnery na tříděný odpad vybavené jednak senzory odečítajícími jejich zaplněnost a také zmíněnými samolepkami, které pomáhají při ručním odečtu. Jak po roce tento experiment dopadl?


Autor: David Slížek, Internet Info

Kontejnery v Mostní ulici v Kolíně

Na začátek zpráva, která napovídá, že dobře: po půlročním testu se město rozhodlo v projektu dál pokračovat. „Domluvili jsme se na další dva roky, kdy už projekt neběží v rámci pilotu, ale normálně za něj platíme,“ říká ve své kanceláři v radnici na kolínském Karlově náměstí místostarosta Kolína Michael Kašpar, který má oblast Smart City na starosti.

A jaké výsledky podle něj experiment prozatím přinesl? „Trochu jsme optimalizovali svozová místa, takže se zjistilo, kde a který den jsou nejvíc přetížená. Někde se kontejnery přidaly, někde se zase ubraly. Reálně došlo k tomu, že ta nejexponovanější místa jsou lépe uklizena,“ vypočítává místostarosta.

Část kontejnerů byla v pilotním provozu osazena aktivními ultrazvukovými senzory s GSM modulem, které dokáží automaticky zjišťovat, jak je kontejner zaplněný, a stav přes mobilní síť hlásit do centrální cloudové aplikace. Alternativou byly nálepky s NFC čipem a QR kódem, který slouží k identifikaci kontejneru. Odečet u nich provádí člověk vybavený smartphonem nebo tabletem s mobilní aplikací, do které stav zapíše. Na aktuální stav se mohou obyvatelé Kolína podívat na webové mapě a podle toho pak vybrat kontejner, který momentálně není plný.


Autor: David Slížek, Internet Info

Mapa zaplněnosti kontejnerů odpovídá realitě v Mostní ulici.

Po roce testování je jasné, že se Kolín kloní k nálepkám. Senzory na dálkový odečet bude město instalovat jen v podzemních kontejnerech, které jsou větší a stav odpadu se v nich dá špatně kontrolovat pohledem. Menší kontejnery obcházejí lidé a stav odečítají ručně. Důvod, proč nálepky vítězí, je nabíledni: samolepka s QR kódem stojí asi 50 Kč, kdežto senzor vyjde na asi 3 tisíce. „Senzory jsou drahé. Při ceně 3 tisíce je nemůžete dát do 400 popelnic, to by bylo příliš nákladné. Kdyby jeden stál 300 Kč, bylo by to jiné,“ podotýká Kašpar.

Město také v průběhu pilotního provozu upravovalo četnost odečítání. „Parametry se upravovaly průběžně. Nejdřív se odečítalo denně, teď se odečítá třikrát týdně,“ říká místostarosta. Delší intervaly mají samozřejmě jednu nevýhodu: stav v kontejnerech na mapě nemusí odpovídat skutečnosti. Stává se, že někdo kontejner najednou naplní, i když na mapě se to projeví až třeba za dva dny, uznává místostarosta.

Ruční odečty pro město zajišťuje firma AVE, která pro město zajišťuje svoz odpadu, údržbu zeleně a další práce. „Má nulování stavu přímo v popelářském voze, popeláři při vývozu tu informaci odešlou a stav se online vynuluje rovnou na webu,“ doplňuje Kašpar.


Autor: David Slížek, Internet Info

Ukázkový kontejner vybavený ultrazvukovým senzorem pro dálkový odečet

Vyplatí se to všechno? Kolín do pilotního provozu šel s příslibem možnosti, že by se mohly výrazně snížit náklady na svoz tříděného odpadu – podle prezentovaných zahraničních zkušeností O2 IT Services (dodavatele služby) až o 30–50 %. A druhou hypotézou bylo, že město vydělá asi o 10 % více na prodeji tříděného odpadu. Reálný provoz ukázal, že se potvrdila jen polovina předpokladů.

„Vztaženo k velkému objemu peněz, který platíme za svoz odpadu na základě dlouhodobé smlouvy s AVE, se nám to finančně příliš nevyplatí,“ říká Kašpar. „Počet svozů se výrazně nezredukoval. On ten svoz stejně probíhá, ale na nějaké místo vozy dojedou třeba méně. Finanční benefity v systému moc nevidím,“ dodává.

Kolín ale opravdu inkasuje o něco více peněz z prodej odpadu. „U plastu je to asi deset procent navíc, takže máme o něco vyšší příjmy od EKO-KOMu, který tříděný odpad vykupuje. Jsou to řádově desítky tisíc ročně,“ říká místostarosta. „Možná lidé víc třídí. Dřív možná byla popelnice plná, teď už vidí předem, jestli do ní můžou odpad vyhodit. Nejsem schopen identifikovat, čím přesně to je, nicméně množství odpadu se zvýšilo a předpokládám, že to nějakou souvislost má,“ dodává. Větší množství vytříděného odpadu ale samozřejmě může mít i řadu jiných zdůvodnění.


Autor: David Slížek, Internet Info

Místostarosta Kolína Michael Kašpar

Jak moc obyvatelé Kolína využívají to, že se mohou na zaplněnost kontejnerů podívat v online mapě, se podle místostarosty určuje těžko. „Na webu máme řádově desítky přístupů týdně, ale nevím, kolik z toho jsou zaměstnanci AVE a kolik občané,“ podotýká Kašpar.

Náklady na provoz elektronického odečtu jsou přitom podle Kašpara kolem 200 tisíc Kč za rok. Podle veřejně dostupné smlouvy, kterou město na konci letošního června uzavřelo s poskytovatelem IT řešení, firmou O2, má Kolín zaplatit za 21 měsíců celkem 404 tisíc Kč (včetně DPH). V ceně je provoz administračního a veřejného portálu, 5 licencí na mobilní aplikace pro ruční odečet a poskytnutí 21 aktivních senzorů a konektivity pro ně.

Když elektronické odečty stavu kontejnerů Kolínu nepřinášejí žádné velké úspory, proč s nimi město pokračuje? „Dostali jsme teď dotaci na vybavení lidí kontejnery na plasty a během několika měsíců budeme lidem rozdávat asi 2,5 tisíce velkých 240 litrových popelnic na plasty. Systém by nám pak měl pomoci vyhodnotit, jestli jsou kontejnery na některých místech vůbec potřeba,“ vypočítává důvody místostarosta.


Autor: David Slížek, Internet Info

Děkujeme, že třídíte.

„A pořád vidíme přidanou hodnotu také v tom, že místa s kontejnery vypadají líp a jsou uklizenější. Nelze všechno z pohledu města měřit jen finančně, jednou z našich funkcí je to, aby veřejná prostranství nějak vypadala. A pořád je to pro nás taková částka, že si myslíme, že se to vyplatí,“ dodává.

S tím souhlasí také jednatelka firmy AVE Věra Suchomelová: „Projekt Kolínu otevřel oči v tom, že počet kontejnerů na separovaný odpad je pro město takové velikosti poddimenzovaný. Zjistilo, že se kontejnery hodně rychle zaplňují a málo často se vyvážejí,“ říká s tím, že na základě dat z odečtů město začalo například kontejnery na papír vyprazdňovat třikrát týdně (původně k nim auta jezdila dvakrát do týdne). Město pak podle ní také požádalo o dotace na nové sběrné nádoby.

Další vyhodnocování, jestli bude Kolín s elektronickým svozem pokračovat, přijde za necelé dva roky, po konci současné smlouvy s O2. „Budeme pak posuzovat, jestli tento systém potřebujeme, nebo ne. To teď úplně nevím,“ uzavírá Kašpar.

Příští týden se v našem seriálu do Kolína vrátíme. Podíváme se, jaké zkušenosti město má se senzory, které hlídají volná parkovací místa.

Našli jste v článku chybu?