Hlavní navigace

Konec anarchistické éry burz a směnáren kryptoměn. Co přinese evropský návrh regulace kryptoaktiv?

29. 10. 2020
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Co nakonec zahrnuje chystaná evropská regulace kryptoměn a s čím bude muset trh do budoucna počítat?

Chystané evropské regulaci kryptoaktiv jsme se naposledy věnovali v září, tehdy ovšem pouze na základě materiálů, které byly představeny v rámci první veřejné konzultace v březnu, kdy neměla regulace tak konkrétní obrysy.

V září ale Evropská komise přijala legislativní návrh nařízení o trzích s kryptoaktivy (Markets in Crypto-assets, zkráceně MiCA) a zároveň také návrh o pilotním režimu tržních infrastruktur založených na „distributed ledger technology“ (DLT). 

Navrhovaná nařízení navíc nepřicházejí osamoceně, ale jsou součástí velkého legislativního balíčku zaměřeného na finanční sektor, který se snaží pomoci EU dohnat trochu ujíždějící vlak ve světě digitálních financí.

První návrh, MiCA, upravuje nakládání s kryptoaktivy, která nespadají pod současnou evropskou právní úpravu na finančním trhu (především MiFID II), a obsahuje takové věci jako úpravu nabízení kryptoaktiv, pravidla pro vydávání tokenů, jejichž hodnota se odráží od určitého koše tradičních měn a jiných aktiv (stablecoinů), vydávání e-money tokenů a licencování a požadavky pro jejich vydavatele. Zregulováno bylo také poskytování dalších služeb souvisejících s kryptoaktivy, většina z nich podle návrhu vyžaduje speciální licenci. Zvláštní samostatná část pak byla věnována problematice dohledu ze strany evropských orgánů European Supervisory Market Authority (ESMA) a European Banking Authority (EBA).

Druhý samostatný návrh se pak věnuje problematice obchodování s vybranými kryptoaktivy, které ze své podstaty spadají pod úpravu směrnice o trzích finančních nástrojů neboli MiFID II. Jinými slovy řeší napojení kryptoaktiv na oficiální finanční systém a plně regulovanou tržní infrastrukturu. V současné době totiž nemohou na evropské půdě vznikat centrální depozitáře cenných papírů (CSD), které by umožňovaly obchodování a vypořádání kryptoaktiv na tradičních regulovaných finančních trzích. To by se podle nového návrhu mělo změnit. Centrální depozitář CP a mnohostranné obchodní systémy budou moci nově žádat o povolení s kryptoaktivy obchodovat. V rámci pilotního režimu by to mělo fungovat tak, že mohou požádat o předem stanovené výjimky ze současných evropských předpisů.

Obě navrhované regulace mají kořeny v evropském „fintechovém akčním plánu“ z března 2018 a mají čtyři hlavní cíle:

  1. Zajistit právní jistotu (vznik právního rámce, který bude jasně definovat regulační zacházení se všemi kryptoaktivy, na které se současná legislativa nevztahuje).
  2. Podpořit inovace v ekosystému kryptoaktiv.
  3. Zajistit tržní integritu a dostatečnou úroveň ochrany investorů a uživatelů v prostředí aktiv, která jsou sama o sobě z větší části neregulovaná.
  4. Zajistit finanční stabilitu. Tento bod naráží hlavně na problematiku stablecoinů, které mají potenciál destabilizovat současný finanční systém.

V následujícím textu se budeme zabývat především prvním návrhem.

Co vlastně komise navrhuje

Návrhy předně nemění pravidla, která již platí pro kryptoaktiva spadající pod stávající předpisy EU o finančních službách. To se týká především kryptoaktiv, které se kvalifikují jako finanční nástroje a vztahují se na ně právní předpisy EU o trzích cenných papírů, jako je MiFiD. Pro ostatní kryptoaktiva, která dosud současná evropská legislativa nepokrývala, navrhuje komise framework, který by měl lépe chránit konzumenty, tedy uživatele kryptoaktiv a jednotlivce, kteří s kryptoaktivy obchodují na v současné chvíli z větší části neregulovaných trzích.

Návrh přináší regulaci a licencování vydavatelů kryptoaktiv, společností poskytujících infrastrukturní servis okolo kryptoaktiv a subjektů, které umožňují tato aktiva směňovat za fiat měny nebo jiná kryptoaktiva, obchodních platforem a obsahuje také nové požadavky na vydávání stablecoinů. Ty návrh dále rozděluje na platební tokeny (elektronické peníze) a tokeny, které odkazují na jiná aktiva, nebo koše aktiv. 

Zajímavé je, že ne všechny stablecoiny jsou podle návrhu posuzovány shodně. Stablecoiny se systémovějším dopadem mají podléhat přísnějším pravidlům.

Různé režimy pro různá aktiva a spoutání stablecoinů

Jednotlivé tokeny jsou rozděleny do čtyř kategorií, které budou posuzovány v různém režimu. První tvoří obecná kategorie kryptoaktiv, kam spadá velká část tradičních kryptoměn. Druhou tvoří tzv. „utility tokeny“, které poskytují přístup k určitému druhu služeb nebo zboží. Třetí a čtvrtou kategorii pak představují stablecoiny.

Ve třetím případě se jedná o tokeny, které odkazují na koš jiných aktiv (komodit, měn, jiných kryptoaktiv) a jejichž hlavním smyslem je fungovat jako médium směny a minimalizovat volatilitu tradičních kryptoaktiv. Poslední kategorii tvoří tokeny, jejichž hlavní deklarovanou funkcí je také fungovat především jako médium směny se stabilní hodnotou, ale využívají k tomu ukotvení k jedné z fiat měn (uznanému zákonnému platidlu). V jejich případě je situace nejjednodušší a budou podle návrhu spadat do stejné kategorie jako jakékoli jiné elektronické peníze, které reguluje evropská směrnice o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz z 16. září 2009.

Pro obě kategorie je nicméně navrhován balíček základních práv pro jejich držitele a investory. Ta zahrnují například nárok vůči vydavateli. V případě tokenů s povahou elektronických peněz je to právo výběru hodnoty tokenu v navázané měně, a to 1:1.      

Co se týče tokenů navázaných na koš jiných aktiv, jejich držitelé by měli mít právo výběru protihodnoty přímo od vydavatele tokenu v případě, že jejich hodnota na volném trhu začne významně kolísat, ujednání o likviditě mezi emitentem a poskytovateli služeb aktiv a plán likvidace, který by obsahoval smluvní závazek garantující, že držitelům tokenů budou vyplaceny veškeré potenciální výnosy.

Konec anarchistické éry burz, směnáren a dalších služeb

Přestože kryptoměnové burzy a směnárny částečně podléhaly regulaci již dříve, nyní regulace přitvrdí a bude mimo jiné vyžadovat fyzickou přítomnost v Evropské unii. 

S tím je například spojeno také předchozí posvěcení činnosti příslušným národním autorizačním orgánem (u nás ČNB). Předpisy, které proto budou muset splňovat, se nijak významně neliší od předpisů pro jiné finanční instituce a zahrnují kapitálové požadavky, standardy správy, povinnost oddělovat aktiva klientů od jejich vlastních aktiv a požadavky na kybernetickou bezpečnost, tedy věci, ve kterých v současnosti i největší hráči na trhu žalostně selhávají. 

Regulace dále omezuje rozšířené praktiky manipulace sekundárního trhu. Na ty se začne vztahovat evropské nařízení (EU) 596/2014 (nařízení o zneužívání trhu), které postihuje praktiky jako insider dealing nebo jinou tržní manipulaci. Obchodní platformy tak budou muset mít patřičný dohled a vynucovat mechanismy, které od tržní manipulace odrazují (podobně jako to dnes funguje například na akciovém komoditním trhu).

Regulace nedopadne jen na obchodní a směnárenské platformy, stejná pravidla budou platit také pro tvůrce a vydavatele digitálních tokenů a poskytovatele služeb (například peněženky, platební brány). Všem participantům na trhu přibude také nový regulatorní dohled v podobě evropské EBA a příslušných národních orgánů. 

Vydavatelé kryptoaktiv budou mít povinnost publikovat závazný white paper s relevantní specifikací svého kryptoaktiva. Ten by měl obsahovat podrobný popis emitenta a projektu a plánovaného využití finančních prostředků. Oproti současné praxi ale bude také obsahovat podrobný popis podmínek, práv, povinností a rizik. Další nové povinnosti a závazky pak čekají na členy řídicího orgánu emitenta. Jejich součástí je například zákaz zavádějící tržní komunikace. 

Vydavatelé tokenů, které odkazují na jiná aktiva, budou muset projít autorizací a splňovat například požadavky na správu nebo dodržovat pravidla proti konfliktu zájmů a dodržovat investiční pravidla. Pro vydavatele tokenů, které fungují jako elektronické peníze, pak přibudou již zmiňované povinnosti vyplývající z evropské směrnice o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz.

Pro poskytovatele služeb přibude povinnost dodržovat požadavky na obezřetnost podobně, jako je tomu dnes například ve světě depozitářů tradičních finančních nástrojů. Ty zahrnují požadavky úschovy finančních prostředků klientů, požadavků na správu, standardizované postupy vyřizování stížností a management v případě hrozícího střetu zájmů.

Jaké kroky nás čekají dále

Obě navrhované regulace nyní čeká posuzování ze strany Rady Evropské unie a Evropským parlamentem. Odborná veřejnost může zpětnou vazbu k návrhům předložit do 2. prosince. 

Jakmile budou návrhy přijaty, budou mít jednotlivé státy unie 18 měsíců na transpozici nových pravidel do svých národních legislativ. Výjimku tvoří ustanovení týkající se peněžních tokenů, to začne po celé Evropě platit okamžitě po vstupu nové regulace v platnost. 

Návrh týkající se DLT infrastruktury má začít platit 20 dní po zveřejnění v úředním věstníku EU a bude vynutitelný 12 měsíců poté.

Autor článku

Redaktor serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz.