Hlavní navigace

Konec plastových SIM karet je (už zas) blízko. T-Mobile slibuje eSIM na začátek roku

David Slížek

eSIM jsou za dveřmi a před jejich uvedením na trh zbývá vyřešit jen pár „drobností“ – neexistující eSIM telefony nebo předělání interních systémů operátorů.

Už příští rok chystáme uvedení prvních telefonů s embedded SIM (eSIM) kartami, slibují dnes zástupci českého T-Mobile. Přesně stejnou věc tvrdili na konci loňského roku. A taky na konci toho předloňského. Jenže zatím kde nic, tu nic. Tuzemský T-Mobile v tom ale rozhodně není sám. Standardy pro eSIM už připravené jsou, na českém trhu ale zatím nejsou zařízení, která by novinku podporovala. Také proč by je výrobci prodávali, když zatím operátoři eSIM nepodporují, že? Klasický problém vejce-slepice.

První vlaštovky už ale ve světě existují – na letošním mobilním veletrhu v Barceloně například přišlo Huawei s eSIM variantou chytrých hodinek Watch 2, která ale zatím do tuzemských obchodů nedoputovala (má se prý objevit ještě v létě). 

„Na příští Barceloně by se mohlo objevit více zařízení, která budou eSIM umět,“ říká Jan Fišer, manažer inovací, který má projekt eSIM v T-Mobilu na starosti. „Komerční spuštění bychom tak mohli zvládnout začátkem příštího roku,“ věří. 

T-Mobile v Česku zatím eSIM testuje prostřednictvím své mateřské společnosti Deutsche Telekom, která pro své firmy vytvořila společné rozhraní, kde mohou technici s testovacími eSIM manipulovat. „Máme testovací zařízení – tablety s Androidem a s upraveným firmwarem, který má podporu eSIM. Testovací tablet má ve slotu klasickou SIM kartu, která je prázdná – nemá napevno přiřazené ICCID, IMSI, a neobsahuje tedy data, která vlastně z jednočipového procesoru vsazeného do plastu dělají SIM kartu,“ popisuje Fišer. 

Jak funguje eSIM? 

SIM karta je s mobilními telefony spojena od nástupu standardu GSM. „Ještě v NMT byla identita zákazníka natvrdo svázaná s hardwarem,“ vysvětluje Fišer. „Oddělení identity zákazníka od hardwaru, od telefonu, umožnilo rozvoj celé mobilní oblasti. Lidé mohou rychle obměňovat telefony, tudíž se k nim rychle dostávají nové funkce. Byl to geniální vynález,“ pochvaluje si. Identifikace uživatele v síti přitom bude zapotřebí i nadále. A nejen ta. „Už se dělá i autentikace sítě vůči zařízení. Kdyby někdo vysílal falešný signál, nedokáže si lidi ‚stáhnout‘ k sobě, protože zařízení ‚pozná‘, že síť není pravá,“ dodává. 

Jenže plastové SIM karty postupně přestávají vyhovovat. V telefonech kupříkladu zabírají zbytečně moc místa (proto se také stále zmenšují) a s nástupem nových, menších zařízení, jako jsou různé wearables (chytré hodinky, náramky a další doplňky) nebo rozličné IoT senzory, je tento problém ještě palčivější. 


Autor: David Slížek, Internet Info

Porovnání velikosti eSIM čipů s klasickou SIM

Mobilní operátoři totiž nechtějí vládu nad IoT světem přenechat specializovaným síťovým technologiím typu Sigfox nebo LoRa, ale brousí si zuby na to, že roli hlavních standardů převezmou GSM technologie jako NB-IoT nebo LTE-Cat 0 a LTE-Cat M, které mají nabídnout oproti „klasickému“ LTE nižší přenosové rychlosti a zároveň i mnohem nižší spotřebu energie. A zařízení na těchto technologiích se bez nějaké formy SIM karty umožňující přístup do mobilní sítě neobejdou. 

Situaci má vyřešit právě eSIM. Základní změna spočívá v tom, že čip, na kterém jsou uložené identifikační údaje, není na vyjímatelné plastové kartičce, ale výrobce hardwaru jej osadí přímo do zařízení, takže je jeho nedílnou součástí. Na tento čip se pak dá na dálku, prostřednictvím připojení k mobilní síti nebo k Wi-Fi, nahrát „profil“, což je vlastně digitální otisk (image) obsahu klasické SIM karty. 

Nebo klidně i více profilů, o tom ale až později. „Je to analogické rozdílu mezi tím, když si v obchodě koupím fyzické CD s muzikou a když si z internetového obchodu stáhnu image tohoto CD, které si pak doma vypálím. Mám identickou kopii CD, ale nemusel jsem pro něj nikam jít, jeho obsah ke mně dorazil ‚vzduchem‘,“ popisuje Fišer. 

Jak stáhnout data bez připojení 

V řetězci mobilní „operátor – výrobce SIM karet – uživatel“ tak má s eSIM dojít k několika změnám. Dnes si operátor objedná u výrobce (kupříkladu u německé firmy Giesecke & Devrient, která mimochodem v roce 1991 stvořila vůbec první SIMky) výrobu nějakého množství SIM karet. Odešle mu vstupní soubory, které obsahují identifikaci operátora a další údaje, a zpět dostane plastové kartičky v obálkách obsahujících informace o PIN, PUK a tak dále. Operátor obdrží také tzv. output soubor, který se pak nahrává do jeho sítě a zajišťuje přihlášení a autentifikaci SIM karty. 


Autor: T-Mobile / Deutsche Telekom

S eSIM to bude obdobné, jen s výjimkou toho, že výrobce místo odeslání plastových SIM nahraje data (profily s unikátním ICCID) na svůj server. A spolu s output soubory pak operátorovi pošle odkazy na digitální podobu jednotlivých profilů. Konkrétní zařízení si pak budou schopná stáhnout tyto údaje na svůj čip. Přenos je přitom end-to-end šifrovaný a rozbalování dat probíhá až na úrovni čipu. 

Jakmile se profil (ICCID) na čipu rozbalí, může se zařízení přihlásit do sítě. Adresu na stažení dotyčného profilu uživatel může do zařízení vložit například prostřednictvím QR kódu (v takovém případě ale zařízení musí mít kameru) nebo ručně – s pomocí zadání eID kódu (jde o 32 znaků dlouhý řetězec písmen a čísel, který identifikuje čip v zařízení). Ve hře je také řešení, že by existoval jediný společný server, na kterém by byly informace o profilech uloženy, zařízení by se jej po zapnutí dotázalo, jestli s ním není nějaké ICCID spojeno, a pokud by byla odpověď kladná, dostalo by odkaz a stáhlo by si jej. 


Autor: T-Mobile

Testovací prostředí, ve kterém T-Mobile eSIM zkouší

T-Mobile si tento proces může v rámci svého testovacího rozhraní vyzkoušet. Na cvičném serveru nejsou eSIM vystaveny veřejně – což bude platit i pro ostrý provoz. „Konkrétní kus se uvolní až ve chvíli, kdy má k jeho uvolnění dojít. Jde také o bezpečnostní opatření, aby nebyly veřejně vystavené miliony eSIM volně na internetu,“ říká Fišer. V rozhraní tak vidíme eSIM, které už byly aktivovány, pak ty, které byly uvolněny ke stažení, a nakonec ty, které ještě nejsou dostupné. V praxi bude možné jednu konkrétní eSIM stáhnout pouze jednou, opakované stahování – na rozdíl od testovacího rozhraní – možné nebude.


Autor: T-Mobile

Detaily k eSIM v testovacím prostředí

Ptáte se, jak si může zařízení něco stáhnout, když se bez staženého profilu nedokáže k síti (a tedy ani k internetu) připojit? Nejjednodušší je to samozřejmě přes jiný typ připojení – například přes Wi-Fi. Operátorská asociace GSMA, která má na starosti tvorbu standardu, ale debatuje i o dalších možnostech. „Jedním je, že výrobci zařízení si koupí ideálně od nějakého mezinárodního operátora balík přenosů 100 kB dat pro region, kde bude zařízení prodávat. Z pohledu uživatele to bude vypadat tak, že bude mít nějakou výchozí konektivitu pro první stažení profilu,“ popisuje Fišer. Operátoři podle něj zvažují také vytvoření globálního virtuálního operátora, jehož jediným účelem by byla právě distribuce eSIM. „K dohodě ale zatím nedošlo,“ dodává. A ve hře je i třetí možnost: výchozí profil by mohl být v zařízení nahrán už ve výrobě. 

Víc zařízení a víc prodaných dat 

Co si operátoři od eSIM slibují? Kromě výše popsaného využití v IoT zařízeních v nich vidí hlavně způsob, jak lidem snáze prodat datové připojení pro další zařízení. Když si člověk dnes koupí například tablet a chce jej mobilně připojit k internetu, musí si objednat novou plastovou SIM kartu a počkat, než mu dorazí. Náramky a hodinky se zase k síti musí připojovat prostřednictvím mobilu, obvykle přes Bluetooth. eSIM má umožnit to, že uživatel bude mít s operátorem jednu smlouvu, ke které bude moci snadno přidávat eSIM pro další zařízení.

„V zákaznické aplikaci v telefonu si prostě ke svému účtu přidám nové chytré hodinky, aplikace mi třeba nabídne doporučený tarif s příslušným množstvím dat, telefonem pak sejmu unikátní kód čipu a IMEI zařízení a eSIM se mi do něj sama nahraje. Zároveň se hodinky zařadí na seznam zařízení pod konkrétním uživatelským účtem,“ popisuje ideální představu operátora Fišer. V zákaznické aplikaci pak bude možné zařízení přidávat a odebírat, případně z nich eSIM smazat – například v případě, že uživatel chce zařízení někomu prodat. 


Autor: T-Mobile

Testovací tablet s nahraným profilem

Kromě wearables operátoři očekávají hojné využití eSIM v připojených automobilech. A ve zmíněných IoT zařízeních jako jsou parkovací a další senzory. S eSIM by například odpadla nutnost mít v nich „dvířka“ pro vkládání plastové SIM karty a tím pádem mohou být tyto senzory hermeticky uzavřené – což může být nutné třeba v případě, že je používáte ve venkovním prostředí. 

eKomplikace 

Z pohledu uživatele je samozřejmě zajímavá i další možnost, o které operátoři zas tolik slyšet nechtějí. Jednoduché přidávání nebo odebírání profilů by totiž v praxi mohlo znamenat také výrazně snazší změnu operátora, nebo výměnu SIM za jinou. A na čip se jich teoreticky vejde opravdu dost. „Z toho, co víme, tam má být prostor v řádu megabajtů, a ty profily mají desítky kilobajtů, takže teoreticky zřejmě vysoké desítky,“ říká Fišer. 

Aktivní přitom může být jen jeden profil. Teoreticky samozřejmě nic nebrání v tom, aby výrobci telefonů dále produkovali i dualSIM mobily. Stačí, když budou vybaveny dvěma vysílacími jednotkami a dvěma eSIM čipy. 

Aktivace nového profilu „vzduchem“ zabere jen pár minut. Největší brzdou při případné změně operátora tak rozhodně i nadále budou smluvní podmínky s různými výpovědními lhůtami. Ale například nahrání místní předplacené eSIM při cestě do zahraničí (hlavně mimo regulovanou EU) by mohlo být výrazně snazší. 

Standard eSIM ovšem operátorům nabízí řadu možností, jak zákazníkům změny ztížit. Profily tak mohou být vybaveny různými tzv. politikami – například že konkrétní profil nejde vypnout nebo že nejde z telefonu smazat. Této možnosti by operátor mohl využít například v případě termínovaných smluv navázaných na to, že zákazník dostal slevu na koupi telefonu a podobně. Jestli a jak budou operátoři tyto možnosti využívat, ale není zatím jasné. Bude záležet čistě na jejich obchodní politice. 

Z jednoho telefonu do druhého 

Obloukem se dostáváme k problému ze začátku článku: proč zatím operátoři eSIM vytrvale slibují, ale stále je nenabízejí? Kromě chybějících zařízení totiž musí vyřešit ještě jeden problém: změnu svých interních systémů. „Budeme vlastně předělávat většinu procesů, ve kterých figuruje SIM karta,“ potvrzuje Fišer. Má jít o změny v CRM, systémech pro pobočky, pro e-shop i pro servis. „Dnes SIM kartu z telefonu při odevzdání do opravy prostě vyndáte a je to. Ale z eSIM zařízení ji nevyndáte. A když máte třeba rozbitý displej, tak ji nebudete schopní zakázat ani v telefonu. Jak tedy kartu dočasně ‚vypnout‘? Tohle vše musíme předem vymyslet. Servis si také musí být schopný nahrát do zařízení svoji testovací eSIM,“ popisuje Fišer.  

Drobným pozitivem podle něj je, že odpadne druhý nejčastější důvod reklamací (po prasklých displejích) – poruchy SIM traye (oněch „dvířek“ pro SIM karty). „Pérka“, která tlačí na SIM kartu, totiž časem slábnou, a také jim vadí vibrace. 

CIF17_Williams1

S nahráváním eSIM souvisí ještě jedna velká změna, která nastane v situaci, kdy si bude uživatel chtít přenést eSIM z jednoho telefonu do druhého. Dnes stačí plastovou SIM kartu vyjmout a vložit ji do jiného přístroje. Jenže – jak jsme psali výše – eSIM (tedy konkrétní profil) lze ze serveru stáhnout a aktivovat jen jednou. 

Uživatel tedy bude muset nejdřív smazat profil ve starém telefonu, pak pro nový telefon zažádat o vydání nového profilu a na ten v zákaznické aplikaci přenést služby ze svého účtu – tedy telefonní číslo (MSISDN), tarify a další služby. Pro nenáročného zákazníka, který mění telefon jednou za delší dobu, to zřejmě zas takový problém nebude. Ale třeba redaktoři IT webů, kteří mobily testují jak na běžícím pásu, budou mít asi hezkou spotřebu profilů. :)

Našli jste v článku chybu?