Hlavní navigace

Kopie Českého Krumlova či křišťálový lustr z Česka. Jak to vypadá v sídle Huawei v Číně

Autor: Jan Sedlák
Jan Sedlák

Zastávka Český Krumlov. I na tu dojde v rámci exkurze do Číny – na místa, kde vznikají technologie Huawei. Uvnitř: GALERIE.

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Koncem listopadu loňského roku byla slavnostně otevřena nová část úseku rychlovlaku, který propojuje tři nejvýznamnější města jižní Číny – částečně autonomní Hongkong a vnitrozemské megapole Shenzhen (Šen-čen) a Guangzhou (Kanton) v provincii Guangdong. Ze Shenzhenu se dá nyní do Hongkongu dostat za asi patnáct minut a z Hongkongu do Guangzhou za tři čtvrtě hodiny.

V takzvané Greater Bay Area, která se názvem podobá oblasti kolem San Franciska a Silicon Valley a která tvoří jednu z nejvýkonnějších ekonomických oblastí světa, tak vznikl spoj, který může dále urychlit rozvoj, jemuž se často přezdívá „Shenzhen speed“. Tato malá rybářská oblast během třiceti let vyrostla do města se zhruba 16 miliony obyvatel a tvoří hlavní technologické centrum Číny.

Jednou z firem, která má v Shenzhenu základnu, je Huawei. „Když jsme si tady tento kampus postavili, v podstatě to bylo uprostřed pustiny. Teď už jsme plně součástí města,“ ukazují průvodci na to, jak se jeden z mnoha kampusů Huawei napojil do struktur postupně se rozšiřující megapole.

Palác s českým lustrem a klon Českého Krumlova

Součástí sídla Huawei v Shenzhenu je hlavní budova, která vypadá jako palác. Slouží zejména jako reprezentativní místo, kde vedení Huawei přijímá vážené návštěvy – mimo jiné delegace politiků a byznysmenů z Česka (naposledy zde byla třeba ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková). Součástí rozlehlé recepce je působivý lustr, který pro Huawei vyrobila česká společnost Preciosa.

Podívejte se, jak to vypadá v sídlech Huawei v Číně:

Sídlo Huawei v domovském městě je soustavou budov uprostřed parků s kavárnami nebo restauracemi a celé se to podobá kampusům, které mají firmy typu Google, Facebook či Microsoft. Zaměstnanci čínské technologické firmy pak často bydlí v řadě výškových „paneláků“ v okolí sídla a mnohdy lze narazit i na celé obytné kampusy. Součástí „Huawei City“ jsou i dva hotely Amber Plaza, které většinou nejsou dostupné veřejnosti, ale zákazníkům a dalším důležitým návštěvám.

To, nad čím svět v údivu kroutí hlavou, se ovšem nachází asi hodinu cesty autem, a to ve městě Dongguan. Huawei si zde vybudoval nové rozsáhlé sídlo, ve kterém postavil repliky evropských měst a oblastí. Narazit tu můžete třeba na budovy z Francie nebo Německa. Mezi těmito oblastmi jezdí vláčky, kterými se zaměstnanci přesouvají například do restaurací nebo obchodů.

Jednou z těchto zastávek je také Český Krumlov. Číňané zde vybudovali repliku českého města, do kterého se rádi jako turisté vydávají. V jednotlivých budovách sedí vývojáři a celé to působí docela zvláštně. Z oken repliky českých budov je výhled na výškové obytné mrakodrapy v dáli a v uličkách jsou nápisy v mandarínštině či obchody Family Mart.


Autor: Jan Sedlák

Části tohoto Českého Krumlova mohou vypadat poměrně vyvedeně, stále jde ale spíše o dojem, který Evropan dostane, když přistane v Las Vegas. Huawei tuto soustavu evropských měst postupně rozšiřuje a v okolí jsou vidět jeřáby, které staví další části.

Když jde jíst dvanáct tisíc lidí

Další hodně netradiční věcí je výzkumné a vývojové centrum v Šanghaji, které se soustředí zejména na rádiovou část produktů Huawei a také na čipy. Toto centrum tvoří dvě kilometr dlouhé budovy vedle sebe, ve kterých se pohybuje kolem 12 tisíc inženýrů a dalších přidružených profesí. Budovy mají pět pater, které jsou označovány jako „3G, 4G, 5G“ a tak dále.

Zatím přes den na chodbách není nikdo moc k vidění, protože jsou inženýři ve svých kukaních a tvoří, přes oběd je to hodně zajímavá podívaná. Součástí komplexu jsou dvě rozsáhlé jídelny, kam se všichni postupně nahrnou. Huawei zaměstnává řadu kuchařek, které připravují různé druhy čínského jídla. Vybrat si je možné také z menších specializovaných restaurací, kde všichni platí mobilem pomocí WeChat Pay. Součástí areálu je třeba i americký Starbucks, který má jen v Šanghaji přes 700 prodejen.


Autor: Jan Sedlák

Huawei má výzkum a vývoj rozesetý po několika městech v Číně a také v dalších částech světa, například v Miláně. Naprostou většinu osazenstva tvoří „hardcore“ inženýři, a proto jedna z menších laboratoří působí tak trochu nepatřičně. Jmenuje se Huawei Theme Studio, sídlí v Shenzhenu a namísto pánů v bílých pláštích se v ní pohybují mladí mileniálové ve stylovém oblečení.

Když jsem do jejich kanceláří vkročil, všude byla tma a jeden z mládenců se začal rozespalý zvedat z gauče, další pak zpod stolu. To není v Číně nic divného. Zrovna bylo po obědě, kdy si zde lidé běžně dávají hodinu spánku, aby mohli odpoledne pokračovat v práci.

Theme Studio má na starost grafickou podobu toho, jak vypadají chytré telefony Huawei. Na základě designu telefonů se ladí celý grafický koncept včetně tapet a dalších prvků. Abstraktní barevná pozadí vznikají tak, že se v misce mísí různé barvy a kombinace efektů se fotí a následně upravuje v grafických aplikacích.

Bušení s telefonem, zas a znovu

Huawei také v Šanghaji provozuje vlastní laboratoř, která testuje odolnost vyrobených zařízení. Focení zde bylo velmi limitováno, jsou zde ale k dispozici stroje, do kterých se vloží telefony, jež pak podléhají náročným fyzickým testům. Jeden z robotů například neustále mačká boční tlačítko. Telefon musí vydržet řádově tisíce takových zmáčknutí. Další stroje pak testují displeje a nejvíce brutální je zařízení, které si telefon vezme, vyveze do výšky a pak s ním drasticky švihne o zem, a to z různých stran.

Součástí hlavní recepce sídla Huawei v Shenzhenu je lustr od české firmy Preciosa
Autor: Jan Sedlák

Součástí hlavní recepce sídla Huawei v Shenzhenu je lustr od české firmy Preciosa

Značná část z rozpočtu na výzkum dnes v Huawei proudí do umělé inteligence. Jde o relativně nenápadné projekty, kterých si lidé běžně nevšimnou, jde ale o stále důležitější prvky na pozadí. U chytrých telefonů se samozřejmě AI využívá na věci jako rozpoznávání scény nebo vylepšování portrétů, AI ale také hraje roli u vysílačů. Pomáhá se zaměřováním signálu a s uspáváním základnových stanic dle využívání, což šetří spotřebu.

„Při vývoji umělé inteligence je pro nás stále důležitější, abychom si vyvíjeli vlastní čipy. Musíme mít naprostou znalost až na úroveň hardwaru,“ popisují výzkumníci z Noah’s Ark Laboratory, kterým se v loňském roce podařilo publikovat několik vědeckých prací. Huawei si skrze podnik HiSilicon dělá mobilní čipy Kirin, pracuje také na chipsetech pro 5G a nedávno firma představila čipy Ascend umožňující právě práci s AI. „Kombinace vlastního softwaru, algoritmů a čipů bude do budoucna hlavní odlišovací faktor.“

Přesvědčivá virtuální realita

Jednou z velmi zajímavých laboratoří je ta, která se zabývá virtuální realitou. Huawei už nějakou dobu věří, že by VR přenášená streamováním přes 5G sítě mohla být jedním z obchodních modelů, který dokáže 5G sítě prodat (prozatím se mluví především o rychlém mobilním fixním internetu a pokrytí továren a spol.).

Demonstrace streamovaného VR v sídle Huawei probíhá na úspěšné české hře Beat Saber. Je zde ale ještě jeden projekt, který mě skutečně oslovil. Jmenuje se Time on my mind a Huawei na něm spolupracovalo s předními čínskými hudebníky a režisérem.

S nimi se natočilo 8K VR hudební video. Když si nasadíte headset, ocitnete se uprostřed místnosti v obklopení hudebníků a pár pohledných přihlížejících ženských diváků. Umělci v komorní atmosféře začnou hrát a zpívat a vy si můžete celou scénu velmi živě prohlížet ve virtuální realitě. Jde o jednu z nevelkého množství demonstrací, které ukazují, že by z VR do budoucna skutečně mohlo něco být.

WT100 tip 1

Huawei v rámci většího otevírání se začalo zpřístupňovat i další laboratoře. Jde třeba o Independent Cybersecurity Lab (ICSL) v Dongguanu nebo největší testovací prostor pro 4G a 5G antény. ICSL mimo jiné umožňuje zákazníkům nahlížet do zdrojových kódů produktů Huawei a v laboratoři pro antény si zase lze zkoušet také konkurenční hardware. Více o tom v našem dřívějším článku.

Cestu autora organizovala společnost Huawei.