Hlavní navigace

Krátké vlny: Česko a telekomunikace u evropského soudu a zbytečné bububu ČTÚ

6. 5. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: DepositPhotos
Jak je Česká republika aktivní v telekomunikačních případech u Soudního dvora EU a kolik operátorů ČTÚ zkontroloval kvůli neplnění povinností?

Čím více se blíží podzimní volby, tím více stoupá nervozita a tlak na volené i nevolené zástupce lidu, objevují se kauzy a kauzičky a padají trestní oznámení. A bude hůř. Ale pojďme to projet aspoň telegraficky…

Vláda 3. května 2021 vzala na vědomí informaci o „Zprávě o činnosti vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropské unie za rok 2020“. Hlavním úkolem vládního zmocněnce je zastupovat Českou republiku a hájit její zájmy v řízeních před Soudním dvorem EU, jichž je Česká republika účastníkem nebo která se bezprostředně dotýkají zájmů České republiky a jejích občanů. Vyjádření České republiky vypracovává ve spolupráci s příslušnými orgány, jejichž působnosti se daná problematika dotýká.

Nejvýznamnější jsou tři druhy řízení před Soudním dvorem Evropské unie, a to:

  1. České republice je vytýkáno porušení unijního práva,
  2. Česká republika napadá platnost unijního aktu,
  3. Česká republika usiluje o ovlivnění výkladu unijního právního předpisu ve svůj prospěch.

Oblast telekomunikací byla předmětem tří zahájených řízení, Česká republika se písemně vyjádřila v jedné – v případu C-34/20 Telekom Deutschland týkající se podmínek síťové neutrality. V tomto již klasickém případu porušování síťové neutrality ministerstvo průmyslu i ČTÚ spolu s vládním zmocněncem zpracovali stanovisko ve smyslu, že veškeré dohody o podmínkách a vlastnostech služeb podle čl. 3 a odst. 2 nařízení č. 2015/2120 („o přístupu k otevřenému internetu“) musí také splňovat podmínky čl. 3 odst. 3, přičemž praktika německého operátora tyto požadavky nesplňuje.

V rámci předběžné otázky byly telekomunikace řešeny v případech C-807/18 a C-39/19 Telenor Magyarország a další týkající se také síťové neutrality (nesprávně implementovaný zero rating). Česká republika byla dále aktivní v případech ochrany osobních údajů, ochrany spotřebitele, daní a finančního trhu. Zprávy i za předchozí období jsou dostupné na webu Informačního systému pro implementaci práva EU.

Občas si říkám, proč stát neumí spolupracovat s menšími subjekty a radši preferuje velké hráče. Je v tom záměr, zvůle nebo neznalost? Naposledy jsem si to připomněl, když jsem viděl paní ministryni financí, jak mohutně (a poněkolikáté) propaguje bankovní identitu.


Autor: screenshot, Jaromír Novák

Chápu, že je to pro stát zdánlivě jednoduší, ale je to fér v případě, kdy se na trhu pohybují i další subjekty? Chápu, že to stát nebude řešit s eObčankami, ale nejsou tu jen ony. MojeID, První certifikační autorita i případně nový hráč, který by vstoupil na pole elektronické identifikace, si zaslouží stejné zacházení a stejné legislativní ukotvení. 

Preferenci státu směrem k velkým hráčům v situaci, kdy na trhu existují jiné (a bezpečnější) identifikační prostředky, nechápu. Bohužel to není jen paní ministryně financí, ale třeba si ti, kteří připravují obsah podobných vystoupení vysokých státních představitelů, uvědomí, že na trhu nejsou jen banky. A pak z úst paní ministryně zpoza stromu zazní: „Banku můžete mít rádi, ale mojeID, mojeID budete milovat.“ #inyourdreams #justkidding

Z některých mediálních vystoupení by se mohlo zdát, že jedinou kontrolní aktivitou Českého telekomunikačního úřadu je kontrola plnění všeobecného oprávnění VO-S1. To samozřejmě není pravda (viz například poslední monitorovací zpráva za měsíc duben), ale je faktem, že razance, se kterou se úřad vrhl do kontroly plnění tohoto oprávnění ve vazbě na rychlosti poskytované služby, je nebývalá.

V únoru 2021 úřad informoval, že většina operátorů povinnost informovat své zákazníky o přesných parametrech internetového připojení ignoruje. „Poskytovatelé služeb přístupu k internetu, kteří doposud nemají své smluvní dokumenty v souladu s všeobecným oprávněním, musí nedostatky neprodleně odstranit. V opačném případě přikročí Český telekomunikační úřad k sankcím,“ uvádí ČTÚ. V dubnu 2021 úřad zahartusil, že budou padat pokuty, neboť většina poskytovatelů připojení tuto povinnost splňuje, nezanedbatelná část ale nikoliv.

28. dubna 2021 úřad zveřejnil odpovědi na dotaz učiněný zvídavým subjektem/občanem (identitu nevím, já to nebyl). Z odpovědí vyplývá, že:

  1. od 1. ledna 2021 úřad zahájil výše uvedenou kontrolu na plnění povinností z VO-S1 u 1537 subjektů,
  2. ke dni 27. dubna 2021 nebylo zahájeno správní řízení o přestupku s žádným subjektem předmětné kontroly,
  3. ke dni 27. dubna 2021 nebylo ukončeno žádné správní řízení týkající se předmětu věci.

Tak nevím. Titulky a bububu články se píšou snadno, správní řízení už dá práci.

BRAND24

Ze stejného zdroje pochází informace, že od srpna 2020 do dubna 2021 oznámilo ukončení poskytování služby připojení k internetu v pevném místě celkem 206 podnikatelů. Z tohoto čísla jich 117 oznámilo ukončení vykonávání všech komunikačních činností, 70 přerušilo podnikání a 19 subjektů ukončilo (formálně) poskytování této konkrétní komunikační činnosti. Jejich seznam úřad také zveřejnil. Ovšem bez potřebného detailu není možné z těchto čísel něco vyvozovat. Každopádně bude zajímavé, jak se tato čísla propíšou do připravované výroční zprávy za rok 2020.

Text vychází také na blogu sdružení CZ.NIC.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).