Hlavní navigace

Krátké vlny: Férový příspěvek, nebo výpalné? Jedna z mnoha bitev v digitálním prostoru

19. 5. 2022
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Jak dopadne staronová bitva mezi operátory a velkými poskytovateli obsahu?

Už je to tu zas. Operátoři sdružení v asociaci ETNO zaléhají na matrace a rozfoukávají ohníček s cílem získat posvěcení Evropské komise a účtovat extra poplatek velkým poskytovatelům obsahu. 

ETNO je bruselská lobbistická asociace zastupující primárně zájmy velkých operátorů, kteří si stěžují, že musí neustále investovat do výstavby rychlejších a kvalitnějších sítí, ale ovoce z jejich investic trhají firmy jako Meta (Facebook, Instagram, WhatsApp), Alphabet (Google Search, YouTube), Apple (iTunes, iCloud, AppStore), Amazon (AWS, Amazon Prime), Microsoft (MS Office, Xbox) a Netflix.

Není to žádná nová nová myšlenka, ETNO s ní cyklicky přichází za regulátory (vždy v přestrojení v jiném kabátu), kteří ji zatím vždy smetli ze stolu. Ale nyní se zdá, že by aktivity lobbistů mohly slavit úspěch. Evropská komise do návrhu Evropského prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu vtělila část, která říká, že Evropská komise „vypracuje vhodné rámce, aby všichni účastníci trhu, kteří mají z digitální transformace prospěch, převzali svoji sociální odpovědnost a spravedlivě a přiměřeně přispívali k nákladům na veřejné statky, služby a infrastrukturu pro všechny Evropany“.

Ohýnek je zapálen. Teď už ho jen rozfoukat. A k tomu má sloužit tento týden zveřejněná zpráva společnosti Axon, která byla prezentována 16. května 2022 v Bruselu objednatelem („překvapivě“ je to ETNO).

Studie tvrdí, že šest největších OTT hráčů (Meta, Alphabet, Apple, Amazon, Microsoft a Netflix) generovalo v roce 2021 podíl na celosvětovém provozu ve výši 57 %.

Autor: Axon

Evropská komise v současné době údajný problém operátorů analyzuje. Rita Wezenbeek z DG Connect uvedla, že je třeba zjistit, zda zde skutečně existuje problém „fair příspěvku“, pokud jde o provoz OTT služeb v sítích operátorů. Ve svém vystoupení na akci ETNO zmínila hlavní otázky, které Komise v současné době zkoumá.

Na jedné straně telekomunikační operátoři tvrdí, že jim chybí vyjednávací síla ve vztahu k velkým OTT hráčům, kteří nabízejí „must-have“ obsah. To má údajně ztěžovat operátorům uzavírání vhodných peeringových nebo tranzitních smluv. I na ty se chce Evropská komise zaměřit a prozkoumat, zda zde nedochází ke zneužití postavení nadnárodních obsahových platforem.

Paní Wezenbeeková na akci ETNO chtěla znát detaily úvah operátorů o tom, že již nebudou chtít uzavírat peeringové dohody s poskytovateli obsahu, ale místo toho půjdou cestou placeného tranzitu. Zejména ji zajímalo, na jakém základě by byly stanoveny tranzitní poplatky a zda by to podle nich mohlo řešit údajný problém s podfinancováním investic do telekomunikačních sítí. 

Zástupkyně komise také použila data ze zprávy konzultantské společnosti WIK-Consult z dubna tohoto roku, která uvádí, že velcí poskytovatelé OTT obsahu již platí operátorům za umisťování CDN (Content Distribution Network) s cílem přiblížit obsah svým zákazníkům. Nicméně tato zpráva také uvádí, že „velkou část internetového provozu zajišťují velcí poskytovatelé obsahu, kteří integrovali vlastní CDN, a mohou tak téměř veškerý provoz koncovým uživatelům doručovat lokálně. V důsledku toho prudce poklesl tranzitní provoz přes tradiční telekomunikační sítě ve vrstvě Tier 1. Kromě toho velcí poskytovatelé obsahu přešli na bezplatný soukromý peering namísto veřejného peeringu prostřednictvím veřejných propojovacích uzlů.

Zástupce OTT hráčů Christian Borgreen na akci ETNO připomněl slavnou řeč komisařky Neelie Kroes z roku 2014 s emotivním názvem (a vzkazem telekomunikačním operátorům) „Přizpůsobte se, nebo zemřete: Co bych dělala, kdybych řídila telekomunikační společnost?“ (pořád inspirativní, že?). Kromě jiného varoval před možným „dodatečným OTT poplatkem“, což (na rozdíl od paní Wezenbeek) považuje za porušení pravidel síťové neutrality. Zmínil také, že OTT hráči se již nyní snaží snížit zátěž telekomunikačních sítí, např. investicemi do podmořských kabelů, CDN a nových kompresních technik, které by snížily objem přenášeného provozu.

MIF22_Early

Jak tato staronová bitva mezi operátory a velkými poskytovateli obsahu dopadne, je těžké odhadovat. Jisté je, že obě strany investují neskutečné množství času a peněz do lobbingu, studií a právníků. Internet je postaven na decentralizovaných sítích, jejichž srdcem jsou peeringové uzly, ať už komerční, nebo nekomerční. Pokud tento základ internetu nahradíme lobbistickými bitvami o síťovou neutralitu a „fair příspěvek“ s nejistým výsledkem, ztratíme kus „starého“ internetu. A je otázkou, zda si v současné době můžeme dovolit tolik bitev, když celý digitální ekosystém čeká adaptace dalších změn, které mohou změnit pravidla hry v různých vrstvách ekosystému. Ať už je to implementace již schválené revize směrnice o kybernetické bezpečnosti (NIS2), Aktu o digitálních službách, Aktu o správě dat nebo Aktu o digitálních trzích. 

#tobecontinued