Hlavní navigace

Krátké vlny: Nové povinnosti operátorů, data retention i internet jako univerzální služba

30. 12. 2021
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Nordic Telecom
Poslední vysílání Krátkých vln v tomto roce se telegraficky zaměří na regulační novinky a jiné události, které nás čekají v roce 2022.

Pokud bych měl pojmenovat nadcházející rok, vyhrál by u mě název „Rok českého předsednictví v EU“. Po třinácti letech se vrací událost, na kterou se česká státní správa připravuje („měla by se připravovat“) minimálně dva roky před tím, než začne. 

Česko má opět jedinečnou příležitost ukázat svůj potenciál, nejen co se týče formálního jednání v orgánech Evropské unie a negociačního procesu, ale také během neformálních akcí, které proběhnou v Česku. Zástupci vlády mohou přizvat soukromé společnosti a společně ukázat pestrost a vyspělost digitálních oborů. Pevně věřím, že tato příležitost nezůstane nevyužita.

Během předsednictví se v oblasti elektronických komunikací uskuteční ještě jiná celosvětově důležitá akce, a to tzv. Konference vládních zmocněnců, zasedání nejvyššího orgánu Mezinárodní telekomunikační unie, která se koná jednou za čtyři roky a kde se kromě úpravy základních dokumentů volí šéfové jednotlivých sektorů (Sektor pro rozvoj telekomunikací, Sektor pro standardizaci telekomunikací a Sektor pro radiokomunikace), generální tajemník a členové tzv. Rady ITU. 

Za region C je v současné době členem Rady ITU i Česká republika, která uspěla na poslední zasedání Konference vládních zmocněnců v Dubaji. Lhůta pro podání kandidatury je konec srpna a lze očekávat, že Česká republika se pokusí obhájit své členství v Radě, byť konkurence je velká a míst pro země z regionu C jen pět. Pro Česko bude toto jednání ještě náročnější, protože jako předsednická země EU bude muset provádět koordinaci stanovisek zemí EU na místě, a to je jako kdybyste dostali pytel blech a do hodiny s nimi měli uspořádat cirkusové představení na úrovni Cirque du Soleil.

Mezinárodní telekomunikační unie je zvláštní živočich. Jedná se o odbornou organizaci OSN a stejně jako OSN má spoustu neduhů a specifik. Ale s ohledem na současné rozdělení světa (nejen toho internetového) a témata, která projednávají a mohou projednávat různé standardizační skupiny, nebo i s ohledem na vliv rozhodování ITU na využívání rádiových kmitočtů (už v roce 2023 může padnout rozhodnutí o budoucnosti terestrické televize po roce 2030), si Česká republika nemůže dovolit nebýt členem této organizace.

Shrnutí smlouvy s operátorem a další novinky v zákonech

Od prvního ledna nabývá účinnost většina paragrafů novely zákona o elektronických komunikacích. I když operátoři mají dodatečných šest měsíců na úpravu smluvních podmínek, práva a povinnosti plynoucí z jednotlivých ustanovení nabíhají už nyní. Co se mimo jiné mění?

Při uzavírání nové smlouvy s operátorem dostaneme tzv. shrnutí smlouvy, které má obsahovat přehledně hlavní body smlouvy. Šablonu vymyslela Evropská komise, v praxi zjednodušeně může vypadat třeba nějak takto.


Autor: Jaromír Novák

Autor: Jaromír Novák

Autor: Jaromír Novák

Finanční zvýhodnění, které stát nyní poskytuje zdravotně postiženým osobám na volání, se nově výrazně rozšiřuje. Slevy budou poskytovány i na přístup k internetu a nárok nově získávají i osoby s nízkými příjmy. Kdo to je? Jedná se o osobu s příjmem nižším, než je 2,15násobek životního minima (jde-li o jednotlivce), nebo osoba, která žije v téže domácnosti s dalšími osobami a součet jejího příjmu a příjmů těchto osob je nižší než 2,15násobek životního minima.

Novinky čekají také správu rádiových kmitočtů. ČTÚ by měl mít nově nástroje na umožnění sdílení rádiového spektra nebo alternativního využití rádiových kmitočtů prostřednictvím plánu využití rádiového spektra. 

Silnou pravomoc získává předsedkyně Rady ČTÚ v novém oprávnění stanovit při rozhodnutí o udělení, změně nebo prodloužení doby platnosti přídělů rádiových kmitočtů tzv. velkoobchodní přístup ke spektru, případně celostátního nebo regionálního roamingu. Toto rozhodnutí samozřejmě musí být odůvodněné (mimo jiné specifickou situací na vnitrostátním trhu) a určitě bude v hledáčku Evropské komise, zda negativně neovlivňuje jednotný trh.

Do zákona se opět vrací čísla zvláštní ekonomické hodnoty – tedy čísla symetrická nebo lehce zapamatovatelná. S těmito čísly zákon zavádí zvláštní režim přidělování, tedy nikoliv „kdo dřív přijde, ten dostane“, ale pojede se v režimu výběru nejlepší nabídky. Byli byste ochotni si připlatit za „hezké“ číslo? Přiznám se, že já osobně vnímám číslo pouze při přepisování do adresáře, pak už se orientuji pouze podle jména nebo firmy.

Úpravy se také dočkala pravidla používání cookies a pravidla pro marketingová volání na čísla uvedená ve veřejných telefonních seznamech. K obou problematikám dotčení regulátoři zpracovali výkladová stanoviska. Uvidíme, kdo první vyrazí na kontrolu.

Analýza trhu s mobilními daty

Ještě v prosinci zahájil ČTÚ veřejnou konzultaci a vyzval odbornou i jinou veřejnost k zaslání připomínek k záměru k zajištění poskytování základních služeb podle zákona o poštovních službách pro období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2024. Blíží se konec udělené poštovní licence a úřad bude znovu udělovat.

Přezkum probíhá i nad potenciálním uložením nové dílčí univerzální služby – přístup k internetu.

Příští rok se také dozvíme, zda ČTÚ dokáže prokázat Evropské komisi a BEREC společnou dominanci tří mobilních operátorů. Jak se dalo očekávat, návrh analýzy mobilního trhu Evropskou komisi nepřesvědčil a ta jej poslala do tzv. druhé fáze. Výhrady byly známé již v srpnu a je škoda, že se k nim nepřihlíželo. Tak uvidíme.

Od 1. ledna 2022 se SÚKL přidává do party s Ministerstvem financí a bude mít svůj vlastní seznam, kde bude publikovat webové stránky s nelegální nabídkou léčivých přípravků. Operátoři mají povinnost tyto webové stránky blokovat.

Data retention

Co nás ještě čeká? Do podzimu příštího roku má NÚKIB zpracovat věcný návrh na zákon umožňující posuzování a omezování rizik spojených s dodavateli 5G sítí. Budou probíhat další debaty na téma harmonizace data retention ve světle rozhodování Evropského soudního dvora. 

V této souvislosti je třeba upozornit na nové stanovisko Generálního advokáta (GA) Soudního dvora Evropské unie ve věci týkající se státem povoleného uchovávání údajů. Posuzované případy předložilo SDEU několik členských států, které se obávaly, že postoj SDEU k uchovávání údajů (zejména případ La Quadrature du Net) „by mohl připravit státní orgány o nástroj nezbytný k zajištění národní bezpečnosti a k boji proti trestné činnosti a terorismu“. AG ve svém stanovisku reaguje na obavy členských států a připomíná, že „kromě situace odůvodněné ochranou národní bezpečnosti musí být uchovávání údajů o elektronických komunikacích cílené“. Toto zacílení může být podle AG „stanoveno podle kategorií dotčených osob nebo na základě geografických kritérií“. 

Režim uchovávání provozních a lokalizačních údajů pro všechny uživatele podle právního rámce EU musí být časově omezen. Kromě toho může takový režim uchovávání údajů platit, pouze „dokud existují dostatečně pádné důvody domnívat se, že dotyčný členský stát čelí vážnému ohrožení národní bezpečnosti, které je prokazatelně skutečné a aktuální nebo předvídatelné“, přičemž dotčené osoby mají účinné záruky proti riziku zneužití. AG rovněž připomíná, že judikatura Soudního dvora EU vyžaduje, aby přístup příslušných vnitrostátních orgánů k uchovávaným údajům podléhal „předchozímu přezkumu soudem nebo nezávislým orgánem“. Závěrem AG vyzývá členské státy EU, aby upustily od „jakýchkoli pokusů nařídit všeobecné a nerozlišující uchovávání všech provozních a lokalizačních údajů“.

Digital Services Act, kyberbezpečnost i eID

V bruselské kotlině budou probíhat další jednání k finalizaci dohody nad klíčovými legislativními akty. Jednání o Digital Services Act (DSA) a revize směrnice o kybernetické bezpečnosti (NIS 2) na konci tohoto roku dosáhla nového milníku, neboť Rada EU přijala obecný přístup k oběma legislativním návrhům (DSANIS2). 

Agentura ENISA zveřejnila zprávu o investicích do NIS na rok 2021, v níž upozornila na náklady, které provozovatelům základních služeb vznikly v souvislosti s dodržováním směrnice o NIS. Europol zveřejnil své posouzení hrozeb organizovaného zločinu na Internetu pro rok 2021. Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB) zveřejnil stanovisko k mezinárodnímu předávání údajů a vyjádřil obavy ohledně DSA. 

Slovinské předsednictví stihlo vydat zprávu o pokroku v souvislosti s návrhem e-ID. A mojeID je na cestě k notifikaci, a když Evropská komise dá, bude v roce 2022 notifikováno jako identitní prostředek, který budete moci používat například i pro služby, které nabízí Evropská komise na svých portálech.

Na závěr tohoto vysílání mi dovolte popřát vám vše dobré v novém roce 2022. Vše nasvědčuje tomu, že to nebude jednoduchý rok, ale nikdo nikdy nesliboval, že nový rok bude lepší a jednoduchý. Osobně si nový rok představuju jako malého odpočatého chlapce (ne nepodobného mému synovi), který stojí ve dveřích a říká: „Pojď si dát [dželendž].“ A já jdu.