Hlavní navigace

Krátké vlny: Paušální náhrady za nepřenesení čísla a přiznání oběti penetračního testování

21. 10. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Jaké odškodnění mají platit operátoři při zpoždění přenosu čísla nebo změny poskytovatele připojení?

Jak slíbili, tak udělali. Velká implementační novela zákona o elektronických komunikacích byla vydána toto pondělí (19. října 2021) ve Sbírce zákonů pod číslem 374/2021 Sb. a v částce 166 rozeslána do světa (za 165 korun českých). Téměř rok poté, co návrh zákona schválila vláda (9. listopadu 2020). 

Jak jsem již psal, většina ustanovení vstoupí v účinnost 1. ledna 2022. Mezi nimi i právo účastníka na tzv. paušální, pevně stanovenou náhradu při zpoždění nebo zneužití postupů souvisejících s přenesením čísla nebo změnou poskytovatele služby přístupu k internetu, nebo při nedodržení dohodnutých termínů opravy a instalace.

Ke stanovení výše paušální náhrady je určeno Ministerstvo spravedlnosti, které má vydat vyhlášku ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Návrh vyhlášky byl rozeslán do meziresortního připomínkového řízení v úterý 19. října 2021 a má věru jednoduchou strukturu.


Autor: Jaromír Novák

Předkladatel výslovně uvádí, že tyto paušální náhrady se týkají vyjmenovaných pochybení a právo na náhradu škody podle občanského zákoníku v rozsahu převyšujícím paušální náhradu tím není dotčeno.

Návrh poněkud netradičně upravuje náhradu při nedodržení termínů opravy a instalace pro první den prodlení. Ministerstvo spravedlnosti předkládá pravidla, jejichž cílem má být vyrovnání podmínek pro obě smluvní strany. Důvodem podle ministerstva je, že podnikatelé si v obchodních podmínkách nezřídka zakládají právo na peněžité plnění (smluvní pokutu) pro případ, že dojde k nedodržení termínu opravy a instalace z důvodu na straně účastníka. 

V zájmu narovnání těchto vztahů ministerstvo navrhuje alespoň pro první den trvání prodlení aplikovat tutéž sazbu, kterou by podnikatel mohl požadovat po účastníku v případě, že by prodlení nastalo z příčin na jeho straně. Nicméně s ohledem na meze stanovené v zákoně o elektronických komunikacích je tato částka maximálně 1000 korun. Následující dny prodlení bude účastníku dále náležet náhrada ve výši 200, resp. 400 korun denně. Návrh vyhlášky, zdá se, ale neřeší právě mechanismus výpočtu náhrady v případě, že účastník neposkytuje součinnost.

Informace o právu na paušální náhradu včetně její výše musí operátor zveřejnit na svých webových stránkách jasným, srozumitelným a snadno dohledatelným způsobem. Současně musí tyto informace být zveřejněny společně s informacemi o postupu při přenosu čísla nebo změně poskytovatele služby přístupu k internetu (nebo alespoň odkaz na ně).

Ministerstvo spravedlnosti navrhuje účinnost od 1. ledna 2022. Tato lhůta však nebere v úvahu zákonné termíny na změnu smlouvy podle zákona o elektronických komunikacích.

Podle předkladatele (který v podstatě jen provádí ustanovení evropského Kodexu – až na stanovení výše náhrady) je obecně hlavním motivem příslušné evropské úpravy posílit práva účastníků v souvislosti s přenosem čísla nebo změnou poskytovatele služby přístupu k internetu a zajistit jim snadné a rychlé odškodnění. 

Jen si říkám, zda je to opravdu takový problém (když se podívám na čísla, která publikuje Český telekomunikační úřad v souvislosti se stížnostní agendou) a zda není telekomunikační trh progresivním inkubátorem pro další odvětví do budoucna. Zda za tři nebo čtyři roky nepřijde obdobná novela živnostenského zákona a já budu mít ze zákona jako spotřebitel nárok na paušální náhradu, až mi plynař slíbí přijet opravit kotel, ale týden o něm nebude vidu slechu.

Lhůta na podání připomínek končí 10. listopadu 2021. Shodou okolností je to termín konference Internet a technologie 21.2, kterou pořádá sdružení CZ.NIC. Pokud si uděláte čas, dozvíte se nejen novinky od Jaromíra Talíře ze světa služby mojeID, ale seznámíte se s aktivitami sdružení a novinkami z různých projektů v celé šíři. Ať už se to týká projektu FRED, KNOT DNS, nebo Turris. Martin Kunc zmíní pár zajímavostí z penetračního testování a Martin Kožíšek představí aktuální aktivity Internet Safer Centra. A je to překvapení a já vlastně můžu jen naznačovat, ale pokud dorazíte na konferenci, setkáte se i s mobilním CZECH Point stánkem, takže se vyhnete stresující návštěvě pošty a můžete si zde… no prostě uvidíte.

Když jsem zmínil jedno z témat konference, penetrační testování, musím se přiznat, že jsem v nedávné době při obdobném testu neprošel. A samozřejmě mám tisíc výmluv a samozřejmě jsem věděl, že něco je špatně, ale nakonec jsem zmáčknul „enter“, když jsem neměl. A že je to chyba, jsem věděl sekundu poté. Což je mi samozřejmě platné stejně jako mrtvému zimník. Ale jak říká klasik, chybami se člověk učí.

Poučili se, snad, i v městečku Westmoreland v Kansasu, které bylo kdysi zastávkou na Oregonské stezce, po které v polovině 19. století putovaly statisíce lidí přes americký západ. Bohužel před několika týdny se představitelé města potýkali s kyberzločinci, kteří pomoci ransomwaru ochromili jejich IT systémy a na několik týdnů znemožnili obyvatelům přístup k některým službám.

Okres Pottawatomie zjistil útok 17. září a městečko útočníky nakonec vyplatilo – ale podle představitelů okresu ne v plné výši. Kyberútočníci původně požadovali jeden milion dolarů, ale po „úspěšném vyjednávání“, které poukázalo na omezené finanční prostředky okresu a na zátěž způsobenou pandemií covid-19, se podle prohlášení okresu dohodli na 71 250 dolarech. Zástupci okresu dodávají, že poté, co hackeři prokázali, že viděli soukromá data, zaplatili výkupné, aby ochránili voliče a zabránili zveřejnění těchto dat.

Že je napadání malých obcí a jejich samosprávných agend častým jevem, ukazují čísla společnosti Record Future, která od roku 2013 sledovala téměř 400 známých útoků ransomwaru zaměřených na systémy státní správy a samosprávy v USA, z toho 70 proběhlo v letošním roce. Jak však uvádí, skutečný počet je však pravděpodobně mnohem vyšší.

Už tento týden, v pátek a v sobotu (22. a 23. října), i přes narůstající čísla pozitivních covidových zavirovanců proběhne (doufám!) Hackathon otevřených dat Plzeňského kraje. Akce, kterou si kdysi vymyslel a táhne Karel Rejthar, zaštiťující skupinu studentů a častých účastníků pražských hackathonů, má za cíl přilákat a podpořit zájem o IT mezi středoškolskými studenty v regionu. Akce je realizována v rámci projektu Vzdělávání 4.0 v Plzeňském kraji. Jen houšť.

Text vychází také na blogu sdružení CZ.NIC.