Hlavní navigace

Krátké vlny: Peklo jménem mojedane.cz a pozměňovací návrhy k novele zákona o elektronických komunikacích

25. 3. 2021
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Online finanční úřad nepřináší oproti minulým letům skoro žádnou změnu k lepšímu. A kdo chce co změnit v klíčovém telekomunikačním zákonu?

V sobotu ráno jsem se probudil s takovým tím bezva pocitem, že dneska by to šlo. Protáhl jsem se, dal si dobrou snídani, vytáhl jsem GoTrust klíč s mojeID a vyrazil vstříc dobrodružství s názvem mojedane.cz

A je to peklo. Peklo. Ne, není to peklo, je to očistec. Samozřejmě, že si vážím všech, kteří v minimalistických a nestandardně nestabilních podmínkách státní správy pracují pro stát a snaží se svou prací o to, aby český stát opustil století páry a razítek. A jasně, že chybu jsem udělal já. Jsem už dost starý, abych věřil pohádkám, které o novém daňovém portálu napsali a řekli na portálu mojedane.cz.

V Online finančním úřadu najdete daňovou informační schránku a její modernizovanou verzi, která přináší zjednodušení, zrychlení a vyšší komfort elektronické komunikace s Finanční správou.

Ne, nepřináší. Oproti minulému roku jsem téměř nepoznal změnu (k lepšímu).

Nebo na webu Ministerstva financí:

Spuštění závěrečné fáze a stanovení termínu startu online finančního úřadu na 28. února je pro mě klíčové rozhodnutí. Od března díky tomu lidem umožníme řešit své daňové povinnosti snadno a rychle z pohodlí jejich domova nebo kanceláře.

Ne, žádné pohodlí to nebylo.

Přiznávám se, že nejsem žádný Leslie Shumway a každý rok spoléhám na tchýni, že mi pomůže vyplnit čísla do formuláře. Po těch superlativech od státu, jak to bude snadné, srozumitelné a rychlé z pohodlí domova, jsem se namlsal a… a prostě jsem nečekal, že pod relativně moderní fasádou po přihlášení pomocí služby mojeID čekají ty starý hnusný formuláře s nesrozumitelnými popisy. 

Čemu tím prospějete? Tak zase za rok.

Implementační novela zákona o elektronických komunikacích

Implementační novela zákona o elektronických komunikacích byla po čtyřech měsících čekání před branami Poslanecké sněmovny vpuštěna velkou zásluhou zpravodaje Martina Jiránka (Piráti) do prvního čtení. To ocenil ve své úvodní řeči na plénu i ministr Karel Havlíček. Hospodářský výbor vyhlásil lhůtu na předložení pozměňovacích návrhů, která včera skončila.

A kdo co navrhuje v novele zákona, která má sama o sobě již nyní přes 400 novelizačních bodů? Z dostupných informací na webu Poslanecké sněmovny (s výhradou, že výborové pozměňovací návrhy nemusí být nahrávány do systému) získáme jasnější představu o tom, co komu vadí.

Paní poslankyně Červíčková a Mašek se rozhodli skončit s anonymními předplacenými kartami. Tato aktivita jim vysloužila anticenu v rámci soutěže Cen Velkého bratra (Big Brother Awards), ale jak informoval pan zpravodaj, když se předkladatelé seznámili se složitostí problematiky, ještě si to rozmyslí a podrobí diskuzi. Tento návrh tedy zřejmě padá pod stůl.

Pan poslanec Leo Luzar chce, aby se Český telekomunikační úřad (ČTÚ) vždy vyjadřoval k důvodům odmítnutí zájemce o přístup do sítě nebo o propojení a stanovuje k tomu lhůtu 30 dní. To je předmětem jeho prvního pozměňovacího návrhu. 

V dalších dvou pozměňovacích návrzích se pan poslanec věnuje spektru a upravuje paragraf 19 tak, aby podle jeho odůvodnění nedocházelo k prolomení zásady předvídatelnosti regulace a stability investic. Novela například umožňuje ČTÚ odebrat individuální oprávnění v případě, že jsou kmitočty využívány neúčelně vzhledem ke geografickému rozsahu přidělení. 

Další jeho výhrady jsou k procesu mezinárodní koordinace, tedy zda má ČTÚ mít možnost odejmout individuální oprávnění z důvodu nové mezinárodní koordinace, nebo zda má vycházet z původní mezinárodní koordinace, která vedla k udělení individuálního oprávnění. Obě strany mohou mít pravdu a bez tvrdých dat je to těžké pískat. Nicméně je pravdou, že neurčité pojmy nutně povedou k nárůstu sporové agendy.

Zatím šampiónem v počtu podaných pozměňovacích návrhů je sám zpravodaj Jiránek. Není to nic neobvyklého. Zpravodaj provází návrh celým procesem a jeho palec nahoru nebo dolů mívá sílu rozhodnout osud projednávaného zákona, nebo v tomto případě i pozměňovacího návrhu. Takže je logické, že se například ministerstvo jako předkladatel snaží o dobré vztahy se zpravodajem, protože pokud najdou v návrhu drobné chybky (a to najdou vždycky), tak je logické a snadné se domluvit se zpravodajem, že je napraví.

To je i podstatou prvního pozměňovacího návrhu Martina Jiránka, který obsahuje 26 novelizačních bodů, jejichž podstatu tvoří legislativně technické úpravy (například opravy jednotlivých odkazů) a zpřesnění textu s cílem odstranit výkladové pochybnosti.

Druhý pozměňovací návrh je reaktivní. Díky odsunutí „zrušení rodných čísel“ až k 31. prosince 2024, které prošlo při schvalování tzv. zákona DEPO, není důvod, aby nebylo možné využívat rodné číslo v elektronických komunikacích po 1. lednu 2022.

Další pozměňovací návrh si všímá nenápadně schovaného přechodného ustanovení v bodě 12, které umožňuje ČTÚ, aby do 31. prosince 2022 změnil v minulosti udělené příděly a implementoval do nich možnost uložit držitelům spektrálního přídělu povinnosti týkajících se přístupu nebo sdílení pasivní, a dokonce aktivní infrastruktury. 

Při ukládání těchto povinností musí být naplněny podmínky zákona a měla by proběhnout veřejná konzultace. Pokud vycházíme z předpokladu, že by novela zákona mohla nabýt účinnosti v říjnu 2021, má regulátor rok a dva měsíce na revizi udělených přídělů, kterých je podle vyhledávací databáze ČTÚ 84. 

Poměrně napjatý čas však není ten hlavní problém. Problém je, že evropská směrnice, Kodex pro elektronické komunikace, nic takového nechce. Nechce, aby regulátor zpětně měnil udělená práva využívat kmitočty a otevíral si zadní vrátka pro pozdější zásahy, které mu umožňuje nově Kodex (ale neumožňovalo mu to znění starého regulačního rámce). Naopak Kodex v čl. 61 stanoví, že toto oprávnění regulátora musí být jednoznačně stanoveno při udělování spektra, tedy v podmínkách výběrového řízení a následně při prvním udělení nebo přezkumu přídělu. Tak snad toto nenápadné přechodné ustanovení nepovede k případnému infringementu za špatně provedenou transpozici nebo k hazardu s celou normou při schvalování v Senátu.

Pod dalším pozměňovacím návrhem je podepsán kromě Martina Jiránka také Patrik Nacher, Vojtěch Munzar a Robert Králíček a týká se politicky nejtřaskavější části vládní novely. Tím je oprávnění pro Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) získat přístup k provozním a lokalizačním údajům. Tento pozměňovací návrh má toto oprávnění z novely odstranit s argumentací, že „poskytnutím stejné pravomoci ÚOHS pro účely správního trestání by mohl vzniknout precedent prolamování a využívání citlivých telekomunikačních dat v běžném správním řízení. Lze očekávat, že požadavek přístupu k provozním a lokalizačním údajům by mohly následně analogicky vyžadovat i další orgány veřejné správy.“

Poslední pozměňovací návrh již byl v minulosti diskutován při schvalování „dopravní infrastruktury“, když s ním přišel pan poslanec Martin Kupka. Nyní se k němu přidal zpravodaj Martin Jiránek, Vojtěch Munzar a Patrik Nacher. To už dává poměrně velkou šanci na schválení. Čeho se týká? Výstavby. 

V praxi se ukazuje jako velmi účelné a efektivní pokládat kabelovody při příležitosti oprav nebo budování pozemních komunikací, jako přípravu pro budoucí uložení sítí elektronických komunikací (kabelů, optických vláken atd.). Zjednodušeně řečeno, pokud se opravuje silnice, je vhodné při jedné stavbě uložit kabelovod tak, aby v případě budoucí potřeby výstavby jakékoliv sítě elektronických komunikací ve stejné trase nebylo nutné provádět nový výkop a konstrukce pozemní komunikace zůstala uchráněna. 

Předkladatelé uvádí, že podle současné právní úpravy zákona o pozemních komunikacích nelze stavby sítí, které obsahují kabelovody, považovat za veřejně prospěšnou stavbu, a to v praxi dělá problémy při výstavbě nových silnic. Výsledné znění údajně vzniklo jako kompromis, se kterým může žít i ministerstvo dopravy, tak zřejmě ani tomuto schválení nic nebrání.

Poznámka autora: tento článek bude dále doplněn, pokud se vyskytnou další pozměňovací návrhy.

Content - tip - nové sociální sítě

V mezidobí Senát schválil novelu zákona o vojenském zpravodajství a 24. března 2021 ji podepsal prezident. Po publikaci ve Sbírce zákonů a přípravě prováděcího předpisu lze očekávat brzké zahájení jeho naplňování. A kdo bude inspektorem pro kybernetickou obranu?

Text vychází také na blogu sdružení CZ.NIC.