Hlavní navigace

Krátké vlny: Vládní sliby, povinná přístupnost služeb i teroristický obsah na internetu

13. 1. 2022
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: Fotoarchiv KPR, foto Hana Brožková
Jaké novinky v digitální oblasti slíbila vláda ve svém programovém prohlášení? A jaké nové regulace nás v nejbližší době čekají?

Nový rok přinesl nové výzvy, staré starosti a nová předsevzetí. Nová vláda Petra Fialy 6. ledna schválila a zveřejnila své programové prohlášení. Materiál vychází z koaličního programu, který chce vláda prosazovat následující čtyři roky. 

V programovém prohlášení vláda slibuje, že kromě aktuálních výzev chce usilovně pracovat na celé řadě dlouhodobých témat a projektů. A jedním z velkých témat programového prohlášení je digitalizace. Nejenže si zasloužila vlastní kapitolu, která obsahuje část řešící úkoly a priority vlády e-governmentu, kybernetické bezpečnosti a konektivity a rozvoje sítí, ale další „digitalizační“ body jsou roztroušeny v kapitolách jednotlivých resortů. Z více než 70 jednotlivých úkolů a cílů jich je 10 opatřeno termínem. Na co se můžeme u jednotlivých resortů těšit?

Nejdříve, tedy do 30. června 2022, mají být navrženy změny, které mají usnadnit zakládání a zápis společností s ručením omezeným do obchodního rejstříku s využitím prostředků pro elektronickou komunikaci a identifikaci. Když už jsme v oblasti justice, můžeme se těšit na:

  • moderní a uživatelsky přívětivou digitální platformu justičních Služeb a informací z oblasti justice,
  • zpřístupnění úplného elektronického podání do veřejných rejstříků, evidence skutečných majitelů a evidence svěřeneckých fondů.

A soudy se mohou konečně těšit na elektronický spis, jehož obsah má být sdílen soudy, ostatními justičními orgány a oprávněnými osobami.

Ministerstvo práce a sociálních věcí slibuje zaměstnavatelům jednotný portál veřejné správy pro online podporu. Také chce podpořit online komunikaci mezi klienty sociálních služeb, příjemci sociálních dávek, poskytovateli sociálních služeb a pracovníky resortních úřadů. Realitou se má stát i online podávání žádostí a uveřejnění informací o systému pomoci a dostupnosti služeb, podpory a dávek. Ani to se zřejmě bez digitální identity neobejde.

Ministerstvo zdravotnictví plánuje ve spolupráci s pojišťovnami vytvořit systém monitoringu a správy čekací doby na plánované zákroky a plánovaná vyšetření. Chce zavést elektronické monitorování volných kapacit pro možnosti registrace u některých specializací lékařů (praktický, zubní, ženský, dětský). Plánuje také podpořit sdílení informací mezi poskytovateli a pacienty a propojení systémů jednotlivých zdravotnických zařízení.

Zajímavé úkoly stanovuje vláda Ministerstvu kultury, které chce přizpůsobit autorské právo realitě 21. století a zajistit náležitou ochranu duševního vlastnictví autorů, nakladatelů, vydavatelů a producentů a i respektování ostatních lidských práv a svobod, jako jsou svoboda projevu, právo na přístup k informacím, ke kultuře a vzdělání. 

S tím souvisí i další bod, a to závazek k citlivé implementaci směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu s důrazem na práva uživatelů tak, aby se podpořily různé možnosti legálního využívání autorských děl a dalšího chráněného obsahu, ať už prostřednictvím služeb na vyžádání, nebo platforem pro sdílení obsahu, ve školách a také knihovnami, muzei, galeriemi a dalšími paměťovými nebo výzkumnými institucemi, a zároveň byli tvůrci za užívání jejich děl spravedlivě odměňováni.

Ministerstvo vnitra plánuje vznik silné centrální autority s potřebnou pravomocí v oblasti ICT a se silným mandátem vůči všem organizačním jednotkám veřejné správy včetně jejich zřizovaných a příspěvkových organizací. Má být vybavena dostatečnou metodickou, rozpočtovou, legislativní i kontrolní pravomocí, aby byla schopná napříč veřejnou správou prosazovat efektivní, bezpečnou a dlouhodobě udržitelnou digitalizaci veřejné správy. Uvidíme, zda tedy dojde k přetvoření nějaké stávající organizace nebo zda bude vytvořen nový centrální koordinační orgán.

Ministerstvo vnitra plánuje také revizi legislativy pro krizové řízení a kritickou infrastrukturu (s možnou úpravou kompetičního zákona).

Zajímavý úkol má stanoveno Ministerstvo obrany, které má už do konce tohoto roku „vytvořit podmínky pro budování zabezpečené a efektivní komunikační platformy, která bezpečně propojí státní správu a kritickou infrastrukturu. Tato platforma nabídne bezpečné, standardizované a auditovatelné řešení zohledňující bezpečnost a obranu kyberprostoru, včetně bezpečnosti dodavatelských řetězců“.

Úřad vlády chce v rámci koordinace evropských politik zlepšit schopnost ucházet se o prostředky z centrálně řízených programů EU, zejména v oblasti vědy, výzkumu a technologických inovací, a chce aktivně podporovat zapojení ČR do důležitých projektů společného evropského zájmu (IPCEI). Záslužné pro další rozvoj české konkurenceschopnosti v EU regionu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu slibuje zvýšení konkurence na telekomunikačním trhu a podporu rozvoje digitální ekonomiky. Také chce podporovat využívání nových technologií a systematicky podporovat výuku digitálních dovedností napříč vzdělávací soustavou v rámci aktivní politiky zaměstnanosti.

Ministerstvo dopravy (bohužel s termínem 2025) dokončí digitalizaci resortu dopravy tak, aby občané mohli využívat online služeb spojených právě s dopravními agendami, jako je například vydání a výměna řidičského průkazu či zápisy změn v registru silničních vozidel. Včera bylo pozdě!

Vláda také chce zlepšit pokrytí venkova vysokorychlostním internetem a vytvořit podmínky, aby všechny hlavní vlakové koridory měly kvalitní pokrytí mobilními hlasovými a internetovými službami i uvnitř vlakových souprav a v tunelech. Tyto cíle jsou navázány už na schválený Národní plán obnovy. Už chybí „jen“ realizace a to, že se tyto body objevily v programovém prohlášení vlády, značí jediné – silný zájem na jejich splnění.

Požadavky na přístupnost

Programové prohlášení je jedna věc. Druhá věc je konkrétní provedení, které se vtěluje do plánu legislativních a nelegislativních prací vlády. A tady se uvidí, zda jsou v něm dostatečně odraženy priority vlády. Zda například vládní prohlášení nemluví o snižování byrokratické zátěže, ale jednotlivé zákony nepřináší opak.

Příkladem návrhu zákona, který může, při nesprávném uchopení, přinést zvýšenou zátěž napříč sektory, je návrh zákona o požadavcích na přístupnost služeb, který je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Návrh zákona má za cíl implementovat směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb

Přístupností se rozumí přístupnost vyjmenovaných služeb (oborů) zejména osobám se zdravotním postižením nebo osobám s jiným funkčním omezením. Osobou se zdravotním postižením je zadefinovaná osoba, která má dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které ve vzájemném působení s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními. Jedná se tedy o zcela jiné vymezení zdravotně postižených osob, než jak s nimi pracuje například zákon o elektronických komunikacích.

Zákon se vztahuje na následující služby poskytované spotřebitelům:

  1. služby elektronických komunikací s výjimkou přenosových služeb využívaných pro poskytování služeb mezi stroji;
  2. služby poskytující přístup k audiovizuálním mediálním službám;
  3. prvky služeb letecké, autobusové, železniční a vodní přepravy cestujících s výjimkou služeb městské a příměstské dopravy a služeb regionální dopravy, kterými jsou:
    • internetové stránky,
    • služby poskytované na mobilních zařízeních včetně mobilních aplikací,
    • elektronické lístky a jízdenky a služby elektronického systému vydávání lístků a jízdenek,
    • poskytování informací o dopravních službách, včetně cestovních informací v reálném čase; pokud jde o informační obrazovky, je tento prvek omezen na interaktivní obrazovky nacházející se na území ČR,
    • interaktivní samoobslužné terminály, s výjimkou těch, které byly instalovány jako zabudovaná součást vozidel, letadel, lodí nebo kolejových vozidel používaných při poskytování jakékoli části těchto služeb přepravy cestujících,
  4. bankovní služby pro spotřebitele,
  5. elektronické knihy a specializovaný software a
  6. služby elektronického obchodování.

Zákon se má také vztahovat na příjem tísňových komunikací na jednotné evropské tísňové číslo 112 a také na služby městské a příměstské dopravy a služby regionální dopravy, pokud jde o interaktivní samoobslužné terminály, avšak nikoliv na ty, které byly nainstalovány jako zabudovaná součást vozidel, letadel, lodí nebo kolejových vozidel používaných při jakékoliv části těchto služeb přepravy cestujících. Takže pokud pojedete lodí, která bude mít samoobslužný zabudovaný terminál, do pražské ZOO, máte smůlu.

Zákon se explicitně nemá vztahovat na tento obsah internetových stránek a mobilních aplikací:

  • a) předtočené mediální soubory s časovou dimenzí zveřejněné před 28. červnem 2025,
  • b) formáty souborů kancelářských aplikací zveřejněné před 28. červnem 2025,
  • c) mapy a související služby přístupné online, jsou-li přístupnou digitální formou poskytovány základní informace pro mapy určené k navigačním účelům,
  • d) obsah náležící třetí straně, který není financován nebo vyvíjen dotčeným hospodářským subjektem ani není pod jeho kontrolou,
  • e) obsah internetových stránek a mobilních aplikací, který lze považovat za archivy v tom smyslu, že obsahují výlučně obsah, jenž není aktualizován nebo upravován po 28. červnu 2025.

Povinnosti by také neměl mít poskytovatel služby, který zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat nebo celková roční bilanční suma nepřesahuje 2 miliony EUR.

Poskytovatel služby má povinnost zajistit, aby služba splňovala požadavky na přístupnost. Požadavky na přístupnost má definovat nařízení vlády. Pokud služba není poskytovaná v souladu s tímto zákonem, má o tom poskytovatel služby informovat orgán dozoru (včetně informace o přijatých nápravných opatřeních). Orgán dozoru je určen v § 11 podle typu služby – tedy od Českého telekomunikačního úřadu v případě služeb elektronických komunikací, přes Českou obchodní inspekci až po Úřad pro civilní letectví v případě letecké dopravy. Ve všeobecných podmínkách musí poskytovatel služby uvést informace, které hodnotí, jak služba splňuje požadavky na přístupnost včetně popisu jednotlivých požadavků.

V § 7 návrhu zákona je stanovena možnost výjimek. Poskytovatel služby má povinnost plnit požadavky na přístupnost pouze v rozsahu, v jakém tato povinnost:

  • a) nevyžaduje významnou změnu služby, v jejímž důsledku by došlo k zásadní změně jejich základní povahy, a
  • b) nemá pro něj za následek vytvoření nepřiměřené zátěže.

K tomu však musí vypracovat posouzení a v případě bodu b) jej musí každých pět let obnovovat.

Zákon má nabýt účinnosti 28. června 2025 (s výjimkou pro tísňovou linku 112, u které je odložená účinnost do roku 2027).

Návrh prováděcího právního předpisu, nařízení vlády, které stejně jako zákon může ještě doznat změny, má čtyři přílohy, které v souladu se zmocněním mají stanovovat:

  • a) obecné požadavky na přístupnost služeb uvedených v § 2 odst. 1 zákona,
  • b) dodatečné požadavky na přístupnost,
  • c) kritéria pro posouzení nepřiměřené zátěže a
  • d) kritéria funkčnosti.

I s ohledem na dlouhý termín účinnosti nepředpokládám, že by se zákon projednal v nějakém zrychleném režimu.

Teroristický obsah online

To se nedá ale říct o další normě, kterou chystá Ministerstvo vnitra. Do března tohoto roku má vládě předložit zákon proti šíření teroristického obsahu online. Předpokládaný termín nabytí účinnosti má být, podle vnitra, červen tohoto roku. Proč? Protože termín stanovený pro implementaci evropské normy – nařízení Evropského parlamentu a Rady 2021/784 o potírání šíření teroristického obsahu online – je 7. června 2022. Člověk nemusí být Sibyla, aby věděl, že se termín implementace nestihne.

Ministerstvo vnitra zvažovalo, zda půjde cestou novely zákona o některých službách informační společnosti, nebo zda předloží zcela nový zákon. S odůvodněním, že se jedná o úzký rozsah věcné působnosti implementovaného nařízení, specifického režimu přeshraniční spolupráce a úzké souvislosti s trestněprávní problematikou, zvolilo cestu zvláštního zákona. 

Jako dotčené subjekty jsou identifikovány Policie ČR, Český telekomunikační úřad, Ministerstvo vnitra, správní soudy a EUROPOL. Povinnými osobami budou poskytovatelé hostingových služeb a poskytovatelé obsahu. Podle poznatků Policie ČR jsou poskytovatelé hostingových služeb, kteří mají provozovnu v České republice, vystaveni teroristickému obsahu jen ve velmi malé míře (v řádu jednotek). Za poslední tři roky bylo identifikováno asi 30 videí, materiálů, manifestů a návodů, které by jednoznačně spadaly do působnosti dotčeného nařízení.

webcast bezpečnostní katastrofy

Při přípravě návrhu má být provedena konzultace s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Českým telekomunikačním úřadem (který zřejmě bude orgánem dozoru). To snad bude dostatečnou zárukou, že zákon nepůjde nad rámec nutné implementace evropského nařízení a bude v souladu se zažitou terminologií.

Rok 2022 začal zostra a nelze očekávat, že zpomalí. Držme si klobouky.

Chcete mít každé ráno v mailu přehled aktuálních článků z Lupy? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze i týdenní přehled nebo také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů.