Hlavní navigace

Kryptoměny v roce 2020: Růst kurzu Bitcoinu, ale i jeho technologický vývoj a snahy o regulaci

7. 1. 2021
Doba čtení: 18 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Co se ve světě kryptoměn oproti předchozím letům v roce 2020 změnilo, jaký byl technologický vývoj Bitcoinu a proč se vrátila volatilita?

Kryptoměny a bitcoin v roce 2020 definitivně přestaly být okrajovou retailovou záležitostí. Od korporátních DeFi projektů přes masivní institucionální ukládání kapitálu, stahující se mračna nad stablecoiny (Hrozí tvrdá regulace, nebo dokonce zákaz stablecoinů?) až po rychle se zaplňující regulatorní mezery, vše naznačuje, že „krypto“ již nikdy nebude stejné. 

TIP: Co přinesl končící rok v IT a internetovém byznysu? Nejdůležitější události rekapituluje Ročenka 2020

Vrátila se také volatilita, jarní pád bitcoinu na 4000 dolarů za kus a jeho následný nárůst hodnoty téměř na 30 000 zaskočil leckoho, i když okolnosti této situaci trochu nahrávaly. Mám tím na mysli především sníženou emisi bitcoinu v důsledku halvingu vs. pandemické „roztáčení virtuálních rotaček“ na fiat peníze – centrální banky obohatily za loňský rok peněžní zásobu v systému přibližně o 14 bilionů dolarů.


Autor: FED

Jak se měnila velikosti peněžní nabídky v USA vyjádřené agregátem M2 a roční rychlost jeho růstu; Zdroj: Federal Reserve Bank of St. Louis

Celkově dramatické ladění roku 2020 se nevyhnulo ani kryptoměnám a v záplavě zajímavostí se pro řadu lidí snadno mohlo ztratit to podstatné. Ostatně posuďte sami, zde je malý přehled „rozptylujících zpráv“.

  • V roce 2020 například zavřelo 87 spotových směnáren a burz, které s kryptoměnami obchodují, z toho dvě zavřely vlády, čtyři byly hacknuté a již se z toho nevzpamatovaly, 44 představoval pravděpodobně exit scam využívající turbulentního období a 37 z nich to zabalilo pod tlakem zpřísňující se regulace. Detailní přehled je k nahlédnutí na stránkách Cryptowisseru.
  • V únoru informoval Justin Sun o tom, že v Samsungu, který daroval Warrenu Buffettovi, byla kryptopeněženka s BTC a TRX, což udělalo z legendárního investora (alespoň na chvilku) držitele kryptoměn.
  • V březnu během jediného dne (tzv. černého čtvrtku) došlo k rekordnímu propadu dolarové hodnoty BTC a Etherea, kdy obojí ztratilo během jediného dne 50 % ceny. Známý komoditní self-made obchodník Peter Brandt na toto konto prohlásil, že bitcoin může spadnout až na nulu (což bude konečné dno).
  • V květnu, kdy se odehrál také čtvrtý halving (odměna za vytěžený blok klesla na 6,25 BTC, tedy přibližně na 900 BTC za den), prominentní hedge fund manager Paul Tudor Jones učinil svůj bitcoinový coming out, čímž udělal pomyslnou čáru za obdobím, kdy institucionální investoři museli své podobné aktivity skrývat, a předznamenal tím institucionální spekulativní horečku z konce roku. 
  • V květnu si také pomalu stárnoucí, ale stále populární britská fantasy spisovatelka J. K. Rowlingová vystřelila z bitcoinové komunity, když prostřednictvím svého Twitteru (žertem) požádala o vysvětlení toho, jak Bitcoin funguje, a (jak se dalo trochu očekávat) nedočkala se jediné kloudné odpovědi.  
  • V červenci došlo k obřímu hacku prominentních účtů na Twitteru (od Billa Gatese a Elona Muska po Kim Kardashian), které následně propagovaly poměrně průhledný a velmi neoriginální Bitcoin giveaway scam.
  • V srpnu decentralizovaná DeFi burza Uniswap překonala v denním objemu obchodování centralizovanou americkou burzu Coinbase (Coinbase Pro) a společnost MicroStrategy veřejně deklarovala, že bitcoin využívá jako své primární úložiště rezervních aktiv.
  • V prosinci to vypadalo, že kryptoměnový svět nemá již čím překvapit, ale přišel nečekaný soudní proces, který vůči společnosti Ripple vede americký SEC z důvodu nabídky neregistrovaných „cenných papírů“. 
  • Zdálo se, že se bitcoin s cenou na 19 000 dolarech už s ničím novým nevytáhne. Během posledních dnů roku se ale ještě stačil přiblížit téměř na dohled hranice 30 000 dolarů za bitcoin. 
  • Nejstarší fungující stablecoin, Tether, také v průměrných zobchodovaných objemech předběhl nejpopulárnější kryptoměnu (bitcoin). 

Tím máme z krku „kryptobulvár“ a můžeme se vrhnout na věci, na kterých skutečně záleželo.

Bitcoin – technologický vývoj i novinky v jeho financování

Bitcoin je open source a jako každý jiný open source má specifický model financování. Tradiční postup většinou je (pěknou ukázkou je třeba linuxové jádro), že do kódu nejvíce vracejí firmy, které daný software aktivně využívají a mají na něm postavenou nějakou významnou část svého byznysu. 

Tento model ale u Bitcoinu pořád ještě moc nefunguje, a když už funguje (Blockstream), shledává se spíše s kritikou, která je spojována s trochu zbytečnými obavami o osud jeho decentralizace. 

Důkazem, že to může být přesně naopak, je třeba česká firma Braiins, která se snaží na vlastní náklady přispět k větší decentralizaci miningu svými projekty Stratum V2 (druhá generace protokolu pro těžbu v poolech) a s ním souvisejícím open source OS pro ASIC zařízení – Braiins OS. (Samotný Braiins OS počítá nicméně i s monetizačním modelem.)

Zpět ale k vývoji bitcoinového protokolu. Během roku 2020 vzniklo hned pět iniciativ, které zaštiťují zajišťování peněz a podporu pro aktivní bitcoinové vývojáře: Human Rights Foundation, Square Crypto, Bitcoin Brink a soukromé aktivity burz Gemini a Coinbase. 

Samotný technologický vývoj pokračoval jako obvykle svým stabilním rozvážným tempem (optimalizace kódu, bugfixy) a podobně jako v roce 2017 se nenechal příliš strhnout probíhající spekulativní horečkou (no dobře, tehdy představoval určitou výjimku SegWit). Některé změny, novinky a navrhované i zavedené změny v protokolu z letošního roku ale zasluhují samostatnou zmínku.  

Taproot, Schnorr Signatures a ti další

Prvnímu z nich jsme se na Lupě věnovali opakovaně, řeč je o Taprootu, u něhož momentálně probíhá hlasování o aktivaci, a pokud se nic dramatického nezmění, dočkáme se jej ještě na začátku letošního roku. Samotný kód je již obsažen v Bitcoin Core 0.21.0, jen zatím bez aktivační logiky. Taproot (BIP 341) představuje druh softforku, jde tedy o změnu poměrně významnou, protože zasahuje do samotného konsensus protokolu. Aktivační logika byla loni velkým tématem po většinu roku, věnovali jsme jí proto v červenci samostatný článek: Chystá se další významný upgrade bitcoinového protokolu. Zatím ale není shoda na tom, jak změnu vynutit.

Jak se ale zatím zdá, ohledně aktivace panuje celkem konsensus, rozhodovat tak budou hlavně mineři a na rozdíl od aktivace SegWitu s tím žádná strana nemá sebemenší problém (už protože nebudou mít v procesu poslední slovo – více v článku). V listopadu dokonce mining pool Poolin (patří k největším současným poolům) spustil projekt Taprootactivation, kde zveřejňuje, jak se který pool k Taprootu staví. Přes 90 % celkové hash power v síti podle tohoto webu upgrade protokolu podporuje a žádný pool se zatím neodvážil hlasovat proti němu.

Tajemné označení pod sebou skrývá velmi zajímavou technologii, která by měla přinést do bitcoinového protokolu zlepšení ochrany transakčního soukromí a otevřít dveře mnohem větší flexibilitě práce se smart kontrakty, než bylo dosud myslitelné. S první ideou jeho použití přišel v lednu 2018 Gregory Maxwell. V upravené podobě a rovnou i v podobě hotového BIP (Bitcoin Improvement Proposals) jej pak loni 19. ledna představil jeden z nejaktivnějších Bitcoin Core vývojářů (a spoluzakladatel společnosti Blockstream) Pieter Wuille. Na dolaďování návrhu se celou první polovinu roku intenzivně pracovalo a podílela se na něm řada dalších prominentních jmen (Anthony Towns, Johnson Lau, Jonas Nick, Andrew Poelstra, Tim Ruffing, Rusty Russell a sám Gregory Maxwell).

Změna bude zahrnuta do jádra Bitcoinu společně s podpisovým algoritmem Schnorr Signatures, který by mohl konečně nahradit eliptické křivky (ECDSA), které měly své mouchy již v době vzniku Bitcoinu, ale na rozdíl od Schnorr Signatures na ně neexistovala v době vzniku návrhu bitcoinového protokolu žádná patentová práva.

Schnorr Signatures představují elegantní řešení lineárního nakládání s podpisy, které zabíjí hned dvě mouchy jednou ranou – řeší úsporu kapacity v bloku díky zmenšení velikosti jednotlivých transakcí i lepší ochranu soukromí. Za jejich ideou stojí německý kryptograf Claus-Peter Schnorr, který je představil již v 80. letech (oficiální paper pochází z roku 1991) a vychází z prací Davida Chauma, Tahera Eigamala, Amose Fiata a Adi Shamira. Obě řešení představují tak trochu spojené nádoby a mají společný prekurzor v podobě SegWitu. Protože s příchodem SegWitu došlo (mimo jiné) ke změně v podobě platebních skriptů (scriptPubKey), zavedl SegWit verzování skriptů.

Tato zdánlivě jen dokumentační funkce v praxi umožňuje vytvářet zpětně nekompatibilní změny v platebních skriptech. Tedy, ne, že by k rozšiřování platebních skriptů nedocházelo již před tím, ale nebylo to moc čisté, a už vůbec ne neproblematické (kvůli narůstající komplexitě). S příchodem verzování skriptů přibyly nové možnosti, například změnit podpisový algoritmus nebo přijít s úplně novým OPcodem. A tím se obloukem dostáváme zpátky ke Schnorrovým podpisům a Taprootu. Obě technologie v důsledku vedou k optimalizaci a obfuskaci transakčního kódu.

Schnorr Signatures optimalizují kapacitu bloků tím, že úsporněji pracují se vstupy a s podpisy transakcí – umožňují jejich agregaci do jednoho. Výsledkem pak je i to, že transakce Schnorr MultiSig jsou nerozeznatelné od běžných jednoduchých transakcí. Schnorr navíc MultiSig (transakce obsahující více podpisů z různých zdrojů) na rozdíl od ECDSA podporuje nativně a nepotřebuje k nim extra smart kontrakt (Bitcoin k tomu dnes musí využívat Pay-to-ScriptHash).

Abyste mohli provést bitcoinovou transakci, musíte každý neutracený výstup podepsat, všechny tyto podpisy pak ale následně zabírají místo v blocích bitcoinového blockchainu. Pokud chcete odeslat velké množství transakcí z více našich adres na jinou, musíte podepsat každou z nich zvlášť. Tím ale transakce může nabobtnat i do té míry, že je pak transakční poplatek neúměrně vysoký vůči posílané částce v BTC. 

Veškerá data v podpisu totiž zvětšují velikost transakce a právě z velikosti se vypočítává transakční poplatek, protože tím, jak transakce narůstá na objemu, uzurpuje místo ostatním, které by se do těženého bloku také rády dostaly. Schnorr oproti tomu dosahuje toho, že i takováto transakce obsahuje jen jediný podpis, a je přesto stejně bezpečná a snadno ověřitelná. Vedlejším benefitem je také větší soukromí, protože všechny transakce v podání Schnorr Signatures vypadají stejně. Nepoznáte totiž, zda se jedná o běžnou transakci, nebo o MultiSig transakci.

Další problém dnešních bitcoinových transakcí z hlediska ochrany soukromí je ten, že lze u již utracených transakcí vidět podmínky, které byly stanoveny pro utracení kontraktu. Díky tomu je například možné celkem snadno rozlišit jednoduché transakce (podpis jedním klíčem) od složitějších chytrých kontraktů s časovými zámky, více podpisy (multisig) a případně kombinací těchto a dalších podmínek. Zde právě přichází ke slovu Taproot.

Taproot totiž umožnuje, že můžeme všechny podmínky útraty individuálně zahashovat a vložit je do tzv. Merklova stromu, který z nich vytvoří jeden hash (Merkle root). Pokud následně dojde k útratě transakce, stačí k jejímu ověření jen samotný Merkle root (respektive tzv. Merkle path). Ten již úplně postačuje k ověření toho, že v něm byla určitá specifická data obsažena, a neodhaluje přitom zbytek zahashovaných dat. Dojde tak pouze k odhalení splněné podmínky a zákonitě také k tomu, že byla pro danou transakci tato datová struktura využita. Takovému řešení se říká MAST (Merkelized Abstract Syntax Tree).

Taproot v kombinaci se Schnorrem pak vedou k tomu, že z utracené transakce nelze poznat, že byla MAST syntaxe vůbec užita. V případě Schnorru dochází k agregaci více podpisů do jednoho, stejného triku lze využít právě u multisig transakcí, které pak vypadají jako jednoduché. Taproot využívá vlastností Schnorru, aby toto řešení ještě vylepšil. Zatímco Schnorr do bitcoinového protokolu přidává nový typ podpisu, Taproot na tom staví zavedením nové verze transakčního výstupu a nového způsobu definování podmínek utracení transakce. 

Jinými slovy jde o další sadu instrukcí, jak definovat podmínky utracení, která dokáže dokonale skrýt, jak složitá struktura (skript) se za transakcí skrývá. Můžeme například pár klíčů vynásobit dvěma. Klíče budou stále platné a schopné podepsat transakci a při pohledu zvenku nikoho ani nenapadne, že jsme klíče daným způsobem vylepšili. Navenek totiž budou vypadat jako jakékoli jiné páry klíčů. Díky Taprootu pak vypadá jakýkoli kooperativní výstup (včetně třeba uzavírání Lightning network kanálů – varianta 2-of-2 multisig nebo atomic swapů) na blockchainu jako jednoduchá transakce.

Zjednodušeně řečeno, zatímco Schnorr zajišťuje, aby transakce s více podpisy (multisig) vypadaly jako „obyčejné“ Pay-to-Public-Key-Hash transakce, přidání Taprootu rozšiřuje množinu transakcí, které mohou ve finále na blockchainu vypadat podobně.

Když už jsme u bezpečnostních/privacy vylepšení Bitcoinu, zastavme se ještě na chvilku u dalších dvou technologií – PayJoin (Pay to Endpoint – P2EP) a CoinSwap. Nejedná se v pravém slova smyslu o loňské novinky, ale teprve loni se jim začalo dostávat masivnější implementace (v dubnu technologii PayJoin například implementovala platební brána BTCPay).

PayJoin umožňuje poslat si prostřednictvím CoinJoinu prostředky sám sobě a ve stejné transakci přijmout platbu od druhé strany. Na blockchainu to pak ale vypadá, že všechny bitcoiny ve skutečnosti patřily jedné osobě. Jako všechny podobné technologie je její úspěch závislý na tom, kolik lidí ji bude ve skutečnosti používat. 

Bitcoin vývojář Chris Belcher v květnu loňského roku přišel s návrhem, jak do bitcoinu implementovat technologii CoinSwap, jejíž kořeny opět sahají ke Gregory Maxwellovi  (tentokrát dokonce až do roku 2013). Technologie využívá principu atomic swapů a umožňuje, aby ve finále oba uživatelé skončili bez bitcoinů, které lze propojit s jejich transakční historií. 

Jinými slovy CoinSwaps rozbije transakční graf mezi poslanými a přijatými bitcoiny. Na první vrstvě (bitcoinovém blockchainu) pak vše vypadá jako dvě zcela oddělené transakce. Samotný protokol je zatím ve vývoji, dobrou zprávou je, že se v červnu zapojila do jeho dalšího vývoje první nezisková organizace – The Human Rights Foundation, která se chce prostřednictvím grantových pobídek zaměřit na podporu vývoje bitcoinového kódu a společensky prospěšných vylepšení ekosystému. V prosinci pak Belcher provedl první úspěšnou CoinSwap transakci na bitcoinovém testnetu.

Lightning Network

Také na Lightning Network, druhé bitcoinové vrstvě, do které vkládá část komunity velké naděje, pokračoval loni pozvolným tempem další vývoj. Především přibylo implementací, v červenci například začala síť podporovat i populární, ale jinak poměrně konzervativní bitcoinová peněženka Electrum (od verze Electrum 4.0.2). Největší a dlouho očekávanou změnou byl ale příchod „Watchtowers“.

Klasický problém LN kanálu je totiž ten, že zůstává až do závěrečného vyrovnání otevřený a vyžaduje naši aktivní kontrolu, jinak lze o prostředky snadno přijít, a to i technickou chybou (například i chybnou synchronizací nodu nebo jeho odpojením). Pokud se případný podvodník pokusí vyslat transakci, která neoprávněně vezme peníze jiného uživatele, a následně jednostranně kanál uzavřít, za normálních okolností má uživatel čas na to, aby se proti transakci postavil, jenže to znamená, že bude muset stav svých LN účtů aktivně sledovat, což je dost nepohodlné. Řešením, na které se dlouho čekalo, je využití pojistky v podobě nezávislé třetí strany (tzv. watchtower), která hlídá váš kanál. LN protokol nyní umožňuje kanálu dohled „outsourcovat“ ke třetí straně.

Technicky se první software pro tento proces objevil coby součást node LND (Lightning Network Daemon) již koncem roku 2019, na vylepšení Watchtower protokolu a jeho další implementaci (Eye of Satoshi) jsme si ale museli počkat až na přelom zimy a jara 2020.

Ještě jednoduší programování transakcí

Minsc je dalším pokusem, jak přiblížit programování v Bitcoinu širší populaci. Původní jazyk pro programování Bitcoinu, Script, je jednoduchý, leč uživatelsky poměrně nepřívětivý non-Turing-complete skriptovací jazyk, který umožňuje provádět bitcoinové transakce a konkretizovat podmínky, za kterých se budou moci vykonat, zkráceně tedy práci s UTXO (neutracenými transakčními výstupy).

Script umožňuje definovat přesné podmínky, za kterých může dojít k utracení UTXO. Například umožňuje nastavit, aby za určité situace transakce vyžadovala podpis více privátními klíči nebo zmrazit transakci na určitou dobu v čase. Script nabízí ještě pár dalších věcí, tím se zde ale nyní nebudeme zabývat. Jeho problémem je, že i přes svoji zdánlivou jednoduchost a relativně velkou robustnost není pro lidi, kterým není Bitcoin denním chlebem, zrovna úplně intuitivní na pochopení a lidé, kteří se v něm pokoušejí psát, často chybují, což není úplně ideální situace, když nakládáme s penězi. Předloni se tento problém pokusil vyřešit Bitcoin Core vývojář Pieter Wuille se svým Miniscriptem.

Protože ale programovacích jazyků se zjednodušenou syntaxí není nikdy dost, přichází na řadu Minsc. Vývojář Nadav Ivgi začal stavět přesně tam, kde toho Wuille zanechal, a v červenci představil právě jazyk Minsc, který slibuje ještě více ulehčit programování bitcoinových transakcí. Na rozdíl od Miniscriptu je zatím ještě ve vývoji, má ale potenciál rozšířit používání některých slibných pokročilých transakčních funkcí, jako například interoperabilní CoinJoin peněženky.

Rok 2020 byl také rokem, kdy spatřily světlo světa dva „Bitcoin Vault“ koncepty (smart kontrakty hlídající podmínky výběru a ošetřující předčasnou útratu například u pre-signed transakcí). Prvním z nich je návrh Bitcoin Core přispěvatele Bryana Bishopa z dubna, druhým demo od vývojáře Antoine Poinsota pojmenované Revault. V obou případech se jedná o slibné přístupy, implementace ale stojí teprve na začátku a raději bych si počkal, jak se osvědčí v bojových podmínkách. 

Nejen Bitcoinem živ je kryptoekosystém

Ethereum 2.0 v kostce
Ethereum 2.0 byl na loňský rok plánovaný upgrade Ethereum sítě, který přináší přechod na nový algoritmus distribuovaného konsenzu – nahrazuje důkaz prací (těžbu) takzvaným stakovaním, tedy uzamčením určitého podílu vlastněného Etherea v síti a na něm založeném hlasovacím právu. Vedle přechodu na nový mechanismus konsensu přináší rozdělení původního blockchainu na vzájemně propojené sub-blockchainy (shardy) a řídicí beacon chain, což by mělo výrazně zlepšit možnosti transakčního škálování. Více v článku Ethereum 2.0 se blíží a s ním i velký nárůst propustnosti sítě. Co přinese?

Ačkoli zarytí bitcoin maximalisté budou tvrdit něco jiného, ne vše se ve světě kryptoměn točí okolo Bitcoinu a přinejmenším Ethereum si zmínku v této ročence rozhodně zaslouží. Událo se toho okolo něj dokonce tolik, že by to vydalo na samostatnou ročenku. 

Ať již jde o nakonec po nespočtu odkladů pomalu (nikoli však stále plně) realizovaný přechod na Proof of Stake v rámci Ethereum 2.0 (přechod do fáze Serenity započal 2. prosince), vypuknutí zlaté éry DeFi projektů (viz třeba květnový rozbor Decentralizované finance staví paralelní finanční systém bez omezení. V čem je háček?), které na svůj okamžik mainstreamové slávy čekaly čtyři roky, nebo třeba fakt, že právě na Ethereu mají běžet některé CDBC stablecoiny centrálních bank, další žhavé téma loňského roku.

Zde se již ale dostáváme do přímé opozice ke světu kryptoměn s jejich (více či méně) decentralizovanou strukturou sítě i její governance. Je to ale zároveň pěkný oslí můstek k dalším velkému tématu loňského roku, kterým je regulace. Loni totiž začalo získávat konkrétní podobu několik významných regulatorních frameworků, a to zejména v Evropě a USA.

Evropa je nám přeci jenom blíže, proto jsme se jí věnovali trochu důkladněji. V září  Evropská komise přijala legislativní návrh nařízení o trzích s kryptoaktivy (Markets in Crypto-assets, zkráceně MiCA) a zároveň také návrh o pilotním režimu tržních infrastruktur založených na „distributed ledger technology“ (DLT).

První návrh, MiCA, upravuje nakládání s kryptoaktivy, která nespadají pod současnou evropskou právní úpravu na finančním trhu (především MiFID II), a obsahuje takové věci jako úpravu nabízení kryptoaktiv, pravidla pro vydávání tokenů, jejichž hodnota se odráží od určitého koše tradičních měn a jiných aktiv (stablecoinů), vydávání e-money tokenů a licencování a požadavky pro jejich vydavatele. 

Zregulováno bylo také poskytování dalších služeb souvisejících s kryptoaktivy, většina z nich podle návrhu vyžaduje speciální licenci. Zvláštní samostatná část pak byla věnována problematice dohledu ze strany evropských orgánů European Supervisory Market Authority (ESMA) a European Banking Authority (EBA).

Druhý samostatný návrh se pak věnuje problematice obchodování s vybranými kryptoaktivy, které ze své podstaty spadají pod úpravu směrnice o trzích finančních nástrojů neboli MiFID II. Jinými slovy řeší napojení kryptoaktiv na oficiální finanční systém a plně regulovanou tržní infrastrukturu. V současné době totiž nemohou na evropské půdě vznikat centrální depozitáře cenných papírů (CSD), které by umožňovaly obchodování a vypořádání kryptoaktiv na tradičních regulovaných finančních trzích. 

To by se podle nového návrhu mělo změnit. Centrální depozitář CP a mnohostranné obchodní systémy budou moci nově žádat o povolení s kryptoaktivy obchodovat. V rámci pilotního režimu by to mělo fungovat tak, že mohou požádat o předem stanovené výjimky ze současných evropských předpisů.

Obě navrhované regulace mají kořeny v evropském „fintechovém akčním plánu“ z března 2018 a mají čtyři hlavní cíle:

  1. Zajistit právní jistotu (vznik právního rámce, který bude jasně definovat regulační zacházení se všemi kryptoaktivy, na které se současná legislativa nevztahuje).
  2. Podpořit inovace v ekosystému kryptoaktiv.
  3. Zajistit tržní integritu a dostatečnou úroveň ochrany investorů a uživatelů v prostředí aktiv, která jsou sama o sobě z větší části neregulovaná.
  4. Zajistit finanční stabilitu. Tento bod naráží hlavně na problematiku stablecoinů, které mají potenciál destabilizovat současný finanční systém.

Část těchto regulatorních počinů (viz třeba prosincový návrh FinCEN) se již částečně dostává na hranici původních snah regulovat pouze on-ramp/off-ramp služby a začínají mít nebezpečné tendence zasahovat do autonomie samotné sítě. Vedle projektů „na indexu“, kam budou ve světle posledních událostí nejspíš patřit neregistrované security tokeny a stablecoiny, ale také například anonymní kryptoměny, se tak nejspíše budeme do budoucna setkávat také s dvojím druhem bitcoinu (a případně dalších digitálních tokenů) – tím čistým, kterého se nemusí štítit ani oficiální struktury starého finančního systému, a takovým, který má ve své transakční historii již nějaký škraloup (software pro detekci se časem nejspíš dostane i do koncových peněženek) a jehož hodnota tak objektivně bude menší, než je na centralizovaných regulovaných spotových trzích. I ten ale nalezne své uplatnění, ať již mezi kriminální sférou, nebo pro přímé platby mezi lidmi v paralelní ekonomice mimo systém. 

Ale kdo ví, zatím historie ukazuje, že technologie dokáže držet před regulátory vždy několikaletý náskok (v současnosti připravované obfuskační technologie v Bitcoinu jsou toho důkazem), a ti navíc nakonec pod tlakem okolního světa občas dokonce na nesmyslné regulace rezignují. 

BRAND24

Jednou z připomínek tohoto principu je neblaze proslulý praporkový zákon, který byl v Anglii přijat 5. července 1865, nebo jeho starší bratr Locomotive Act (1861). Nutnost běžce s červeným praporkem před jedoucím automobilem nejenže nepřispěla k rozvoji britského motorismu, ale způsobila jeho zaspání, ze kterého se tamní automobilový průmysl oklepával ještě léta. 

Snad se patřičné úřady od té doby již stačily trochu poučit. 

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Externí spolupracovník serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz. Dnes pracuje jako redaktor časopisu Forbes.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).