Hlavní navigace

Kryštof Zbytovský (Vodafone): Cloud šetří náklady na hardware i na softwarové licence

3. 2. 2023
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Vodafone ČR
Jaké výhody a nevýhody má pro firmy přechod do cloudu, jak takový přechod v praxi vypadá a jaké útoky například na cloudové služby nejčastěji míří?

[Partnerský podcast] – Přechod do cloudu firmám dokáže ušetřit peníze, které by jinak utrácely za provoz vlastních serverů někde ve své serverovně. „Spousta vlastníků infrastruktury, kteří mají servery u sebe, zapomíná započítávat všechny náklady. Typicky dnes jde o elektrickou energii. Servery mají standardně odběr kolem 2 kW. To znamená, že jejich provoz firmu stojí nějakých 12 000 měsíčně,“ popisuje v podcastu business development manažer pro cloudové služby společnosti Vodafone Česká republika Kryštof Zbytovský.

Kdy se už firmě vyplatí do cloudu přejít a kdy je lepší zůstat u on-premise řešení? Na co si při výběru cloudového poskytovatele dát pozor? A jaký je rozdíl mezi privátním a sdíleným cloudem? Část rozhovoru jsme přepsali do textu, celý si jej můžete poslechnout ve formě podcastu na službách Spotify, Apple Podcast, Google Podcast nebo přímo zde:

Vodafone je známý jako mobilní operátor a poskytovatel připojení. Už méně je ale známé, že poskytuje i další IT služby, včetně třeba housingu serverů nebo právě cloudových služeb. Jak k tomu vlastně došlo? Chtěli jste prostě využít volnou kapacitu datacenter?

S prodejem cloudových služeb v komerční sféře jsme začali v roce 2016 a samozřejmě jedna z variant byla využití volné kapacity v datových centrech. Hlavním důvodem ale bylo to, že vlastně v každé zemi, v které jako Vodafone jsme, tyto služby našim klientům nabízíme. Jsou zaměřené jak na cloudová, tak na housingová řešení a oproti ostatním konkurentům je nabízíme ve stejném místě, kde běží naše síť, ve stejné kvalitě.

Jak velkou část byznysu Vodafonu dnes cloudové služby tvoří?

Aktuálně jsme nejrychleji rostoucí poskytovatel těchto služeb v České republice. Rosteme každý rok o více než 50 %. Doufáme, že nám tenhle trend vydrží na dalších několik let.

Proč cloud prezentujete jako pro firmy tu nejlepší možnou cestu do budoucna? Proč by podle vás měly přecházet ze svých on-premise řešení doma, ve vlastní serverovně, někam do cloudu?

Když jste dnes majitelem firmy nebo pracujete v IT oddělení, tak se potýkáte s tím, že jste přetížený. Každý den vychází nová aplikace, každý den vychází nový vir, musíte se bránit a zároveň nějak fungovat na trhu. Za mě je cloud budoucností z toho důvodu, že může lidem rozvázat ruce, aby IT zaměstnanci nebyli tak přetížení a mohli se věnovat rozvoji aplikací a rozvoji firmy, aby přinesli firmě víc peněz.

Cloudové řešení je také poměrně jednoduché. Nepotřebujete mít úplně specialistu, nepotřebujete mít člověka, který se ve všem perfektně orientuje, ale i podnikatel nebo střední firma zvládne cloudové prostředí v menším počtu zaměstnanců.

Vážně? Já jsem měl spíš pocit, že když přejdu jako firma do cloudu, budu právě potřebovat odborníka, který to bude umět všechno nastavit a který bude rozumět tomu, jak vlastně cloud funguje. Opravdu to zvládnu bez něj?

Opravdu ano. Je to z toho důvodu, že cloud je služba. A vy si vlastně v té službě, kromě toho, že platíte infrastrukturu, tedy hardware, který byste jinak měli u sebe, platíte i toho člověka, který ten hardware updatuje, stará se o něj, vymýšlí, jak ho povyšovat dál. Obrovská výhoda také je, že využíváte vždycky jen ten výpočetní výkon, který zrovna potřebujete k tomu, co zrovna děláte.

Nicméně když mi aplikace běží na mém fyzickém serveru a když jsou v cloudu, chovají se jinak. Takže potřebuju odlišné know-how, ne?

V tomto ohledu bych řekl, že je důležité zachovat si IT zaměstnance, kteří aplikace spravují a starají se o ně. Ten, kdo se vám stará o infrastrukturu, zajišťuje to, že server funguje a nespadne, to znamená, že jsou služby vždycky dostupné, ale váš zaměstnance se musí vyznat v té své aplikaci, kterou i nějakým způsobem dál rozvíjí a pomáhá společnosti k růstu.

Je nějaká hranice, kdy už se firmě vyplatí přijít se svým IT do cloudu a kdy je ještě lepší zůstat na svém serveru ve svém datacentru?

Určitě ano. Jedna z hlavních okolností je moment, kdy máte sezónní byznys. Řekněme, že na Vánoce toho máte tolik, že potřebujete obrovské množství výkonu, ale po zbytek roku stačí 10 %. V ten moment je zbytečné vyhazovat peníze za hardwarové prostředky u sebe. A druhá věc je moment, kdy se chcete přestat o infrastrukturu starat a chcete mít klid na svoji práci, případně na rozvoj aplikací, rozvoj e-shopu a jakýchkoliv dalších věcí, které dodáváte přes webové prostředí. Měli byste ale vždycky zvážit, jestli se vám to vyplatí.

Jedna z výhod cloudu je tedy škálování. Na co si majitel firmy, která chce přejít do cloudu, musí dát největší pozor?

Spousta vlastníků infrastruktury, kteří mají servery u sebe, zapomíná započítávat všechny náklady, které jsou s infrastrukturou spojené. Typicky dnes jde o elektrickou energii. Servery mají standardně odběr kolem 2 kW. To znamená, že jejich provoz firmu stojí nějakých 12 000 měsíčně. A k tomu platíte ještě všechno okolo.

Ale pozor si musíte dávat, i když si čtete cloudovou nabídku. Zamyslete se nad tím, jak ji budete využívat. Nepřemýšlejte tím, řekněme, starším stylem myšlení, kdy jste si řekli: ano, potřebuji takový výpočetní výkon, tak si to tam všechno naházím, a až mi to nebude stačit, tak si přidám. V cloudu ale funguje ta škálovatelnost – teď používám míň, teď používám víc – a na její nastavení potřebujete IT zaměstnance. Protože když neškálujete, přicházíte o peníze. To bývá hlavní chyba.

Další věc, na kterou si musíte dát pozor, jsou licence. Co si budeme říkat, pokud využíváte software Microsoftu, licence každý rok zdražují. Podle informací, které máme z trhu, to vypadá, že ke zdražování bude docházet i častěji než jednou za rok. Takže pokud třeba máte databázi, je dobré se zamyslet i nad tím, jestli opravdu potřebujete třeba osm licencí, nebo zda by nestačily třeba jen čtyři. Během konzultací s klienty se na to hodně zaměřujeme a snažíme se ušetřit náklady nejenom za hardware, ale samozřejmě i za softwarové licence.

Ještě k té škálovatelnosti: když už tedy jsem v cloudu a najednou potřebuji nižší výkon, sníží se mi i poplatky za využívání cloudu, a když potřebuji vyšší výkon, tak zase zaplatím víc?

Ano, tak jak jste to popsal, je to naprosto přesné. Jen dodám, že když škálujete výpočetní výkon, ať už dolů, nebo nahoru, má cloud jednu obrovskou výhodu: děláte to v reálném čase. To znamená, že když potřebujete vysoký výkon, nemusíte čekat, až někdo naskladní hardware, přijede, zapojí ho a tak dále. Stačí se připojit přes webové rozhraní, kam se přihlásíte pomocí dvoufaktorové autentizace, která je dnes standardem, zadáte si, o kolik více výpočetního výkonu potřebujete – a v ten moment platíte více, anebo si ho snížíte a platíte méně. Standardem jsou tzv. denní nebo hodinové billingy, takže se účtuje z hodiny na hodinu, anebo se účtuje podle dní.

Na svém webu nabízíte tři varianty cloudových služeb. Je tam privátní cloud, to chápu jako prostor dedikovaný pro jednu firmu, pak sdílený cloud a pak něco mezi tím, říkáte tomu hybridní cloud. Jaké jsou mezi těmi kategoriemi rozdíly? A jak funguje privátní cloud?

Privátní řešení funguje přesně tak, jak jste je popsal. Je to dedikovaný hardware pro jednoho konkrétního zákazníka, z čehož plynou bonusy i nevýhody. K bonusům patří to, že to je jenom váš výkon a jen na vás záleží, jakým způsobem si cloud vytížíte. Jediná nevýhoda privátního řešení za mě je situace, kdy chcete hardware doplnit o dodatečný výpočetní výkon, tak je potřeba opravdu fyzicky k serverům zajít, což není v řádech minut, ale spíš hodin až dnů.

Tak to je spíš server housing než cloud, není to tak?

Když se na to podíváme z technologického hlediska, tak při server housingu vlastníte servery a máte je v datovém centru. V případě privátního cloudu to „železo“ vlastní poskytovatel služby, běží na něm virtualizace a teprve v ní si vytváříte svoje servery.

Rozumím.

Co se týče sdíleného cloudu, tak nejznámějšími příklady v České republice bude Microsoft Azure, AWS od Amazonu, popřípadě Google. Tyto služby nabízejí obrovské farmy serverů propojených v rámci nějakého datového centra a zákazníci mohou čerpat jejich výpočetní výkon. Výhoda je, že sdílený cloud je dostupný kdekoliv, odkudkoliv, kdykoliv. Je pravdou, že u sdílených cloudů je horší latence než u těch privátních.

Hlavní nevýhodu je ale tzv. hlasitý soused. Pokud jste někdy bydlel v paneláku, je to úplně stejná situace: hezky doma ve svém bytě, pracujete, a najednou přes zeď slyšíte obrovský rámus, nemůžete se soustředit na práci. Stejné to je u virtuálních strojů, kde se můžete dostat do fáze, že váš virtuální stroj nemůže vykonávat svoji práci tak efektivně a rychle. Neznamená to, že by přestal fungovat, ale začnou se prodlužovat doby reakce.

Nicméně sdílený cloud je v poslední době asi hodně preferovaný. Předpokládám, že proto, že je levnější než privátní varianta.

Ano, máte pravdu, je určitě trendem dnešní doby. Z vlastních zkušeností ve firemním segmentu můžu říct, že vždycky záleží na tom, jak je firma velká. Upřímně, pokud jste velká firma a nemáte, řekněme, nějaké příspěvky od poskytovatele služby, dostanete se do fáze, kdy je cena vyšší než u privátního řešení. Ale tohle platí, řekněme, nad deset virtuálních strojů.

Proto máme i hybridní řešení, kdy produkční prostředí běží na privátním cloudu a cokoliv testujete, softwarové laboratoře a podobně, běží na sdíleném řešení, kde si můžete v bezpečném prostředí testovat, a přitom nehrozí pád vašeho core byznysu.

Jak jsou cloudová řešení bezpečná? Jakým útokům nejčastěji čelí? Jaké jsou výhody a nevýhody geoclusterů? A budou časem v cloudu fungovat i uživatelská zařízení, jako jsou běžné mobilní telefony? Celý rozhovor si můžete poslechnout ve formě podcastu:

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Šéfredaktor Lupa.cz a externí spolupracovník Českého rozhlasu Plus. Dříve editor IHNED.cz, předtím Aktuálně.cz a Českého rozhlasu. Najdete mě na Twitteru nebo na LinkedIn