Hlavní navigace

LAW FIT 2019: právo z offline světa má platit i online a ve virtuálním prostoru

21. 5. 2019
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Jak pracovat s duševním vlastnictvím, pokud někdo přijde do galerie a celou si ji naskenuje do VR? Tradiční technologicko-právnická konference letos řešila právo ve virtuálním prostoru.

Své životy trávíme stále více ve virtuálním prostředí. Už dávno to není jen prostor pro zábavu, v této nové realitě pracujeme, komunikujeme, ale modelují se v ní také přístroje nebo nová města či provádějí operace. Jak budeme fungovat ve stále rostoucím digitálním světě v budoucnu? A má takový svět nějaká pravidla? Na to se pokusil odpovědět letošní ročník konference LAW FIT.

Regulace digitálního prostředí očima české eurokomisařky

Jak funguje, nebo by alespoň měla fungovat právní regulace v digitální realitě v Evropské unii? „Rozhodli jsme se jít v Evropě takovou cestou, že se nepokoušíme vymýšlet specifickou legislativu pro digitální svět, ale snažíme se různými doporučeními a tlakem na různá místa přisunout právo za lidmi. Lidé se sice přestěhovali do digitální sféry, ale v mnoha oblastech se tam již za nimi nepřestěhovalo právo, jako by tam někdy stále trval ‚přirozený stav‘ (stav bez práva) prvotní anarchie. To ale není nutné řešit tím, že budeme vymýšlet speciální digitální regulace, ale tím, že budeme říkat, ať se aplikuje právo, které platí v offline světě, také na online,“ prohlásila ve své přednášce o vztahu digitální reality a právu v Evropské unii eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví Věra Jourová.

„Zároveň řešíme, zda jít ex-post, nebo ex-ante. Ex-ante jsme šli v regulaci ochrany dat, a to proto, že předvídáme určitá rizika pro individuální občany v digitálním světě a chtěli jsme jim posílit možnost kontroly nad tím, co se děje s jejich osobními údaji. Chtěli jsme tím postihnout dva aspekty – aby právo na soukromí v digitálním prostoru s lidmi cestovalo i mimo území Evropské unie a zároveň skutečnost, že se s daty uživatelů obchoduje, jako by to byly peníze, a lidé své osobní údaje prodávají. Chtěli jsme vrátit kontrolu zpátky do rukou lidí a vnutit větší zodpovědnost těm, kteří tato data procesují a monetizují,“ popisuje Jourová záměry, které vedly k přijetí GDPR.

Evropská komise podle ní navrhla řadu regulací, které digitální prostředí upravují. „To je základní legislativní počin EU, na který se váže řada dalších věcí, kde se již pohybujeme spíše v rovině ‚nechť platí právo, které platí offline, i pro digitální sféru‘. Přišli jsme například s celou řadou regulatorních kroků, jak posílit práva spotřebitelů i na digitální sféru (zejména u nákupů na internetu), udělali jsme legislativní počin v oblasti audiovize, za kterým stála snaha narovnat určitou neférovost danou tím, že se duševní vlastnictví poté, co se ocitlo v digitálním prostoru, stalo jakýmsi zbožím bez ceny, ale také to, že nebyli za svá díla placení umělci nebo novináři,“ řekla s odkazem na nedávno schválenou směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu, která obsahuje také kontroverzní články 15 a 17 (dříve článek 11 a článek 13).

„Snažíme se také tlačit právo za lidmi ve vztahu k nelegálnímu obsahu. To neznamená, že bychom chtěli v Evropě prosazovat nějakou cenzuru, ale například nenávistné projevy, které zakazuje offline právo, nemají co dělat ani na internetu, a nechť se tedy trestá ten, kdo je tam dává. Říkáme také zcela jasně, že nechceme, aby byl internet zneužíván pro distribuci teroristických vzkazů, a proto požadujeme, aby je IT sektor odstrkoval,“ zmínila eurokomisařka také projednávané nařízení o prevenci šíření teroristického obsahu online – viz Mazání teroristického obsahu do hodiny od nahlášení. Co má přinést nové nařízení EU?

Odpovědnost ve světě virtuální reality

Je současné právo připraveno na nové technologie v oblasti rozšířené reality (AR) a virtuální reality (VR)? Markéta Trimble, akademička z William S. Boyd School of Law specializující se na mezinárodní právo duševního vlastnictví, zahájila svoji přednášku o vymáhání práv duševního vlastnictví v AR a VR prostředí povzdechem, respektive vzpomínkou na mezinárodní konferenci, na které nejmenovaný americký soudce pohrdavě prohlásil, že problémy ve virtuální realitě by si měl řešit také nějaký virtuální soudce. 

Tento povzdech bohužel, zdá se, dobře ilustruje i vztah současných českých soudců k těmto relativně mladým disciplínám (byť jejich kořeny sahají do 80. a 90. let). „Částečně je to dáno tím, že většina soudců si pod VR představí nějaké hry, tedy něco nevážného, co nestojí za tolik pozornosti. To ale jednak neznamená, že by zde nemělo platit právo stejně jako všude jinde, ale také je to již dávno překonaný pohled,“ říká Trimble.

„VR se dnes využívá v marketingu, tréninkových programech, medicíně a právních aspektů se zde otevírá celá řada (ne, že by to snad pro herní prostředí neplatilo). Zajímavým problém je například obsah, který do VR/AR vkládáme (inkorporovaný obsah) buď jako tvůrci, nebo jako uživatelé. Jak například pracovat s duševním vlastnictvím, pokud někdo přijde do galerie, a celou si ji naskenuje do VR? Kdo vlastní práva k odvozenému dílu (autor, původní autor, provozovatel platformy)? Kdo drží autorství k lékařskému postupu za pomoci VR softwaru? To jsou jen některé právní aspekty virtuální reality, které nás mohou napadnout a které je potřeba řešit,“ říká Trimble.

BRAND24

Podobné je to také s augmentovanou realitou, byť jde o dekádu mladší fenomén. „AR skládá nad sebe různé vrstvy reality, a tím pádem také různé vrstvy duševního vlastnictví, autorského práva, práva ochrany obchodního tajemství, ochranných známek, podobně jako ve virtuální realitě. Svoboda panoramatu je například jiná v Evropě a v USA, kde se nevztahuje na umělecká díla, ale pouze na architekturu,“ dodává profesorka.

TIP: Reportáže z minulých ročníků konference:

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Externí spolupracovník serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz. Dnes pracuje jako redaktor časopisu Forbes.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).