Hlavní navigace

Legendární vysílače se odmlčí. Končí vysílání rozhlasu na střední a dlouhé vlně

30. 12. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Palickap via Wikimedia Commons, podle licence: CC BY-SA 3.0
S koncem roku 2021 vypne Český rozhlas historicky nejstarší způsob vysílání svých stanic. Posluchači budou muset přeladit, anebo si koupit digitální radiopřijímač.

Český rozhlas upozorňuje své posluchače přijímající Radiožurnál, Dvojku nebo Plus prostřednictvím AM vysílání, aby přeladili na jiný zdroj signálu. 31. prosince 2021 ve 23:59:59 totiž definitivně vypne vysílání na střední a dlouhé vlně. Veřejnoprávní rozhlas se tím rozloučí s platformou, která tu byla od počátků rozhlasového vysílání. Znamená to také ukončení provozu legendárních vysílačů Topolná nebo Liblice, které už budou jen památkou na jednu technologickou éru.

Skončí provoz celkem devíti AM vysílačů: jednoho u Dobrochova, dvou v Českých Budějovicích, dvou v Ostravě, dále u obce Domamil, v Karlových Varech a v lokalitách Topolná a Liblice. Většina stožárů šíří program stanice Dvojka, pouze z Českých Budějovic a Ostravy je šířena také stanice Plus a z Topolné vysílá na dlouhé vlně Radiožurnál.

Stanoviště

Stanice

Kmitočet

Výkon

České Budějovice

ČRo Plus

1071 kHz

5 kW

České Budějovice

ČRo Dvojka

954 kHz

30 kW

Dobrochov

ČRo Dvojka

954 kHz

200 kW

Domamil

ČRo Dvojka

1332 kHz

25 kW

Karlovy Vary – Stará Role

ČRo Dvojka

954 kHz

20 kW

Liblice

ČRo Dvojka

639 kHz

750 kW

Ostrava

ČRo Plus

1071 kHz

5 kW

Ostrava

ČRo Dvojka

639 kHz

30 kW

Topolná

ČRo Radiožurnál

270 kHz

50 kW

Důvodem pro ukončení vysílání na AM jsou vysoké částky za provoz vysílacích stožárů, které Český rozhlas platí Českým Radiokomunikacím. Podle Rozhlasu stojí provoz jen těchto devíti vysílačů každý rok přibližně stejně jako šíření celoplošné digitální sítě DAB+.

Stožáry jsou často nepřehlédnutelným prvkem v krajině. Třeba vysílač Liblice je s výškou 355 metrů nejvyšší stavbou v Česku. Dlouhovlnný vysílač Topolná v minulosti sloužil k pokrytí celého Československa, v noci se dal signál naladit i ve velké části Evropy. Co bude se stožáry, jejich areálem a vysílacími technologiemi po 1. lednu 2022, je na rozhodnutí Českých Radiokomunikací. Finální verdikt ještě nepadl, variant je více.

Ačkoliv z nich signál dosáhne daleko (Liblice pokrývají skoro 80 procent území republiky), jsou tu modernější způsoby příjmu rozhlasového vysílání. Český rozhlas doporučuje zejména přejít na digitální vysílání DAB+, k čemuž je nutný nový radiopřijímač. V závislosti na lokalitě se ale Dvojka, Plus nebo Radiožurnál dají naladit také na VKV. Tyto stanice jsou rovněž součástí DVB-T2 multiplexu České televize a vysílají samozřejmě i přes internet.

Stanice Českého rozhlasu jsou dostupné i v případě satelitního příjmu (DVB-S2) z družice Astra 3B v rámci služeb Skylink a v nabídce většiny provozovatelů kabelových nebo IPTV televizí.

„Jedna z výhod AM, které teď končí, je například možnost příjmu i v zahraničí. DAB+ naladíte jen na území České republiky s malým přesahem desítek kilometrů,“ připouští Český rozhlas. Posluchačům v zahraničí doporučuje poslouchat živé vysílání například prostřednictvím mobilní aplikace MujRozhlas anebo na webu.

Přeladění na jiný způsob příjmu přinese posluchačům kvalitnější zvuk. „Na středních a dlouhých vlnách nebylo potřeba vysunovat teleskopickou anténu přijímače, příjem probíhal na zabudovanou ‚neviditelnou‘ ferritovou anténu. Příjem na středních a dlouhých vlnách má typický ‚huhlavý‘ zvuk a je citlivý na rušení,“ podotýká Český rozhlas. „Kvalita zvuku DAB+ přijímače nejvíc závisí na kvalitě reproduktoru přijímače. Kódování, které odchází od nás, je v kvalitě blízké studiové. Pokud vezmete přijímač, připojíte ho k hi-fi věži a ke slušným reprobednám, dostanete se prakticky na takovou úroveň, jakou máme u nás v režii,“ vysvětlil specialista Českého rozhlasu Pavel Straňák.

Peníze, které rozhlas dosud investoval do historicky nejstarší formy šíření signálu, teď přesměruje na budování a rozvoj nejmodernější formy, tedy už zmíněného DAB+. Současné teoretické pokrytí digitální sítě se všemi stanicemi Českého rozhlasu dosahuje 95 procent populace. Rozhlas plánuje síť vysílačů dále zahušťovat.

Na příští rok například pro oblast Mikulova chystá vysílač Mikulov-Děvín s výkonem pravděpodobně 5 kW. Ten by v celé oblasti měl do konce roku 2022 zajistit kvalitní signál. Počítá se také s rozvojem a výstavbou dokrývačů v oblasti Českosaského Švýcarska.

Digitální a online distribuce je pro Český rozhlas prioritou pro další roky. „V lineární distribuci Český rozhlas plně podporuje – a kde je to dostupné – i rozšiřuje pokrytí signálem VKV a DAB+ a buduje pilíře IP distribuce,“ stojí v dokumentu s cíli na rok 2022, který v prosinci schválila Rada Českého rozhlasu. Stejný dokument zdůrazňuje také kontinuální motivaci posluchačů k přechodu na poslech DAB+.

Kvalita internetového vysílání a DAB+ je podle Českého rozhlasu podobná. „Headend, který připravuje signál pro DAB+, současně odesílá signál i do internetových streamů. Po stránce technické kvality nejste ochuzeni o nic,“ vzkázal posluchačům Dvojky už citovaný Pavel Straňák z Českého rozhlasu.

Rozhlas na chystanou změnu upozorňoval celý rok, především posluchače Dvojky. Vyhlašoval mimo jiné soutěže o digitální přijímače (například pro kampaň Chyť si svůj DAB měl připraveno 860 rádií). Spustil také seniorskou stanici Pohoda. Právě tento digitální nostalgický program má k přechodu na DAB+ přesvědčit nejstarší generaci posluchačů Dvojky. Český rozhlas dokonce obeslal 1100 domovů seniorů informacemi o vypínání AM a stanici Pohoda.

V plánu je další digitální stanice, tentokrát zaměřená na domácí folklorní tvorbu s přesahem do okolních regionů. Sportovní fanoušky zaujme už vysílající stanice Radiožurnál Sport. Souběžně Český rozhlas upozorňuje, že přijímače DAB+ stále umožňují naladit i vysílání na VKV.

„Rádií, která by přijímala jen střední vlny, je minimum, mají je dnes už spíše jen sběratelé starých rozhlasových přístrojů. Už desítky let se vyrábějí rádia s možností příjmu jak na středních, tak na velmi krátkých vlnách,“ připomíná rozhlasový ombudsman Milan Pokorný.

BRAND24

Z prodejních statistik shromažďovaných agenturou GfK vyplývá, že většina běžných zákazníků při nákupu nového radiopřijímače upřednostní klasická zařízení s VKV. Například v září 2021 tvořila analogová rádia 85 procent všech prodaných přijímačů, pro zařízení s DAB+ se rozhodlo 15 procent nakupujících.

Po ukončení AM vysílačů Českého rozhlasu zůstanou v provozu ještě některé stožáry pro soukromé stanice. Stanice Český Impuls vysílá na kmitočtu 981 kHz z Líbeznic a Domamilu, ze Zbraslavi je na 1062 kHz šířeno Country Rádio. Rádio Dechovka chce na 1062 kHz zahájit vysílání z Líbeznic-Bořanovic a Davle, kromě toho na kmitočtu 792 kHz vysílá z lokality Stěžery.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).