Hlavní navigace

Lepší připojení, ale příliš pomalá digitalizace. Jak Česko dopadlo v evropském hodnocení DESI?

9. 8. 2022
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Evropská komise
Evropská komise opět rozdávala vysvědčení v oblasti digitální ekonomiky. V čem vynikáme a kde má česká digitální ekonomika nedostatky?

V rámci tzv. DESI indexu (Digital Economy and Society Index) 2022 si Česká republika bohužel o jednu příčku pohoršila a skončila na 19. místě z 27 členských států. Nejsilnější pozici má Česko tradičně v oblasti lidského kapitálu, oproti minulému roku jsme se také zlepšili v oblasti digitálních veřejných služeb a v kapitole konektivita, zhoršili jsme se ale v oblasti integrace digitálních technologií.

Zpráva Evropské komise také konstatuje, že se Česko stále potýká s nedostatkem odborníků na informační a komunikační technologie, a to ve všech sektorech (od veřejné správy, školství i komerčních firem). Podle Eurostatu 76 % českých podniků, které nabíraly nebo se snažily nabrat odborníky na ICT, uvedlo, že mají potíže s obsazením těchto pozic. To je nejvyšší podíl v EU (průměr EU je 55 %). Navzdory relativně vysokému podílu absolventů v oblasti ICT (v ČR to je 5 % vs. 3,9 % v EU) ukazuje průzkum Coding Bootcamp Prague a Techloop, že ekonomika by byla schopna absorbovat dalších 14 000 ICT specialistů.


ISSS 2022: Blíží se zemětřesení v eGovernmentu a tsunami datových schránek
Přečtěte si také:

ISSS 2022: Blíží se zemětřesení v eGovernmentu a tsunami datových schránek

V oblasti lidského kapitálu je Česko na 15. místě z 27 zemí EU a jeho skóre je těsně na průměru EU. Alespoň základní digitální dovednosti má 60 % Čechů, což je nad průměrem EU (54 %). V kategorii nadprůměrných základních digitálních dovedností však Česko zůstává lehce pod průměrem EU (24 % oproti 26 %). Podíl zaměstnaných ICT specialistů vzrostl na 4,6 % a je mírně nad průměrem EU (4,5 %), ale podíl žen mezi ICT specialisty zůstává nejnižší v EU (10 %) a jak konstatuje Evropská komise, nemá bohužel vláda žádnou strategii, jak tento problém řešit, a spoléhá se na dobrovolnické aktivity.

Základní a nadprůměrné digitální znalosti

Autor: Evropská komise

Jednou z aktivit EU na podporu zájmu o moderní technologie a programování je EU Code Week. V roce 2021 se do něj v Česku zapojilo více než 57 000 jednotlivců prostřednictvím 177 registrovaných aktivit. Z těchto aktivit se jich 53 % uskutečnilo ve školách, největší z nich byla soutěž iBobr určená pro žáky základních a středních škol.

Kromě podpory digitálních dovedností prostřednictvím standardního vzdělávání nebo koordinované odborné přípravy nabízí Ministerstvo práce a sociálních věcí bezplatný nástroj pro sebehodnocení Evaldo.cz, který je financován z prostředků EU a vychází z Evropského rámce digitálních kompetencí. Znali jste? Já vůbec. Nástroj má pomáhat lidem zhodnotit úroveň jejich digitálních dovedností a navrhuje vhodné možnosti školení. Nástroj modeluje situace z reálného života a hodnotí digitální dovednosti uživatelů na základě jejich reakcí a chování. Dobrý nápad pro BFU, který si chce ověřit, co vlastně v digitálním světě umí. Škoda jen specifického přihlašování prostřednictvím „digiid.cz“, a nikoli standardní elektronické identity.

Evropská komise si také všimla a pozitivně ve zprávě hodnotí projekt CEDMO, jehož cílem je identifikovat, zkoumat a poukazovat na hlavní zdroje a příčiny nežádoucích informačních poruch ve střední Evropě (především v České republice, na Slovensku a v Polsku). Hlavními cíli projektu CEDMO je minimalizace nejnebezpečnějších dopadů online dezinformací (například na bezpečnost, veřejné zdraví nebo sociální soudržnost), zvýšení transparentnosti a porozumění prostřednictvím mediální a digitální gramotnosti a zvýšení důvěry prostřednictvím výzkumu založeného na důkazech a přístupu ke spolehlivým faktům a obsahu.

V oblasti konektivity obsadila Česká republika 17. místo, což je sice pod průměrem EU, nicméně v roce 2021 to byla 22. příčka. V oblasti pevných sítí došlo v roce 2021 v Česku k výraznému nárůstu podílu domácností pokrytých pevnými sítěmi s velmi vysokou kapacitou: 52 % oproti 33 % v roce 2020. 

Penetrace pevnými sítěmi s velmi vysokou kapacitou

Autor: Evropská komise

V oblasti mobilních sítí bylo v Česku přiděleno 67 % celkového harmonizovaného spektra 5G, což je více než průměr EU (56 %). V roce 2021 měla technologie 5G pokrývat 49 % obydlených oblastí v Česku. To Evropská komise hodnotí jako výrazné zlepšení ve srovnání s žádnou oblastí pokrytou 5G v roce 2020. Logicky, nebyla aukce, nebylo 5G. 

Pro zájemce aktuálního stavu pokrytí provozuje Český telekomunikační úřad Portál pro vizualizaci telekomunikačních služeb, bohužel na zahrnutí 5G sítí si musíme ještě počkat. Nicméně můžeme vzít zavděk jiný portál Českého telekomunikačního úřadu, kde se můžeme podívat na stav teoretického pokrytí 4G a 5G sítí a který najdete zde.

Přidělené 5G spektrum

Přidělené 5G spektrum

Autor: Evropská komise
5G pokrytí

5G pokrytí

Autor: Evropská komise

Strategické ambice Česka v oblasti konektivity jsou uvedeny v Národním plánu rozvoje sítí s velmi vysokou kapacitou, který vláda schválila 1. března 2021. Jeho cílem je umožnit přístup k rychlosti stahování dat minimálně 100 Mb/s s možností upgradu na 1 Gb/s pro všechny domácnosti a případně na minimální gigabitové rychlosti (symetrické) pro podniky, státní správu, místní samosprávu a socioekonomické subjekty. Jak však konstatuje Evropská komise ve své zprávě, Národní plán širokopásmového připojení v současné době nezohledňuje cíle Digitální dekády.

Oblast integrace digitálních technologií zůstává v Česku pod průměrem EU a meziročně se propadla o čtyři pozice. Podíl malých a středních podniků s alespoň základní úrovní digitalizace (53 %) je jen mírně pod průměrem EU (55 %). Podíl podniků, které používají software pro elektronické sdílení informací mezi svými různými útvary, zůstává stabilní a odpovídá průměru EU (38 %). Využívání dvou nebo více sociálních médií mezi podniky roste (z 20 % v roce 2019 na 24 % v roce 2021), ale zatím nedosahuje průměru EU (29 %). Všechny ukazatele výkonnosti elektronického obchodu jsou nad průměrem EU, ale oproti roku 2021 se snížily. Česko je stále daleko od cíle Digitální dekády, aby alespoň 75 % podniků využívalo cloud computing, big data nebo umělou inteligenci.

Integrace digitálních technologií

Integrace digitálních technologií

Autor: Evropská komise

Zajímavě vychází Česká republika ve srovnání s ostatními členskými státy podle počtu jednorožců. Podle Dealroomu bylo v březnu 2022 na světě 2282 jednorožců. V EU je pouze 222 (nárůst ze 143 v létě 2021) jednorožců, oproti 1243 (nárůst z 889) v USA, 530 (nárůst ze 414) v Asii (z toho 306 (nárůst z 272) v Číně) a 119 (nárůst ze 101) ve Velké Británii. V České republice jsou v reportu uvedeni čtyři.

Počet jednorožců podle členských států

Počet jednorožců podle členských států

Autor: Evropská komise
EU jednorožci podle oboru

EU jednorožci podle oboru

Autor: Evropská komise

Oblast digitálních služeb veřejné správy zaznamenala meziroční pozitivní posun z 20. na 17. pozici. V oblasti předvyplněných formulářů zůstává skóre Česka nízké (41), ale v oblasti digitálních veřejných služeb pro občany (75) a podniky (81) je skóre v souladu s průměrem EU.

Digitální služby veřejné správy

Digitální služby veřejné správy

Autor: Evropská komise

Celá kapitola digitálních služeb veřejné správy je laděna ve velmi pozitivním duchu způsobeným změnou vlády. Ve zprávě jsou popsány obecně plány a vize, které Evropskou komisi přesvědčili, že oblasti eGovernmentu a digitalizace jsou prioritou nového kabinetu. 


Michal Bláha (Hlídač státu): Digitální transformace státu vlastně není o IT. A inovace se nedají dělat bez chyb
Přečtěte si také:

Michal Bláha (Hlídač státu): Digitální transformace státu vlastně není o IT. A inovace se nedají dělat bez chyb

Evropská komise uvádí, že první hmatatelnou reformou, kterou nový kabinet plánuje, je vytvoření ústředního týmu pro e-government, který bude koordinovat digitální transformaci veřejné správy. Od roku 2022 má tento ústřední orgán zajišťovat meziinstitucionální sladění, interoperabilitu mezi systémy a společné standardy v architektuře, designu a funkcionalitách nových nebo modernizovaných digitálních veřejných služeb. 

Vláda si klade za cíl reformovat správu dat, podpořit využívání otevřených dat a přeměnit centrální datové registry na propojený datový fond, který posílí princip „jen jednou“. Vláda rovněž plánuje upravit pracovní a platové podmínky, aby přilákala více IT odborníků, kteří budou pracovat na digitální transformaci veřejné administrativy.

Více než 5 milionů lidí žijících v Česku má alespoň jeden ze 13 prostředků elektronické identity pro přístup ke službám elektronické veřejné správy. Tři z těchto prostředků (eObčanka, MojeID a MEG) jsou notifikovány Evropské komisi podle nařízení eIDAS a mohou být používány v rámci EU. V počtu uživatelů je nejvíce využívaná bankovní identita, která umožňuje lidem využívat jejich identifikační údaje v internetovém bankovnictví k přístupu k veřejným službám, jako je portál občana nebo daňový portál.


Do zahraničí se už přihlásíte i se službou mojeID či s mobilním klíčem eGovernmentu
Přečtěte si také:

Do zahraničí se už přihlásíte i se službou mojeID či s mobilním klíčem eGovernmentu

V roce 2021 bylo na portálu občana registrováno přibližně 330 000 uživatelů (od roku 2021 se jejich počet více než zdvojnásobil) a úřady hlásí v průměru 22 000 přístupů týdně. Nicméně podle výsledků DESI Indexu je nutné zapracovat na uživatelské přívětivosti, kde se stále nacházíme pod průměrem EU.

BRAND24

Zaměření na uživatele

Zaměření na uživatele

Autor: Evropská komise

Od roku 2025 budou mít Češi právo využívat veřejné služby digitálně. K dosažení tohoto cíle vláda téměř dokončila katalog veřejných služeb, které budou muset projít digitální transformací.

Zpráva si také všímá aktivit spojených s ruskou agresí na Ukrajině, ať už je to blokace dezinformačních webových stránek, pravidelných informací o možných kybernetických hrozbách, které Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost zveřejňuje s cílem varovat širokou veřejnost, nebo zřízení virtuálního tržiště pomahejukrajine.cz.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je odborník na regulace telekomunikací. Pracuje pro sdružení CZ.NIC a NIX.CZ, od roku 2022 je poradcem ministra průmyslu a obchodu. V letech 2013 až 2020 byl předsedou Rady ČTÚ. Seriál Krátké vlny vychází současně také na blogu sdružení CZ.NIC.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).