Hlavní navigace

Lidé tráví na Internetu stále více času

15. 8. 2005
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Šetření Českého statistického úřadu naznačuje, že mezi každodenními uživateli Internetu stále hrají prim muži. Ve skupině méně intenzivních uživatelů už ale převažují ženy, a zájem o Internet s věkem kupodivu neubývá. Dostupnost broadbandu pro členy domácností je stejně špatná (relativně nízká) ve středně velkých i nejmenších sídlech.

Minulý týden jsem zde na Lupě psal o výsledcích šetření, které ve 4. čtvrtletí 2004 provedl (již podruhé, s ročním odstupem) Český statistický úřad (ČSÚ). Tehdy jsem se podívali na výsledky, které se týkají vybavenosti domácností. Dnes jsou na řadě jednotlivci, a s nimi hlavně způsob, jakým Internet využívají ve svých domácnostech.

Jaká byla metodika?

Otázky, týkající se počtu uživatelů Internetu v ČR, jsou oblíbeným námětem řady různých průzkumů a výzkumů. Jejich výsledky se ale velmi často liší, podle toho, co vlastně zkoumají, na co se ptají, a také koho přesně se ptají.

První záludnost je skryta už v tom, jak vlastně vymezit pojem „uživatel Internetu“. Má to být člověk, který jej použil alespoň jednou? Nebo který to dělá nějak pravidelně? Pokud ano, jak pravidelně? Stačí každý měsíc, nebo to musí být každý týden, nebo den? Zde je opravdu mnoho prostoru k získání dosti odlišných výsledků – nemluvě již o rozdílnosti v tom, kde lidé Internet používají. Zda doma, v práci či ve škole atd.

Takže na co, koho a jak se ptal Český statistický úřad, v rámci svého šetření? Jeho pracovníci chodili do domácností, kterých dopředu vybrali cca 7000. Z nich se asi 66,2 procenta šetření zúčastnilo (ostatní asi odmítly). No a když už pracovníci ČSÚ byli v domácnostech a vyptávali se jejich členů, shromažďovali údaje i o tom, jak oni sami využívají Internet. Celkem jim odpovědělo 9531 jednotlivců ve věku 15 let a více.

Výsledky v oblasti jednotlivců jsou tedy vztaženy k populaci „15+“, která čítá celkem 8,6781 milionu osob (ostatní, do cca 10 milionů, jsou mladší). Ve srovnání s obvyklými „počítačovými“ průzkumy tedy ČSÚ použilo poměrně velký vzorek – různé komerční agentury, provádějící průzkumy na zakázku, většinou pracují se vzorkem kolem 1000 osob, a mají spočítáno, že je už dostatečně reprezentativní.

Na druhou stranu ani vzorek 9,5 tisíce lidí není v „počítačových“ průzkumech úplně největší. Stále ještě probíhající průzkum počítačové gramotnosti, který si u agentury STEM/MARK nechává dělat ministerstvo informatiky ČR (podrobněji zde a zde) , pracuje se vzorkem 15.000 osob. To už je ale kvůli tomu, aby různé části tohoto vzorku (například různé věkové skupiny či různé profesní skupiny), které z něj budou vyčleněné, stále ještě mohly být reprezentativní a dávat směrodatné odpovědi ohledně toho, jak jsou na tom s informační gramotností tyto konkrétní skupiny.

Kolik lidí má doma Internet?

Pojďme ale už konkrétně k výsledkům šetření ČSÚ za jednotlivce. Začněme tím, jak velká část lidí má doma PC, Internet jako takový, a pak ještě broadband. Zjištěné výsledky ukazuje následující obrázek, se členěním nejprve podle pohlaví a pak podle věku.

1823
Dostupnost PC, Internetu a broadbandu pro členy domácnosti, podle pohlaví a věku (zdroj: ČSÚ)

K tomu je vhodné dodat ještě sumární výsledek: PC má doma v průměru 36 procent obyvatel (ve věku 15+), přístup k Internetu pak 24 procent obyvatel, a broadband 5,5 procenta. Zdůrazněme si znovu, že jde o počítač, Internet resp. broadband doma, a tedy nikoli v zaměstnání či škole.

Poměr mezi domácími internetovými přípojkami a broadbandem vychází u různých věkových skupin v rozmezí 4:1 až 5:1. To koresponduje s tím, že „relativní“ penetrace broadbandu (v rámci domácností, které mají alespoň nějaký Internet) má být cca 23 procent, viz minulý článek. Naopak „absolutní“ penetrace broadbandu (tj. vztažená ke všem domácnostem), je podle ČSÚ na úrovni 4,5 procenta.

Zajímavé pak ale je, že zatímco četnost domácího PC a Internetu jako takového se dost liší podle věku respondentů (viz předchozí obrázek, červené a zelené sloupečky), penetrace broadbandu se podle věku liší výrazně méně. Že by tedy oblíbenost broadbandu byla méně závislá na věku? Něco na tom asi bude ….

Podstatně větší rozdíly v dostupnosti Internetu a broadbandu v domácnostech však způsobuje vzdělání a zaměstnání. Dokládá to následující obrázek:

1831
Dostupnost PC, Internetu a broadbandu pro členy domácnosti, podle vzdělání a zaměstnání (zdroj: ČSÚ)

Největší penetrace všech tří ukazatelů u vysokoškolsky vzdělaných lidí jistě není žádným překvapením, stejně jako u studentů. Zajímavé ale je, že zatímco studenti mají doma téměř stejnou penetraci počítačů (PC) jako vysokoškolsky vzdělaní lidé (míněno zřejmě: s již ukončeným VŠ vzděláním), konkrétně 66 vs. 71 procent (což odpovídá poměru 0,93), pak Internetu mají studenti doma relativně méně (45 vs. 58 procent, tj. poměr 0,76), a broadbandu ještě méně (10 vs. 16 procent, tj. poměr 0,625). Ale vysvětlení je asi nabíledni: Internet ani broadband není zadarmo. Obě skupiny jej nejspíše mají k dispozici v zaměstnání, resp. ve škole, ale i tak si jej pořizují domů. Ovšem jistě podle svých finančních možností. A ty jsou u studentů určitě menší.

Srovnání s jinými průzkumy

Výsledky ČSÚ potvrzují také jiné průzkumy, které zjišťovaly stejné ukazatele. Například průzkum e-domácnost agentury DEMA, prováděný již od roku 1997, ukazuje stejné rozložení mezi skupiny obyvatel s různým vzděláním.

1825
Zdroj: DEMA

Zajímavé ale je, že zatímco trendy a celkové rozložení se u průzkumů DEMA a ČSÚ shodují, absolutní čísla vychází u průzkumů agentury DEMA vyšší. Například z lidí s VŠ vzděláním jich v roce 2004 mělo doma Internet 63 procent (podle ag. DEMA), a podle ČSÚ jen 58 procent. Ještě markantnější je pak rozdíl v celkových (sumárních) výsledcích: DEMA říká, že Internet mělo v roce 2004 doma průměrně 35 procent lidí, zatímco ČSÚ uvádí 24 procent. To už je přeci jen dost velký rozdíl, i když uvážíme že oba průzkumy počítaly s jinou skupinou obyvatel: DEMA počítala obyvatele ČR od 18 let výše, a ČSÚ od 15 let výše. Ale že by to mělo zase až tak velký vliv, mi nepřijde pravděpodobné.

DEMA zjišťovala také dostupnost Internetu v domácnostech, v závislosti na jejich celkovém příjmu. Výsledky vychází podle očekávání a říkají, že Internetu je podstatně více v bohatších domácnostech: při příjmu do 5000 korun měsíčně na člena je penetrace Internetu 18 procent, a při příjmu do 15.000 na člena již v 78 procentech. Teď ale: co vlastně je příčina, a co důsledek?

Je to pouze v tom, že bohatší domácnosti mají více peněz na to, aby si pořídily Internet? Nebo to působí i obráceně? Nejsou některé domácnosti bohatší také díky tomu, že jsou jejich členové aktivnější, a ke svým aktivitám využívají Internet?

Šetření ČSÚ závislost na přijmu domácnosti neobsahuje. Všímá si alespoň jiné zajímavé závislosti: úplné rodiny s dětmi mají výrazně vyšší penetraci domácího Internetu (na úrovni cca 35 procent). Rodiny bez dětí či jen s jedním rodičem mají penetraci nižší, od 11 do 21 procent. I to ale lze celkem snadno vysvětlit: rodiny bez dětí nemají tak velkou motivaci (stačí jim Internet v práci), zatímco rodiny s jedním rodičem asi nebudou mít na Internet dost peněz.

Geografická závislost

Vraťme se ale k popisovanému průzkumu ČSÚ a ukažme si ještě jednu závislost: toho, kolik lidí má doma PC, Internet a broadband, v závislosti na tom kde a jak žijí. Ukazuje to následující obrázek

1826
Dostupnost PC, Internetu a broadbandu pro členy domácnosti, podle bydliště (zdroj: ČSÚ)

Z něj, konkrétně z jeho nejpravější části, mi vychází jedna zajímavá závislost: zatímco dostupnost Internetu jako takového v domácnostech klesá s velikostí sídla víceméně rovnoměrně, u broadbandu tomu tak není – zde je četnost broadbandu ve středních a malých městech (sídlech) prakticky stejná, viz pravá část obrázku. Nejspíše to souvisí s nabídkou, resp. dostupností broadbandových přípojek, která je lepší (větší) ve velkých městských aglomeracích, a horší (a to stejně) tam, kde je střední a malá hustota obyvatel.

Kolik lidí používá Internet?

Tradiční otázkou, kterou se zabývá snad nejvíce různých průzkumů, je otázka na počet uživatelů Internetu. Také odpovědí bývá požehnaně, a obvykle se liší i dost významně. Velmi totiž záleží na použité metodice, ale hlavně na definici uživatele Internetu. Je to někdo, kdo alespoň někdy použil Internet? Nebo s ním musí pracovat pravidelně, třeba každý měsíc? Nebo každý týden? Či snad den?

Průzkum ČSÚ rozlišoval dvě hlavní skupiny. Uživatele, kteří:

  • (vůbec) někdy použili Internet, a
  • kteří použili Internet v posledních 3 měsících.

Výsledky pak ukazuje následující obrázek:

1827
Intenzita používání Internetu, podle pohlaví a věku (zdroj: ČSÚ)

Je z něj patrný poměrně malý odstup mezi oběma skupinami, což je ale zřejmě dáno i jejich mělo odlišným vymezení: druhá skupina (na obrázku reprezentovaná zelenými proužky) nevyžaduje, aby uživatel používal Internet pravidelně, nejméně jednou za 3 měsíce. Stačí jí byť jen jedno (třeba i jednorázové) použití, během posledních 3 měsíců.

ČSÚ však podrobněji „rozpitval“ i skupinu těch, kteří Internet použili během posledních 23 měsíců (na předchozím obrázku zeleně). Zde už se jich dotazoval, jak často tak činili. Výsledky jsou vcelku optimistické a naznačují, že skutečně příležitostných uživatelů, kteří s Internetem pracují méně než 1× za měsíc, není v žádné věkové skupině více jak 2,1 procent.

1828
Intenzita používání Internetu, v rámci skupiny lidí kteří Internet použili během posl. 3 měsíců (zdroj: ČSÚ)

Naopak „pravidelnější“ uživatelé výrazně převažují. Mezi nimi je pak nejvíce těch, kteří Internet používají jeden až čtyři dny v týdnu (na obrázku zeleně). To je poněkud zvláštní vymezení, zvláště když nejbližší další kategorie (na obrázku žlutě) je vymezena jako "nejméně 1× za měsíc, ale nikoli každý týden).

Vcelku podle očekávání mi přijde to, že ve skupině „závisláků“ (lidí, kteří používají Internet každý den, na předchozím obrázku červeně) převažují muži, a penetrace klesá s věkem, s výjimkou nejnižší věkové kategorie. Naproti tomu, a to mi přijde opravdu zajímavé, v kategorii „1–4 dny v týdnu“ (zelené sloupečky) je situace přesně obrácená: převažují zde ženy a nejnižší věková kategorie, s tím že s rostoucím věkem penetrace přibývá, než aby klesala. Podobně v kategorii „nejméně 1× za měsíc“ (na obrázku žlutě): také zde je procentuelně více žen, a s věkem se penetrace prakticky vůbec nemění.

Nezapomínejme ale na to, že poslední obrázek ukazuje pouze relativní četnosti. Jde tedy o procenta pouze z těch uživatelů, kteří jsou na předchozím obrázku zahrnuti do zelených sloupečků (neboť použili Internet alespoň 1× za poslední tři měsíce). Nejde tedy o absolutní počty.

Pokud bychom chtěli znát četnosti vztažené k celé populaci (a nikoli pouze v rámci uživatelů Internetu), museli bychom se podívat do výsledků jiného průzkumu. Konkrétně do průzkumu agentury Markent, který byl realizován v lednu 2005 metodou face-to-face interview s dospělou populací (18+), na vzorku 1008 respondentů. Uživatele Internetu rozděloval do čtyř skupin:

  • Častí uživatelé: používají Internet častěji než 1× týdně, na obrázku znázorněno tmavomodře.
  • Příležitostní uživatelé: používají Internet 1× týdně a méně často, světle modrá.
  • Lidé, kteří Internet dosud neužívají, ale chtěli by (světle žlutá).
  • Lidé, kteří Internet nepoužívají a nemají o něj zájem (sytější žlutá).

U tohoto průzkumu četnosti vyšly takto:

1829
Zdroj: Markent, leden 2005

Rozdělení na „časté“ a „příležitostné“ uživatele u Markentu samozřejmě neodpovídá rozdělení, se kterým pracovalo ČSÚ, takže výsledky nejsou přímo porovnatelné. Průzkum Markentu však, na rozdíl od průzkumů ČSÚ, probíhá již řadu let, a tak může nabídnout i historické srovnání, za několik uplynulých let.

1830
Zdroj: Markent, leden 2005 

BRAND24

Takže uživatelů Internetu nám s postupem času přibývá, a současně mezi nimi roste i podíl těch intenzivnějších. I když ale, za poslední rok či dva, se nárůst velmi zpomalil, až skoro zastavil. A to navzdory tomu, že se u nás zvyšuje nabídka a dostupnost Internetu. To průzkumy ČSÚ mají podstatně menší historii, a mohou nabídnout pouze jedno meziroční srovnání. To říká, že celkový počet lidí, kteří za poslední tři měsíce použili Internet, meziročně vzrostlo z 28 procent na 31 procent. To také není žádná sláva, a od výsledků Markentu se to zásadněji neodlišuje.

Celkový závěr by tedy mohl znít nějak takto: internetová populace v ČR se zvětšuje už jen velmi pomalu. Zato se ale „zkvalitňuje,“ tím, že v rámci ní roste podíl intenzivnějších uživatelů.

Jak často pracujete s Internetem?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).