Hlavní navigace

Lidí s čipem už jsou v Česku stovky. Vznikla první čipovací firma a čipy můžete běžně platit

21. 9. 2021
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: Jan Sedlák
Implantace čipu pod kůži postupně získává nové možnosti. Stále oblíbenějším se stává NFC čip pro placení na běžných terminálech.

V České republice mohou mít dobrovolně implantovaný čip pod kůží řádově nižší stovky lidí. Subkultura, o které jsme na Lupě poprvé psali v roce 2016, se postupně rozrůstá. Oficiální čísla o počtu očipovaných jedinců neexistují. Na individuální vpichování a akce, kde probíhá společné čipování, ale stále chodí lidé. I když na té poslední v Paralelní Polis minulý pátek bylo pouze šest zájemců.

Obor podkožních polovodičových implantátů zároveň prochází neustálým vývojem. Vznikla třeba první tuzemská firma zaměřená čistě na tuto oblast. Toto „eseróčko“ se jmenuje První kybernetická a stojí za ní Tomáš Biheler. Ten mimo jiné narazil na dřívější článek Lupy s nadpisem „Velká jehla, krve málo“ a začal se čipování do detailu věnovat.

Na čipování lidí lze získat živnostenské oprávnění. A to konkrétně na „činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže“. Zavádění čipů velkou jehlou pod lidskou kůži tedy spadá do kategorie piercingových úprav a spol.

Biheler své služby nabízí pod značkou Cipovani.eu. „Za poslední rok jsme očipovali nižší desítky lidí,“ počítá Biheler. Ten se také označuje za takzvaného čipmistra či čipmastera. Jde o člověka, který obstarává implantáty, programování, software a inovace. Dává čipům jistou odbornou kvalitu, pomáhá uživatelům, zkoumá možnosti využití a tak dále.

Poslední várka čipování od Cipovani.eu:

Vedle toho pak existuje modifikátor, kterým je v případě První kybernetické Marek Haltuf. Jde o člověka profesionálně se zabývajícího piercingem, jehož úlohou je vkládat čip pod kůži, zajistit sterilizaci a zdravotní aspekty, informovat nositele čipu o rekonvalescenci a podobně.

Právě kombinace čipmistra a modifikátora je podle Bihelera to, co dělá První kybernetickou v českém prostředí unikátní. První vlny čipování se u nás točily kolem Jana Hubíka z Paralelní Polis, který spolupracoval s piercingovým a tatérským salónem Hell.cz. Hubík už ale v Polis nepůsobí a zmiňovaný salón čipmistra nemá.

Existují ale i jiné metody, jak se uživatelé k čipům dostávají. „Někdo dokáže přemluvit svého doktora. Přišli i tací, kteří se o implantát pokusili sami, ale pokazili to,“ popisuje Biheler.

Možnosti toho, co je možné s podkožním čipem dělat, se zvětšují. Nyní už si zájemci mohou pořídit NFC čip, pomocí kterého mohou platit na běžných bezkontaktních terminálech. Jde o implantát Walletmor, neboli Wallet of Tomorrow. Tento čip bez procesu implementace vyjde na 199 eur a podléhá expiraci po třech, pěti nebo osmi letech s tím, že fyzická životnost není dotčena.

Po zavedení čipu je nutné stáhnout aplikaci iCard, která se s Walletmorem spáruje. Následně stačí nahrávat finanční prostředky podobně, jako třeba do Revolutu a dalších podobných služeb. Placení funguje přes NFC.

Obliba platebních čipů poměrně rychle narůstá, jde totiž o praktické využití. Starší a stále používané čipy platby tohoto typu neumí, fungují ale dobře jako přístupové klíčenky do objektů či počítačů.

Používají se RFID čipy Atmel ATA5577 (125 kHz) nebo NFC čipy NXP Ntag216 (13,56 Hz, sedmibajtové UID, 880 bajtů uživatelské paměti). Implantáty, které tyto čipy obsahují, se různí. Přednášku o čipování můžete zhlédnout zde.

BRAND24

Důvody, proč si lidé nechávají implantáty dělat, se různí. Často se jedná o cílenou výstřednost, funkční „živé tetování“, nadšení pro obor a podobně.

Přečtěte si o čipování více v našich předchozích textech: 

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Reportér Lupa.cz a E15. O technologiích píše také do zahraničních médií.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).