Pravidelné čtenáři si možná ještě pamatují na menší aféru, kterou vzbudila koncem minulého roku zpráva společnosti IDC, podle které měl vloni český Internet 292 tisíc uživatelů. Proti tomuto číslu se ostře ohradil triumvirát Neff-Lukačovič-Zandl, podle kterého bylo skutečné číslo výrazně vyšší. Poměrně podrobně jsme se tomuto tématu věnovali i na Lupě a nakonec jsme došli k závěru, že číslo IDC sice mohlo být správné, ale odpovídalo na jinou otázku. Podle metodiky totiž nevyjadřovalo, kolik má český Internet uživatelů, nýbrž jaký je součet klientů dvacítky největších poskytovatelů připojení: a to velký rozdíl. Jak jsem tehdy konstatoval ve shodě s dalšími kolegy, největším problémem při stanovování čísel, které se týkají českého Internetu, je správná definice.
Společnost Acron Communications provedla tento průzkum na základě sledování návštěvnosti vybraného vzorku 24 předních českých serverů již podruhé, poprvé se měřilo právě před rokem. Průzkum byl proveden na bázi cookies: každý návštěvník dostal při prvním „zásahu“ své unikátní číslo a Acron pak sledoval jeho aktivitu na dalších serverech a především v dalších dnech. Výsledné číslo, označené jako „uživatelé www v březnu 2000“ je již zmíněných 1.163.511.
Bylo by však značně nepřiměřené na základě tohoto průzkumu tvrdit, že je nás na českém Internetu přes milion. Acron totiž zatím neprovedl žádnou analýzu, odkud jednotliví uživatelé pocházejí. Podle IP adresy přístupu by přitom bylo možné poměrně snadno určit, zda jde o návštěvníka z tuzemska či ze zahraničí. Pravda, i takové zkoumání je zatíženo určitou chybou, například u nadnárodních firem, u kterých je často i náš domácí provoz směrován přes nějakou gateway v zahraničí, ale tato chyba má stále menší vliv, než když se započítají i statisíce zcela náhodných návštěvníků ze všech koutů světa. Jak mi však sdělil pan Holubec z Acronu, podobnou analýzu mají v plánu, pouze ji zatím nestihli provést během krátkého času, který od konce března uplynul. Jsem rád, že u Acronu myslí i na tyto věci a jsem zvědav na další výsledky.
Celkové číslo je potřeba brát s rezervou i z dalšího důvodu. Plných 43,8 procenta uživatelů bylo totiž zaznamenáno pouze v jednom dni. Ať už je tento vysoký podíl způsobem čímkoliv (započítání náhodných návštěvníků zvenčí, pravidelné „čištění“ cookies u některých uživatelů či dokonce nějaká systémová chyba v metodice průzkumu, na kterou zatím nikdo z nás nepřišel), nemá žádný smysl tyto uživatele počítat do celkového čísla. Po jejich odečtení se dostaneme ke zhruba 650 tisícům uživatelů, což už by mohlo být o něco bližší realitě.
Tohoto nepoměru si byli vědomi i přímo u Acronu, takže vytvořili ještě další dvě kategorie: běžní a pravidelní uživatelé. Zatímco do první z nich zařadili všechny, kteří byli v různých dnech zaznamenání alespoň 5×, u druhé bylo hranicí 12 dní. Výsledky jsou přitom nepříliš povzbudivé: do první skupiny spadá 30,4 procenta, do druhé dokonce jen 11,9. Převedeno do absolutních čísel jde o 350, resp. 140 tisíc uživatelů, což už není tak moc; pět dní v měsíci je přitom poměrně nízká hranice.
Zajímavé jsou také procentuální údaje o nárustu počtu uživatelů. Údaj za celý měsíc hovoří o 95 procentech, což je číslo velmi nereálné (ostatní agentury hovoří zhruba o 30 procentech) a souvisí to s již popsanými důvody, proč je celkové číslo nadhodnocené. Zajímavější je relativní poměr mezi nárůstem v pracovní dny a o víkendech. Jak průzkum ukazuje, víkendová aktivita vzrostla oproti aktivitě v pracovní dny zhruba dvojnásobně, což jednoznačně ukazuje na růst domácích uživatelů. Zcela evidentně se tu ukazují plody nabídek Internetu zadarmo a také tarifu Internet 2000, který právě pro tuto skupinu uživatelů, kteří se připojují mimo špičku a o víkendech, přinesl velké zlepšení. Na druhou stranu mám však pocit, že většina z tohoto nárůstu nejsou úplně noví uživatelé. Spíše došlo k tomu, že se lidé, kteří se dříve připojovali jen z práce, připojili k Internetu také doma. I to je však pozitivní signál.
Průzkum Acronu přinesl některé zajímavé výsledky, ještě zajímavější budou po očištění od zahraničních návštěvníků, jeho význam však nelze přeceňovat. Budoucnost Internetových průzkumů osobně vidím především v použití klasických sociologických metod, protože technické prostředky tohoto typu nemohou nikdy dosáhnout dokonalosti. Velmi dobrá je v této souvislosti právě aktivita sdružení BMI, které Březen pořádá, nazvaná Sondy do českého Internetu. V následujících měsících by měl být uspořádán syndikovaný průzkum, v rámci něhož spojí síly čtyři až pět výzkumných agentur včetně Acronu. Pokud se to podaří, dočkáme se možná výsledků, které budou mít určitou váhu.
