Hlavní navigace

Mají všechny bitcoiny stejnou hodnotu?

17. 2. 2021
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Bitcoin a ostatní kryptoaktiva odlišuje od fiat měn absence jedné důležité, leč docela často opomíjené vlastnosti: až na pár specifických výjimek (Japonsko, Německo) je žádná jurisdikce zatím neuznává jako zákonné platidlo.

Tato zdánlivá formalita, kterou zatím nezměnilo ani současné jinak kryptoměnám velmi příznivé ovzduší veřejného mínění, s sebou přináší zajímavé důsledky ve schopnosti kryptoměn sehrávat úlohu prostředku směny, tedy jedné ze tří základních vlastností peněz. 

Dobrý prostředek směny musí splňovat následující vlastnosti: musí mít snadnou přenositelnost, trvanlivost, dělitelnost a také zastupitelnost, neboli ošklivým cizím slovem fungibilitu. Zatímco v druhé a třetí vlastnosti bitcoin exceluje, první začíná dostávat v čase zvýšené popularity povážlivé trhliny. A pokud jde o samotnou zastupitelnost bitcoinů, ta snad ještě nikdy nebyla reálně ohroženější než dnes.

Nejde vůbec o nové téma, v bitcoinové komunitě se o něm zaujatě diskutuje přinejmenším posledních 7 let. Zatímco dříve šlo z větší části o teoretický problém (navíc upozaděný škálovací debatou), dnes se limity fungibility promítají do každodenní praxe. S nárůstem institucionálních hráčů v síti, a teď nemyslím ani tak pozdní investory a spekulanty, ale spíše burzy, obchodní platformy a obchodníky přijímající transakce, znepokojivě roste množství odmítnutých transakcí. Vzniká dokonce již i americký mining pool, který se chce zaměřit jen na ty „správné a čisté“ transakce.

Nejčastějším důvodem (setkáme se s ním zejména u burz, které mají vůči jurisdikcím, v nichž působí, určité compliance povinnosti) je, že jde o tokeny, které v minulosti prošly mixéry a jinými obfuskačními nástroji, mají v transakční historii dohledatelný původ v trestné činnosti, pocházejí z hacku nějaké burzy, nebo byly použity k nákupu nezákonného zboží či služeb (nejčastěji nákup drog na některém marketplace z dark webu). 

Jak jsme již také na Lupě v minulosti psali, dnes nejsou výjimkou ani oficiální vládní blacklisty na bitcoiny pocházející z konkrétních adres spojených s nelegální činností (typickým příkladem je OFAC americké vlády).

Transakční transparentnost a snadná dohledatelnost celé její historie, což je jedna ze základních vlastností bitcoinu a většiny kryptoměn (vyjma těch s defaultní anonymitou na první vrstvě), tomuto faktu velmi nahrává. Bez ní bychom jen těžko byli svědky současného boomu snah o kontrolu kryptoměnových transakcí ze strany orgánů činných v trestním řízení a regulátorů finančního trhu po celém světě. 

Na stopy aktivity softwaru pro blockchainovou analýzu narazí hrubým odhadem každý třetí aktivní uživatel kryptoměn. Dnes je tak již zcela běžné, že například bitcoiny s prokazatelně špatnou transakční historií mají na trhu mnohem menší hodnotu, než je běžná spotová cena, a naopak zejména někteří investoři jsou ochotni platit až nesmyslné premium za bitcoiny od minerů, které nemají vedle coinbase transakce žádnou další historii.

U fiat měn bychom na podobný problém neměli narazit, tedy alespoň ne v případě hotovosti. Ta by měla být úplně stejně směnitelná bez ohledu na její předchozí oběh. Nebylo tomu tak ovšem vždycky a bylo potřeba nejprve vybudovat pozitivní precedens, ten nejznámější je asi případ Crawfurd vs. The Royal Bank z 18. století, kdy se vedl spor o tom, komu patří bankovky pocházející původně z krádeže. 

Soud tehdy ve zkratce rozhodl, že pokud držitel bankovky nabyl v dobré víře, zbavuje je to vady původu. Vyžadovat po novém nabyvateli vrácení bankovek oběti krádeže „by znamenalo, že by byly bankovky absolutně zbytečné, a následně by ve velkém opatření připravily národ o výhodu bank, které by těžko mohly existovat bez oběhu jejich bankovek,“ jak se můžeme dočíst v tehdejším vyjádření soudce.

Efektivní zaměnitelnost měny může být vynucena v zásadě dvěma způsoby. Za prvé tak, že každá jednotka měny bude přesně identická a nerozlišitelná od ostatních a nebude ji možné jednoduše sledovat, což je při pokroku trackovacích technologií a metod spíše nedostižný ideál (i tak primitivní metody jako účetní last-in, first-out – LIFO nebo first-in, first-out – FIFO umožňují poměrně efektivní sledování pohybů konkrétních jednotek měny, a to úplně ignorujeme takové detaily, jako jsou například sériová čísla). Nebo musí existovat právní struktura, která omezuje důvody pro rozlišování mezi jednotkami měny nebo zboží (např. stanovením výjimky pro nabývajícího v dobré víře, nebo vyžadováním, aby banky přijímaly všechny platné bankovky v nominální hodnotě). A fiat peníze za běžných okolností skutečně takovou oporu mají (existují okrajové výjimky).

Jaká je fungibilita kryptoaktiv

Na první pohled je zdánlivě poměrně vysoká, Satoshiho bitcoin má stejnou hodnotu jako bitcoin z darknetu nebo bitcoin přijatý z burzy nebo coby platba za zboží. Jenže v praxi vysoká není, což dokládá i výše uvedený příklad, který je schválně dohnaný trochu do absurdna. 

Snadná sledovatelnost (technicky jsou veřejné jen celkové vstupy a výstupy v transakci, ale konkrétní bitcoiny lze poměrně snadno trackovat pomocí různých nástrojů jako dust attack nebo prostě jen pomocí zmíněných účetních metod) umožňuje potenciálním kupujícím diskriminovat bitcoiny na základě historie transakcí konkrétního bitcoinu s ohledem na případná právní rizika spojená s držením „zkažené“ kryptoměny, což se také hojně děje a přispívá k tomu jak vzrůstající obliba tohoto komoditního aktiva mezi institucionálními strukturami, tak prostý fakt, že se na kryptoměny právní rámec chránící zastupitelnost fiat měny nevztahuje.

Obchodník, nebo třeba investiční fond, který chce konkrétní bitcoin přijmout, se dnes může (částečně oprávněně) obávat vystavení odpovědnosti, pokud přijme kryptoměny, které byly dříve odcizeny. Vystavuje se také možnosti, že mu směnárna nebo burza odmítne vyměnit „zkažené“ bitcoiny za fiat peníze, protože by se tím sama vystavila potížím z důvodu boje proti praní peněz nebo ekonomických sankcí. Při druhém pohledu tedy rozhodně už nic moc.

Co čekat v blízké budoucnosti

S ohledem na vzrůstající regulatorní tlak a na potřeby institucí ze světa tradičních financí s největší pravděpodobností není daleko doba (pokud již zatím bez vědomí retailu nenastala), kdy budou mít jednotlivé bitcoiny hodnocení, které bude ovlivňovat jejich směnnou hodnotu na trhu. 

Například čerstvě vytěžené bitcoiny, které obsahují pouze coinbase transakci, budou mít hodnocení „A+“ a budou se obchodovat za výrazné cenové premium, ostatní čisté bitcoiny „A“ a budou mít cenu odpovídající spotovému trhu, ohodnocení dalších bitcoinů bude klesat (B, B-, C…) podle jejich transakční historie a relativní vzdálenosti od označených transakcí nebo adres na blacklistu, bitcoiny z mixérů. 

Bitcoiny na blacklistu budou mít hodnocení D a jejich hodnota bude jen zlomková. Z logiky věci pak budou mít všechny bitcoiny s dlouhou transakční historií trochu horší hodnocení, což ještě může do budoucna vést k poměrně zajímavým situacím.

Existuje z toho cesta ven?

1. Technologické řešení

Kdyby technologie Bitcoinu na počátku integrovala privátnost transakcí na první vrstvě, nemusel by se dnes tento problém vůbec řešit, ale historie „kdyby“ nezná. 

Dnes je na to již možná pozdě, podstatná část ekosystému (burzy, platební brány a další služby) má povinnost fungovat v souladu se zákony ošetřujícími praní špinavých peněz a mezinárodní sankce. Bitcoin samotný k nim sice žádné povinnosti nemá, je ale čím dál méně pravděpodobné, že komunita (vývojáři, mineři, uživatelé) budou směřovat vývoj směrem, který by drasticky ohrožoval zhodnocení první kryptoměny, totéž platí pro populární platformní krypotměny. 

Obfuskační techniky tak zůstanou i do budoucna nejspíš pouze volitelným prvkem. Určitou naději pro Bitcoin přináší integrace technologie Taprootu (BIP 341) a Schnorrových podpisů (BIP 0340), o kterých jsme loni intenzivně psali po celý rok a které sledování transakcí zkomplikují (různé typy transakcí budou vypadat totožně) tak říkajíc by default. Ani ty ale nejsou zcela samospasitelné, vývoj jde ale neustále kupředu.

2. Vládní zásah

Druhý scénář, který je mimo možné ostrůvky pozitivní deviace (Japonsko, dočasně Německo a do budoucna možná některé menší země se slabými ekonomikami, které budou chtít těžit z popularity kryptoměn) velmi nepravděpodobný, představuje vládní zásah. 

BRAND24

Hovoříme o situaci, kdy vlády uznají bitcoin a případně další kryptoměny za státem uznané peníze se vším, co k tomu patří. Takový scénář je ale velmi nepravděpodobný. Ať již kvůli náročné mezinárodní koordinaci, či otevření Pandořiny skříňky: pokud vláda uzná bitcoin, případně jinou kryptoměnu jako legální platidlo, neměla by stejně postupovat také u ostatních forem digitálních měn, například u herních kreditů a leteckých mil? 

V neposlední řadě k takovému kroku chybí jakákoli politická motivace, obzvláště v době, kdy zdanění kryptoměn představuje vítanou injekci do neustále se nafukujících covidových rozpočtů vlád.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Externí spolupracovník serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz. Dnes pracuje jako redaktor časopisu Forbes.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).