Hlavní navigace

Marcin Cichy (UKE): Ceny mobilních služeb máme po příchodu čtvrtého operátora extrémně nízké

19. 12. 2018
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

V Polsku se pro stlačování marží rozhodli sami operátoři, říká šéf tamního telekomunikačního regulátora. Vývoj trhu je podle něj udržitelný.

Pro Urząd Komunikacji Elektronicznej (UKE) jste pracoval už mezi lety 2005 a 2013, tedy ještě v době, kdy na trhu působili jen tři mobilní operátoři. Jak uvedení čtvrtého operátora hodnotíte?

S odstupem času musím říct, že přivést čtvrtého operátora na trh byl dobrý krok. Tenkrát na trhu chyběla konkurence a pestrost. Nový hráč s sebou přinesl snížení cen a rozšíření zajímavých nabídek, takže zákazníci mají opravdu z čeho vybírat. Ceny jsou extrémně nízko, jsme jedna ze tří nejlevnějších zemí v Evropě. A přenáší se to i na fixní trh, protože například Orange, původní jednička, ale i další poskytují mobilní i pevné připojení.

Jak se nováček uchytil?

Play existuje přes 10 let a zpočátku se mu moc šancí nedávalo. Teď má přes 30 procent trhu a je jednička. Loni jako jediný ze všech čtyř operátorů zaznamenal nárůst zákazníků. Co do podílu na tržbách je třetí. Nejvyšší je má trojka Polkomtel.

Každá mince ale má dvě strany…

Jako spotřebitel jsem samozřejmě velice spokojen, co se vývoje trhu týká. V průzkumu, který jsme si dělali, vyjádřilo spokojenost s kvalitou nabídek i jejich různorodostí vždy přes tři čtvrtiny dotázaných. Na druhou stranu, s cenou bylo ale spokojeno jen 62 procent. Ale víte, jak to chodí. Lidé budou vždycky chtít ještě nižší ceny.

Jako regulátor jsem ale v trochu složitější situaci, kdy se potýkáme s následky tohoto překotného vývoje, což obnáší pokles tržeb, a tedy menší ochotu operátorů k investicím.

Marcin Cichy (37)

Vystudoval varšavskou polytechniku, postgraduální studium pak absolvoval na tamní ekonomické škole. Pro telekomunikačního regulátora URTiP, později UKE, pracoval už v letech 2005 až 2013, kdy se postupně zabýval analýzou mobilních služeb a spotřebitelských preferencí, regulací velkoobchodních trhů a zavedením roamingových eurotarifů i analýzou a regulací v oblasti ICT. Po tříletém působení v UPC Polska se nejprve stal ředitelem analytické kanceláře na ministerstvu pro digitální záležitosti a následně v září 2016 předsedou UKE.

Má to za následek pokles kvality služeb?

V současnosti nikoliv. Celá země je pokryta 3G sítěmi, pokrytí 4G dosahuje 99,9 %. Jen loni zákazníci přenesli 2,2 exabytů dat, což představuje meziročně 62,5% nárůst. V průměru tak jeden uživatel přenesl 53,6 GB oproti 33,8 GB o rok dříve.

To, o čem mluvím, je rozjezd 5G. Chápu, že z pohledu operátora může být za současné situace problém vystavit novou síť. Máme před sebou aukce kmitočtů v pásmech 1,7 GHz a 26 GHz, za které utratí hodně peněz. Nemůžete frekvence prodat levně, ale zase chcete, aby operátoři rozjeli 5G, takže budeme muset najít východisko. Na rozdíl od pevných sítí, kde nám pomohla více než miliarda eur z evropských fondů, v mobilním segmentu si to musíme s operátory vyřešit sami.

Situace je komplikovaná i v tom, že máme dva operátory – Orange a T-Mobile – kteří jsou součástí nadnárodních skupin a ti se do 5G v rámci firemních strategií hrnou. Zbylí dva – Play a Polkomtel – jsou víceméně národní operátoři a jsou proto k takovým velkým krokům opatrnější.

Řekl jste, že ceny v Polsku jsou extrémně nízko, což je rovněž častý argument v Česku, pokud dojde na srovnání našeho a vašeho trhu. Považujete tedy sami sebe za extrém?

Ano, považujeme se za extrém. Před lety byl pro regulátora jediným měřítkem výkonnosti pokles cen. Když se za tím ohlédnu, tak snížení cen byla správná cesta, jen možná nebylo nejlepší snižovat je tak rychle.

Jak jste se na současnou úroveň dostali?

Regulovali jsme velkoobchodní ceny. Operátoři tak získali velký manévrovací prostor pro marže a šli do toho dost agresivně. Začali praktikovat margin squeeze a ceny propadly na dnešní hodnoty. Za svou situaci tak těžko mohou vinit někoho jiného.

Je pravda, že pokles tržeb mobilních operátorů je celosvětový jev už mnoho let.

Klesající trend tržeb v mobilním segmentu vidíme od roku 2012. Loni se snížily meziročně o 11 procent na 15 miliard zlotých (zhruba 90 miliard korun). Stouply výnosy v podstatě jen dvou kategorií – datových přenosů a příchozího roamingu. U dat to bylo o 16 procent na 3,8 miliardy. Napříč tomu mobilní segment stále generuje 38 procent tržeb celých polských telekomunikací.

Je situace na polském trhu udržitelná? Tedy i z pohledu koncových cen.

Určitě je do budoucna udržitelná. Máme zde stále více fúzí mezi mobilními a fixními operátory. T-Mobile chce koupit jednu velkou kabelovou společnost, Polkomtel kupuje jednoho fixního hráče. Konsolidace trhu je dost hmatatelná.

Marcin Cichy (UKE)

Spojování mobilních operátorů nehrozí?

V mobilním segmentu ke spojení nemůže dojít. Zákony o hospodářské soutěži a ochraně spotřebitele operátorům zakazují převzít jeden druhého. Pouze vstup nového hráče ze zahraničí by mohl vést k vlastnickým změnám, ale v tuto chvíli žádný takový zájemce není.

Jak se s tím tedy polští operátoři vyrovnávají?

Naši operátoři přišli na to, že cesta vede přes balíčkování služeb. To je nejdynamičtěji se rozvíjející podsegment trhu. Za poslední čtyři roky se počet zákazníků s balíčky zahrnujícími mobilní služby, pevné připojení, IPTV a další zvýšil z 3,75 na 10,15 milionu. Jen za poslední rok to bylo o 29 procent. S tím jde v ruku v ruce i nárůst tržeb, které – co se balíčků týká – vzrostly od roku 2014 víc než dvojnásobně na 4,72 miliardy zlotých.

Mohou změnu přinést virtuální operátoři?

Moc takových případů neznám. Když se podívám na 10 největších polských virtuálů, nikdo nemá víc než 100 tisíc zákazníků. Nejsilnější z nich je Virgin Mobile, ale myslím, že dřív nebo později bude jako značka prodán. Virtuálové závislí na velkoobchodní smlouvě se síťovými operátory nemají tu elasticitu, co se nabídky týká. A bez toho se konkurovat nedá.

Čtvrtý hráč na polský trh ale vstupoval za odlišné situace, než je v Česku i na většině evropských trhů dnes.

V roce 2006 nebo 2007, když vznikala společnost provozující dnešního čtvrtého operátora, byla penetrace mobilních služeb 70 procent. Dnes je to 140 procent a i v tom jsme extrémní. Úspěch nového hráče ale závisí na koncových cenách. Na penetraci trhu nezáleží, pokud není obtížné změnit operátora, když chce zákazník jít za lepší nabídkou. Pokud je tu prostor, kam rozšiřovat produkty a kam hýbat s marží, je tu prostor pro soutěž a úspěch i při penetraci přesahující 100 procent.

Jakou strategii musí nový vyzyvatel zvolit, kromě lákavé ceny?

Je to o vertikální integraci. V dnešní době už není pro čistě mobilní hráče prostor. Je potřeba diverzifikovat byznys. Služby v pevné síti, obsah, spolupráce s OTT službami a tak dál. Zákazníkovi záleží na přidané hodnotě. Na hlas, SMS a data už dneska nikoho nenalákáte. Pokud tedy máte nějakého zájemce, měl by si toto včas uvědomit.

BRAND24

A co velikost trhu? Přeci jen, Poláků je čtyřikrát víc než Čechů.

Ano, je nás přes 40 milionů, ale na tom nezáleží. Záleží na tržním podílu, který si operátoři dokáží uzmout. Jestli je v zemi 10, nebo 40 milionů lidí, je jedno. Držím vám palce, ať se čtvrtého hráče podaří přivést.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).