Hlavní navigace

Martin Adámek (Inloop): Pro vývojáře jsou skvělé časy. Bez přetahování je získat nelze

27. 1. 2017
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

 Autor: Jan Sedlák
Slovenští Inloop rozjeli vývoj v Praze. Většinu peněz ale vydělávají ve Státech, rychle rostou a dělají na projektu s Intelem.

Mladá společnost Inloop je slovenská jednička ve vývoji mobilních aplikací, která vznikla a nadále působí v Žilině, Banské Bystrici a Popradu. Tržby z domovské země se nicméně pohybují okolo 10 procent, nejvíce firma vydělává ve Spojených státech. 

Silná je také v Česku, kde už dříve získala například velké bankovní klienty a před rokem tak zde začala rozjíždět vývojovou pobočku. Spoluzakladatel Inloop Martin Adámek v rozhovoru pro Lupu mluví o číslech, růstu či situaci na trhu s vývojáři.

Koncem roku 2015 jste v Česku začali rozjíždět vývojovou pobočku. Co se stalo od té doby?

Rok byl pro nás dynamický napříč celou firmou. V Praze jsme narostli asi na 20 lidí. Rostli jsme celkově. Praha je pro nás strategická poloha, je zde koncentrovaný byznys. Je dobré být blízko klientům, hlavně bankám, se kterými děláme. V Praze rosteme organicky, nijak plánovaně. Také je zde dobře rozvinutý „trh s lidmi“.

Je jednoduché stále v Praze nabírat lidi?

Kolik jsme potřebovali, tolik jsme získali. Nenarazili jsme na problém. Obecně hledáme lidi v Česku a na Slovensku. V loňském roce jsme nabrali asi 50 lidí, možná víc. Když jsme vždy potřebovali několik vývojářů, vždy jsme je dokázali sehnat. Nejsme vázaní na lokalitu. A v Praze to šlo.

Kolují informace, že nabízíte slušné peníze. Může to hrát roli?

Myslím si, že máme dobře nastavené platy. Málokdy jsme narazili na to, že bychom se s kandidáty na práci v tomto ohledu nepotkali. Pozitivní ohlasy také dělají projekty, na kterých děláme. Kdo má chuť, může si vybrat dlouhodobější a stabilnější projekty, jsou zde i možnosti rychlejších, startupových věcí. Pro mnoho vývojářů jsou lákadlem i aplikace pro banky. Je to pro ně výzva, chtějí si zkusit bezpečnost a podobně. Práce z domu je také benefit. A daří se nám reference.

Martin Adámek, Inloop
Autor: Jan Sedlák

Martin Adámek, Inloop

Přetahujete aktivně z jiných firem? Je možné nabírat lidi bez přetahování?

Není. Každý dobrý vývojář má dobrou práci. V roce 2016 prakticky neexistuje člověk, který by čekal, že ho někdo osloví a neměl co na práci. Jsou samozřejmě občas někde nespokojení lidé, ale jinak jsou vývojáři zaspamovaní na LinkedIn a tak dále. Je to boj.

Kolik máte teď celkově lidí?

Je nás přes 110.

Když jsme se před časem bavili, měli jste v plánu zakládat pobočku i ve Stuttgartu. To se nějak vyvinulo?

To se rozvinulo, v Německu máme dceřinou firmu, je tam projektový management a obchod. Firma se tam jmenuje Inloop GmbH, to pro německý trh bylo důležité, aby to byla německá firma. Jsme také přítomní v Silicon Valley. Ale to není tradiční pobočka, je to spíše virtuální přítomnost. Spojené státy nám nyní tvoří k 50 procentům z celkových tržeb, jsou tedy významné. Stále máme na stole to, zda je tam potřebná nějaká fyzická přítomnost našeho týmu, případně někoho z vedení. Zatím jsme k tomu nedospěli. Ale samozřejmě jsme tam každou chvíli, hlavně lidi na projektech. Zatím to tam funguje tímto způsobem. Kdyby přišla potřeba, necháváme to otevřené.

Jaké máte za rok 2016 tržby?

Nemáme to ještě zcela uzavřené, ale jsme zhruba na 4,6 až 4,7 milionech eur, tedy asi 125 milionů korun. To nás těší hodně, meziročně to je dobrý skok. V 2015 jsme měli tržby 1,8 milionu eur. Věci máme dobře nastaveny, i při velkém růstu se nám podařilo interně se nerozpadnout. Dostatečně dopředu jsme udělali opatření na dobré škálování. To už asi vyplývá z toho, jak firma vznikla. Každý ze třech spoluzakladatelů byl v jiném městě, takže to asi máme nějak v DNA.

Jaký je poměr tržeb mezi zeměmi?

USA se pohybuje mezi těmi 40 až 50 procenty. Slovensko bude tak do 10 procent a zbytek je rozdělen mezi Německo, Česko, Finsko, Kanadu, Velkou Británii. Česká republika bude mít asi o něco víc než ty ostatní, děláme zde větší projekty jako Moneta Money Bank, Air Bank, Hypoteční banka a další.

Martin Adámek, Inloop
Autor: Jan Sedlák

Martin Adámek, Inloop

Je možný a udržitelný stejně rychlý růst tržeb i letos?

Nemyslím si. S každou úrovní je to složitější a složitější. Je jednodušší navýšit tržby z 300 tisíc eur na 600 tisíc než ze třech na šest milionů. Jsme dost pragmatičtí. Nedáváme si cíl, že bychom to zase měli zdvojnásobit či ztrojnásobit. Díváme se na naše možnosti. Jako servisní firma škálujeme přes počet lidí. Zdvojnásobení tržeb by zase znamenalo výrazný nárůst počtu lidí. S velkým příklonem ke Státům si lze účtovat více peněz, ale nám vyhovuje být ve více zemích. A také mít více druhů zákazníků, velkých korporací i menších firem.

STRV v nedávném rozhovoru roli servisní organizace rovněž zmiňovali s tím, že chtějí dělat další služby navíc, aby se zvýšila marže, závislost čistě na pronajímání vývojářů a podobně. Chcete se vydat podobným směrem?

To už se nám trochu děje. Posiluje se nám určitá analytická část, v loňském roce už jsme řešili několik projektů. Vedle mobilního vývoje se rozšiřujeme k webovým front-endům, zde stavíme tým, rovněž budujeme tým pro rozšířenou a virtuální realitu. Snažíme se poskytovat celý balíček. Weby, back-endy a podobně nám vyplynuly z požadavků zákazníků. Čím větší tendry jsme vyhrávali, jednoznačně přestávalo stačit dělat jenom mobilní aplikaci.

Takže se z vás stává tradičnější vývojářská firma s větším rozsahem než „pouze“ mobilní appky?

Jdeme tam, kam nás zákazníci vedou. Máme kamarádské firmy, ke kterým jsme outsourcovali back-end, ale v nějakém bodě zjistíte, že už je toho hodně a následně se má smysl zamyslet, zda už není čas to dělat interně a mít to víc pod kontrolou. Takže ano, toto se nám děje.

Daří se vám k velkým zákazníkům, kteří mají své tradiční legacy back-end systémy, tlačit modernizaci a novinky?

Záleží kde. Například v bankách je toto výrazně složitější než jinde. Ale podařilo se nám to například v Mercedesu. Začali jsme tam dělat na mobilních aplikacích, postupně jsme poznali problémy, které tam řeší, a přirozeně jsme došli k tomu, že jsme navrhli nový systém. Byli tomu otevření. Prolomit ledy se musely, ale skončilo to tak, že jsme dělali i back-end.

A bavíme se i o tom, že byste těmto společnostem sahali i do věcí typu data warehouse a podobně?

Zatím ne. Back-endy jsou u nás v zárodku. Když děláme pro malý startup, navrhujeme to celé. Když jde třeba o telco firmu, děláme datovou vrstvu nad jejich existujícími daty. Nebo jsme dělali takový middleware nad různými zdroji dat. Zatím se nestalo to, že bychom přišli do velké korporace a zpřeházeli jim tam vše.

Martin Adámek z Inloop (vlevo) a slovenský prezident Andrej Kiska.
Autor: Inloop

Martin Adámek z Inloop (vlevo) a slovenský prezident Andrej Kiska.

Vy jste začali jako taková ta nová generace vývojářů, která přišla s chytrými telefony…

Přesně tak, vyrostli jsme na mobilní vlně.

A čím dál více pozoruji, že se podobné společnosti začínají více zabývat i tím tradičnějším IT. Zdá se, že vy jdete podobnou cestou.

Asi bychom předbíhali a uvidíme, jak se nám back-end bude rozvíjet. Každopádně bychom byli hloupí, kdybychom měli příležitosti a nevyužili jich. Ale nesmíme přeceňovat naše síly, musí to být dobře načasované. Jsme silní v mobilních aplikacích a webových front-endech, a back-end je přeci jenom jiná doména.

Je z finančního hlediska výhodnější dělat pro velké korporace, nebo pro startupy?

Nemyslím si, že by se to takto dalo hodnotit. Může být startup, který je dobře financovaný. Výběrová řízení u korporací často fungují především na snižování ceny, někdy to dokáží tlačit až absurdně. Nemusí tedy znamenat, že práce pro velké korporace je vždy lépe zaplacená. Ale ani naopak. Co se dá říci, je to, že čím více na západ, tím jsou vyšší sazby, ale i s tím spojené náklady a další výzvy.

Díky čemu se vám daří ve Spojených státech získávat zakázky? Je to i díky ceně?

Při dnešní globalizaci a portálech na najímání freelance vývojářů už to nehraje takovou roli. Americké firmy samozřejmě mají výrazně výše nastavené sazby. Americkými zákazníky jsou také častokrát vnímané lépe. Je to přeci jenom jejich domácí „MIT-backed“ nebo „Stanford-backed“ firma a podobně. Evangelizovat i náš region je pro nás velká práce. Po vlně outsourcingu do Indie a s tím spojené nespokojenosti je nyní region střední a východní Evropy vnímaný velice dobře. Zhruba, plus minus, většinou i vědí, kde jsme na mapě (smích). Je tu dobrý poměr cena/výkon, technické školy jsou na velmi dobré úrovni, lidé jsou skvělí. Naši otcové neměli tu příležitost, ale my máme internet. Když vyjde nová verze Swiftu nebo něčeho, ti, kdo chtějí, mají ke všemu přístup. Nemáme žádné zpoždění.

Co vnímám, když přiletím do Silicon Valley a setkávám se s krajany, vždy mě fascinuje ten bulvár a drby kolem startupové scény – kdo s kým a kde a podobně. Když jsou tam, mají zákulisní informace, ale z pohledu technologií, know-how, zkušeností nám doba hraje do karet. Máme co nabídnout.

Jak vnímáte trh s vývojáři na Slovensku? Při cestování mám pocit, že Slováci svoji zemi opouštějí mnohem více než Češi.

Vnímám to pozitivně. Nejsme limitovaní jedním městem. Kdybychom se snažili získat lidi jenom v Bratislavě, asi bychom dost silně narazili na nějaké limity. Ale na Slovensku jsou také lidé, kteří jsou otcové od rodin, mají zázemí, nemají chuť odcestovat. Zároveň se trh globalizuje, takže mají parádní mzdy. Lidé mají v dnešním světě obrovské štěstí, že se ocitli v branži, ve které se ocitli. Potřeba cestovat za prací trochu odpadá. Nemáme problém na Slovensku získávat lidi. Lidé umí pracovat, programovat, jsou poctiví, mají zodpovědnost a učí se.

Jak dnes vypadá trh s vývojem mobilních aplikací v Česku?

Už dávno opadla vlna toho, že je to nové a sexy. Každý vidí, kdo má nějakou službu a doposud ji poskytoval přes web, vidí ve statistikách, kolik mají dotazů přes mobil. Troufám si tvrdit, že u většiny z nich je to přes 50 procent. Pro banky se mobilní aplikace stala primárním kanálem. Je to zcela vyspělý trh. Se vším, co k tomu patří. Konkurence, boj o zaměstnance a tak dále.

Vy jste do Česka přicházeli s tím, že Avast koupil Inmite a na trhu se otevřela slušná příležitost. Platí pořád, že zde prostor stále je?

Prostor je vždy, i pro nové hráče. V Česku se nám podařilo usadit s tím, že jsme na shortlistu dodavatelů, jsme zvaní do tendrů. Nevím, jak je pro novou firmu složité dostat se třeba k operátorům, ale určitě nelze říci, že je vše obsazené a nikdo nový nemůže přijít. Dnes i velké firmy poskytují mobilní vývoj, Cleverlance, Etnetera a další. Otázka je, jakou prioritu tomu dávají. Je to služba jako jakákoliv jiná z jejich portfolia.

V loňském roce jste hodně propagovali HoloLens a zajímáte se obecně o podobné nové technologie. Je něco, co by skutečně začalo rezonovat na trhu a není jen ve fázi hraní si s tím?

Virtuální realita už se tak nějak usazuje a není to takové zoufalství jako předtím. Rozšířená realita je spíše dole. Teď jsem někde četl, že Magic Leap je strašně moc fake věcí a samý marketing okolo. Co my vidíme, je obrovský zájem v průmyslu – školení, projektování a podobné věci. Představa, že díky AR má člověk volné ruce a má popsaný stroj, halu, výrobní linku, to je velké lákadlo. Ale ještě tam nejsme tím hardwarem. HoloLens jsou fantastické, nicméně mají svá omezení, zejména FOV. Je to generační skok, 3D kamerky vědí, kde jsem v prostoru, to je paráda. Toto je oblast, která bude velice zajímavá. Celkem jsme na ni vsadili. Zatím nemáme produktovou představu, zatím se držíme zakázkového vývoje. Chceme být na to připravení. Na něčem děláme, ještě o tom nemůžeme mluvit.

Tím zájmem průmyslu myslíte vaše klienty typu Škoda?

Ano. Průmyslové konference, které se dějí na Slovensku a v Česku, tam je jasně vidět, že o to má zájem logistika a podobně. Aby viděli, jak lidi navigovat, jak je trénovat. Otázkou je, zda se střetnou očekávání vytvořená marketingovými videi s realitou. Nápady, které firmy mají, smysl dávají.

Jedny z pěkných marketingových videí má i Hyperloop. Na Slovensku už se řeší pár měsíců, Brno podepsalo dohodu před pár dny. Firma HTT v regionu hledá zejména spolupráci ve výzkumu a vývoji. Vy patříte mezi firmy, které by se teoreticky do něčeho takového mohly zapojit. Přemýšleli jste o tom?

Vyhodnocujeme si neplánované příležitosti. Zrovna Hyperloop jsme, myslím, nikdy neprobírali. Neumím posoudit, do jaké míry je to marketingová kampaň a do jaké míry to může být realita. Ještě nevíme.

Pokud vím, máte nějakou spolupráci s Intelem. O co jde?

Ano, děláme s Intelem, máme celkem intenzivní spolupráci a celkem velký tým. Týká se to wearables věcí, ale bohužel nemůžeme zveřejnit bližší informace. Ale ten tým je až k 20 lidem.

BRAND24

A jak jste se k takovému projektu dostali?

Reference. Na Intelu je dobré, že do velké míry je to stále ještě inženýrská firma. Hledání dodavatelů mají na starost techničtí lidé. To nám pomohlo, že si na nás někdo vzpomněl, pozvali nás do výběrového řízení. Padli jsme si do oka, pak byl Intel tým zde u nás asi dva týdny a naši lidé trávili hodně času v Santa Clara. I teď tam je náš tým. Na výsledek se těšíme. Dostáváme se díky tomu i k hardwaru a technologiím, které jsou teprve na cestě.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).