Hlavní navigace

Martin Lácha (RACOM): Jsme jedním z hlavních výrobců rádiových modemů na světě

27. 7. 2022
Doba čtení: 14 minut

Sdílet

 Autor: Martin Lácha, RACOM
Česká firma RACOM je jedním z posledních mohykánů, kteří si ve světě radiové komunikace a vybavení telekomunikačních sítí drží zákazníky proti zahraničním mamutím koncernům. Jaká je její historie a budoucnost?

Svůj začátek má RACOM v radioamatérském sportu, postupem času se ale z nadšeneckého projektu vyklubala firma vyrábějící telekomunikační zařízení pro profesionální využití.

„Dnes jsme jedním z tří až pěti hlavních světových výrobců rádiových modemů a postupně získáváme větší a větší podíl,“ říká v rozhovoru pro Lupu spoluzakladatel společnosti Martin Lácha.

Jak v současnosti trh s radiomodemy vypadá? Nestanou se s nástupem LTE či 5G sítí zbytečné? A jak výrobci telekomunikační techniky čelí současném nedostatku součástek a jejich přemrštěným cenám?

Kde se vlastně RACOM vzal?

My jsme s Jiřím Hruškou začínali už na škole. Jako studenti elektrotechniky jsme vyvíjeli rádia, která se používala v radioamatérském sportu na KV i VKV. Radioamatérské vysílání bylo v rámci Svazarmu poměrně rozšířené a podporované. Bylo však těžké až nemožné dovážet zařízení z ciziny, tak jsme si podobně jako ostatní radioamatéři vyráběli zařízení sami doma na koleni. 

Poté, co JZD Nové Město na Moravě, kde jsme oba pracovali, zrušilo výrobu mikropočítačů, jsme se v květnu 1989, tedy před Sametovou revolucí, rozhodli, že se budeme výrobou transceiverů pro radioamatéry živit. Jediná průchozí možnost byla založit výrobní družstvo. 

Po mnoha peripetiích se nám to podařilo a rozjeli jsme vývoj a výrobu v družstvu Rádio. Náš tehdejší transceiver R2CW pro 144 MHz prorazil a dokázali jsme jej prodávat i do „kapitalistické ciziny“. R2CW používají radioamatéři dodnes, stále jej opravujeme. Po revoluci jsme Rádio přetvořili na RACOM a od té doby jsme tady.


Příběhy z historie českého internetu: Od Svazarmu k mailování s NATO
Přečtěte si také:

Příběhy z historie českého internetu: Od Svazarmu k mailování s NATO

Takže až po revoluci jste šli do podnikání naplno?

Naplno jsme do toho šli už před revolucí. Postupně jsme se rozrůstali – první rok jsme těch transceiverů vyrobili deset nebo patnáct. Bylo nás ale pět, a tím pádem nás to nějak uživilo. Navíc se na tyto výrobky vztahovala záporná daň z obratu, takže jsme ještě od státu dostávali peníze za výrobu zařízení pro sport. Náš hlavní zákazník byl Svazarm, který i po revoluci fungoval, i když pod jménem Sdružení technických sportů a činností. Dařilo se nám, naše výrobky byly po technické stránce považované za velmi dobré. To nám otevřelo trhy v Německu.

Jak jste se dostali od radioamatérů k telekomunikacím? 

Spolu s tím, jak jsme rostli, nám docházelo, že uživit se na radioamatérském trhu nebude zase tak jednoduché, protože po revoluci bylo pro lidi snazší kupovat výrobky japonských a dalších zahraničních značek, které to uměly dělat opravdu ve velkém a profesionálně. My jsme naše zařízení na začátku devadesátek ještě nedělali tak velkovýrobně „hezké“. Malosériovost nám přinášela omezení, bylo pro nás obtížné vyrábět zařízení s tehdy atraktivními displeji a dalšími „hi-tech“ prvky. Technicky byly ale naše výrobky ve srovnání se zahraničím lepší, rozhodně patřily k těm nejodolnějším.

Jaké byly další produkty RACOMu? Kam jste se rozhodli posunout? 

Začali jsme pošilhávat po možnosti výroby krátkovlnného transceiveru, z toho jsme ale nakonec ustoupili. Dalším produktem tedy byla FM stanice pro 144 MHz zvaná „briketa“, kterou můžete vidět v našem muzeu. Z ní jsme odvodili 80MHz rádio pro profesionální uživatele. Frekvenci 80 MHz používaly pro fonickou komunikaci například vodárny v době, kdy ještě nebyly mobilní telefony. Začali jsme s výrobou a podařilo se nám prodávat například městské policii. Dalším krokem byla výroba externího datového modemu k této stanici, což byl vlastně náš první rádiový modem, bylo to někdy v roce 1991.

V rádiových modemech pokračujete a váš podíl na trhu je poměrně významný. Povězte nám něco o té technologii. Nebudou se veškeré datové přenosy převádět na 5G síť, o které se dnes mluví v takových superlativech? Jak se to vyvíjelo a jak ten váš příběh dále pokračoval?

Nejprve krátce doplním tu historii. Postupně se nám dařilo naše radiomodemy zdokonalovat. Milníkem pro nás byla síť pro CCS, což byla první online síť pro transakce platebních karet. CCS (Česká společnost pro platební karty, pozn. redakce) měla v té době problém s tím, že karty, které sloužily jako náhrada za dřívější kupóny na benzín, nenabízely možnost online blokace, což vedlo k podvodům a velkým ztrátám. To dalo vzniknout celostátní online síti, v které byly připojeny CCS terminály na všech čerpacích stanicích – to bylo někdy v roce 1993, 1994. Síť tehdy pro CCS navrhoval a realizoval Datalink (Softlink), backbone zajišťovala Alcoma, RACOM připojoval terminály na páteřní body. Vše se podařilo a nemalá investice se CCS zanedlouho vrátila.

Zájem o naše modemy prudce stoupal, poptávky a nabídky tehdy nikdo extra neřešil, rovnou jsme dostávali objednávky. Povědomí o našich modemech se šířilo mezi podniky, pomáhali nám i radioamatéři, kteří často měli v podnicích na starost telemetrické dispečinky.

Spolu s rozvojem technologií a s další generací radiomodemů přišly nové, náročnější projekty. Dalším mezníkem byla celostátní síť pro Slovenský plynárenský podnik, následoval i vývoz do Rakouska a dalších zemí.

Zpět k otázce na 5G sítě a proč jsou rádiové modemy na privátních kmitočtech pro průmysl a řízení technologií důležité: je to podobný důvod jako proč integrovaný záchranný systém nepoužívá jako hlavní systém komunikace mobilní telefony a má vlastní nezávislé fonické sítě. Jde právě o tuto nezávislost na sítích třetích stran. Ty jsou totiž koncipované zejména pro uživatelský sektor, který je sdílený. Firmy zajišťující např. distribuci vody nebo elektřiny nechtějí svoje sítě sdílet s nikým dalším, chtějí mít v zájmu bezpečnosti a spolehlivosti tuto kritickou infrastrukturu plně pod svojí kontrolou.

Jakou přenosovou rychlostí se může dnes pochlubit takový radiomodem? 

Díky postupu technologií se dnes můžeme v 25kHz kanále, který je v pásmu 400 MHz typický, dostat při modulaci 256 QAM až na rychlost 160 kb/s. Umíme ale i širší kanály, až 300 kHz, na kterých dosahujeme až 1,7 Mb/s. Kombinací nízké frekvence a vysoké dosažitelné citlivosti v úzkém kanále je spojení radiomodemovou sítí mnohem spolehlivější nežli mobilní infrastruktura.

Kdy do světa radiomodemů vstoupily mikrovlnné spoje? Jaký je vlastně příběh mikrovln u firmy, která dodnes vyrábí radiomodemy?

Nechtěli jsme být závislí jen na jedné produktové řadě. V rámci snížení rizika jsme hledali jiný, ale zároveň příbuzný produkt. Mikrovlnné spoje měly v našich očích s radiomodemy dobrý přesah. Použili jsme tedy naše dosavadní znalosti a schopnosti a přidali k nim něco navíc. K tomuto rozhodnutí jsme dospěli někdy v roce 2007, 2008. 

Naše republika byla v tomto směru velmi specifická, protože v té době zde byla spousta firem zaměřených na mikrovlny – Alcoma a další –, a když jsme porovnali náklady a prodejní ceny, usoudili jsme, že podnikání v této oblasti by mohlo být lukrativní. Český telekomunikační trh je specifický svými volnými pásmy, na kterých svého času vyrostl český úspěch v pokrývání regionů

Kdy přišla doba, kdy jste se skutečně se vším všudy stali seriózním výrobním podnikem?

Samozřejmě to nevzniklo ze dne na den. Nejdříve jsme byli ve dvou, třech místnostech ve Svazarmu, postupně jsme rozšiřovali prostory, ale přístavba ani odkoupení zmíněné budovy nebylo možné. Pronajali jsme si tedy patro v této budově, kde teď sedíme, postupně obsadili všechny prostory, celý objekt koupili a přistavěli jedno patro. 

V Blansku jsme vybudovali vlastní SMT linku nejdřív v pronajatých prostorech, později jsme si postavili vlastní objekt a ten zhruba před pěti lety rozšířili. Jelikož chceme mít co nejvíce činností pod kontrolou, máme dnes i vlastní mechanickou výrobu v dalším objektu v Novém Městě, kde děláme i filtry a duplexery pro mikrovlny.

Jak vypadá v současnosti trh s radiomodemy?

V současné chvíli stagnuje. Část aplikací přechází na LTE sítě, proto také RACOM nabízí ve svém portfoliu také mobilní routery. Ty se používají spíše na monitoring, který je méně kritický než řízení v reálném čase. Využívají se také k přenosu velkého objemu dat, který radiové modemy nezvládnou, nebo jako záložní trasy pro rádia. Dnes se často staví hybridní sítě, kde se obě technologie kombinují. Proto náš nejnovější radiový modem je plnohodnotný IP router, který má zabudované obě technologie v jednom zařízení.

Začali jste také provozovat vlastní síť…

Myslíte Modanet? Ten jsme původně začali provozovat jako službu vodárnám, přičemž si uměl poradit také s mobilním body. Modanet je do dneška využíván zákazníky, kteří se nechtějí starat o vlastní privátní kmitočty a povolení od ČTÚ.

Mimochodem, mobilní buňkovou síť jsme stavěli také pro norský Telenor pro námořní komunikaci s loděmi. To byla docela výzva, protože norské pobřeží je dlouhé a členité s fjordy zaříznutými stovky metrů do vnitrozemí. Naštěstí má Telenor po pobřeží telekomunikační věže, na které se instalovaly základnové stanice.

Co je dnes vaším nejsilnějším artiklem?

Dnes jsou to stále ještě rádiové modemy, mikrovlny je ale zdatně dohání. Mobilní routery jsou pro nás spíše doplňkem k rádiovým modemům. Mikrovlny stojí trochu samostatně, mají jinou zákaznickou databázi. Radiové modemy se daří prodávat opravdu do celého světa, máme instalace ve více než 120 zemích. U mikrovlnných spojů se jedná o zhruba pět desítek zemí. Je to částečně tím, že máme jen některá pásma, soustředíme se především na volné frekvence 10, 17 a 24 GHz, jejichž využívání je typické pro Českou republiku. 

V tomhle se svět od českého telco průmyslu přiučil zejména v milimetrových pásmech, tj. ve vyšších jednotkách desítek gigahertzů. V ČR i ve světě se stává základním předpokladem nabídnout radiový spoj v pásmu 80 GHz, který dokáže přenášet data v podobné kvalitě a kapacitě jako optické vlákno.   

Kdy tedy přijde 80GHz rádio od RACOMu?

Stejně jako vše, co je v současné době „silikonové krize“ ve vývoji, trpí i „osmdesátka“ jistým zpožděním. Doufali jsme, že už ji budeme prodávat, nicméně vývoj opravdu pokročil natolik, že plánujeme uvedení na trh ještě v průběhu druhého pololetí letošního roku. Vývoj není jednoduchý, v tomto případě trval několik let. Ve vývoji mezi třeba 10 GHz, tedy pro nás tradiční frekvencí, a milimetrovým pásmem 80 GHz je propastný rozdíl. Ve všem – od vlnovodů po koncový stupeň, jedná se o úplně jinou technickou disciplínu.  

Jak to vůbec vypadá se součástkovou základnou? Řada konkurentů má v tomto směru nejen z důvodu současné čipové krize problémy. Jak přežíváte v době, kdy je všechno nedostupné?

Žijeme na stejné planetě jako všichni ostatní, takže se nás to dotýká úplně stejně. S dodávkami je opravdu problém. Za zvýšeného úsilí a násobně vyšších nákladů se nám nicméně daří výrobu držet v chodu bez výpadků. Ač neradi, někdy i my máme delší dodací termíny.

Pro představu, dříve jsme například platili za nějakou součástku 10 dolarů. Z důvodu zajištění kvality nakupujeme od výrobců nebo autorizovaných distributorů. Ti nám však v dnešní době bez problémů řeknou, že původně potvrzený dodací termín neplatí a prodlužuje se o 52 týdnů, nebo je dokonce neznámý. Nezbývá tedy nic jiného než jít na volný trh, kde při velkém štěstí tu součástku naše zásobování najde, ale v omezeném množství a namísto 10 dolarů za 300 dolarů – ano, slyšíte dobře! To je zhruba 30 % ceny naší mikrovlnné jednotky!

Nikdo neví, kdy se situace vrátí do normálního stavu. Navíc nákup z volného trhu sám o sobě ještě nutně neznamená výhru, protože se zde často nachází přeznačené, nekvalitní nebo použité součástky. Stalo se nám, že první část kotouče součástek do osazovacího automatu je v pořádku, ale další součástky jsou padělky nebo přeznačené jiné součástky ve stejném pouzdru. Musíme tedy každou dodávku z volného trhu rentgenovat a testovat, což jsou další náklady. Osazení nekvalitní součástky v mnohavývodovém BGA pouzdru je katastrofa, která znamená zničení celé desky, protože ji nejde rozumně vyměnit. Kvalita a spolehlivost u nás vždy byly, jsou a budou na prvním místě, takže s tím bojujeme, jak se dá…

Světová situace se nijak nezlepšuje, pro změnu máme válku na Ukrajině, a chování Ruska bude zcela měnit globální svět. Vy nakupujete součástky po celém světě. Potřebujete na to dostatečně kvalifikované lidi, skladovací prostory… zkrátka se nejedná o výrobu „just-in-time“. Do toho navíc přichází inflace. Jak se vás tyto věci dotýkají?

I toto se nás dotýká jako každého. Měli jsme například v zásobách desítky milionů, nyní tam máme dvojnásobný objem peněz, protože když už je nějaké komodity dostatek, nakoupíme ji pro jistotu do zásoby, aby nám příště nechyběla. Vyšší zásoby nám pomůžou, ale jen trochu. Na jedné desce je tisíc součástek, ale když vám jedna chybí, nejste schopni výrobek dokončit a prodat.

Podobně se chovají všichni výrobci, takže ceny a nedostatek součástek se točí v rostoucí spirále. Doufáme, že se to jednou zlomí, protože až výrobci součástek dohoní (možná i uměle vyvolaný) nedostatek, budou mít výrobci zařízení všeho dost ve svých skladech a součástky by teoreticky mohly zlevnit, ale asi už ne na původní cenu – je to podobné jako například s pohonnými hmotami.

Jak se vás dotkla situace v Rusku a s ní spojené sankce?

Na ruském trhu jsme několik let tvrdě pracovali, a když se některé projekty měly začít realizovat, přišla válka a sankce. Export do Ruska pro nás naštěstí není zásadní, takže z tohoto pohledu se nás sankce tolik nedotkly. Někde jsem ale četl, že na čipy je zapotřebí neon, a některé neonové produkty se dělaly z 80 % na Ukrajině, přičemž jedna z fabrik se nacházela v dnes již zničeném Mariupolu. Jestli je toto pravda, tak stojíme ještě před daleko větším problémem.

Co máte dále v plánu, kam se chcete v budoucnu ubírat kromě mikrovln? 

Trh rádiových modemů se zdá být stabilizovaný – neroste, ale ani nijak neklesá. Dnes jsme jedním z tří až pěti hlavních světových výrobců a postupně získáváme větší a větší podíl. Trh je pro nás dostatečně velký a naštěstí zároveň dostatečně malý pro větší firmy typu Huawei a Ericsson. U mobilních routerů je výrobců víc, ale my se specializujeme na aplikace podobné těm pro rádiové modemy, takže nesoutěžíme na trhu IoT pro chytré domácnosti apod. Zániku těchto našich dvou produktových řad se tedy nebojíme.

Mohl byste čtenářům na závěr prozradit tři hlavní motta vaší firmy? Kterými třemi slovy byste popsal firmu, kterou jste spoluzakládal?

Naším mottem je vyrábět spolehlivé výrobky pro bezdrátový přenos dat za rozumné peníze a s co nejlepšími technickými parametry. Nikdy jsme se nesnažili prodávat nejnižší cenou. Pro nás je důležitá úroveň produktu, a ne to, zda je nejlevnější. Výrobek, který má být spolehlivý, má vydržet a fungovat, zkrátka stojí nějaké peníze a my to nechceme šidit.

Snažíme se dělat toho co nejvíce „doma“, mít ve svých rukách vývoj softwaru i hardwaru, abychom byli co nejméně závislí na třetích stranách – to je ostatně dobré i pro naše zákazníky, neboť jedině tak jsme jim schopni poskytnout kvalitní technickou podporu. Chceme mít co nejvíce pod kontrolou i výrobu, proto máme vlastní osazování plošných spojů, a to i přes to, že pro nás asi není ekonomicky nejvýhodnější. Máme tak ale pod kontrolou kvalitu a osazování můžeme plně přizpůsobovat našim potřebám.

Jsme více méně rodinná firma s dlouhodobě stabilními vlastníky a manažery. I když u nás pomalu začíná probíhat generační výměna vedení, jednou z priorit je zachovat pracovní podmínky, které naši zaměstnanci na RACOM oceňují a kvůli kterým máme i minimální fluktuaci. Dobře si uvědomujeme, že naším největším kapitálem jsou naši zaměstnanci, bez kterých bychom nikdy nedosáhli toho, čeho jsme dosáhli.

Sedí tu s námi Milan Vonšík z Vanco.cz, který se vám stará o distribuci na československém trhu. Vy jste spolu začínali s distribucí mikrovlnných spojů pro segment poskytovatelů internetu. Milane, jak vlastně začala vaše spolupráce s RACOMem?

S RACOMem spolupracujeme od samého začátku – od uvedení prvního MW spoje v roce 2009. Český trh byl v té době kromě vysokého podílu regionálních ISP specifický i velkým počtem výrobců mikrovlnných spojů. To bylo do značné míry způsobeno možností provozovat mikrovlnné spoje bod-bod ve volném pásmu 10,5 GHz. Tohle pásmo je český světový unikát, postavilo na nohy internet i ve venkovských oblastech. 

Globálním výrobcům pro „malé“ české tržní niky dříve nestálo za to technologie vyvíjet. To vytvořilo prostor pro domácí výrobce. Dneska „českou“ desítku dostanete i u velkých výrobců, náš trh je v evropském měřítku významný. Naučili jsme svět používat pro infrastrukturu internetu volná pásma.

RACOM přišel na trh s MW spojem z českých výrobců jako poslední, a přestože to znamenalo dohánění náskoku konkurence, umožnilo mu to vyvarovat se dětských chyb a předložil přesně takový produkt, který si trh žádal. I my jsme byli nadšeni. Jako firma, která se specializuje na mikrovlnné spoje, jsme znali světovou konkurenci a na první pohled jsme poznali potenciál povedeného produktu. 

RACOM hledal partnera, který umí nejen prodat zařízení, ale také zajistit podporu zákazníkům a 24hodinový servis. Proto jsme se s RACOMem spojili, rychle našli společnou řeč a začala spolupráce, která velice úspěšně funguje již 13 let. Věřím, že i my máme podíl na tom, jak je v telekomunikačním sektoru RACOM dnes vnímán.

UX DAy - tip 2

Úplně nakonec, otázka ještě na pana Láchu: proč jste mi k článku poslal svou fotku z Manhattanu? 

Omlouvám se, při nahrávání rozhovoru v Novém Městě jsme se zapomněli vyfotit. V době autorizace rozhovoru jsem byl shodou okolností v New Yorku a nic jiného jsem neměl po ruce. Vyfotil jsem se cestou k zákazníkovi, který má nainstalovaný RAy3–24 na 5 Ave u Central Parku. Skywire Networks, místní ISP, je velkým fanouškem našich spojů, protože by mu v zarušeném prostředí Manhattanu nic jiného pořádně nefungovalo.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).