Hlavní navigace

Diváci si stěžují na pořad Máte slovo. Je to bulvární show, říká vysílací rada

 Autor: Česká televize
Politická diskuse Michaely Jílkové na ČT1 se opakovaně objevuje ve stížnostech diváků, kteří chtějí, aby proti pořadu zasáhla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Ta vzkazuje, že v pořadu tohoto typu se vyváženost špatně hlídá.
Filip Rožánek 22. 6. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Melodická, skoro až něžná znělka uvádí každý čtvrtek večer na ČT1 diskusní pořad Máte slovo. Realita ve studiu, která pak následuje, však bývá plná vyhrocených emocí, které se potom snaží uhlídat moderátorka Michaela Jílková. Po dvanácti letech vysílání už má za sebou přes 450 epizod a další budou následovat po letní pauze. Navzdory kritice Česká televize neplánuje, že by Máte slovo vyřadila ze schématu. Ostatně to není tak dlouho, co mu pořídila nové dekorace.

Princip této diskusní publicistiky je jednoduchý. V přímém přenosu z Kavčích hor debatuje celkem šest hlavních hostů, tři za každý názorový proud k tématu konkrétního dílu. Zpravidla jde o politiky, experty a zástupce veřejnosti. Ptát se mohou rovněž účastníci v publiku a na obrazovce se objevují názory televizních diváků zaslané formou SMS zpráv.

Výrobně tato diskuse spadá pod tvůrčí producentskou skupinu aktuální publicistiky v rámci redakce zpravodajství. Tradičně je Máte slovo usazené ve čtvrtečním pozdně večerním slotu. „Pořad má dlouhodobě značný divácký ohlas a sledovanost,“ konstatuje Česká televize ve své výroční zprávě. Poslední díl před prázdninovou přestávkou si minulý čtvrtek zapnulo 253 tisíc diváků a jeho share dosáhl 9,4 procenta. Týden předtím to bylo 11,6 procenta. Podobná čísla se objevují ve statistikách pořadu dlouhodobě. Zájem závisí na probíraném tématu, pak přiláká i přes půl milionu lidí. 

„Česká televize se tak trošku potýká s tím, že jako celek a většina vysílání má (mezi diváky) převážně vysoce vzdělané lidi ze střední třídy, nebo prostě lidi, kteří mají určitý sociální status. Tohle je jeden z mála pořadů, kde máme diváky, kteří konzumují Českou televizi a mají základní vzdělání nebo jsou vyučení,“ vysvětloval při březnovém zasedání Rady České televize programový ředitel Milan Fridrich. „Ten pořad má specifické publikum. Já bych si ani nedovolil žádného diváka České televize nijak hodnotit,“ dodal k výtkám, že takto koncipovaný formát na veřejnoprávní obrazovku nepatří.

„Představa, že budeme mít diváky, kteří mají různé vzdělání, různý sociální status, mají různý věk a všichni budou mít pohled na svět skrz jednu estetiku, že takhle má vypadat diskusní pořad, si myslím, že není možná. Každý z nich bude ochoten přijímat informace různým způsobem. A tento pořad má určitou stylizaci, která možná je pro někoho nepříjemná, pro někoho jiného je to cesta, jak se něčemu otevře a něco se dozví. Pro někoho to může být šokující, ale pro někoho je to naopak naprosto přirozené,“ hájil podobu pořadu.

Setrvalým kritikem pojetí Máte slovo je především radní Zdeněk Šarapatka, k němuž se ale připojují i jiní členové Rady České televize. „Je to ukázka moderátorské mizérie. Nemůžu si pomoct, ten pořad z mého pohledu na veřejnoprávní obrazovku nepatří,“ polemizoval s programovým ředitelem. Zdůraznil, že mu jde o úroveň moderace, formát jako takový nezpochybňuje.

Celková atmosféra pořadu a názorové střety vedou k tomu, že ho už od prvního roku vysílání provázejí stížnosti adresované nejen Radě České televize, ale také Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Ta dohlíží na dodržování zákona napříč televizním a rozhlasovým trhem a typicky k ní proudí stížnosti na neobjektivitu nebo nevyváženost pořadů. Máte slovo si vysloužilo zvláštní odstavec ve výroční zprávě státního úřadu za loňský rok.

„Jde o živě vysílaný diskusní pořad, který je postaven především na osobnosti samotné moderátorky. Zpracovávaná témata jsou obvykle prezentována ve značně bulvarizované formě a podněcují emočně vypjaté výměny názorů,“ popisuje státní regulátor svůj pohled. „U pořadu tohoto typu je však velmi obtížné aplikovat standardní požadavky na dodržování zásad objektivity a vyváženosti, protože se jedná spíše o bulvární show než o seriózní publicistiku,“ dodává vysílací rada.

Z tohoto pohledu má úřad blízko k postojům už citovaného Zdeňka Šarapatky. Také on opakovaně popichuje management, aby přesunul Máte slovo z redakce publicistiky do zábavy. Reálně s tím však Rada České televize nemůže nic udělat, protože nesmí zasahovat do výroby ani vysílání pořadů. Výtky tedy zaznívají hlavně tehdy, když se na zasedání rady pravidelně hodnotí programová skladba jednotlivých kanálů.

Michaela Jílková si letos v lednu za Máte slovo vysloužila anticenu Zlatý citron. „Moderátorka nezřídka dostává hosty do defenzivy nikoliv argumenty, ale zvýšeným hlasem, skákáním do řeči, gestikulací a fyzickým narušováním osobní aury. Nenechá diskutující domluvit ani reagovat jeden na druhého, čímž manipuluje rozpravu. Tím v pořadu vítězí hrubost a hra na emoce nad věcnými argumenty,“ stojí ve verdiktu poroty.

Ona sama si za stylem pořadu stojí. „My máme výhodu, že se nezabýváme pouze politikou, ale i všemi dalšími tématy, která zrovna rezonují ve společnosti, lidi trápí nebo je jen zajímají. A je projevem demokracie, že máme pořad, kde může každý občan osobně a veřejně říct svůj názor a promluvit si z očí do očí s nejvyššími politiky,“ řekla v rozhovoru pro magazín Blesku. Originální pojetí diskuse podtrhují její často extravagantní šaty, které plní dvojí roli. Jednak je díky nim moderátorka k nepřehlédnutí a jednak tyto modely přitahují pozornost divaček k politickému pořadu.

Ze zápisů z jednání vysílací rady vyplývá, že stížnosti na Máte slovo chodí i letos. Všechny však stejně jako loni odložila, protože nenašla žádné porušení zákona.

„Národ jako celek je složen z různých typů lidí. Všichni platí koncesionářské poplatky a všichni mají právo dostat se nějakým způsobem k informacím nebo vysílání České televize. Máme k tomu několik kanálů, spoustu žánrů a podobně,“ podotkl programový ředitel Milan Fridrich. Nicméně stále platí, že se pracuje na další formě diskusního pořadu. „Není to tak, že by se na něco rezignovalo. Pokud vím, ve vývoji programových formátů se na něčem takovém pracuje. Věřím, že to dají dohromady a obohatíme i diskusní pořady o něco pro jiného specifického diváka,“ uzavřel Fridrich.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ve své výroční zprávě za loňský rok konstatuje, že stížnosti týkající se politických událostí a debat jsou obecně novým fenoménem. „Nejvíce zájmu vzbudila témata, která se nějakým způsobem dotýkala politických událostí. V případě odvysílání kontroverzních námětů zpravidla následovala někdy až záplava kritických diváckých stížností, nezřídka požadujících personální změny či zákazy vysílání,“ upozorňuje státní úřad.

Nadále chodilo mnoho stížností na pořad Moje zprávy na TV Barrandov. Stěžovatelé se na radu obraceli také kvůli přímým přenosům z protivládní demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii. Na to však úřad namítá, že na samotném mimořádném vysílání z největších protestů po roce 1989 není nic problematického. 

Velký podíl loňských podnětů tvořily – tak jako v předchozích letech – stížnosti, které se zcela vymykaly pravomoci rady, jako například stížnosti na placení koncesionářských poplatků, skladbu programů či dramaturgii. Stále platí, že diváci a posluchači mají mnohdy zcela nereálná očekávání. Rada divákům opakovaně vysvětluje, že není a nemůže být orgánem, který by předem schvaloval podobu vysílání. Takové počínání by bylo cenzurou, která je nepřípustná. Celkově loni vysílací rada obdržela 1362 stížností.