Hlavní navigace

Mazání teroristického obsahu do hodiny od nahlášení. Co má přinést nové nařízení EU?

Autor: Depositphotos
David Slížek

Evropským parlamentem prošla v prvním čtení další regulace internetového obsahu. Poslanci ale původní návrh Evropské komise zmírnili.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Jedna hodina od nahlášení příslušným úřadem. To má být lhůta, do které by měly firmy hostující internetový obsah odstranit nebo zablokovat teroristické materiály. Předpokládá to návrh nařízení o prevenci šíření teroristického obsahu online, který ve středu prošel prvním čtením v Evropském parlamentu (EP). Pro bylo 308, proti 204 a zdrželo se 70 europoslanců.

Nařízení má zavést novinku: příkaz k odstranění teroristického obsahu. Pravomoc vydat takový příkaz mají podle návrhu dostat soudy nebo nějaké jiné správní úřady. Poskytovatelé hostingových služeb, kteří nabízejí veřejné služby na území EU (i když samy sídlí mimo Unii), pak mají mít povinnost nahlášený obsah smazat nebo zablokovat do jedné hodiny od chvíle, kdy příkaz přijali, a to pro uživatele v celé EU. Součástí příkazu přitom může být i rozhodnutí, že firma nesmí zveřejnit informaci o tom, že takový obsah smazala nebo zablokovala.

Ony poskytovatele hostingových služeb návrh definuje velmi široce. V podstatě má jít o všechny online služby, kde mohou uživatelé či zákazníci nahrávat a zveřejňovat svůj obsah. Podle odůvodnění má jít o:

… služby informační společnosti, které uchovávají informace poskytované příjemcem služby na jeho žádost a které takové uchovávané informace zpřístupňují veřejnosti bez ohledu na to, zda je taková činnost pouze technické, automatické a pasivní povahy. Takoví poskytovatelé služeb informační společnosti například zahrnují platformy sociálních médií, služby audiovizuálního přenosu prostřednictvím internetu (tzv. video streaming), služby sdílení videa, obrazového a zvukového materiálu, služby sdílení souborů a jiné cloudové služby v rozsahu, ve kterém zpřístupňují informace veřejnosti a webům, kde mohou uživatelé vkládat komentáře nebo recenze.

Nezáleží přitom na velikosti služby – nová pravidla se mají stejně týkat velkých sociálních sítí jako je Facebook i malých online služeb, které provozuje třeba jen jeden člověk. Podle přijatého pozměňovacího návrhu se ale mají být regulací postiženy jen služby poskytované veřejnosti „na aplikační úrovni“:

Poskytovatelé cloudové infrastruktury a poskytovatelé cloudových služeb nejsou považováni za poskytovatele hostingových služeb. Rovněž se nevztahuje na služby elektronických komunikací ve smyslu směrnice (EU) 2018/1972.

PŘEČTETE SI celý text přijatého návrhu (PDF)

Poskytovatelé hostingových služeb (tedy „poskytovatelé služeb informační společnosti spočívajících v uchovávání informací poskytovaných poskytovatelem obsahu a na jeho žádost a ve zpřístupňování informací veřejnosti“) také mají mít povinnost smazání či zablokování obsahu oznámit dotyčnému úřadu a uvést přesný čas, kdy se tak stalo. 

Smazaný či zablokovaný obsah mají interně uchovávat dalších šest měsíců s tím, že soud může pro účely správního nebo soudního vyšetřování tuto lhůtu v odůvodněných případech prodloužit.

Pokud by provozovatel služby nové povinnosti systematicky a dlouhodobě nedodržoval, počítá návrh s velmi citelnými sankcemi až do výše 4 % z jeho celkového celosvětového obratu. 

Aktivní hlídání

V původním návrhu byla zakotvena také povinnost předcházet šíření teroristického obsahu a přijímat proaktivní opatření proti jeho šíření – služby tedy vlastně měly monitorovat, jestli na ně někdo nějaký teroristický obsah nenahrává, a aktivně to zjišťovat. Tuto povinnost evropští poslanci z návrhu vypustili:

Tyto povinnosti náležité péče nepředstavují pro poskytovatele hostingových služeb obecnou povinnost dohlížet na informace, které předávají nebo ukládají, ani obecnou povinnost hledat aktivně fakta nebo okolnosti naznačující protiprávní činnost.

Pokud nicméně poskytovatelé hostingových služeb sami zjistí, že hostují teroristický obsah, nebo je o něm někdo informuje, musí o něm podle návrhu informovat příslušné orgány a urychleně jej smazat.

Parlament přijal i další pozměňovací návrh, který má o něco zmírnit zátěž menších poskytovatelů hostingových služeb. Pokud služba dosud nikdy žádný příkaz k odstranění nedostala, mají mít úřady povinnost kontaktovat ji s vysvětlením jejích povinností nejméně 12 hodin před vydáním prvního příkazu.

Naopak u služeb, na které delší dobu míří „značný počet příkazů“, mají mít úřady pravomoc požadovat přijetí dodatečných opatření – třeba navýšení počtu zaměstnanců, kteří se teroristickým obsahem zabývají.

Europoslanci změnili také další navrhovaný mechanismus. Podle původního návrhu mohly úřady nebo soudy v jednotlivých členských zemích vydávat příkazy k odstranění i službám sídlícím v jiných členských státech. Přijatý pozměňovací návrh ale říká, že služby mohou tento příkaz dostat jen od soudu nebo úřadu, který sídlí v té zemi EU, kde mají svou hlavní provozovnu. S případnou přeshraniční žádostí se tak musí zahraniční úřad či soud obrátit na svůj protějšek v dotyčném členském státě.

Poskytovatelé obsahu (čili ti, kdo obsah na služby nahrají) mají mít možnost proti případnému smazání nebo zablokování podat stížnost. Poskytovatel služby na ni má reagovat nejpozději do dvou týdnů.

Co to je teroristický obsah?

Klíčová debata se samozřejmě vedla o to, jak definovat teroristický obsah. Podle přijaté verze má jít o texty, obrázky, zvuky či videa, které podněcují páchání teroristických činů, vybízejí k němu nebo takové činy oslavují. Za hranou má být také nabízení účasti v teroristických skupinách nebo nabízení instrukcí k páchání útoků – včetně například návodů na výrobu výbušnin a zbraní k teroristickým účelům.

Podle přijatého parlamentního pozměňovacího návrhu se nařízení nemá vztahovat na: 

…obsah, který je šířen pro vzdělávací, umělecké, žurnalistické či výzkumné účely nebo za účelem zvýšení informovanosti o teroristické činnosti, ani na obsah, který je vyjádřením polemických či kontroverzních názorů ve veřejné diskuzi.

Europoslanci také do návrhu přidali další omezení, které má zabránit případným pokusům o cenzuru:

Tímto nařízením není dotčena povinnost ctít práva, svobody a zásady zakotvené v článku 6 Smlouvy o Evropské unii a uplatňuje se, aniž jsou dotčeny základní zásady práva Unie a vnitrostátního práva týkajícího se svobody projevu, svobody tisku a svobody a plurality sdělovacích prostředků.

Nařízení teď čeká nejspíš ještě dlouhá dlouhá cesta k případnému definitivnímu schválení. Text musí posoudit Rada EU a nejspíš jej čeká vyjednávání v tzv. trialogu. Jak informovala britská BBC, zástupci Evropské komise (EK), která nařízení původně navrhla, totiž nejsou s úpravami Evropského parlamentu spokojení.

CIF19

Podle citovaného nejmenovaného zdroje z EK upravená verze nedokáže efektivně zamezit šíření teroristického obsahu, jakého jsme byli svědky například při útoku v novozélandském městě Christchurch.

Komise tak bude pravděpodobně jednat o dalších případných změnách v návrhu nařízení až s budoucím Evropským parlamentem, který vzejde z květnových voleb.