Hlavní navigace

Televizor naladí většina Čechů, u dětského zámku váhají

24. 1. 2022
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Karolina Grabowska, Pexels.com, podle licence: Public Domain
Nový průzkum zjišťoval, jaká média používají Češi, jak jim důvěřují, zda chápou obsah a jak si poradí s moderními technologiemi.

Televize je jedním z nejoblíbenějších zdrojů informací v České republice. Moderní televizní přijímače ovšem mají tolik funkcí, že se v nich běžný uživatel snadno ztratí. Podle čerstvého průzkumu zpracovaného pro Radu pro rozhlasové a televizní vysílání například 65 procent lidí dokáže bez problémů naladit a uložit televizní stanice. Dalších 16 procent dotázaných myslí, že by to zvládli, ale nikdy to nedělali. 13 procent tvrdí, že je něco takového nad jejich síly, a zbytek nedokáže takový úkon posoudit anebo takovou možností nedisponuje.

Velmi dobře jsou na tom čeští diváci, když mají v elektronickém programovém průvodci zjistit, co se vysílá. Pořad vyhledá 74 procent dotázaných, dalších 13 procent by to zřejmě zvládlo, ale nikdy se do toho nepustili. Nastavit parametry obrazu umí 68 procent respondentů. „Tyto funkce jsou součástí televizorů již dlouhou dobu, a tak se s nimi velké množství lidí již seznámilo,“ vysvětlují autoři průzkumu.

Uživatelská zdatnost při používání televizoru
Autor: Repro z průzkumu pro RRTV

Uživatelská zdatnost při používání televizoru

Nejméně lidí jednoznačně dokáže nastavit rodičovský zámek a znepřístupnit tak některé stanice dětem (33 procent). Dalších 36 procent nikdy tuto funkci nepoužilo, ale možná by to uměli. Obecně vyšší úroveň uživatelských dovedností na televizi deklarují muži.

Pokud jde o přístup k televiznímu obsahu na internetových stránkách, s archivem stanic dokáže pracovat 65 procent dotázaných.

Nejvyšší zručnost deklarovali Češi při ovládání mobilního telefonu, uživatelská znalost televizoru naopak vycházela v průzkumu relativně nejhůř. Internet byl někde na pomezí. S nižší uživatelskou zdatností se potýkají především lidé nad 59 let.

„Mezi sledovanými druhy médií jsou nejvyužívanější televize a sociální sítě na internetu. Zatímco televize je každodenní součástí života většiny respondentů a respondentek nad 59 let, sociální sítě jsou rozšířenější u mladších skupin. Nejméně užívanými médii jsou naopak tištěná média. 87 procent zkoumaného vzorku kombinuje jako zdroje informací klasická média a internet. Přibližně polovina respondentů a respondentek vnímá média spíše jako zdroj zábavy než jako relevantní zdroj informací,“ shrnují autoři průzkumu hlavní závěry.

Názory Čechů na média? Nic moc

Citovaný průzkum se celkově zabýval mediální gramotností české populace starší 15 let. Tedy tím, zda jsou Češi schopni najít mediální obsah, použít kritické myšlení a vyhodnotit úlohu médií ve společnosti. Vypracovali ho odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s agenturou STEM/MARK, reprezentativní vzorek tvořilo 1240 respondentů. Dotazování proběhlo přes internet a osobně.

Podle Čechů například nejsou tuzemské sdělovací prostředky nezávislé. Jen 28 procent dotázaných věří v nezávislost médií na státu a politicích. Pro necelou polovinu dotázaných mají sdělení jejich přátel a známých větší váhu než informace z médií. Takový postoj je častější u respondentů a respondentek nad 59 let, mladší respondenti do 29 let naopak častěji přikládají větší význam mediálním sdělením.

58 procent účastníků a účastnic šetření je přesvědčeno nebo se domnívá, že velká média, včetně veřejnoprávních, záměrně zkreslují nebo zamlčují důležité informace. Podíl souhlasících s tímto tvrzením se zvyšuje s nižším dosaženým vzděláním. Je také nižší u věkové kategorie 15–29 let.

Vysoké procento dotázaných ovšem také zastává názor, že veřejnoprávní média hrají v demokracii nezastupitelnou roli a rozhodně by neměla být zrušena nebo jakkoli omezována. Z celkového vzorku se k tomuto názoru klaní 77 procent lidí, častěji vysokoškolsky vzdělaní, ale také lidé nad 59 let. 62 procent dotázaných deklaruje, že má svá oblíbená média, kterým věří, a jiné zdroje informací nevyhledává. Nejčastěji to přiznávají vysokoškolsky vzdělaní respondenti.

Zajímavé také je, jak by diváci postupovali, pokud by byli nespokojení s nějakým pořadem odvysílaným Českou televizí. Mohli vybrat více možností. 45 procent by poslalo podnět na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. V tomto případě ale záleží, o co by šlo, protože tento státní úřad se zabývá jen případným porušením vysílacího zákona (a často upozorňuje, že mu chodí stížnosti, se kterými nemůže nic dělat). Pětina lidí vůbec nevěděla, co by mohla udělat. Na kontaktní e-mail České televize by napsalo 40 procent lidí, 27 procent by se obrátilo na podatelnu ČT, 26 procent by kontaktovalo Divácké centrum. Tři procenta dotázaných by si stěžovala v parlamentu.

Část veřejnosti nedokáže správně určit, co jsou média veřejné služby a jaké stanice pod ně spadají. Ze zákona existují v naší zemi tři média veřejné služby: Česká televize, Český rozhlas a agentura ČTK. Stanici ČT24 přiřadilo k veřejné službě 78 procent lidí. Žádná další instituce ani stanice tak jednoznačného výsledku nedosáhla. Nadpoloviční podíl respondentů dokázal mezi veřejnoprávní média zařadit také ČT sport (55 procent), ČRo Radiožurnál (54 procent), ČRo Plus (52 procent) a Českou tiskovou kancelář (51 procent). Ovšem 15 procent lidí se domnívá, že médiem veřejné služby jsou Lidové noviny z vydavatelství Mafra, 8 procent respondentů do této kategorie zařadilo internetové Parlamentní listy.


Autor: Repro z průzkumu pro RRTV

Lidé starší 59 let měli horší výsledky při kritickém myšlení, tedy při analýze kvality, důvěryhodnosti a pravdivosti sdělení, včetně zvážení úhlů pohledu. Jsou na tom výrazně hůř i tehdy, když mají porozumět procesům mediální produkce anebo vytvořit nějaký vlastní příspěvek.

70 procent respondentů a respondentek uvedlo, že si o události, o které se dozvěděli na internetu, v televizi, v rádiu či v novinách, vyhledává další informace. Další pětina dodatečné informace vyhledat údajně zvládá, ale nedělá to. Doplňující informace umí častěji vyhledat vysokoškolsky vzdělaní lidé, obyvatelé měst nad 100 000 obyvatel a pravidelní uživatelé internetu. Naopak méně časté je to podle výsledků šetření mezi důchodci a lidmi bez maturity.

BRAND24

Informacím z televizního vysílání rozhodně nebo spíše důvěřuje 69 procent lidí (shodného výsledku dosáhlo rozhlasové vysílání). Webovým zpravodajským portálům důvěřuje 62 procent lidí. Naopak chabě jsou na tom s důvěrou sociální sítě (35 procent jim důvěřuje, 48 procent nikoliv). Řetězovým e-mailům jako zdrojům informací o světě kolem nás věří zhruba pětina (21 procent) lidí. Čím nižší je dosažené vzdělání, tím víc lidí sociálním sítím a řetězovým mailům důvěřuje.

Kompletní průzkum mediální gramotnosti včetně zadání, dotazníku a skórování je ke stažení na webových stránkách Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Chcete mít každé ráno v mailu přehled aktuálních článků z Lupy? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze i týdenní přehled nebo také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).