Ale to přece není pravda. Původní tvorby je na netu spousta, víc než jsem vůbec schopen sledovat. Jednak samozřejmě v elektronických verzích zmíněných literárních časopisů, kde lze očekávat jistou záruku kvality, a pak na všech možných blozích, stránkách jako je pismak.cz a kdo ví kde ještě - plev je ovšem v těchto případech mnohořádově více než zrn.
Já své povídky a nějakou tu poesii šířím zdarma mimo jiné na iDnes blogu, vřele doporučuji blog zajímavého a vydávaného brněnského básníka Miroslava Fišmeistera - http://www.fismeister.eu/
Naopak se setkávám s tím, že recepce textů kupodivu závisí na médiu - když jsem vydal knižně sbírku experimentálních textů, které jsem původně zveřejňoval na blogu, byly čteny některými lidmi podstatně jinak než původně. To samo by si zasloužilo nějaký výzkum.
kam nejlépe schováte knihu, aby jí nikdo nenašel? No přece do knihovny. Jinak situaci přesně vystihuje jeho povídka Kniha z písku. Je to o knize, která má nekonečný počet stran, je v ní všechno možné vědění, ale taky pravděpodobnost, že ji podruhé otevřete na téže stránce, je rovna nule. Proto ojedinělý blog má větší šanci na úspěch. Může se stát značkou.
Ano, ojedinělý blog má větší šanci na úspěch ve formě blogu. "Ojedinělý" je zde ale ve významu "výjimečně dobře psaný a obden aktualizovaný".
Psát často a dobře je ale hodně výjimečná kombinace - málokdo z těch, kdo dokáží psát dobře, dokáže psát často a při tom udržet kvalitu. A pro tuhle většinu je podle mě výhodnější knihovna - protože do knihovny se lidé vracejí, ale na jejich neaktualizované blogy by se nikdo pravidelně nevracel.
Je taky dobré si uvědomit, že každá knihovna má místo, kam vystavuje novinky - a že právě tohle místo čtenáři prohlížejí často a hodně. Novinka na málo aktualizovaném blogu by tedy zapadla; novinka v knihovně má mnohem větší šanci.
Literatura i poezie na webu jsou, ba co víc, je jí mnoho, ale málokdo ji hledá asi právě na webu.Osobně jsem s literaturou beletrií či poezií již před hodně dlouhou dobou skončil, protože forma vyprávění a příběhy se v podstatě nemění a záplatky i vyústění jsou stále stejné. Na internetu poezie je, ale jako taková se jedná zkrátka o nezáživnou formu zábavy. Z mého pohledu se jedná o mrtvý literární útvar. Na internetu jsou zajímavější věci.
www.cteni-zdarma.cz provozuji už několik let a teprve nyní se web propracoval k návštěvnosti přes stovku denně. Pár internetových přátel už přidalo tvorbu i ke mně, abych udržela tempo jeden příspěvek týdně. Vůbec nevadí, když jsou povedená dílka na více webových místech. Ale o jejich zveřejnění by se měli starat především sami autoři, protože nelze bez jejich souhlasu přetahovat texty odjinud. A pokud byla díla zveřejněna, opět je potřeba souhlas toho, kdo byl oprávněn je zveřejnit (např. v rámci soutěže). Problém s autorskými právy brzdí šíření dobré české literatury víc než je zdrávo.
A ještě:
pismak.cz
totem.cz
a určitě spousta dalších...
Osamnělý blog podle mě nemá cenu - je malá šance, že ho někdo najde; a aby se čtenáři vraceli, tak je opravdu nutné psát často a s nekolísající kvalitou. Výše uvedené publikační platformy jsou podle mě mnohem lepší - jak pro autory, tak pro čtenáře. Nadějnému autorovi se tam totiž dostane zpětné vazby; tedy, ne každý kritiku ustojí :) ...ale ti co ji ustojí, se pak obvykle dost zlepšují - a ti nejlepší to odtamtud dotáhli až k papírovému vydavateli. A čtenář ví, že tam každý den najde něco nového (jo, většina jsou výplody grafomanů - ale to se dá snadno vytřídit podle hodnocení ostatních čtenářů).