Sdílet písemnou formou informace s druhými nepřináší z krátkodobého, často i střednědobého a někdy i z dlouhodobého hlediska úsporu časovou (a tedy i finanční), to je nutno si uvědomit, každý ať si pořemýšlí sám, kdy takové případy mohou nastat.
Sdílení informací je záležitost disciplíny, schopnosti přijmout omezení, která přicházejí na straně původce sdělení:
s potřebou převyprávění sdělení do standardizované podoby včetně požadovaného třídění,
s potřebou filtrace sdělení na ta důležitá
s potřeba aktualizace sdělení
pak na straně příjemce:
především příjemce sdělení musí přijmout
V praxi tohle neokecáte. Prostě pokud Vám nevyhovuje vysedávání na poradách, nedokážete si najít chvilku času na kafe s kolegou, chodite na oběd sám, nebo nechodíte na oběd, tak musíte počítat s tím, že spustu času budete trávit psaním poznámek a čtením poznámek jiných, které pak ještě musíte přinutit, aby si četli, co píšete, a (přecházíme už do absurdna) zapisovali, co se dověděli na kafíčku s kolegou, respektive navrhnete vedení, aby zakázalo neformální komunikaci mezi kolegy, protože z ní pocházejí nezdokumentované informace.
Prakticky tedy, vést si důležitou agendu v opakovatelné transparentní podobě, rozhodně ano, ale s vědomím všeho, o čem píšu, tj. jestli jste doteď měli málo času třeba na otravné porady, od okamžiku, co si zavede písemné sdílení, budete ho mít ještě míň, nakonec to vše bude hlavně o lidech a o jejich přístupu, a ne o těch samotných nástrojích.
Poslední praktická, jestli opravdu chcete začít sdílet informace v písemné formě, hlavně NĚJAK začněte :).