„Když jsem se sem asi před rokem přestěhoval z Malajsie, velice mě překvapilo, jak dobře tady lidé řídí. Víte, čím to je? Podívejte se na sloupy na ulicích a silnicích,“ popisuje v centrále společnosti Huawei v čínském městě Šen-čen (Shenzhen) jeden z mezinárodních manažerů tohoto podniku. Na mysli má takzvané sledovací (surveillance) kamery.
Jakmile vyrazíte do ulic města, začnete na tyto kamery narážet na každém rohu – v podstatě doslova. Jsou na běžných chodnících, stožárech, křižovatkách, vjezdech na parkoviště, v metru, budovách, na letišti, u obchodů a tak dále.
Čína před časem rozjela rozsáhlý plán, který má zemi protkat systémy na sledování života na veřejných prostranstvích. A nejde jen o pasivní sledování obrazu. Nad ním se pomocí prvků tzv. umělé inteligence (AI) staví analytické nástroje.
Stovky milionů kamer
Prozatím není jasné, kolik instalovaných kamer v současné době tyto softwarové prvky využívá. Společnost IHS Markit uvádí, že je v Číně v současné době instalováno 176 milionů kamer (ve Spojených státech je to asi 50 milionů) a do roku 2020 se jejich počet má zvýšit na 450 milionů. Ne všechny zatím AI využívají.
Podívejte se, jak fungují chytré kamerové systémy v Číně:
Jednou z řady čínských firem, které na kamerových systémech napojených na umělou inteligenci pracují, je Huawei. A v centrále firmy si lze udělat dobrý obrázek o tom, co takové technologie umí.
Jak můžete vidět v přiložené galerii, systém se například uměl zaměřit na moji osobu a následně mě sledoval všude, kam jsem se hnul. Využívá rozpoznávání obličeje a sledování polohy a na půdorysu budovy umí ukázat, kde jsem se v danou dobu pohyboval a jak jsem při tom vypadal.
Technologie s těmito schopnostmi se samozřejmě dá využít k celé řadě různých účelů. Čína je ve velkém nasazuje na něco, čemu říká Safe City, tedy bezpečné město. Kamery dokáží pomocí neuronových sítí, cloudů a superpočítačů rozpoznávat obličeje lidí a přiřazovat k nim informace. Čína provozuje centrální databázi snímků obličejů spojenou s místními „občanskými průkazy“, a tak má materiál k trénování AI aplikací.
Výběr peněz pomocí obličeje
Jedním z příkladů nasazení, které má dokázat pozitivní využití sledovacích technologií, je výběr peněz z bankomatů. V čínských městech se objevují nové modely, které vás poznají a autorizují podle obličeje. Podobně se v čínských firmách využívá rozpoznávání tváře pro vstup do práce. Řetězec KFC zase v Číně experimentuje s tím, že podle obličeje nabízí přesně zacílené jídlo.
Dalším z příkladů je v úvodu zmiňovaná doprava. Systém kamer a softwaru na pozadí vyhodnocuje dopravní přestupky a incidenty. Poznává nejenom SPZ, ale také obličeje řidičů za volantem. Policie v Šen-čenu uvádí, že takto denně odhalí zhruba 200 přestupků. Na systému ve městě se podílí více firem. Vedle Huawei je to také další tamní firma Intellifusion, která dokáže dodávat kamery s rozlišením sedm milionů pixelů.
Ztráta soukromí
Pro řadu lidí takovéto systémy bezpochyby znamenají totální sledování a ztrátu soukromí. A rizika spojená s nasazováním těchto systémů jsou evidentně značná.
Jedna ze škol v čínském městě Hangzhou (jinak domovské město Alibaby) například nasadila tři kamery do třídy, kde sleduje zapojení žáků do výuky. Rozpoznávají sedm druhů emocí a posílají učiteli případné notifikace (například při rozrušení studenta a podobně). Ten pak může zakročit a na situaci reagovat.
Čína chce tento systém rozšířit do dalších škol a učeben. Říká, že kamery a AI jsou cosi jako digitální asistent učitele. Článek The Telegraph ale například popisuje, že studenti pod vlivem sledování mění chování a soustředí se na to, že na ně takový systém míří.
Hledání pohřešovaných osob
Huawei schopnosti dohledových 4K kamer s napojenou AI prezentuje samozřejmě na nevinných a veřejně přijatelných scénářích – například na řešení dopravních situací. V oblasti Guangdong systém během nových testů na 36 křižovatkách snížil nehodovost o 15 procent a doba čekání na zelenou se zkrátila o 24 procent. Pracuje s daty, jako jsou zaznamenané nehody a rizikové situace.
Další aplikací je pak hledání pohřešovaných osob. Huawei prezentuje příklad, kdy se v Šen-čenu podařilo najít malou dívku během 15 hodin, aniž by do ulic vyrazili policisté. Stačilo do AI systému nahrát fotografie dívky, které policii dodali rodiče. Systém pak analyzoval záznamy z CCTV kamer – a to jak historické, tak ty v reálném čase.
Šen-čen a Huawei spolupracují také na kompletním systému řízení města pomocí digitálních technologií. Prostřednictvím kamer nebo datových sítí vytváří digitální otisk města, na kterém lze v reálném čase vidět informace o dopravě, bezpečnosti, ekonomické situaci a podobně.
Sledování „by design“
Čína rozvíjející se technologický obor prezentuje jako značnou příležitost pro své firmy. V zemi funguje řada státem i soukromým kapitálem podporovaných výzkumných aktivit, které se sledovacím byznysem zabývají, a objevují se nové společnosti, které se snaží zkušenosti ze své země využít a přetvořit je v exportní artikl.
Jednou z takových nových čínských firem je třeba SenseTime, který se nedávno po čerstvé investici 600 milionů dolarů stal nejhodnotnějším startupem světa zaměřeným na umělou inteligenci (SenseTime rozpoznává obličeje). Yitu nebo Face++ od Megvii na tom s hodnotou nejsou o moc hůře. Technologie od těchto firem najdete integrované i v řadě západních služeb.
Veřejně přitom čínské firmy odmítají, že by „by design“ vyvíjely technologie, které mají sloužit ke sledování lidí. „Využití, bezpečnost a nastavení jasných pravidel a mantinelů je vždy na jednotlivých národních vládách,“ říkají například zástupci Huawei.
Cestu autora na konferenci Global Analyst Summit 2018 organizovala společnost Huawei.