Hlavní navigace

Méně nehod, ale kamera s AI na každém rohu. Jak se žije ve městě „pod dozorem“

29. 5. 2018
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Jan Sedlák
Pro mnohé dystopie a noční můra, pro Čínu velký byznys. Kamery analyzující záběry v reálném čase mají být brzy na každém rohu.

„Když jsem se sem asi před rokem přestěhoval z Malajsie, velice mě překvapilo, jak dobře tady lidé řídí. Víte, čím to je? Podívejte se na sloupy na ulicích a silnicích,“ popisuje v centrále společnosti Huawei v čínském městě Šen-čen (Shenzhen) jeden z mezinárodních manažerů tohoto podniku. Na mysli má takzvané sledovací (surveillance) kamery.

Jakmile vyrazíte do ulic města, začnete na tyto kamery narážet na každém rohu – v podstatě doslova. Jsou na běžných chodnících, stožárech, křižovatkách, vjezdech na parkoviště, v metru, budovách, na letišti, u obchodů a tak dále.

Čína před časem rozjela rozsáhlý plán, který má zemi protkat systémy na sledování života na veřejných prostranstvích. A nejde jen o pasivní sledování obrazu. Nad ním se pomocí prvků tzv. umělé inteligence (AI) staví analytické nástroje.

Stovky milionů kamer

Prozatím není jasné, kolik instalovaných kamer v současné době tyto softwarové prvky využívá. Společnost IHS Markit uvádí, že je v Číně v současné době instalováno 176 milionů kamer (ve Spojených státech je to asi 50 milionů) a do roku 2020 se jejich počet má zvýšit na 450 milionů. Ne všechny zatím AI využívají.

Podívejte se, jak fungují chytré kamerové systémy v Číně:

Jednou z řady čínských firem, které na kamerových systémech napojených na umělou inteligenci pracují, je Huawei. A v centrále firmy si lze udělat dobrý obrázek o tom, co takové technologie umí.

Jak můžete vidět v přiložené galerii, systém se například uměl zaměřit na moji osobu a následně mě sledoval všude, kam jsem se hnul. Využívá rozpoznávání obličeje a sledování polohy a na půdorysu budovy umí ukázat, kde jsem se v danou dobu pohyboval a jak jsem při tom vypadal.

Technologie s těmito schopnostmi se samozřejmě dá využít k celé řadě různých účelů. Čína je ve velkém nasazuje na něco, čemu říká Safe City, tedy bezpečné město. Kamery dokáží pomocí neuronových sítí, cloudů a superpočítačů rozpoznávat obličeje lidí a přiřazovat k nim informace. Čína provozuje centrální databázi snímků obličejů spojenou s místními „občanskými průkazy“, a tak má materiál k trénování AI aplikací.

Výběr peněz pomocí obličeje

Jedním z příkladů nasazení, které má dokázat pozitivní využití sledovacích technologií, je výběr peněz z bankomatů. V čínských městech se objevují nové modely, které vás poznají a autorizují podle obličeje. Podobně se v čínských firmách využívá rozpoznávání tváře pro vstup do práce. Řetězec KFC zase v Číně experimentuje s tím, že podle obličeje nabízí přesně zacílené jídlo.


Autor: Jan Sedlák

Dalším z příkladů je v úvodu zmiňovaná doprava. Systém kamer a softwaru na pozadí vyhodnocuje dopravní přestupky a incidenty. Poznává nejenom SPZ, ale také obličeje řidičů za volantem. Policie v Šen-čenu uvádí, že takto denně odhalí zhruba 200 přestupků. Na systému ve městě se podílí více firem. Vedle Huawei je to také další tamní firma Intellifusion, která dokáže dodávat kamery s rozlišením sedm milionů pixelů.

Ztráta soukromí

Pro řadu lidí takovéto systémy bezpochyby znamenají totální sledování a ztrátu soukromí. A rizika spojená s nasazováním těchto systémů jsou evidentně značná.

Jedna ze škol v čínském městě Hangzhou (jinak domovské město Alibaby) například nasadila tři kamery do třídy, kde sleduje zapojení žáků do výuky. Rozpoznávají sedm druhů emocí a posílají učiteli případné notifikace (například při rozrušení studenta a podobně). Ten pak může zakročit a na situaci reagovat.

Čína chce tento systém rozšířit do dalších škol a učeben. Říká, že kamery a AI jsou cosi jako digitální asistent učitele. Článek The Telegraph ale například popisuje, že studenti pod vlivem sledování mění chování a soustředí se na to, že na ně takový systém míří.

Hledání pohřešovaných osob

Huawei schopnosti dohledových 4K kamer s napojenou AI prezentuje samozřejmě na nevinných a veřejně přijatelných scénářích – například na řešení dopravních situací. V oblasti Guangdong systém během nových testů na 36 křižovatkách snížil nehodovost o 15 procent a doba čekání na zelenou se zkrátila o 24 procent. Pracuje s daty, jako jsou zaznamenané nehody a rizikové situace.


Autor: Jan Sedlák

Další aplikací je pak hledání pohřešovaných osob. Huawei prezentuje příklad, kdy se v Šen-čenu podařilo najít malou dívku během 15 hodin, aniž by do ulic vyrazili policisté. Stačilo do AI systému nahrát fotografie dívky, které policii dodali rodiče. Systém pak analyzoval záznamy z CCTV kamer – a to jak historické, tak ty v reálném čase.

Šen-čen a Huawei spolupracují také na kompletním systému řízení města pomocí digitálních technologií. Prostřednictvím kamer nebo datových sítí vytváří digitální otisk města, na kterém lze v reálném čase vidět informace o dopravě, bezpečnosti, ekonomické situaci a podobně.

Sledování „by design“

Čína rozvíjející se technologický obor prezentuje jako značnou příležitost pro své firmy. V zemi funguje řada státem i soukromým kapitálem podporovaných výzkumných aktivit, které se sledovacím byznysem zabývají, a objevují se nové společnosti, které se snaží zkušenosti ze své země využít a přetvořit je v exportní artikl.

Jednou z takových nových čínských firem je třeba SenseTime, který se nedávno po čerstvé investici 600 milionů dolarů stal nejhodnotnějším startupem světa zaměřeným na umělou inteligenci (SenseTime rozpoznává obličeje). Yitu nebo Face++ od Megvii na tom s hodnotou nejsou o moc hůře. Technologie od těchto firem najdete integrované i v řadě západních služeb.

BRAND24

Veřejně přitom čínské firmy odmítají, že by „by design“ vyvíjely technologie, které mají sloužit ke sledování lidí. „Využití, bezpečnost a nastavení jasných pravidel a mantinelů je vždy na jednotlivých národních vládách,“ říkají například zástupci Huawei.

Cestu autora na konferenci Global Analyst Summit 2018 organizovala společnost Huawei.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Reportér Lupa.cz a E15. O technologiích píše také do zahraničních médií.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).