Hlavní navigace

Michal Frankl (CETIN): Postavíme milion optických přípojek. A v aukci 5G kmitočtů chceme jít i proti O2

25. 2. 2020
Doba čtení: 18 minut

Sdílet

 Autor: CETIN
Máme zájem zúčastnit se aukce 5G kmitočtů a postavit a velkoobchodně pronajímat celoplošnou mobilní síť, říká ředitel divize Strategie a podpora podnikání firmy CETIN.

Pomalu končíme se zrychlováním metalických linek a naší novou prioritou je stavba optických přípojek, říká ředitel divize Strategie a podpora podnikání infrastrukturní firmy CETIN Michal Frankl. V nějaké fázi rozpracovanosti jich má společnost patřící do skupiny PPF Petra Kellnera momentálně asi půl milionu. Do sedmi let chce přípojek vybudovat celkem milion.

Zároveň CETIN pokukuje po IPTV trhu, na který chce vypustit vlastní platformu pro poskytování internetové televize. V lednu také firma zveřejnila novou velkoobchodní nabídku a začala operátorům nabízet zařízení Terminátor, které má být koncovým bodem v bytech zákazníků. „Terminátor končí gigabitovým LAN portem, takže je to určitý mentální posun od klasické telefonní RJ11. Za něj si pak zákazník připojuje svůj router,“ přibližuje Frankl.

Tím ale plány CETINu nekončí. Firma se chce v nadcházející aukci 5G kmitočtů ucházet o blok v pásmu 700 MHz, které umožňuje vybudování celoplošné mobilní sítě, i o kmitočty v pásmu 3,5 GHz, ve kterém se dají provozovat vysokokapacitní datové služby. „Aby to nevyvolalo zbytečné vášně, že by PPF chtěla získat neproporcionálně velkou část spektra, rovnou dodávám, že respektujeme spektrální limity pro skupinu,“ říká Frankl.

Podmínky aukce, které Český telekomunikační úřad (ČTÚ) zveřejnil loni, ještě pod bývalým předsedou Rady Jaromírem Novákem, přitom účast CETINu vylučují. ČTÚ by je tak musel v nové verzi výrazně přepracovat. V rozhovoru pro Lupu Frankl popisuje mimo jiné i překážky, které dnes brzdí výstavbu broadbandu v Česku.

Co se dozvíte v článku
  1. Optika až do bytu
  2. Stavba sítí: problémy s obcemi i úřady
  3. Stavební úřady nechtějí spory řešit
  4. Vlastní IPTV platforma
  5. Máme zájem o aukci 5G kmitočtů

Optika až do bytu

Rok 2019 znamenal pro CETIN minimálně jednu velkou změnu, stěhování centrály do nových budov. Jak ale loňský rok dopadl z pohledu hospodářských výsledků?

Podle předběžných čísel víme, že jsme splnili obchodní cíle z byznys plánu, což je důležité. Důležité ale také je, že jsme poprvé od vzniku CETINu meziročně rostli. Máme v portfoliu i služby, jako je fixní hlas, které klesají. A poprvé se nám pokles historických služeb podařilo vykompenzovat novými službami. Jde především o internetové přípojky, ve kterých jsme z našeho pohledu výrazně rostli.

Vyšší příjmy nám přinesla i výstavba a provoz přístupové mobilní sítě pro O2 a Nordic Telecom. Díky tomu jsme mohli dodržet náš investiční plán, který je dlouhodobě ambiciózní a znamená, že utrácíme za investice přibližně 4 miliardy Kč ročně. Budeme v tom pokračovat i v roce 2020.

V současné době už víceméně dokončujeme plošné zrychlení prostřednictvím optické sítě do předsunutých DSLAMů, to je služba FTTC. Tenhle program už pomalu končí, protože jsme nějakým způsobem šáhli na 92 % našich linek a dnes má 60 % linek v naší síti dostupnou rychlost 100 Mb/s nebo vyšší. A dalších 22 % je rychlejších než 50 Mb/s. V roce 2020 se přeorientováváme na výstavbu optického připojení až do bytu, čili FTTH.

Znamená to, že v metalice už jste dosáhli technických limitů?

To ne, existují technologie, které umožňují nějaké další zrychlování, ale výstavbu FTTH považujeme za řešení na několik dalších desítek let. Metalika samozřejmě bude ještě dlouho sloužit, ale náš dosavadní projekt stál na tom, že jsme zkracovali metalickou smyčku a optiku jsme dovedli do toho rDSLAMu a místní metalická smyčka je v naprosté většině linek už rozumně zkrácená a máme na nich technologie VDSL 2 nebo VDSL 3. A v této chvíli není dostupná technologie, která by se měla nějak dramaticky změnit.

Rychlosti kolem 100 Mb/s jsou v tuto chvíli dostatečné a ve výhledu technologií pro nás není na dohled žádná zajímavá technologie na metalice, kterou by dávalo smysl do sítě implementovat. To nevylučuje, že se časem něco takového nestane, ale teď nic takového nevidíme. Naopak vidíme potřebu jít do optiky. Máme dnes relativně malé množství, asi 33 tisíc, optických přípojek, ale tím, že jsme s jejich stavbou začali už loni, máme v nějaké fázi rozpracovanosti až půl milionu bytů. To neznamená, že bychom takové množství byli schopní nějak rychle dokončit, ale považujeme je v této chvíli za hlavní investiční program. Naším cílem je v příštích sedmi letech vybudovat celkem milion FTTH přípojek.

Vyhodnotili jsme si třeba technologii Gfast, která se z hlediska rychlosti nachází někde mezi optikou a VDSL 3, ale zatím pro ni nevidíme velké použití, protože je cenově relativně nákladná. A tam, kde chceme peníze investovat, se nám jeví jako efektivnější postavit rovnou FTTH, a zase naopak v místech, která nejsou vhodná pro výstavbu FTTH, jako jsou třeba venkovské lokality, tam Gfast vychází příliš draze. Navíc v těchto lokalitách zatím příliš není poptávka po rychlostech 100+ Mb/s. Pokud budeme mluvit o potenciálu, který naše síť má, tak je využíván u méně než 50 % linek. To znamená, že maximální dostupnou rychlost mají lidé objednanou ani ne v polovině případů.

To asi souvisí i s cenou takového připojení.

Určitě, rychlejší linky jsou dražší. Ale také je to otázka toho, jak lidé internet konzumují. Pro někoho je 50 Mb/s dostatečných a necítí, že by ho rychlost zdržovala. Ve chvíli, kdy máte dvě děti a každé si něco pouští na svém tabletu, už asi půjdete po vyšší kapacitě.

Říkáte, že v nějaké fázi přípravy máte rozpracovaných půl milionu optických linek. Kde je budete stavět? Tam, kde není ani rychlá metalika, nebo paralelně se zrychlenými metalickými linkami?

Jsou to všechny tyto případy. Stavět budeme tam, kde jsme od počátku věděli, že nemá smysl metaliku stavět, třeba proto, že je tam konkurenční kabel. Tam nemá smysl metaliku zrychlovat, ale dá se konkurovat optikou. Nebo jsou to lokality, kde jsme v minulosti zrychlili, třeba v roce 2015, a vyplatilo se to, a dnes to překryjeme optikou, která tam bude třeba v roce 2021. Vyhýbáme se samozřejmě situacím, že bychom někde dnes postavili rDSLAM a zítra tam chtěli kopat optiku, to samozřejmě máme zkoordinované. V zásadě odhadujeme to, kde je po optice poptávka a kde je tedy investice návratná.

CETIN v prvním kole tzv. druhé výzvy dotací ministerstva průmyslu a obchodu uspěl s projekty na pokrývání tzv. bílých míst. Co plánujete stavět do těch malých obcí?

Do dotačního programu jsme předložili projekty, které zhruba z 50 % byly FTTH, jde o přibližně 5500 přípojek, a dalších 5500 je FTTC. Jsou to opravdu „superbílá“ místa.

Bez dotace by se tam tedy stavět nevyplatilo?

To v žádném případě. Jde o oblasti, kde by ani FTTC bez dotace nevycházelo. Osídlení je tam třeba tak řídké a potřeba přivést optiku do rDSLAMU je tak nákladná, že by to komerčně nevycházelo v žádné variantě.

Stavba sítí: problémy s obcemi i úřady

Zlepšily se v posledních letech podmínky pro stavbu broadbandu? Když mluvím s operátory, slýchám pořád stejné stížnosti na byrokracii, služebnosti a věcná břemena. V minulých letech přitom Česko přijalo zákony, které měly stavbu sítí usnadnit. Zafungovalo to?

Vnímám pozitivní i negativní změny. Rozhodně vítáme Akční plán 2.0, který vznikl na ministerstvu průmyslu a obchodu ve spolupráci s operátory a sumarizuje nejdůležitější oblasti, které by měly vést k usnadnění výstavby typicky optických liniových staveb. Ale větší část těch opatření je zatím na papíře a nepromítla se do reality.

Některá už ano. Nám určitě hodně pomohlo to, že nepotřebujeme územní rozhodnutí pro přípojky. Ty můžeme stavět tak, že se domluvíme s vlastníkem, vypořádáme si soukromoprávní stránku věci a pouze oznámíme realizaci stavby. To je úžasná změna, protože územní rozhodnutí trvají měsíce. A také jste kvůli jedné přípojce musel zaplatit poplatek tisíc korun. Před nějakými třemi roky to bylo dokonce 20 tisíc, teď se ale zase uvažuje o tom, že by se poplatek zvýšil, to jsou ty protiproudy (smích). Ale ideální je, když u jednotlivé přípojky, kdy překopáváte zahrádku, případně chodník, ten poplatek vůbec nepotřebujete.

Určitě pomohlo také to, že v zákoně o elektronických komunikacích je ustanovení, že cena za věcné břemeno se sjednává maximálně ve výši ocenění znalce. Aspoň teoreticky to brání úplným excesům, kdy vlastník pozemku žádá nesmyslné částky. Samozřejmě je to obecné pravidlo a státní správa nebo obce občas ty excesivní částky přesto chtějí. Věcné břemeno je i vyvlastnitelné, ale to je pouze teoretická záležitost, protože proces vyvlastňování je z hlediska toho, jak dlouho trvá, pro tento typ staveb naprosto nepoužitelný.

A co tedy děláte v případech, že někdo nechce z těch přehnaných nároků ustoupit?

V takovém případě se musíte rozhodnout, jestli tu stavbu zrealizujete a zaplatíte i tu částku, která je třeba v přepočtu na metr nesmyslná, anebo se ta stavba nezrealizuje. Část staveb se taky vyřeší tím, že nevedou optimální trasou, ale jde se jinudy. Respekt k soukromému vlastnictví je nutný, ale zejména v případech, kdy ukládáme síť do chodníků, to znamená do pozemku, který je z hlediska územního plánu určen k ukládání infrastruktury, je naprostý nesmysl mluvit o nějakém znehodnocování toho pozemku a vysokém věcném břemenu.

Každá mince má ale dvě strany. Pokud se nějaká obec chová tímto způsobem, praktický důsledek je ten, že potom nemá infrastrukturu. Na rovinu řečeno: my máme investičních příležitostí v České republice víc, než jsme schopní v daném čase obsloužit. Logicky proto stavíme spíše v obcích, které mají rozumný přístup a vyjdou nám vstříc v tom, že nejen nepředraží věcná břemena, ale řeší s námi administrativu pružným způsobem nebo nevyžadují horentní poplatky za zábor veřejného prostranství.

Problematické ale nemusí být jen obce. Celá řada státních organizací, třeba Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo Správa železnic (dříve SŽDC – poznámka redakce), vlastní mnoho pozemků, které jsou občas nenahraditelné. To platí například u výstavby mobilních věží na pokrytí železničních koridorů. Tam bez dohody se Správou železnic v podstatě nemáte šanci.

A tam je momentálně nějaký problém?

Ceny jsou typicky dost vysoké. Při Asociaci provozovatelů mobilních sítí (APMS) existuje pracovní skupina, která se SŽ jedná a možná dosáhne nějaké komplexní dohody, aby se koridory mohly nějak efektivněji pokrývat. Je to ale podobné, jako to bylo v pražském metru, kde pokrytí roky stálo na tom, že představy o tom, kolik by měli operátoři zaplatit za pronájem umístění vyzařovacích kabelů, byly nerealistické a teprve nedávno se to podařilo prolomit. Dnes už se staví a je jasné, že metro bude pokryté.

Když se vrátím k obcím, máte konkrétní příklad, kde to zafungovalo z vašeho pohledu dobře, a kde naopak byl přístup obce z vašeho pohledu špatný?

Jako pozitivní příklad můžu zmínit Teplice, kde jsme chtěli stavět předsunuté DSLAMy a optiku k mobilní základnové stanici a ze kterých jsme původně měli poměrně vysoké a nerealistické požadavky. Navštívili jsme tehdejšího primátora, kterým byl teď už zesnulý Jaroslav Kubera. Vysvětlili jsme mu, že sítě mají pro město určitou hodnotu, a on po jednání řekl, že tomu rozumí a že mu to dává smysl. Dohodli jsme se, že uděláme dva znalecké posudky, které by stanovily realistickou cenu, a zároveň jsme se dohodli, že ty posudky budou určitým benchmarkem, který řekne tu obvyklou cenu, a že nemusí pro každou trasu dělat nový posudek.

Co se týká negativního příkladu, nechci asi jmenovat konkrétní města. Největší problémy ale máme ve městech, která mají tendenci stavět vlastní infrastrukturu. Anebo když je více či méně provázané s nějakým lokálním operátorem.

Stavební úřady nechtějí spory řešit

Podobné stížnosti operátorů všech velikostí slýchám už roky a pořád žádná změna.

Základní problém je ve stavebním zákonu. V posledních letech se každé zjednodušení stavebního zákona projevilo prodloužením stavebního řízení (smích). Vztah mezi veřejným zájmem něco postavit a legitimní ochranou jiných zájmů – nejde jen o práva vlastnická, ale ochranu přírody a další – je v určité nerovnováze.

Stavební úřady také nemají přístup, že by chtěly případné spory řešit, ale spíš říkají: dokud nebudete mít souhlasná stanoviska, nic se stavět nebude. Místo toho, aby v nějaké chvíli řekly: tady je argument, tady je protiargument a já rozhoduji takto. V dnešním konceptu podle všeho vlastně ani takovou pravomoc nemají – ale na tom se ani právníci vždycky neshodnou.

Funguje to, že byste se měli dozvědět, když třeba město plánuje rozsáhlou opravu ulice nebo nějaký vlastní výkop, abyste mohli zároveň položit například optiku?

Operátoři pořád nemají dobrý způsob, jak se o podobných věcech dozvědět. Třeba město Brno uveřejňuje na svých stránkách přehled, ve kterých ulicích se bude kopat. To je dobré, ale ten přehled je zveřejněný v PDF souboru. Musíte vědět, že se to v Brně někde zveřejňuje, v zásadě to jít hledat a pak si to přepsat do nějakého svého systému.

Získávání informací není jednoduché a často se je dozvíme pozdě a už nestihneme stavbu zkoordinovat. A z našich zkušeností vyplývá, že není nejdražší vykopat díru, ale vrátit povrchy do původní podoby. Obec také často chce, aby ten chodník byl po stavbě lepší. A to bývá poměrně drahá věc. V některých městech jsou téměř „monopoly“ na to, kdo ty povrchy může dělat, což vede k nerealistickým cenám. 

Teď je v legislativní procesu novela liniového zákona, který by měl umožnit přípolože v zásadě tak, že když bude soukromoprávní dohoda, může se kabel připoložit tzv. na územní rozhodnutí toho, kdo byl první. To byl největší problém: někdo už měl rozhodnutí, šel kopat, my bychom chtěli s ním, ale neměli jsme územní rozhodnutí a on nebude šest měsíců čekat, než si ho vyřídíme. Tohle by mohla být jedna z věcí, která by mohla významně pomoci. Ale obecně řečeno: výstavba infrastruktur je o velké trpělivosti (smích).

Jak by podle vás mohl současný stav změnit chystaný nový stavební zákon?

Kontroverze kolem návrhu nového stavebního zákona je v tom, že uchopil řadu věcí skutečně jinak. Jednotlivým účastníkům stavebních řízení například odebírá práva veta. Stanovuje také fikci souhlasu, když se nevyjádří v určité lhůtě. Na to v Česku nejsme zvyklí. Ale bez téhle změny to nepůjde. Například v Polsku, které vzýváme kvůli levným mobilním datům, platí, že ve chvíli, kdy získáte veřejnoprávní titul, máte v případě, že vlastník pozemku s věcným břemenem nesouhlasí, tzv. dočasnou držbu. Na jejím základě můžete začít stavět, vlastník dostane nějakou zálohu a vedle toho se vede řízení o vyvlastnění, které ale už je de facto jen o finanční náhradě.

To mi přijde jako trochu extrémní řešení.

Nemyslím, že je extrémní, protože se nemůže uplatnit pro jakoukoli stavbu, jsou to jen stavby, kde je veřejný zájem a proběhlo veřejnoprávní projednání.

CETIN od ledna přišel s novou velkoobchodní nabídkou, v jejím rámci nabízí také nové možnosti připojení, které nerozlišují, zda je přes VDSL, nebo optiku, a nabízíte k němu své koncové zařízení Terminátor.

Naši referenční nabídku MMO jsme inovovali od 2. ledna. Vedle starého portfolia jsme postavili portfolio nové, které má základní rychlosti, a koncovým bodem sítě je právě Terminátor. Je to vlastně modem, který jsme si nechali vyrobit a s výrobcem jsme testovali, aby byl optimálně vyladěný. Investujeme poměrně dost peněz do zkvalitnění trasy k zákazníkovi, ale když je na konci nevyladěný modem, znamená to, že jsme půlku investice zahodili, protože zákaznická zkušenost s tím zařízením může být zásadně poničena. Terminátor také umožňuje VDSL 3. Dostupné VDSL 3 modely na trhu jsou přitom poměrně drahé. Terminátor je také nutný pro linky, které jsou bondované. Pro tuto technologii modemy na trhu běžně neexistují.

Terminátory se vlastně už dřív používaly v optické síti, byť se jim takto neříkalo. Terminátor končí gigabitovým LAN portem, takže je to i určitý mentální posun od klasické telefonní RJ-11. Za něj si pak zákazník připojuje svůj router a může třeba preferovat model, který mu nabídne kvalitní Wi-Fi. My budeme navíc úsek sítě dohledovat až po Terminátora, což má výhody z hlediska detekce závad. V ceně služby pak je i odstranění poruchy Terminátora a jeho výměna.

Smyslem služby je, aby našich 19 partnerů nemuselo řešit, že tento zákazník má obyčejné VDSL, takže mu posílám tento modem, jiný má 250 Mb/s, tak to je jiný modem, další má optiku, což znamená zase jiný modem. Ono se to zdá jako banalita, ale není. Případů, kdy technik vyjíždí se špatným koncovým zařízením, protože bylo v objednávce špatně zaneseno, není zanedbatelný počet.

Nové portfolio není povinné, funguje vedle něj to staré, kde je možné objednávat služby bez Terminátoru.

Jaký je u partnerů o Terminátory zájem?

Po šesti týdnech od spuštění je na to, zejména u větších partnerů, kteří s námi komunikují přes své B2B brány a kteří musí udělat úpravy i na své straně, ještě příliš brzo. Objednávky se teprve rozbíhají.

Předpokládám, že instalace Terminátorů se bude teď týkat hlavně nových přípojek a nových klientů.

Ano, logicky, nových přípojek nebo upsellu.

Jak vypadá Terminátor od CETINu? Podívejte se:

Vlastní IPTV platforma

Oznámili jste také, že chystáte vlastní platformu pro IPTV, kterou budete nabízet partnerům. O co jde?

Je to naše vlastní technologická platforma pro poskytování internetové televize. Zjednodušeně řečeno je to platforma, která je u nás a posílá vybraný TV program do set-top boxu zákazníka. Na trhu už takové platformy existují – jednu má třeba T-Mobile, O2 zase pro O2 TV používá Nangu TV. Naše platforma ale bude nová, robustní, a nebude tedy trpět historickým vývojem, kterým si některé jiné platformy prošly. Základní byznys plán počítá nejen s Českou republikou, ale i se zákazníky v balkánských zemích, kde máme v rámci skupiny své operátory. Budeme se ji snažit nabídnout velkoobchodně partnerům, pro které je vývoj a provoz vlastní platformy zbytečně složitý.

Takže nemíříte na zmíněný T-Mobile nebo O2, ale spíš na operátory, kteří ještě vlastní platformu nemají.

Nebo na ty, kteří dojdou k závěru, že životnost jejich platformy a její další rozvoj není efektivní.

Jak to bude fungovat technologicky? Bude to opravdu IPTV?

Bude to IPTV i OTT.

A plánujete nějakým způsobem dodávat i obsah?

Obsah bude typicky na operátorech.

Máme zájem o aukci 5G kmitočtů

Český telekomunikační úřad a ministerstvo průmyslu a obchodu řeší změnu podmínek pro aukci tzv. 5G kmitočtů. Vy jste loni dávali připomínky k té stávající verzi. Stěžovali jste si na to, že vás podmínky z aukce úplně vyřazují – říkají totiž, že v rámci skupiny může kmitočty dražit jen stávající operátor, tedy ve vašem případě O2. Pokud by se tato podmínka změnila, měli byste zájem o to se aukce zúčastnit?

Ano, měli bychom zájem – samozřejmě až se seznámíme s finálními podmínkami – se aukce zúčastnit. Myslíme si, že by do ní měl patřit i model velkoobchodní nabídky mobilních služeb. Tím nemyslíme regulatorně vynucenou velkoobchodní nabídku, kterou mají držitelé kmitočtů i z té minulé aukce, ale velkoobchodní koncept, který stojí na tom, že jsme wholesale-only operátor a nemusíme řešit konflikt, zda službu prodáme koncovým zákazníkům raději sami, nebo ji máme nabídnout velkoobchodně, čímž si ale vytváříme konkurenci.

Náš obchodní model je založený na tom, že naši velkoobchodní partneři musí být úspěšní, aby byli schopní data kupovat od nás. My samozřejmě nejsme připraveni služby někomu dávat levně nebo zadarmo, ale vždycky nám bude záležet na tom, aby naši partneři byli úspěšní, protože jen tak budeme generovat dostatečné výnosy.

Velkoobchodní model se ve fixní síti osvědčil. Po letech sporů o velkoobchodní nabídku na DSL tady od doby, co existuje CETIN, není ani jeden spor. Podařilo se nám obrátit i trend, že podíl DSL, který roky klesal, dnes díky investicím roste. A myslíme si, že tento model je životaschopný i v mobilní síti.

Takže ano, chtěli bychom se aukce zúčastnit. S tím, že aby to nevyvolalo zbytečné vášně, že by PPF chtěla získat neproporcionálně velkou část spektra, rovnou dodávám, že respektujeme spektrální limity pro skupinu. Velkoobchodní model může být podle našeho názoru funkční i v takovém případě.

K diskusi podle mě je, zda bychom měli být omezeni tím, že bychom mohli soutěžit jen o 2 × 10 MHz spektra. Pro nás by samozřejmě bylo atraktivnější soutěžit o 2 × 20 MHz, aby naše nabídka mohla být z hlediska šířky pásma plnohodnotná. Samozřejmě mluvíme o celoplošném pokrytí v pásmu 700 MHz, kapacitní části sítě se pak dají pokrývat na frekvencích 3,5 nebo 3,7 GHz, kde je zase celoplošné pokrytí nereálné, ale jako kapacitní doplnění může posloužit dobře.

To znamená, že byste se chtěli ucházet o blok určený pro tzv. nového operátora s tím, že byste poté, pokud byste uspěli, vybudovali novou mobilní síť?

Díky tomu, že máme přístupovou síť, na které poskytuje služby O2 nebo v rámci sdílení T-Mobile, jsme schopní ji postavit relativně brzo a nebudeme začínat na zelené louce. Návratnost investice tedy může dobře fungovat. Kdyby ve stejné situaci byl někdo úplně nový, bude mít asi větší investiční náklady než my.

U Nordic Telecomu evidentně vadí i to, že se mluví o jeho možném propojení s PPF, byť to jak skupina, tak operátor popírají. Myslíte, že bude ČTÚ a ministerstvo průmyslu vstřícné k CETINu, který je PPF vlastněn zcela otevřeně?

Myslím, že tady neexistuje žádné pravidlo, že by se PPF nemohla účastnit aukce (smích). Ale proto jsem mluvil o tom spektrálním limitu. Neaspirujeme na to, abychom získali dvakrát více než kdokoli jiný. Rozumíme, že není možné, aby o totéž současně soutěžil CETIN a současně O2 a obě firmy vyhrály.

Jak by pak vypadala vaše velkoobchodní nabídka?

Postupovali bychom stejně jako v pevné síti. Zveřejnili bychom obchodní nabídku, která by byla postavená na principu nediskriminace. To znamená, že by v ní byly podmínky, které bychom uplatňovali stejně vůči všem hráčům na trhu.

Samozřejmě bychom měli zájem zúčastnit se i avizované soutěže o datové služby v rámci PPDR, kterou ministerstvo vnitra zřejmě někdy vypíše. Považujeme ji také za docela zajímavou, a navíc si myslíme, že jsme schopní nabídnout infrastrukturu, která bude mít nadstandardní pokrytí, které vnitro požaduje – například na hranicích či hraničních přechodech. A myslíme si, že jsme schopni poskytnout úroveň kybernetické bezpečnosti, které není běžná a splní podmínky kritické infrastruktury státu. Tohle jsou naše silné stránky. Možná proto jsme někdy oproti konkurenci dražší, ale věci kolem bezpečnosti máme v genech, a tak někdy neumíme postavit věci jednoduché a levné, protože máme vysoké standardy.

Řekněme si také na rovinu, že by PPDR mohla sloužit také jako určitá stabilita celého byznys modelu. Ne každý z virtuálů přežije a ne na každého si můžete vsadit. Ale tato zakázka by od samého začátku umožňovala lepší návratnost investice.

Máte záměr, že by se CETIN účastnil aukce a respektoval spektrální limit pro skupinu, nějak vydiskutovaný s O2?

V tomto směru – při samotné účasti v aukci – jsme dnes vůči O2 v konkurenčním postavení.

Pro O2 by to ale byla potenciální ztráta spektra.

Ano, ale O2 by nebylo vyloučeno z naší velkoobchodní nabídky, takže by se ke spektru nějakým způsobem také dostalo, byť by je nemělo exkluzivně, jako když si kmitočty koupí napřímo.

BRAND24

Nezbývá než počkat, kdy ČTÚ zveřejní novou verzi podmínek.

Podle informací, které zazněly na poslaneckém podvýboru pro ICT, by měla nová veřejná konzultace proběhnout v druhé polovině března.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).