Hlavní navigace

Michal Šotek (Konica Minolta): Chytré kamery budou fungovat jako lidské oči

14. 1. 2022
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: Jan Vaca
Chytré bezpečnostní kamery budou v budoucnu fungovat stejně jako lidské oči, rychle dokážou vyhodnotit, co se na snímaném obrazu děje, říká Michal Šotek ze společnosti Konica Minolta.

[Partnerský podcast] Ještě před patnácti dvaceti lety vypadaly bezpečnostní kamery s nadsázkou jako velké krabice, které jen přenášely obraz ze sledovaného místa. Dnes dokáží analyzovat, zda se některý předmět nezahřívá, a nehrozí tedy vznik požáru, nebo zda na nějakém místě nestojí někdo podezřele dlouho.

„Dřív se vlastně kamery jen ‚koukaly‘, dnes díky umělé inteligenci dokáží řadu věcí samy analyzovat a upozornit, že se něco děje. A v budoucnu se analytika ještě víc zlepší,“ říká Michal Šotek, šéf kamerové divize české a slovenské pobočky společnosti Konica Minolta, která před pěti roky získala majoritu v evropském výrobci kamer Mobotix.

„My se vlastně nyní snažíme kamery naučit, aby se chovaly jako naše oči, díky nimž si hned v hlavě rozebíráme, co se na obraze, který vidíme před sebou, děje. Kamery se budou čím dál víc chovat stejně,“ dodává.

V podcastu pro Lupa.cz popisuje, co zvládají kamery už nyní. V průmyslu se stále častěji například používají inteligentní kamery, které sledují, zda se nezvyšuje teplota některých strojů. A dokáží také na základě dlouhodobých dat vyhodnotit, jestli se zařízení nepřehřívá a nehrozí vznik požáru.

Kamery lze také „naučit“, aby detailně sledovaly pohyb aut nebo lidí v určitém prostoru. A potom podle nastavených parametrů upozorní na potencionálně rizikové situace. „Spektrum, které dokáží kamery analyzovat, je poměrně vysoké už nyní. Dá se třeba nastavit, že když někdo v nějakém místě, kde dochází k překračování zákona, postává déle než pět minut, může to ukazovat na nějaké rizikové chování,“ říká Šotek.

V podcastu popisuje i využití kamer v obchodech nebo v kancelářích, kdy jde s jejich pomocí zjistit třeba vytíženost jednotlivých prostorů. Nebo to, jak se zvýšil zájem o taková zařízení během koronavirové pandemie.

Mluví ale i o negativech chytrých kamer. Podle něj je základem, aby firmy, které si kamery pořídí, dodržovaly ochranu osobních údajů. „Občas je problém, že si nějaká firma pořídí kamerový systém a už další věci neřeší, přestože by správně měla mít zpracovanou dokumentaci, kdo data zpracovává, kdo k nim má přístup a za jakým účelem jsou uchovávána. A každý zaměstnanec by měl mít tyto informace k dispozici a odsouhlasit je,“ konstatuje Šotek. Podle něj ale dodržování pravidel musí kontrolovat státní úřady.

Evropa má v tomto ohledu poměrně přísná pravidla. Nedávno na Lupě vyšel text od Jana Vobořila, výkonného ředitele sdružení Iuridicum Remedium, který se problematice ochrany soukromí dlouhodobě věnuje. A před třemi roky jsme v důkladně reportáži Méně nehod, ale kamera s AI na každém rohu. Jak se žije ve městě „pod dozorem“ rozebrali, co všechno chytré kamery sledují v Číně. Michal Šotek ale věří, že tak daleko to v Evropě nedojde. „Musí se nastavit rozumné hranice,“ tvrdí.

BRAND24

V podcastu portálu Lupa.cz zpovídáme zástupce české e-commerce, IT scény, mediálních domů i osobnosti z dalších souvisejících oborů. Naposledy jsme mluvili třeba s Vladimírem Dzurillou, šéfem státního podniku NAKIT, nebo s právničkou Alžbětou Krausovou, která se v Ústavu státu a práva Akademie věd ČR zabývá souvislostmi práva a systémů s prvky umělé inteligence.

Máme také speciální podcastový seriál o historii českého internetu.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je od ledna 2018 ředitelem médií vydavatelství Internet Info. Předtím 6 let vedl zpravodajskou sekci portálu iDNES.cz, ještě předtím byl několik let reportérem celostátní redakce MF DNES. Občas si rád něco napíše.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).