Hlavní navigace

Miloš Mastník: mobilní služby nabídneme ještě letos

13. 4. 2007
Doba čtení: 14 minut

Sdílet

 Autor: 29
Ředitel divize strategie a produktů společnosti GTS Novera nechce blokovat provoz VoIP operátorů v sítích telekomunikačních firem. Pokud se nezmění přístup inkumbenta, čeká podle Miloše Mastníka pevné linky další propad. Letos nabídne GTS Novera nové služby pro domácnosti a malé podnikatele, rozšíří síť a představí některé mobilní služby.

Český Internet nedávno oslavil 15. narozeniny. Vzpomenete si, kdy jste se s Internetem poprvé setkal?

To opravdu nevím, nejspíš na škole.

Máte nějaké oblíbené internetové stránky, které pravidelně navštěvujete?

Zpravodajské servery.

Myslíte, že na českém Internetu chybí služby, které v zahraničí již běžně fungují?

V zahraničí fungují určitě komfortněji některé velké servery, přes které je možné nakupovat. Mají mnohem lépe udělané CRM. Například Amazon, který přesně odhaduje, co by konkrétní zákazník koupil a na co se díval minule, a podle toho mu nabízí konkrétní produkty. Navíc má propracovanější systém platby a doručení. Myslím si, že toto v České republice ještě nefunguje úplně dobře.

Miloš Mastník
Miloš Mastník
  • Ředitel divize strategie a produktů společnosti GTS Novera.
  • Dříve pracoval v Českém Telecomu, kde zodpovídal za řízení produktů a služeb.
  • V průběhu své praxe v telekomunikacích se pohyboval na pozicích v řízení produktů, marketingu, business developmentu.
  • Vystudoval VŠE v Praze, obor mezinárodních vztahů a International Executive MBA na University of Pittsburgh.

Penetrace broadbandu v České republice nadále nedosahuje hodnot běžných v západní Evropě. Čím je to podle vás způsobeno?

Může za to úplně špatně postavená politika velkoobchodní nabídky. Není v rovnováze velkoobchodní nabídka ADSL připojení, bitstream access a LLU. Zatímco loni byl podíl inkumbenta podle počtu prodaných DSL přípojek přibližně 80 procent, letos je to už 82 procent. Česká republika je snad jedinou zemí v Evropě, kde opět narůstá podíl dominantního operátora na počtu prodaných ADSL služeb.

Jinde v Evropě se toto číslo pohybuje kolem 50 procent a neustále klesá. Potom se není ani možné divit tomu, že máme v České republice tolik WiFi přípojek a různých polooficiálních způsobů, jak se připojit k Internetu. Možným rizikem je, že za další rok se podíl dominantního operátora ještě zvýší a pak jednoho dne může Telefónica O2 ADSL služby jednoduše zdražit, protože už na poli ADSL připojení v podstatě nebude existovat alternativa.

Říká se, že prokazatelně existuje přímá úměra mezi vysokým růstem broadbandu a efektivně nastavenými podmínkami pro poskytování LLU či bitstreamu. Jsou v ČR tyto podmínky nastaveny efektivně?

Jedna věc je LLU, kde jsou ceny neustále nesrovnatelně vyšší, než jsou jinde v Evropě. Druhá věc je, že marže na velkoobchodních DSL službách je tak malá, že se žádnému alternativnímu operátorovi v podstatě vůbec nevyplatí investovat, byť jen korunu navíc, do propagace těchto produktů.

Dá se odhadnout čistý zisk alternativního operátora z jedné ADSL přípojky? Mám na mysli porovnání zisku v případě jednoho zákazníka, srovnatelné služby a konkrétního časového úseku. Vychází výsledný poměr příznivěji pro přeprodávané služby nebo pro ty, které alternativní operátor provozuje na vlastní platformě prostřednictvím LLU?

V tom je velký rozdíl, protože v rámci LLU operátoři realizují určité investice, které si odepisují, a jsou ochotni přistoupit na delší splatnost jednoho zákazníka. Proto nelze zisky u obou služeb porovnávat. U plného zpřístupnění místní smyčky navíc není poskytováno pouze připojení k Internetu, ale zákazník platí paušál za telefonní linku a v lepším případě využívá i hlasových služeb alternativního operátora.

Nicméně obě varianty, ať už předprodávané ADSL nebo ADSL přes LLU, vycházejí dnes extrémně nevýhodně, a není se tedy čemu divit, že rozvoj počtu lokalit není určitě takový, jaký by si zákazníci představovali.

Může podle vás za nízkou penetraci broadbandu dlouhotrvající monopol Českého Telecomu na poli telekomunikačních služeb, který rozvoj broadbandu v České republice pravděpodobně zbrzdil?

Je to možné. Částečně ale za to také může současná politika dominantního operátora, který za poslední rok ztratil přibližně 400 tisíc linek. Penetrace pevných linek klesá velmi rychlým tempem, to znamená, že základna, na které je možné poskytovat DSL služby se výrazně zmenšuje. Což vidím jako velký problém. Je zde ale určitá naděje, že teoreticky bude možné nabízet služby na bázi LLU i na neaktivních párech, tedy na zrušených telefonních přípojkách.

Tato alternativa dnes nefunguje? Nebo k tomu dominantního operátora nikdo neumí přinutit?

Regulačně byl pro to tuším nějaký precedens nastavený, ale Telefónica O2 se k tomu nijak aktivně nestaví. Ale myslím si, že k tomu bude donucena.

Vy, jako alternativní operátor, byste o tyto linky měli zájem?

Neaktivních linek je v současné době přibližně tolik jako těch aktivních. To znamená, že v neaktivních linkách se v podstatě skrývá trh velikostí srovnatelný s trhem aktivních linek. My bychom o neaktivní linky určitě měli zájem, protože připojení k Internetu je dnes podle mého názoru jedním z nejdůležitějších stimulů pro pevnou telefonní linku.

Myslíte, že by zákazníci, kteří si pevnou linku nechali zrušit a využívají jiný druh připojení k Internetu, byli ochotni přejít na ADSL připojení?

Je to možné, zejména pokud by nemuseli platit měsíční paušál za hlasovou část této linky, kterou zpravidla nevyužijí.

Internet v poslední době zaznamenává obrovský rozmach, a to zejména díky tomu, že jeho provoz je jen minimálně regulován. Myslíte si, že by v budoucnu měl být Internet nějakým způsobem regulován, nebo by se mu měla ponechat jistá forma volnosti, kterou nyní požívá?

Rámcová pravidla jsou potřeba, ale nemělo by se jednat o přísnou regulaci, která by brzdila další rozvoj Internetu. Například jedna ze základních služeb Internetu, obyčejný email, by nějakou regulaci zasloužil. Například neustále mazání spamu v emailové schránce mi už opravdu leze na nervy.

Jak se díváte na internetovou telefonii? Chtěli byste, aby služby na bázi internetové telefonie byly ve vaší síti blokovány? Určitě vám VoIP operátoři „přebírají“ potenciální zákazníky. S rozvojem hybridních telefonů se budou muset s podobným problémem vypořádat mobilní operátoři, jejich zákazníci budou moci pro telefonování využívat například výhodnější datové tarify…

Domnívám se, že to tak klidně může dopadnout. Nevidím v tomto směru žádnou potřebu omezování. V současné době nezaznamenáváme žádný velký tlak na naše standardní hlasové služby. Jednak z důvodu kvality, ale také z toho důvodu, že cenově jsme v podstatě schopni bez větších problémů konkurovat i internetové telefonii. Hlasové sítě jsou dnes postavené, mají velkou kapacitu, větší část investice je splacena. Takže operátoři mají zájem, aby tyto sítě fungovaly.

VoIP služby sice nabízíme, ale vidíme to spíše jako doplněk. Dokonce existuje celá řada firem, která si zaexperimentovala s VoIP a vrací se ke standardnímu řešení. Nemělo by se také zapomínat, že internetové volání není to samé jako VoIP. Internetové volání je typicky skypová služba, kterou zatím opravdu nepovažujeme za konkurenci. Když voláte do ciziny, tak se častokrát stane, že tu a tam vypadne slovo, a když telefonujete pro účely businessu, tak je to docela nepříjemné. VoIP služby, které využívají třeba nějaké QoS a dedikovanou část pásma, zase vyžadují poměrně velkou investici do nové infrastruktury. Každá ta služba má své místo na trhu, myslím si, že mohou existovat vedle sebe.

Zaznamenáváte přesun zákazníků od klasické k internetové telefonii? Protože existují různé prognózy, které hovoří o tom, že do roku 2010 bude až 75 procent telefonních hovorů realizováno prostřednictvím VoIP. Někteří telefonní operátoři navíc už v současné době využívají internetovou telefonii i u hovorů, které jsou deklarovány jako klasická telefonie…

Zatím takový trend nezaznamenáváme. Využívání IP vrstvy i u klasické telefonie je pouze otázkou optimalizace nákladů. Stejně tak někteří operátoři část hovorů, které deklarují jako VoIP, posunou do normální standardní hlasové sítě. Nakonec je to vždycky otázka toho, kolik za to člověk ve finále zaplatí.

Váš osobní názor na internetovou telefonii?

To, co se stane a k čemu vývoj směřuje, je hlas za měsíční paušál, tedy neomezené volání za paušál. A pokud bude standardní switchovaný hlas za paušál, tak zákazník nebude mít jediný důvod používat internetové volání. Zákazníka nezajímá, jaká to bude technologie. Bude ho zajímat, jestli se dovolá a kolik zaplatí.

Takže pro firemní zákazníky je asi nejdůležitějším měřítkem u telefonních služeb kvalita?

Pokud dojednáváte nějaký obchod, a pořádně svému partnerovi nerozumíte nebo tam máte nějaké echo či zpoždění, tak to začíná být nepříjemné. Tlak na cenu je u firem ale menší.

Operátoři se internetové telefonii ale nemusejí nutně bránit, protože pokud chcete mít kvalitní IP hlas, vyvolává to tlak na robustnější datovou přípojku. Pokud operátorovi na jednu stranu ubude standardní PSTN příjem, tak si to může vykompenzovat tím, že vám poskytne kvalitnější datovou přípojku.

Vaše síť na bázi LLU je dostupná ve 12 městech. Plánujete zvýšit pokrytí službami na bázi LLU, nebo je současný stav, kdy pokrýváte přibližně 30 procent telefonních linek, pro vás dostačující?

Ještě letos pokrytí zvýšíme.

O kolik procent?

Pokrytí se zvýší přibližně o 10 procent.

Mohli byste se tedy dostat na úroveň Radiokomunikací nebo Czech on Line?

Pro nás je zase klíčovější být tam, kde jsou naši firemní zákazníci.

Takže ne žádná sídliště?

Přesně tak, naším úkolem je pokrýt hlavní centra, kde je business.

Během dvou měsíců zveřejníme přesný seznam lokalit, kde budeme posilovat, nebo úplně nově zřizovat naše DSLAMy.

V minulém roce jste vyměňovali DSLAMy. Co vás k tomuto kroku vedlo?

Nevyměňovali jsme je. Paralelně vedle naší stávající sítě jsme postavili ještě nové DSLAMy. Důvodem byla skutečnost, že staré DSLAMy, které jsme si koupili s Telenorem, podporovaly pouze IP. Nyní používáme kombo DSLAMy, které umí jak IP, tak TDM.

Když jsme si dělali průzkum mezi našimi zákazníky, tak jsme zjistili, že služby typu faxu a nízkorychlostních datových přenosů jsou nesmrtelné. 95 procent zákazníků je vyžaduje. To na čistém IP není možné garantovat. Vždy se tam zhruba 5–10 procent faxů ztratí. Není také možné garantovat například přenosy na pulty centrální ochrany nebo přenosy dat mezi čtečkami platebních karet a centrálou. To se dá garantovat pouze na standardní TDM síti.

V současné době vaše DSLAMy umožňují poskytování TDM i VoIP hlasu, ale také služeb na bázi triple play. Pro vás ale, jako pro operátora, zaměřující se na firemní klientelu, asi nebude zajímavé nabízet např. IPTV. Neuvažujete o tom, že byste tuto službu nabídli na velkoobchodní bázi?

Je to jedna z možností, zvažujeme nějaké modely, které by pro nás byly vhodné nebo které bychom mohli zakomponovat do naší sítě. Je to jedna z věcí, na kterou se díváme.

Na začátku dubna jste navýšili rychlosti u ADSL připojení v souvislosti s novou velkoobchodní nabídkou Telefóniky O2. Jak bude probíhat migrace stávajících zákazníků? Budou upřednostněni zákazníci na vaší platformě, nebo bude migrace záviset na výši rychlosti?

Je potřeba oddělit zákazníky, kteří jsou na naší platformě, a ty kteří jsou na platformě Telefóniky O2. Co se týče našich vlastních zákazníků, nebude docházet k nějakému upřednostňování. Budeme je migrovat tak, jak to bude potřeba. K dnešnímu dni je navýšena rychlost už u zhruba třetiny zákazníků.

Ale musí asi existovat nějaký plán, podle kterého se bude postupovat. Bude to záviset na lokalitě, nebo na rychlosti, nebo na nějakých jiných parametrech?

Je to technická záležitost. Bude realizována tak, aby většina zákazníků byla co nejrychleji přesunuta. Stejně tak jako Telefónika O2 ale ani my nebudeme schopni převést 100 % zákazníků. Je to dáno kvalitou účastnického vedení a vzdáleností od ústředny.

Máte představu o tom, kolik zákazníků si bude muset v souvislosti s migrací na novou rychlost vyměnit modem?

Jsou to v podstatě všichni zákazníci, kteří mají ADSL službu delší dobu. Ti mají modemy, které nejsou uzpůsobené na ADSL 2+ a zvládnou technologicky maximálně 4 až 6 Mbit/s. Podle našich odhadů mohou být takových zákazníků až desítky procent. Jsme na to ale připraveni a modemy jim budeme vyměňovat.

Modemy získají bezplatně, nebo za nějakou zvýhodněnou cenu?

Získají je buďto bezplatně, nebo za velmi zvýhodněnou cenu.

Ale vyměnit se budou muset… Nešlo by to vyřešit například novým firmwarem?

Ne. Pokud bychom na danou přípojku pustili např. 8 Mbit/s, tak se modem sám hardwarově sesynchronizuje na 4 Mbit/s. Nicméně nejvíce zákazníků by mělo migrovat z 512 kbit/s na 2 Mbit/s a u nich tento problém nenastane.

Proč se ve vaší nové nabídce objevila rychlost 6144/384 kbit/s, odpovídající 3072/256 kbit/s před navyšováním rychlostí?

Je to z toho důvodu, že jsme měli profil 3 Mbit/s na naší platformě už v době, kdy jsme tuto službu oficiálně koncovým zákazníkům nenabízeli, např. kvůli velkoobchodním zákazníkům.

Někteří zákazníci určitě na rychlejší Internet kvůli technickým překážkám nedosáhnou. Jak budete tyto případy řešit?

Tito zákazníci budou cenově zvýhodněni.

Znamená to, že budou převedeni na maximální možnou rychlost a k tomu navíc budou cenově zvýhodněni?

Přesně tak.

Současně se zvyšováním rychlostí jste avizovali novou nabídku ADSL služeb na vaší platformě. S rychlostmi blížícími se až hranici maxima, které zvládá technologie ADSL 2+. Můžete naznačit, kdy by se nové tarify měly objevit?

Jsou to řádově týdny. Ale nejedná se pouze o ADSL, ale o balíček hlasu a vysokorychlostního Internetu s velmi výhodnými tarify.

Pro koho budou tyto nové služby určeny?

Tento produkt bude určen převážně pro domácnosti a segment SOHO, to znamená úplně nejmenší firmy, podnikatele. Nabídka to bude zajímavá, nová a nebude se odvíjet od nabídky, kterou jsme představili na začátku dubna.

A co cena?

Cenově to bude vypadat tak, aby zákazník měl motivaci a důvod přejít jak s datovou, tak s hlasovou službou k nám.

Zvládne tyto vyšší rychlosti vaše síť?

Ano, za tímto účelem jsme mimo jiné realizovali investice do posílení DSLAMů.

Budou jednotlivé tarify nastaveny tak, aby zajišťovaly vyšší hodnoty rychlosti na upstreamu?

Rychlosti na upstreamu budou trochu odlišné od těch, které se objevují ve velkoobchodní nabídce Telefóniky O2.

Takže budou vyšší, řekněme, v řádech jednotek?

Ano. Připravujeme tarify, u kterých budou hodnoty rychlosti na upstreamu vyšší. Typicky pro zákazníky, kteří potřebují spíš produkt, který se blíží symetrickému modelu. Ale může to být samozřejmě na úkor downstreamu, protože součet rychlostí v obou směrech má své limity.

V minulém roce jste pohltili Nextru a Contactel, myslíte si, že tím období konsolidací na českém telekomunikačním trhu skončilo? Nebo je zde ještě prostor pro další konsolidace či prodeje?

To, že tím neskončilo, bylo vidět například, když Radiokomunikace koupily Tele2 nebo Czech on Line převzal E-tel. Konsolidace neskončily, ale myslím si, že významná část konsolidací na českém telekomunikačním trhu se už udála. Nevidím moc velký prostor pro další konsolidace, kromě menších operátorů, u kterých možná ještě k něčemu dojde.

Máte představu, jak je na tom Česká republika v počtu plně zpřístupněných účastnických kovových vedení ve srovnání s dalšími státy Evropské unie?

To víme úplně přesně, jsou to jednak zdroje, které jsou k dispozici od Evropské komise, přebírá je ČTÚ a koneckonců je zveřejnila Telefónica O2 ve své výroční zprávě. Takže ke konci roku 2006 bylo LLU přípojek přibližně 65 tisíc a z toho plný přístup činil určitě méně než polovinu. Ta čísla jsou samozřejmě tristní.

S tím asi souvisí výše poplatků za LLU a přenositelnos­ti čísel?

Určitě to má souvislost. Přenositelnost zlevnila a nemyslím si , že je dnes tím klíčovým problémem. Pořád vysoké jsou poplatky za kolokaci, za zřízení a také za plný přístup. Těch 360 Kč za plný přístup je pořád o nějakých 150 Kč výše, než je evropský průměr.

Iniciovali jste u Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) v souvislosti s výší těchto poplatků nutnost nějakých změn?

Samozřejmě. Neustále diskutujeme s ČTÚ. Předkládáme naše argumenty a pohled na trh. Nedávno jsme právě poukázali na to, že jsme jedna z mála zemí v Evropě, kde narůstá podíl dominantního operátora na počtu prodaných DSL přípojek.

Cena za plný přístup se ale přeci snížila?

To ano. Ale my si myslíme, že to snížení nebylo dostatečné. Existuje riziko eliminace konkurence ze strany Telefóniky O2.

Velmi jednoduché je srovnání například s kabelovkami. Kabelovky, kterých je v ČR velmi málo, nikdy nezlevnily měsíční paušál, naopak postupně jej zvyšují. Tento vývoj může potkat i ADSL.

Cena za LLU je poměrně vysoká, ale cena za DSL služby je, ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi, už relativně nízká. 2 Mbit/s za měsíční paušál pod 400 korun bez DPH je jedna z nejnižších cen v Evropě. Je to paradoxní situace.

Delší dobu vyjednáváte s jedním z mobilních operátorů. Jaké služby byste chtěli v mobilní síti nabízet?

Všechny – jak hlasové, tak i datové. Navíc se situace změnila tím, že na trh vstupuje čtvrtý mobilní operátor, se kterým jsou jednání o mnoho jednodušší, flexibilnější a spolupráce s ním vypadá velmi dobře.

Takže v současné době tedy jednáte spíše s tím novým operátorem?

Ano, dohoda v podstatě existuje.

A jednání se stávajícím mobilním operátorem, která probíhala v minulosti, pokračují i nadále?

Ta pokračují.

Ale evidentně zatím nevedla k žádné dohodě…?

Jak jsem řekl, jednání pokračují a věřím, že skončí relativně brzy.

Kdy byste chtěli začít nabízet své služby v síti čtvrtého mobilního operátora?

Bavíme se ještě o tomto kalendářním roce.

Budete hned od začátku nabízet jak datové, tak i hlasové služby?

To záleží na tom, co bude ze začátku nabízet samotný Mobilkom. Je známo, že Mobilkom by chtěl letos nabízet datové služby a v příštím roce přijít i s hlasem. Takže tu čistou mobilitu vidíme v horizontu příštího roku.

BRAND24

Myslíte si, že se stávající mobilní operátoři bojí spolupráce s klasickými telefonními operátory?

Ono to může být způsobeno například velikostí těchto společností a také tím, jakým způsobem se v nich dělají jednotlivá rozhodnutí. Některé věci je potřeba projednávat centrálně mimo Českou republiku. Jak T-Mobile, tak Vodafone už do svých sítí někoho v jiných zemích pustili. Myslím si, že v České republice je to jen otázkou času.

Měla by se snížit výše poplatků, které musí alternativní operátoři platit Telefónice O2 za přístup do její sítě?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Internetové novinařině se věnuje od roku 2005, kdy začal jako redaktor pracovat pro vydavatelství Internet Info.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).