Z pohledu učitele: Měla jsem dobrou vůli a mobily dovolila (dětem 4. třídy o přestávce), výsledek: děti nenachystané na hodinu, o hodinu chtěly chodit na záchod, svačit a bavit se a proč? Protože přestávku strávily na mobilu. Ve výtvarce pokud chtějí namalovat něco konkrétního a najít si to, tak lze, jinak ne.
Taky nechapu tu modu krouzku. To fakt deti potrebuji tolik krouzku? A uplna zho-va-di-lost je to kdyz bydlite na vesnici. Jasne kdyz zijete v panelaku tak uvitate ze ditko chodi nekam cvicit ale kdyz bydlite na vesnici, mate dvur, zahradu nebo bazen a vy je tahate autem 20 kilaku tam a zase nazpatek?
Myslel jsem "trivium" dle Marie Terezie, poněkud později. Chápu, že už v tom osmnáctém století šlo o přenesený význam. ;o)
Abych Vám udělal radost, přeformuluji uvedenou větu: "Početní operace je možné omezit na inkrementaci, dekrementaci a prohledání tabulek, aniž by to mělo výrazný dopad na schopnost pochopit matematiku jako takovou." Důkazem pro tento názor budiž můj vysokoškolský diplom z technické školy, získaný přes mou evidentní neschopnost složitějších početních úkonů.
:o)
No to víte naprosto špatně.
Bez elementárních faktografických znalostí a nadrilovaného základu ani to googlení totiž nefunguje, že...
Triviální je od "trivium" - 3 základní obory (antické - řecké) vzdělanosti, což jsou gramatika, dialektika a rétorika, tedy schopnost správně formulovat větu (např. "ono lze ty počty dost zredukovat"), pak schopnost obhájení názoru a nakonec schopnost tyto informace sdělit (vyslovit, případně napsat).
Dalším stupněm vzdělanosti je pak kvadrivium - 4 další podstatné obory: aritmetika (totiž počty neboli schopnost umět si to spočítat), geometrie (tedy konstrukce a řešení konstrukčních úloh), hudba (jako základ kultury a civilizovanosti) a astronomie (tedy schopnost orientace se v čase a prostoru).
Modlit se nebylo u starých Řeků, kde toto rozložení vzdělání bylo zavedeno, až tak zvykem. Ti spíš přinášeli oběti do chrámů svých božstev.
Obávám se, že se spíše mýlíte. Abyste mohl efektivně použít abstraktní myšlení v matematice, ale i jiných oborech, tak musíte mít základy, jak věci fungují, zadřeny pod kůží. Bez toho to nejde, protože jinak velmi pravděpodobně narazíte v okrajových situacích.
Někteří jedinci chápou výklad pomaleji a proto se musí více opakovat. Použití digitálních technologií ve výuce podle vědeckých studií nepůsobí kýžený účinek, ale má spíše překvapivě opačný efekt.
Ze špatného učitele počítačem/tabletem (už vůbec ne mobilem) lepšího neuděláte. Budete jen mrhat prostředky.
Doporučuji publikaci Manfred Spitzer; Digitální demence. Nemusíte s knihou souhlasit, ale měl byste si ji prostudovat a mít představu o tom, co se autor snaží popsat.
Možná patříte k té nadprůměrněji inteligentnější části populace, pak buďte rád, že jste ve škole látku pochopil a měl jste čas u toho se i místy nudit. V tom případě mi vyvstává dotaz, zda jste neměl laťku nasazenou příliš nízko a nezkusil jste školu s vyššími nároky.
Neodpustím si rýpnutí - možná píšete velmi rychle na klávesnici, ale diakritiku
na ní stále nějak nezvládáte.
Jsem dost naivní, ale natolik zas ne. ;o)
Nicméně pokud má někdo v ruce mobil ve chvíli, kdy nemá, kdy se má věnovat výuce, obvykle stačí zařízení "do konce hodiny odložit na katedru". (Pominu případ, kdy byl pubertální výrostek on-line balící kočku z vedlejší třídy před odevzdáním přístroje do úschovy donucen napsat jí zprávu: "Právě jsem byl přistižen při zakázané činnosti a budu po zásluze potrestán." - s diakritikou a bez chyb.)
Ony ty děti (ale nejen ony!) umí to, co "potřebují". Takže pokud nemusely Google Dokumenty používat, tak nebyl důvod se to učit. Jako "novinku" to je potřeba trochu vstřebat.
A mezi námi: půlka "Google"-apek je na na "dětském" účtu nepoužitelná, počínaje YouTube, takže většina z nich funguje na "dospěláckém" - ovšem tím je učíme pouze podvádět a obcházet pravidla. Lze to vyřešit "školním" profilem - a narazíte, protože na soukromý mobil/tablet si nebudou dávat školou spravovaný účet. A když se poperete s Androidy, zastavíte se u majitelů iPadů/iPhonů, kde je všechno jinak. Sláva, mobilní platformy fungují, počítače nebudou snad taková dřina. A hele: dva majitelé Maců a tři anarchisti s Linuxem!
Učitel se může snažit, jak chce - ten IT-svět na straně studentů je velmi obsáhlý a bez znalostí mírně nadprůměrného "systémáka" vždy bude učitel "ten, kdo to neumí".
A rozhodně se nepřimlouvám za to, nechat na studentech, čemu se chtějí na hodině věnovat! Jenom tu naznačuji, že ty mobily nejsou takovým zlem, aby bylo třeba je výrazně omezovat či zcela zakazovat. Je potřeba si s nimi poradit podobně efektivně, jako s posíláním psaníček, čtením pod lavicí a napovídáním pomocí morseovky ťukané tužkou o lavici.
Ještě jste zapomněl na vaši kategorii - odborníci na všechno bez praxe, kteří to ostatním natřou tím, že zcela překroutí obsah diskuse (o křídách a břidlici tu píšete první)...
Školství za Marie Terezie vypadalo diametrálně odlišně od toho současného. Ať už jde o obsah, formu nebo personální obsazení. A oproti dnešku mu nelze upřít mnohem bližší napojení na realitu - mimojiné proto, že do toho tehdy nekecaly obchodní zájmy nadnárodních překupníků výpočetní techniky.
A pokud jde o tělesné tresty, tak vám každý psycholog potvrdí, že jedna dobře míněná rána od jinak laskavého a férového rodiče či vychovatele, dítě mnohem lépe naučí, kde jsou mantinely, než nějaké pro něj nebezpečné amatérské psychosociální experimenty.
Tyjo, to je zase kvaletní diskuse. Překvapuje mne, že většina diskutujících nepožaduje, aby děti psaly křídou na kus břidlice a aby se znovu nezavedly tělesné tresty - mentální ukotvení autorů řady příspěvků by tomu odpovídalo. Druhá polovina jsou klasičtí "odbornící jednoho oboru", kteří dost možná perfektně zvládají svůj obor, ale cokoliv, co neodpovídá vzorům, které se naučili oni, je děsí. Nu, tak není divu, že máme školství stále jako za Marie Terezie.
Popravdě - já se do hospody nedostanu, jak je rok dlouhej (nejen proto, že jsou zavřené nebo nemám testy), takže nevím. Když už tam jsme, věnujeme se jídlu a nikoliv mobilu.
Ale u dětí mám odpozorováno, že na mobilech při hodiině dílem hrají hry (takové je snadno odhalit, obdobně, jako "piškvorkáře" za mejch mladejch let), dílem čile komunikují (ti by posílali psaníčka) a výrazná menšina čte zprávy nebo nějakou e-knihu (my měli pod lavicí noviny nebo rodokaps) a minimum poslouchá hudbu (já míval v aktovce rádio a v uchu dědovo naslouchátko).. Takže mi nepřijde, že by se změnilo víc, než technologie.
Měl jsem štěstí - domnívali se, že ze mne vychovají straně oddaného horníka - a když zjistili, že nikoliv, zvonilo se klíčema a bylo pozdě. ;oD
(Já se tu dva týdny mořím s jednoduchou soustavou rovnic o více neznámých, protože jsem línej si na to udělat matici a hodit to nějakému automatu - pořád jsem přesvědčený, že to zvládnu. Věřím tomu už asi pět listů A4 dlouho.)
Ještě v septimě je motivací pro velkou část žáků něco typu "rodiče chtějí, abych měl hezké známky". Ani v oktávě se nikdo nedožaduje toho, aby jim hodina neodpadla...
Na střední škole prostě ještě není většina studentů schopna vnímat, že se učí pro svou vlastní budoucnost. Nelze jim to mít moc za zlé, většina z nich v té době ještě stále netuší, čemu se v životě chtějí věnovat, mají zkreslené představy i o studiu na VŠ, natož o realitě zaměstnání. O spoustě pracovních pozic ani neslyšeli, natož aby měli alespoň přibližnou představu o tom, co je na nich čeká a co budou muset umět.
Upřímně řečeno, jako učitel na SŠ jsem taky až tak po 5 letech praxe zjistil, co bylo opravdu přínosné a co byla jen nepoužitelná vata a který z těch nenáviděných vyučujících nám ve skutečnosti dal skvělé základy. Musel jsem se naučit spoustu věcí, které mi odborné studium na VŠ (nikoliv pajdák, ale učitelství na odborné fakultě) nedalo a doteď si třeba neumím spočítat výplatu.
Čili ano, v českém školství jsou potřeba zásadní změny, ale rozhodně tou potřebnou změnou není vyhazování peněz za drahou, nespolehlivou a těžko využitelnou techniku...
Matematika nejsou jen počty, ale bez znalosti počtů se k opravdové matematice ani nepřiblížíte. Kdo neumí jednoduché počty nemůže přemýšlet o jejich důsledcích, protože si je nemá jak ověřit, když nezvládne ani triviální důkaz bez numerických chyb.
A když se nerad učíte, tak si aspoň prosím vygooglete, jak se správně píše to vaše "80tkove" - nedá se na to koukat, je to typografický zvrhlost. A komunikaci také nepomáhají zcela nesrozumitelné formulace "jako fite"...
"Já bych to rozhodně za alibismus nepovažoval
Je mi (i z vlastní praxe) jasné, že nejde vždy a stále zaujmout všechny.... Přesto soudím, že je lepší se alespoň pokusit je nasměrovat, aby - když už ten mobil mají v ruce - to chytré zařízení ráčili použít k něčemu konstruktivnímu."
To se na mě nezlobte, ale pokud ten mobil v ruce mají, protože se jim nechce dávat pozor, tak pak se k něčemu" konstruktivnímu "rozhodně nasměrovat nedají. Pracoval jste někdy s reálnou třídou, složenou jak z šikovných dětí tak i z těch, které jsou línější (a je třeba je popostrčit) a z těch, které se vzdělávání brání? Nepřipadá mi.
Nejde o mobil jako takový, to není zlo. Stejně jako internet sám není zlo.
Je to jen nástroj, jak se dá odvádět pozornost od důležitých věcí, nástroj, kterým se dá prokrastinovat apod. Děti byly vždy stejné, jen mají teď další nástroj. Předtím hrály piškvorky nebo si posílaly psaníčka.
Pokud si myslíte, že když už děti v hodině mají mobil v ruce (když ho mít nemají), tak jim jde o to, aby ho mohly hlavně používat, a když jim dáte v tu chvíli možnost ho využívat konstruktivně, že zajásají a místo Tik Toku a odpovídání kamarádce na drb o novém klukovi si začnou hledat aplikace na výpočty matematických příkladů, tak mi nepřijde, že jste v realitě. (Tím, nechci říct, že neuvítají možnost ho použít k výuce, ale to, že když už ho používají k tomu, aby se výuce vyhnuly, tak přesměrovat je k využití je naivní myšlenka)
Matiku nemusíte pochopit "manuálním počítáním" - věřte starému diskalkulikovi.
Mně hodně pomohlo, když mne naučili "obcházet počty" přibližným odhadováním. Jednoho dne jsem pochopil, jak to celé funguje - a ostatní pak bylo zajímavé do úrovně "aha - tak takhle". A, pravda, stalo se mi i hodnocení: "zadání máte správně, výsledek je správně, i postup je spránvě - ale vůbec to není to, co jsem se vás snažil naučit".
"... dodatečnou zábavu najdou - obvykle ti, kdo nemají problém s pochopením látky a opakované vysvětlování těm pomalejším je nudí."
Neřekla bych. Pokud pro ně nemám dostatek materiálu k práci navíc, zeptají se mě, jestli si můžou vzít mobil, když mají hotovo (samozřejmě to dovolím). Pokud mám připraveno dostatek materiálu, tihle většinou "jedou dál", aby si dokázali, že jsou fakt dobří.
Naopak ti, kteří nejvíc nahlas křičí, jak to "na hodině nepochopili, a proto chudáci nemohli udělat úkol", jsou ti, které znám hlavně zezadu, ti, kteří se snaží pořád koukat do mobilu, ti, kteří se nikdy na nic nezeptají (ačkoliv v mých hodinách si žáci běžně v průběhu hodin říkají o kontrolu, radu, nebo čemu nerozuměli).
"... děti zvládnou všechna ta moderní zařízení používat mnohem lépe a efektivněji, než většina nás, starších. Je dobře si to připustit. Aby to neskončilo jako "zakazujou nám mobily, protoře sami s nima neuměj.".. "
Tak pozor, tady se dost mýlíte. Že to s jejich gramotností vůbec není (nebylo) tak slavné, jak se traduje, ukázala distanční výuka. Ono přihlásit se ke správnému ze svých účtů, umět si vyfiltrovat seznam úkolů, nainstalovat si appku Google Dokumenty, umět sdílení, udělat screen obrazovky a poslat ho, je něco trochu jiného, než sledovat vtipná videa a dávat je na tik tok. Zejména první týdny distanční výuky jsem věnovala hodně právě technickým věcem tohoto druhu - nejméně polovina dětí z každé třídy měla s výše uvedeným vážné problémy, tedy nestačilo jim ukázat věci přes sdílení obrazovky (na pc i na mobilu).
Opět - technické potíže tohoto druhu i MĚSÍCE po zahájení distanční výuky měli zrovna ti, kteří mají tendenci být místo výuky přilepení na mobilu.
Věřím, že u flákačů i jen obyčejný nepopulární zákaz mobilů nebo restrikce za nevěnování se hodině, má pozitivní efekt na to, co si z hodiny odnesou. Jistě, z "z donucení" to není a nemůže být tak efektivní, jako když jsou motivovaní sami, ale pořád lepší než to nechat úplně na nich, čemu se chtějí v hodině věnovat.
Dovolím si oponovat tomu, že "tvrzení, že když hrají na mobilech, nedokážeme je motivovat" je "alibistické". Já bych to rozhodně za alibismus nepovažoval
Je mi (i z vlastní praxe) jasné, že nejde vždy a stále zaujmout všechny. Děcka si prostě při hodině nějakou dodatečnou zábavu najdou - obvykle ti, kdo nemají problém s pochopením látky a opakované vysvětlování těm pomalejším je nudí. (Pak je tu ještě kategorie "flákačů", kteří odmítají dávat pozor z principu.) Přesto soudím, že je lepší se alespoň pokusit je nasměrovat, aby - když už ten mobil mají v ruce - to chytré zařízení ráčili použít k něčemu konstruktivnímu.
On je možná spíš problém i v tom, že děti zvládnou všechna ta moderní zařízení používat mnohem lépe a efektivněji, než většina nás, starších. Je dobře si to připustit. Aby to neskončilo jako "zakazujou nám mobily, protoře sami s nima neuměj."
Když nic nevíte a všechno si musíte vyhledávat, jste za blbce. Bez penza znalostí nemůžete vést debaty na úrovni a snadno se dostanete do situace, že sice můžete informace najít, ale když nebudete vědět co hledat, je vám to k ničemu.
Součástí poznávání taky je dávat si věci do souvislostí. Jak si chcete dát do souvislosti věci, které nevíte?
Jo, to by taky fungovalo: "zadřít" je tak, že jim na nějaké mobily nezůstane prostor.
To je, samozřejmě, extrémní nadsázka. Ale pokud učitel je schopný žáky udržet u výuky, nezvládnou přitom ještě obsluhovat mobily (nebo číst pod lavicí). Tím méně je pak důvod zakazovat mobily o přestávkách.
Učení je velice často o námaze - i na straně učitelů.
Nemyslím, že vaše přirovnání je úplně vhodné, mobil má mnohem větší potenciál odvádět pozornost než ostatní zmíněné aktivity. Kolikrát se vám stalo, že jste byl s nějakými lidmi v hospodě a někteří z nich spolu hráli piškvorky, posílali si psaníčka nebo četli rodokaps?
A kolikrát jste zažil, že by tam někdo čučel a ťukal do telefonu?
13. 6. 2021, 13:48 editováno autorem komentáře
Jenže ten problém nevyřešíte tím, že mu mobil zakážete - a už vůbec ne tím, že je zakážete paušálně a všem. I když nebude mít možnost čučet do mobilu, soustředit se na něco nezáživného nebude. Bude si hrát piškvorky se sousedem, posílat psaníčka, číst rodokaps založený v učebnici nebo se zcela vypnutým mozkem předstírat, že dává pozor.
(Mimochodem: problém krádeží je také nejjednodušší vyřešit tím, že nebude co ukrást. Když nikdo nebude nic mít...)
Než vozit děti na kroužky, vyžeňte je do lesa, ať šplhají, skáčou, prolézají a běhají. A určitě jim vražte do ruky knížky, ať čtou, čtou, čtou. Co se matematiky týče, nevím jak autor, ale já matiku fakt pochopil až manuálním počítáním a taky jsem to náležitě ocenil. Dokonce jsem si vytvořil jakousi metodu odhadování výsledků, která se ukázala jako poměrně přesná. Chcete děti naučit pracovat s IT technikou? Tak je naučte strukturovaně myslet, chápat souvislosti a utvářet vazby na obyčejných věcech. Naučte je myslet analyticky a ne z nich dělat cvičené opičky.
Jsem učitelka na ZŠ a mám k věci spíše liberálnější postoj. V hodinách bez přímého pokynu mobily NE, o přestávkách... No, zakazovat mi to nepřijde správné, v něčem mobily prostě patří k životu i v těch sociálních aspektech dětství. Děti sdílejí např. vtipy a videa, sejdou se nad jedním mobilem... A je to vlastně živý kontakt, byť nad obrazovkou. Negativní aspekty bych raději řešila obecně výchovou. Ať se naučí, že v hodině má být zvuk vypnutý. Ať se naučí, že není ok vždy zvednout hovor nebo odpovědět... Jak se to mají naučit do života, když mobily mít nebudou?
Ad výuka - s žáky příležitostně využívám Photomath a vyhledávání informací. Ale zdůrazňuju, že nesmí používat photomath k tupému opsání něčeho, čemu nerozumí, ale spíše ke kontrole. Kalkulačky a photomath slouží k urychlení činností, které ale zvládneme i bez nich! Autor článku mi připomíná vtip o Pepí čkovi v 1. třídě, který se nechce učit psát, protože mu tatínek koupi psací stroj. A alibistické "když používají mobil k podvodům nebo k hraní AngryBirds, tak je to proto, že je neumíme motivovat" je nesmírně hloupé. Škola by sice měla být zajímavá a měla by žáky motivovat, ale je skutečně hloupé domnívat se, že je možné motivovat VŠECHNY žáky, aby se poctivě věnovali činnostem a nesnažili se je obejít podvodem.
Ad opisování vs spolupráce - vůbec mi nevadí, pokud někdo něco opisuje a VÍ, CO OPISUJE. Neřeším to. Ale co řeším, je opisování ve smyslu pět na druhou, kdy opisovač opíše 52 a vůbec mu nevadí, že v dalším řádku se z 52 stane 25. Tahle totální tupost a spolehnutí se na okolí bez jakéhokoliv pokusu o reflexi, to je zlo. Podobně, když při použití kalkulačky nejsou schopni si všimnout že když jim vyjde 23 . 12 : 45 000 = 12 milionů, že je něco špatně. Autorovi zřejmě tyto projevy "týmové práce" a "využívání technologií" nevadí. Mně jako učitelce a někomu, kdo by rád vychoval děti ke kritickému myšlení a ne k tupému papouškování stáda nebo "odborníků", to teda vadí.
Pokud se spolehneme pouze na motivovanost děti a nebudeme hlídat a korigovat mobily vůbec, vždy bude významné procento těch, kteří se vyhnou jakémukoliv vzdělání. Tento přístup funguje jen pro ty, co mají zájem. Pokud chceme ale aspoň trochu vzdelat VŠECHNY děti, u některých to bez zákazů a negativní motivace nejde. A je lepší, aby nemotivovaná část děti byla vzdělávána spíše z "donucení" a tudíž ne úplně efektivně, než VŮBEC.
Pracuji s dětmi ve volném čase, jinak profesí programátor, takže nové technologie miluji. Ale mám to podobně, u mladších dětí telefon zakazuji, u větších (2. stupeň) ať si ho klidně vezmou a snažím se je naučit správné návyky a využítí. Na výletě si s ním můžou fotit, občas zařadím i program přímo s mobily a ukázuju jim zajímavé aplikace (mapy.cz,počasí-radar, záchranka, zvuky ptáků atd.). Vše ale probíhá ve skupince do osmi děti. Těžko by to šlo udělat ve třídě, kde jich je třicet.
lidé nosí v kapsách běžné mobily s výpočetním výkonem rovnající se tisícihlavé armádě matematiků, pamětí miliónu knih, ale ve školách je tento obrovský potenciál potlačován jen kvůli předsudkům a středověkým metodám výuky. V dnešní době už není důležité si všechno pamatovat a umět vypočítat, ale umět vyhledat informace a mít schopnost zadávat výpočty strojům.
Pravda, ale i přes to můžu doufat že se to snad někdy povede. Vím o tom že realita je dost odlišná od té mojí a jak vnímám jiné věci já osobně. Musím ale uznat, že poslední věta perfektně sedí na většinu lidí které znám. Spíš bych řekla že je v současné době těžké najít někoho koho ta práce vůbec baví.
Věc má ještě jinou stránku, než jen jestli a jak mobil použít ve výuce. Totiž zda a jak mobil děcka použijí jednak pro své oblíbené "sociální" sítě a druhak jako nástroj šikany. Obojí prý je velmi časté a velmi škodlivé.
Jasný názor na to nemám, nemám zkušenost, kterou mají učitelé, jen vidím, že právě ti učitelé kteří vidí v praxi co s děckama mobily dělají, to zakazují. A tak si říkám, že třeba narozdíl od nás vědí proč. I když ani mě se striktní zákazy mobilů nelíbí.
Pozastavil bych se spíš nad tím, k čemu v matematice potřebují rutinně kalkulačku ? Stačí na tabuli napsat 5 hodnot kosinů a kdo některý z nich potřbeuje, má ho natabuli, nepotřebuje ani tabulky. A pokud by došlo k reálným výpočtům, nechť jsou vyváni ať si přinesou jednou do školy reálnou věc, když už škola nemá učebnu s počítačem a na něm krásnou kalkulačku ve windows. Zase se hledají problémy kde nejsou. A na střední škole to už snad nebudeme řešit, kdo bude sr... s mobilem odchází pracovat do skladu, ne ?
Nevím jak kdo, ale osobně ocením, když bude dítě umět pracovat hlavou a tužkou, počítač na dnešní pseudoúrovni zvládne i cvičená vopica. Takže telefon ve vyučování určitě ne.
Pracovat hlavou a tuzkou nebo s vyuzitim pocitace jsou zcela ortogonalni cinnosti.
Musime si otevrene priznat, ze diky vypocetni technice se cela rada lidskych cinnosti zcela zmenila a skola to musi reflektovat, jinak se detem i skutecnemu zivotu zcela odcizi a leta, ktera nastupujici generace stravi ve skolnich lavicich budou zcela zbytecna.
Tablety kazdemu diteti opravdu nejsou cil. Cil je, aby dite zvladalo dovednosti potrebne pro dalsi zivot, at uz to znamena cokoliv.
Představa, že by dítě nutně potřebovalo v telefonu použít kalkulačku či jiný SW (který to je?), je zcela naivní, to jsou okrajové záležitosti, kvůli kterým nestojí za to si rozbít vyučování.
To je opet pohled, ktery vypocetni techniku dava jako stredobod vyuky, pricemz vypocetni technika by mel byt pouze prostredek.
Priklad s kalkulackou je v podstate banalita, protoze jedno elektronicke zarizeni nahrazujeme jinym, ktere ma stejne funkce.
Ale da se jit mnohem dal, jen se nechce. Uvazujme treba cestinu. V hodinach cestiny se porad uci gramatika stylem jako pred sto lety, pricemz nic nereflektuje skutecnost, ze soucasna i budouci generace bude psat v podstate uz jen na pocitaci/telefonu, kde je k dispozici spellchecker. Jaky smysl ma dnes dovednost "napsat diktat na jednicku''? Uz nemusime mit vytisk pravidel ceskeho pravopisu schovany v knihovne a zdlouhave v nich vyhledavat, ale muzeme vyhledat jednoduchym zadanim do vyhledavaciho pole. Proc nevenovat cas, ktery by se takto usetril necemu dulezitejsimu, jako je funkcni prace s textem?
Do hodin anglictiny taky clovek nemusi tahat desetisvazkovy anglicko-cesky slovnik nebo nedejboze prepisovat slovicka do sesitku. Online materialu, se kterymi se da pracovat, je plny internet. Ma opravdu cenu pred detmi predstirat, ze takove materialy neexistuji.
Dejepis je takovy evergreen, proc nutit deti memorovat udalosti, kdyz jde pouzit vyborne zpracovane encyklopedie. Proc se nevenovat souvislostem a nechat deti utvaret nazor na zaklade informaci, ktere najdou.
V zemepise taky nema cenu memorovat informace o tom, ktery stat vyrabi kolik uhli, kdyz vsechny ty veci se jednak meni v case a jsou dohledatelne. Ale muzeme jit i dal, nemusime se omezovat na to, ze si deti prohlednou v ucebnici, jak vypada slum v Bombaji, ale mohou si jej projit pres Street view.
V zadnem pripade nechci, aby me kdokoliv bral za slovo, a rikal jestli to jde nebo nejde, jsou to jen vybrane priklady, kdy zapojeni vypocetni techniky muze davat dobry smysl, pokud ucitel nezamrzl na urovni Rakouska-uherska.
11. 6. 2021, 18:19 editováno autorem komentáře
Vzhledem k tomu, že jsem sama studentkou střední školy si myslím že k tématu mám co říci. Z mého pohledu není ani jeden názor dobře. Mobily a moderní technologie například nejsou zrovna dobrá volba v předmětech ve kterých je potřebné získat praktickou zručnost jako například praktické činnosti nebo výtvarka na uměleckých / uměleckoprůmyslových školách. V matematice je zase dobré používat kalkulačku z více důvodů. Jedním z nich je třeba i to, že během maturity není povoleno použít mobilní telefon kde by si maturant třeba vyfotil jakoukoli rovnici přes aplikaci typu Photomath a ihned by znal výsledek. V tomto případě je lepší studenty připravit na to čím si projdou při maturitě, a ve zbytku života ať to klidně řeší jak chtějí. Naopak při češtině nebo při určitých předmětech není vůbec špatnou volbou mobil využít k vyhledávání informací, ale nemělo by to podle mě překročit určitou mez, aby informací z Wikipedie nebylo více než těch z prezentací nebo učebnic.
Jsou prostě věci ve kterých může mít autor pravdu, ale pouze jsou tu napsány i naprosté šílenosti nad kterými jsem kroutila hlavou. Neříkám že bych zákazy mobilů schvalovala, ale ani neschvaluji jejich volné používání. Ne nadarmo se snad říká že všeho má být s mírou ne snad?
Do určité míry je to i užitečné. Studentům, kteří odolají pokušení to použít předtím, než si příklad sami spočítají, to pomáhá ověřit si rychleji, že neudělali chybu, než kdyby jim to dodatečně kontroloval učitel. Zároveň tak mohou spočítat víc příkladů, než kolik by jim zvládl učitel kdy zkontrolovat. Nicméně nutnou podmínkou je, že je to pouze doplněk výuky. Pokud by to student používal bez možnosti zeptat se na nejasnosti učitele, snadno se naučí jen "magický" postup, kterému nerozumí.
Opět čelíme situaci, kdy se kdosi (stát, firmy, ...?) snaží (nejen) do výuky tlačit výpočetní techniku, která je sama o sobě (což si stále většina nepřipouští) vysoce komplikovaná, bez elektřiny nefunkční, zastarává, je nutno se o ni starat, znamená trvalou bezpečnostní hrozbu, je drahá, dokonce prý na ní vzniká závislost. Tudíž zde pořád visí otázka, zda vůbec přínosy tohoto nástroje vyvažují náklady, obzvláště když pro ně vlastně neexistuje ani koncepční software a výuka, čímž se z nástroje stává spíše zbytný cíl a modla, jenom abychom se mohli poplácávat po ramenou, jak jsme „počítačově gramotní“ - to vím z blízkého zdroje k nápadům typu tablety všem ve třídě či interaktivní tabule.
Pro dítě je problémem soustředit se i bez telefonu, natož když jej má vedle sebe. Když takových dětí bude mít učitelka ve třídě 25, tak to buďto neukočíruje, nebo jí to rozbije vyučování. Představa, že by dítě nutně potřebovalo v telefonu použít kalkulačku či jiný SW (který to je?), je zcela naivní, to jsou okrajové záležitosti, kvůli kterým nestojí za to si rozbít vyučování.
Nevím jak kdo, ale osobně ocením, když bude dítě umět pracovat hlavou a tužkou, počítač na dnešní pseudoúrovni zvládne i cvičená vopica. Takže telefon ve vyučování určitě ne.
Ten systém je obrovský a má obrovskou setrvačnost. Hlavně je to dáno tím, že drtivá většina těch co v něm pracují, včetně pedagogických fakult, nic jiného než školství nezná. Podobný efekt se nakonec týká i většiny rodičů.
Moc bych se tím neznepokojoval, časem to nahradí roboti. Efektivní výuka je možná jen tak, že sleduje žáka, jak věc chápe, a tomu se okamžitě přizpůsobuje. To nelze dělat ve třídě se 30 žáky, navíc učitel žákům do hlavy nevidí. Robot ale uvidí, zpočátku nepřímo. Výuku, kde věc není potřeba pochopit, lze zrušit bez náhrady.
"časem to nahradí roboti"
To opravdu pobavilo. Hloupá asociální technika bude vychovávat děti k lidství a lidskému životu? Jasně... A štěňata pro změnu vychová slepice, že? Předpokládám, že se budete chtít s jedním z takových robotů "oženit" - oproti zastaralé verzi "živé nerobotické manželky" půjde kdykoliv vypnout a bude mít mnohem větší výkon při umývání nádobí, že?
Nic nezdravějšího, než asociální technologické vzdělávání si nelze představit. A období distanční výuky to jen potvrdilo. Nárůst psychických poruch a poruch chování u dětí to dokazuje - a to zatím na druhé straně té obrazovky byl ještě člověk...
Tihle evangelisti robotické pseudointeligence jsou z hlediska budoucího vývoje lidské společnosti stejně užiteční, jako kdysi hitlerjugend nebo agitátoři za JZD.
Mobil si bere jen tolik pozornosti, kolik dítě nechce věnovat něčemu jinému. Řešením není "sebrat mobil", ale zaujmout jinou - užitečnější - činností!
Hokej se podle videa asi hrát nenaučí, rozdělat oheň možná ano. (Například rozdělání okně zkratováním LiIon baterky je sice jednorázová, ale vcelku účinná metoda.)
Mobil zakazují všichni, kteří chtějí s dětmi něco dělat. Syn ho má od trenérů zakázán na hokejovém soustředění (přitom by si tam přece mohl vyhledat jak správně cvičit) i na skautském táboře (kde by si vyhledal, kdy se narodil Svojsík a našel video, jak rozdělat oheň bez sirek, vygooglil by si, čí jsou to stopy v blátě u potoka a tak dále).
Důvod zákazu je jasný - mobil připojený k internetu odebírá příliš mnoho pozornosti, kterou mají děti v danou chvíli soustředit jinam.
a.) Kalkulačka je, zjednodušeně, pro počítání s čísly. Ve škole se toto učí jen krátce, povětšinou se pracuje se vzorci, kde jsou čísla nahražena písmeny. Tady kalkulačka nepomůže. A když si dám dohromady úlohu ve "formě písmenek", pokrátím a jinak upravím, pak dosadím čísla.Až zde by nějaká "mechanizace" bodla. Ne mobil, protože pak má každý něco jiného a pak je obtížná diskuze nad řešením.
b.) Málokdy jde v životě o přesný výsledek, většinou jde o řád - zda TO odvezu na kolečkách, nebo musím objednat Tatru.
c.) Jde u výcvik k užívání mozku, ne o bezduché aplikování pravidel, na která si zrovna vzpomenu. Viz: "Jedna žena porodí za 9 měsíců. Tedy 9 žen porodí za 1 měsíc."
d.) Čím méně operativy v životě, tím lépe. Mobily nás naučily, že domluva na něčem je jen formalita. Někde se zakecáme, partnerovi na jednání zavoláme " Nestíhám" a myjeme si ruce, jak jsme to pěkně zvládli. A chaos se lavinovitě šíří... S tím souvisí i preference automobilu před MHD, protože MHD a jiná veřejná doprava (jak kdy a kde) ctí plán - jízdní řád a odjede, aniž se dá naše nekázeň okecat.
Hahaha. Když jsou ty iPady tak strašně důležité pro výuku, dokážete mi vyjmenovat aspoň 2 konkrétní aplikace, které by se daly použít s nějakým užitečným výsledkem pro žáky v hodině matematiky (ať jsem hodný, v předmětech jako dějepis nebo ZSV jste zcela bez šance)? A rady jako "můžou si číst wikipedii", když od tam čerpáte svá moudra, prosím nepište, na školách se studenti mají opravdu vzdělávat, ne získávat povrchní a z kontextu vytržené biflování faktů.
Zrovna konkrétně iPady totiž nenabízí nic víc než nárůst technické zátěže (někdo to musí nabíjet, někdo tam musí instalovat aplikace) a krátkou životnost, protože baterie v tabletech jsou nevyměnitelné a po cca 2 letech tím velmi drahá investice končí. To vůbec nemluvím o vendor lock-inu a nulové sw i hw kompatibilitě s jinými produkty...
Výpočetní technika se ve většině případů (dnes třeba 3D tisk, dříve interaktivní tabule) cpe do škol zcela nekoncepčně hlavně proto, aby se peníze na vzdělávání mohly přelít do zisku soukromých firem. A vrcholem drzosti je, že spousta těch firem nejen, že neposkytuje pro učitele materiály/návody/dokumentaci, ale dokonce kšeftuje tím stylem, že poskytne zanedbatelnou slevu, pokud škola zaúkoluje kantory, aby nad rámec svých pracovních povinností pro ty firmy vytvářeli výukové materiály...
Na gymplu mne velmi rychle (před mnoha lety!) označili za "totálně zkaženého kalkulačkou", přestože tento vynález jsem získal až těsně před maturitou. Důvod byl jediný: neumím počítat a vše (obrazně řečeno) převádím na tři základní operace: přičíst jedničku, odečíst jedničku, vyhledání v tabulkách logaritmů. Ono se v tom školství opravdu tolik nezměnilo. ;o)
Nicméně často vzpomínám na našeho fyzikáře, který se nás snažil naučit "přibližnou matematiku" (s tím, že kalkulačka dá přesné číslo, ale my musíme poznat, že to je správně). Naprosto kouzelnou operací bylo vykrácení "pí" proti desítce ("pí na druhou je přibližně deset"), čímž bylo jednoduché je dostat na opačnou stranu zlomkové čáry - tu desítku si člověk "půjčil" někde z "exponentu" nebo posunul desetinnou čárku v nějaké konstantě; stačilo si pamatovat "souřadnice" té úpravy a těsně před koncem to zase vrátit. (Ono se to ale obvykle připomnělo dřív.)
A také naprosto kouzelný výsledek důkazu jakéhosi výroku ohledně teorie relativity, kdy po rychlých výpočtech přes celou tabuli zazněl verdikt: "Na pravé straně je něco krát deset na mínus cosi, na levé straně je něco jiného krát deset na mínus víc, což je míň, takže to platí!"
Věřím, že na jeho hodinách fyziky by použití kalkulačky v mobilu nikomu nevadilo - a nikoho by to ani nenapadlo.
Další názor odborníka na všechno: Mě je vlastně úplně jedno, jestli děcka mají mobily a čumí do nich jak kobry, nebo ne. A taky si nemyslím, že učitelé jsou nějací ultrapitomci s ohledem na zbytek populace, řekl bych tak nastejno. Ale kladu si otázku, nejsou ty mobily na školách zakázané proto, že se to prostě neosvědčilo, prostě přirozená evoluce?
Dovolím si citovat výrok autora článku z jeho jiné stránky:
"Toto je osobní stránka autora, odráží jeho subjektivní názory a slouží k soukromým účelům. Jestli k jejímu obsahu máte připomínku nebo jiný názor, v žádném případě mi je neposílejte."
Článek je blábol (dceru lze předpokládám o změně ohledně kroužku informovat i po vyučování, ne o velké přestávce; příměr s kvadratickou rovnicí a kosením obilí je už úplně mimo: kdo neumí vyřešit rovnici ručně, nedokáže to naprogramovat ani pro mobil/počítač/kalkulačku; lidská inteligence spočívá nejen v sestavení, ale právě i vyřešení rovnice apod.).
Ale snažit se to panu Staníčkovi vysvětlit je myslím lautr zbytečné... On se nějakými argumenty vykolejit nenechá.
To je samozřejmě špatně a přesně kvůli takovému špatnému přístupu jsou pak žáci schopní zcela s vážnou tváří říct, že vlivem oteplení o 3 °C se ocelová konstrukce mostu protáhla o 8 metrů...
Jedna věc je nechat samotné výpočty na počítači či kalkulačce. To je zcela v pořádku, ale pokud žák sám není schopen o průběhu výpočtu přemýšlet, protože si ho "ručně" vyzkoušel a dokáže to bez chyb spočítat i bez kalkulačky, pak nedokáže správně interpretovat výsledky, které mohou být špatné hned z několika důvodů - špatně zadaný vstup (ťuknu omylem vedle), špatná formulace zadání (zapomenu na závorky), chyba způsobená např. zaokrouhlováním nebo nešťastným pořadím provedení operací, kde se projeví zaokrouhlovací chyba víc, než při jiném pořadí.
Mimochodem před časem na jedné přednášce o chybách při výpočtech na počítači vysvětlovali, jak kdysi Američani netrefili cíl střely o cca 2 kilometry. Celé to bylo způsobené jen tím, že prvně dělili dvě velmi malá čísla, čímž vznikla podstatná chyba jednak zaokrouhlením a druhak omezenou reprezentací desetinných čísel, no a následně výsledek velkým číslem vynásobili, čím se podařilo chybu zaměření dostat na jednotky kilometrů.
Proboha, v žádném to případě. Mobil má být ve škole v tašce, s vypnutýn zvoněním, A jestli rodiče potřebují dítěti něco rychle sdělit, tak přes smsku (nebo kdyžtak zprávou na nějaký messeger na tom mobilu), aby si to přečetlo o přestávce, Nic víc.
Vědecká kalkulačka je náhodou do školy to pravé, co potřebují, aby se ty děti současně učily pořádně matematiku (i jiné) předměty, ale současně si primitivní numerické úkony (které by ale už měly znát), rychle spočítaly na ní. Zase, nic víc.
Ale, jak píši, které by už měly a bezpečně znát. Ono totiž, se může zdát príma, když ty děti neumí pořádně ani malou násobilku, neb jí počítají na kalkulačce/mobilu. Ovšem pak se musí rodiče i učitelé smířit s tím, že bez té znalosti nazpaměť se už pořádně nenaučí ani zlomky, ani mnohočleny, ani rovnice, natož nějaké derivace a integrály. Vlastně z matematiky jako takové vůbec nic, ale jestli se jim nelíbí ani ta kalkulačka (patrně jsou pro ně nějaké magické znaky), tak jedině šmidlat prstem na dotykáči, aniž ví proč.
Bohuzel, skoly v CR nestoji za nic.
Za nas se na SŠ v matematice mluvilo o tabletech, ale nemuzu rict, jestli to nemely byt antidepresivni tablety. Ty od Applu jsem videl jednou, kdyz se delalo PR a pravdepodobne na to byla dalsi vec vytahnuta z rozpoctu EU, stejne jako ostatni vybaveni, ktere slouzilo PR, ale ne zakum.
Spousta lidi mi v posledni dobe rikalo o rozdilech Praha x cr, prakticky to asi plati i o skolstvi a muze vysvetlit postoj ninisterstva. Nevim, nestudoval jsem v Praze. Kazdopadne vse mimo Prahu je obecne zaostale vcetne většiny lidi a nevyplati se v takovem bordelu bydlet. Ceska vesnice asi Singapur uplne nedotahne, bez ohledu na to, jaci jsou cesi nejdhytrejsi inzenyri, doktori a ucitele celosvetove kapacity.
Ad mobily - koukal jsem na wiki - nejdal jsou v tomhle v US, kde z mobilnich rusicek presli k aplikacim ze Silicon Valley pro vyuku.
Uvidime, ktery stat bude mit lepsi vysledky za deset let. Jestli USA nebo chytrejsi ceske skolstvi, protoze tady se to dela nejlip na svete.
Autor tady celkem moderne poplival ucitele, skoly a postezoval si ze ostatni lamentuji jak bylo za jejich casu. Zaroven se posunul ne jejich uroven kdy lamentuje nad nima v zcele opacnem gardu.
Jinak s autorem nesouhlasim. Mobil je pro deti droga kdo zazil jak hystericky reaguje ditko kdyz mu vemete mobil mi da za pravdu. Nemusim byt ucitel ani psycholog abych chapel ze je to spatne.
BTW: byl jste nekdy v skole o prestavce ve skole kde jsou povoleny mobily?
11. 6. 2021, 08:17 editováno autorem komentáře
To jsou zase bláboly. Mobil je pro děcka regulérní droga, existují dokonce výzkumy na to, že sledování blikajícího displeje her má na jejich mozek podobný vliv, jako některé drogy. Je naprosto v pořádku učit děti, aby se soustředily na výuku a své okolí a aby přestávky netrávily asociálně u displeje, ale bavily se mezi sebou. Potřebujeme tu generaci, která nebude na mobilu závislá a bude schopná ho používat efektivně a konečně stanovit společenská pravidla, třeba že když s někým zrovna mluvím, tak ho nepřerušuji uprostřed věty kvůli telefonátu nebo že když mi pípne sms, nejsem povinen ji teď hned přečíst.
"Tatínek stěžovatel" bude nejspíš další z rodičů, který narve děcko do milionu aktivit, které se dají sotva stíhat bez stresů a neuróz a pak mu ale stejně nedá pokoj se jim věnovat. Věta "A když jsme si nedali vědět o změně plánů **třeba** o velké přestávce" poukazuje na to, že to bude další z těch, kteří otravují děcko během výuky. Znám to z praxe a dokonce jsem měl i případ, kdy mě studentka po několika napomenutích prosila, ať teda napíšu mamince (úřednici, která se v práci nudila a bombardovala dceru sms), že jsem jí mobil zakázal, protože maminka si stěžovala, že jí dcera uprostřed výuky neodepisuje...
Je naprosto v pořádku, aby děcka využívala mobil během výuky tehdy, když k tomu dostanou pokyn. Ale jinak má být vypnutý a v batohu. A o přestávkách je to diskutabilní, ale minimálně na ZŠ bych ho zakázal taky, aby se děti nejprve socializovaly. To jejich tiché hřadování nad namodralým displejem je jak z hororu.
Prodavačka v obchodě má také během pracovní doby mobil odložený, aby se mohla věnovat zákazníkům. Tak nevidím důvod kvůli prudičům, kteří se chovají nespolečensky, měnit rozumná pravidla.
11. 6. 2021, 08:10 editováno autorem komentáře
Pokud by byla výuka jeden na jednoho, je mobil a počítač super, možná tak do pěti studentů se dá rozumně ohlídat, že se učí a nepodvádí. U třiceti studentů nejde ohlídat, kdo má puštěnou kalkulačku, kdo sjíždí TikTok, kdo hraje AngryBirds, kdo chatuje se spolužáky. Navíc matematika musí začít pochopením základních principů, na to lze navázat kalkulačkou a teprve pak má smysl používat Wolfram Alfa, který ukáže i postup. Smyslem matematiky ve škole není zjistit, že 5 plus 5 je 10, smyslem je naučit děti myslet jistým způsobem a poradit si i s analogickými problémy. A to nejde, pokud jim mobil hodí řešení. Možná 10 až 20 procent studentů ke schopných se učit pro radost, ale většina se učit nechce, mají jiné, poněkud krátkodobější priority. Jenže pro společnost je krajně nevýhodné, pokud je většina národa hloupá.