Hlavní navigace

Miroslav Uďan (Shoptet): Připravujeme vlastní projekt expresního doručování zásilek

9. 10. 2019
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: Shoptet
Na datech o dopravě dnes vidíme, že Zásilkovna začíná pomalu přebírat klienty České pošty, říká ředitel a spoluzakladatel e-commerce platformy Shoptet, která letos slaví desetileté výročí.

Z projektu o dvou lidech a řešení všeho svépomocí až po firmu o 60 zaměstnancích. Jaké byly začátky české e-commerce platformy Shoptet, co byly největší překážky před tím, než přišel růst, a jak si vlastně stojí dnes? V rozhovoru pro Lupu popisuje ředitel a spoluzakladatel firmy Miroslav Uďan.

Jak dlouho vlastně přesně operuje Shoptet na trhu, firma byla založená někdy v roce 2007, ale fungovat jste začali až později, je to tak?

Oficiálně na trhu fungujeme od roku 2009.

Kolik e-shopů k dnešku na platformě provozujete?

K dnešku to bude přibližně 19 tisíc, což je asi polovina e-shopů, které v Česku existují. Problém je, že nikdo nemá k dispozici úplně přesná čísla, většinou jde o nějaké statistické odhady. Tím, jak rosteme a jak jsme na trhu dlouho, tak se nám postupně odhaluje skutečný obraz o stavu trhu a občas je hodně jiný, než jsme si původně mysleli.

19 tisíc zní jako zajímavé číslo, ale předpokládám, že se na tom bude hodně podílet armáda různých mikroeshopů maminek na mateřských, zkusme si ten podíl přiblížit ještě třeba skrze obrat.  

Momentálně se nalézáme na 25 miliardách korun (obrat všech e-shopů našich klientů), strop české e-commerce bude k dnešku asi 150 miliard, jak jsem ale uvedl v předchozí odpovědi, je to nějaká extrapolace, přesná čísla nikdo nemá. Když to tedy podělíme, tak se dostáváme zhruba na šestinu tržního podílu v Česku. Nemůžeme samozřejmě konkurovat třeba Alze, není to ale ani úplně banální číslo.

Jak vlastně Shoptet začínal?

To je trochu bizarní příběh. Já jsem technicky vzato začínal jako „náš“ zákazník. Měl jsem tehdy práci v korporátu (T-Mobile) a byl jsem z té práce tehdy už strašně otrávený. To mě postupně vedlo k tomu, že jsem se začal více a více soustředit na vlastní projekty. Dělal jsem webové stránky, relativně úspěšný herní web a chtěl jsem si na dropshippingu od Vivantisu založit vlastní e-shop zaměřený na klasický přeprodej. Když jsem hledal někoho, kdo by mi s tím pomohl, narazil jsem na svého bývalého společníka, který se živil tím, že vytvářel e-shopy profesionálně. Ten mi v podstatě vytvořil e-shop na stejném základě, na kterém jsme později začali budovat Shoptet.

Postupně jsme se skamarádili, a když jsme probírali své byznysy, uvědomili jsme si, že by mohlo být daleko praktičtější a efektivnější udělat to, co do té doby vytvářel pro každého zákazníka zvlášť, jako jednotnou platformu. Tehdy moc podobných řešení neexistovalo a pro mne dávalo daleko větší smysl provozovat tvorbu e-shopů než ztrácet čas provozem nepříliš úspěšného vlastního e-shopu.

Pak jsme společně založili firmu a v roce 2009 začali na ostro s prvními pár desítkami klientů. Nechybělo nám nadšení a velké iluze. To, co bohužel chybělo, byly zkušenosti.

Tehdy ještě trh na podobné platformy nebyl příliš zvyklý, co rozjezd takového byznysu pro vás přesně obnášel?

Přechod z individuálního kódování na platformu vyžadoval hlavně změnu našeho myšlení – najednou to nebylo o vývoji individuálních modulů, ale šlo hlavně o to vyvinout co nejuniverzálnější platformu, kterou bude možné přizpůsobit komukoli, kdo bude mít zájem a zároveň to udělat tak, aby to nebylo pro ostatní příliš limitující. Po obchodní stránce pak šlo hlavně o to přesvědčit lidi, že je podobný model naprosto bezpečná a legitimní cesta, jak e-shop provozovat.

Neměli jsme moc peněz na marketing a chyběli nám zkušenosti. V praxi to vypadalo tak, že jsme chodili po přednáškách, přesvědčovali klienty „od dveří“, postovali v internetových fórech, protože jsme neměli peníze na klasickou online kampaň. Přes tento divoký spartánský přístup se ale nakonec docela zdařilo, hodně nám tehdy pomohla krize způsobená zhroucením amerického hypotečního trhu. Hodně kamenných prodejců tehdy zavíralo krám a přesouvalo se na internet, kde hledali co nejsnadnější způsob, jak začít. Tím jsme nabrali určitou kritickou masu klientů a byznys začínal fungovat.

Kdo byli tehdy vaši první klienti (ať již se bavíme o známějších značkách, nebo typech e-shopů)?

Jednou z těch známějších značek byl třeba docela velký e-shop s rybářskými potřebami – Tropicliberec.cz (dnes u konkurence – pozn. redakce), hodně převažovaly sportovní e-shopy, což bylo dáno i tím, že jsme oba aktivně sportovali a měli hodně kamarádů a známých právě z této oblasti. Vyloženě velké značky tehdy chyběly a popravdě řečeno bychom je tehdy ani nezvládli ukočírovat, vše jsme se teprve učili. 

Kdy se to zlomilo a přišly i první známější značky?

To je trochu komplikovanější, první čtyři roky jsme vlastně docela stagnovali. Náš obrat se pohyboval pořád okolo 12–13 milionů, sice se nám dařilo získávat nové zákazníky, ale za každých deset nových osm starých odcházelo. Do toho nám rostly provozní náklady a my jsme nevěděli, čím to je, že se nám nedařilo staré klienty u nás déle udržet. Později se ukázalo, že jsme pro ně neměli úplně vyhovující řešení, což se začalo měnit s tím, jak se platforma vyvíjela. Zlom nastal někdy mezi roky 2014–2015, kdy jsme začali růst o nějakých 40–50 % za rok. To se nám zatím daří i nyní, letos se například dostaneme na nějakých 150 milionů obratu firmy. Zisk budeme mít zhruba 33 milionů. Zpětně to vypadá, že stačilo jen zatnout zuby a vydržet, ale tehdy se nám to tak rozhodně nejevilo.

Na jaký problém jste při tom naráželi asi nejvíce?

Měli jsme řadu problémů. Já s oblibou říkám, že všechny své šedivé vlasy jsem získal během prvních čtyř let provozu Shoptetu. Obrovské problémy byly se stabilitou serverů, když na Lupě vyšla zpráva, že nefunguje 1000 e-shopů v Česku, tak to sice asi byl zpravodajský poklad, ale pro nás to byla noční můra. Pekelné bývaly zejména Vánoce, kdy jsme se dostávali na fyzické limity pronajatých strojů, trávili celé dny jen sledováním zátěže a prováděli za 5 minut 12 optimalizaci za chodu.

Kdy se tohle změnilo?

Zlom způsobily dvě věci, změna jádra Shoptetu a změna hostingu. Od té doby, co jsme přešli pod VSHosting, tak máme už tři roky klid. Ale jak říkám, jde o souhru více faktorů. Jinak je zajímavé, že vánoční peak, který je pro nás vždy nejobávanějším obdobím v roce, bývá v dalším roce již provozním standardem. Růst klientů pro nás tedy neznamená jen bezstarostný příjem, jak by se to z provozu jednotné platformy mohlo zdát, ale také znásobenou zátěž na servery. Neustále pracujeme na vytváření nových clusterů a optimalizujeme, protože narážíme na limity technologií, o kterých si provozovatel hostingu původně myslel, že jsou prakticky nevyčerpatelné. Pro představu, na naše servery míří denně přes 150 milionů hitů.

Jak řešíte třeba ochranu před DDoS útoky a sítový load balancing?

Opět je to kombinace více věcí, máme omezený počet dotazů na jednu IP adresu, VSHosting má vlastní řešení pro ochrnu před DDoS útoky. V krizových scénářích již přímo hosting blokuje zahraniční traffic, pokud přesáhne nějakou zásadní kritickou mez. Za poslední rok jsme nicméně neměli žádný DDoS útok, který jsme si nevytvořili sami, nebo za něj nemohli naši klienti – například implementací skriptu, který zacyklí nějaký proces, nebo tím, že klient opakovaně vyvolá import stovek tisíc položek na server. Dnes již s tím umíme velmi dobře pracovat, ale byla doba, kdy nás to dokázalo zaskočit.

Vaše zisky dnes kopírují obrat, nebo rostou pomaleji?

Přesně naopak, zisky rostou rychleji než obrat, letos budeme mít asi 33 milionů, loni to bylo 17, čili se blížíme 100% nárůstu. Ale trvalo poměrně dlouho, přibližně 6 let, než jsme se do tohoto stavu dostali. I v té nejhorší době jsme se naštěstí ale obešli bez nutnosti bankovních půjček.

Jaké máte náklady na hosting?

Momentálně je to asi pět až šest milionů korun ročně.

Jak se vyvíjela skladba hostovaných e-shopů za dobu, co jste na trhu?

Co si pamatuji ze začátků, tak jeden čas tady byl obrovský boom e-shopů s parfémy, což byla ale jen nějaká dočasná móda. V začátcích byla také extrémně populární elektronika, která stále na internetu hraje významnou roli, ale marže u ní klesly prakticky na minimum (okolo 3 %). Dnes zažíváme podobný boom v oblasti módy, největší procento našich e-shopů je právě z této oblasti. Druhá největší oblast jsou dnes chovatelské potřeby, zejména krmivo pro kočky a psy. Třetí největší segment je u nás dnes „dům a zahrada“.

Jak jsou na tom dnes e-shopy s používáním  HTTPS?

Pokud jde o HTTPS, tak se to hodně zlepšilo po příchodu Let's Encrypt, který umožňuje využívat HTTPS zdarma. U nás momentálně využívá HTTPS 69,2 % zákazníků. Problém bývá zejména u starších e-shopů.

S jakými typy útoků se setkáváte nejčastěji?

Nejvíce asi narážíme na pokusy o brute-force útoky, ale díky tomu, že nejčastěji využívají standardizované nástroje a nepracují s nimi zpravidla profesionální hackeři, tak se proti nim dá celkem jednoduše bránit. Občas se někomu podaří dostat do e-mailu některého klienta, protože měl příliš jednoduché heslo, nebo jeho heslo uniklo do nějaké veřejné databáze. A následně jej použijou třeba ke spamu. Více řešíme jiný problém, který ani není tolik technický, a to je vykrádání obsahu našich klientů. Občas je krádež provedená tak diletantsky, že v textech zůstanou některé odkazy na původní e-shop, čímž našim klientům vytvářejí „zadarmo“ linkbuilding. V některých případech ale není právně čeho se pořádně chytnout a to je pak nepříjemné, jindy to lze posuzovat jako jasnou nekalou soutěž, je to případ od případu.

Kolikrát jste museli svoji platformu v podstatě od základu překopat?

Naši vývojáři by nejraději kód neustále přepisovali, obzvláště ty části, které programoval někdo jiný (celá platforma běží v PHP a využívá SQL databázi – pozn. redakce). Kdybych ale na to dal, tak neděláme nic jiné, možná bychom pak měli krystalicky čistý kód, ale žádné zákazníky, což by jako byznys moc nefungovalo. My dnes máme druhou oficiální verzi našeho systému, ta začala vznikat dva roky po našem startu (v provozu je od roku 2011 – pozn. redakce). Další verze jádra zatím neplánujeme, spíš než kompletní překopávání kódu se snažíme postupně vylepšovat jednotlivé komponenty a přidávat nové projekty, postupujeme při tom od těch nejvyužívanějších. Momentálně pracujeme třeba na komplet novém frontendu, který je postavený na Reactu, GraphQL a Next.js, obrovský nový projekt pro nás bylo také zprovoznění API a s tím spojeného tržiště Doplnky.Shoptet.cz.

Kolik času vám zaberou opravy a kolik věnujete tvorbě nových funkcí?

Je to zhruba 30–40 % času, který který padne na vylepšování stávající funkčnosti systému. Co se týče nových funkcí, hodně nám pomohlo zpřístupnění API pro externí developery, kteří se díky tomu aktivně zapojili do rozšiřování funkcí Shoptetu – plyne jim z toho zisk. Díky tomu vzrostl počet modulů a napojených služeb exponenciálně. Nám to pro změnu uvolnilo ruce proto, abychom se mohli soustředit na core funkce platformy.

Celý systém jinak funguje modulárně, máme v současnosti 5 základních tarifů s vlastní výbavou v základu, k tomu si mohou klienti řadu modulů přikupovat nebo různě přehazovat podle potřeby.  

Jaké jsou dnes hlavní trendy v platbách a dopravě?

UX DAy - tip 2

Lidé jsou u nás pořád velmi konzervativní, takže je to taková klasika – vládne dobírka, prim hraje Česká pošta. Za letošní rok je ale patrný poměrně zajímavý nárůst Zásilkovny, která meziročně vzrostla o 3 %, což je největší pozitivní změna mezi všemi dopravci. Tento růst se přitom děje právě na úkor České pošty.

Jinak pro zajímavost bych mohl ještě zmínit, že momentálně připravujeme pro naše zákazníky vlastní projekt doručování v partnerství s Liftagem, kdy by měli řidiči taxislužby v mezičasech mezi klienty pomáhat s doručováním zásilek. To nám umožní nabídnout tzv. express delivery (doručení do hodiny, nebo v řádu hodin) bez nutnosti mít vlastní flotilu aut. Na detaily je ale zatím ještě brzy.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Externí spolupracovník serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz. Dnes pracuje jako redaktor časopisu Forbes.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).