Hlavní navigace

Místo senzorů a zakázek pro firmy řešení problémů lidí. Jak se dělá Smart City v Barceloně?

Autor: Jan Sedlák
Jan Sedlák

Digitální transformace má jen málo co dělat s technologiemi. Je to o transformaci organizací. Podívali jsme se do města, které je považováno za pionýra chytrých měst.

Doba čtení: 7 minut

Při běžné procházce středomořskou Barcelonou vás při bližším zkoumání zaujme, že i tady si lze sednout na lavičku s USB nabíječkou, připojit se k městské Wi-Fi zdarma nebo omrknout senzory vybavené chytré koše. Senzorů je zde na různých úrovních řada, a jak si ukážeme níže, v řadě věcí pomáhají. Princip takzvaného chytrého města zde stojí ale někde jinde.

Když si třeba v Google Mapách zapnete vrstvu pro satelitní snímky a najedete si nad Barcelonu, zjistíte, že značnou část města tvoří symetrické bloky budov. Vytváří obraz mřížky. Toto městské uspořádání umožňuje vedení katalánské metropole pracovat s konceptem Smart City i bez toho, aby hlavní roli hrály technologie.

Barcelona dlouho nebyla schopná plnit limity kvality ovzduší stanovené Evropskou unií. To nesedělo nejenom do byrokratických tabulek, ale zejména tato situace měla dopady na zdraví obyvatel. Studie například uvádí, že kvalita vzduchu v regionu má na starost až 3500 předčasných úmrtí ročně.

Barcelona i z tohoto důvodu postupně rozjela nový dopravní plán. Ten mimo jiné zahrnuje instalaci řady nabíječek pro elektromobily v různých částech města či nasazování hybridních a elektromobilů v rámci veřejné dopravy. Důležitou roli ovšem hrají i ony městské bloky.

Superbloky

Konceptu, který v Barceloně vznikl, se říká superbloky. V něm jsou zahrnuty vždy 3×3 bloky budov, z čehož vzniká čtverec složený z devíti bloků, mezi nimiž vedou ulice. Uvnitř tohoto superbloku je výrazně regulovaná doprava. Osobní auta, která sem mohou vjet, míří pouze jedním směrem s maximální rychlostí 10 kilometrů za hodinu. Ostatní doprava pak směřuje vně superbloků.

Jak vypadají prvky chytrého města v ulicích Barcelony:

Toto řešení snižuje hluk a emise, a navíc se vytváří větší prostor pro chodce, lavičky, stromy a květiny. Při procházkách klidnými a někdy i dost prázdnými ulicemi se můžete například kochat pohledem na katalánské vlajky visící z řady balkónů a oken podporující odtržení od Španělska.

Parkování se v takovém modelu fungování řeší v rámci podzemních garáží. Ty nejsou úplně všude a někteří obyvatelé jihoevropského města proto změny nevidí rádi. Podobné kroky korespondují s tím, jaké změny do vedení a fungování Barcelony přináší aktuální starostka.

Ada Colau je mnohými označována za jednu z nejvíce radikálních osob ve vedení měst. Dříve se profilovala jako levicová aktivistka, která řešila hypoteční krizi a nedostupnost bydlení. To jí v roce 2015 vyneslo zvolení do čela města. Je také spoluzakladatelkou hnutí DiEM25, za kterým stojí bývalý řecký ministr financí a člen Syrizy Yanis Varoufakis.

Colau do týmu nabrala řadu lidí, se kterými – jak radnice Barcelony říká – chce do rozhodování o směřování metropole zapojit především lidi. „Jde o integraci lidí do vedení, podněty musí přicházet od lidí,“ uvádí například Francesca Bria. Ta se do Barcelony přestěhovala z rodné Itálie, aby dostala funkci technologické ředitelky a šéfky pro inovace starající se o koncept Barcelona Digital City.

Přehodnocení přístupu k Smart City

„Jednou z hlavních věcí, na kterou se zaměřuji, je kompletně přehodnotit přístup ke Smart City,“ navazuje Bria. „Namísto toho, abychom stavěli senzory, sítě, technologie, a to vše dali do správy pár nadnárodních gigantů, kteří pak zpřístupní nějaká data, a dívali se, co díky nim řešit za problémy, nyní volíme úplně opačný přístup. Začínáme od toho, jaké problémy mají lidi a co potřebují řešit. A teprve pak možná uvidíme, co dokážeme vyřešit pomocí technologií.“

Koncepce Smart City v Barceloně
Autor: Barcelona

Koncepce Smart City v Barceloně

Do plánování nové podoby digitalizace Barcelony se zatím zapojilo asi 40 tisíc lidí. Z toho vyplynulo, že obyvatelé města nejvíce řeší ovzduší, udržitelnou dopravu, zdravotnictví a dostupné bydlení. „Nyní řešíme, jaké technologie případně na řešení těchto oblastí nasadit,“ říká Bria.

Radnice Barcelony vystupuje proti něčemu, čemuž se říká „platform capitalism“. Jde o to, že řada velkých technologických společností vlastní data, díky kterým vydělává veliké peníze. Data ovšem pocházejí od lidí a ti nemají plné pravomoci a možnosti tyto informace rovněž používat a volně s nimi nakládat. U těchto platforem se pak kumuluje kapitál a moc.

Barcelona i proto aktivně proti těmto firmám zasahuje. Nejenom návštěvníci každoročního veletrhu Mobile World Congress či Smart City Expo už dobře vědí, že v Barceloně nefunguje Uber (používá se myTaxi). Radnice také posílila řady inspektorů, kteří mají kontrolovat nelicencované byty nabízené třeba přes Airbnb. V Barceloně v posledních třech letech narostl počet krátkodobých pronájmů o 60 procent, což jde podle radnice proti dostupnému a sociálnímu bydlení.

Město jako vlastník dat

„Smart City není pouze Cisco, IBM, Siemens, Google nebo Facebook, které poskytnou technologie a uzamknou města. Potřebujeme něco, co je možné škálovat a stavět na tom služby do budoucna,“ pokračuje Bria. Je podle ní třeba vytvářet alternativy k nadvládě platforem a mít k datům přístup. „Je třeba neuzavírat data v silech velkých hráčů, a naopak si je vzít pro budování nové ekonomiky.“

Datové vlastnictví v Barceloně
Autor: Barcelona

Datové vlastnictví v Barceloně

Barcelona nyní tedy do veřejných zakázek dává, že město musí být vlastníkem dat. Ta jsou navíc shromažďována v postupně budovaných platformách, které kompletně běží na open source technologiích a podporují otevřené standardy. „Digitální transformace má jenom málo co dělat s technologiemi. Je to o transformaci organizací,“ uvádí Bria.

Dobrým příkladem tohoto přístup je platforma Sentilo. Jde o otevřenou technologii (k dispozici i na GitHubu) s dostupným API rozhraním, do které proudí informace ze senzorů a aplikací, jež Barcelona provozuje.

Další informace pak město zpřístupňuje v rámci Open Data Portalu. „Nad těmito daty pak můžeme psát služby a projekty, které sami potřebujeme.“ Příklady postavených aplikací jsou vidět třeba zde. Otevřenost má ideálně vést i k tomu, že se do tendrů a projektů přihlásí i menší a začínající projekty.


Autor: Jan Sedlák

V chodu jsou i další akce. Postupně se otevírá například městský rozpočet, město rozjelo platformu pro whistleblowery využívající Tor a společně s Amsterdamem se zapojilo do projektu Decode. Zaštiťuje ho Evropská unie a jde o to i pomocí blockchainu dát lidem kontrolu nad jejich daty.

Hromady senzorů

Přerod Barcelony na ukázkovou Smart City metropoli nenastartovala pouze současná radnice. Velkou část aktivit rozjel předchozí starosta Xavier Trias ze středopravicové strany Catalan European Democratic Party. Současná radnice některé jeho kroky spíše kritizuje.


Autor: Jan Sedlák

Za vlády Triase se v ulicích Barcelony začaly objevovat všemožné senzory, které je možné ve městě vidět do dnešní doby. Město do nich investovalo přes 70 milionů eur. V ulicích je nyní instalováno přes dva tisíce senzorů pro chytré parkování, které hlásí, která místa jsou obsazená a která volná. Systém využívá síť Sigfox a data proudí do platformy Sentilo.

V Sentilu se rovněž schází informace z 10 tisíc senzorů umístěných v 95 obecních budovách. Slouží především k energetickému monitorování. Ve městě jsou rovněž senzory pro monitoring hluku, měření vody a 1900 senzorů je i v popelnicích. Měřit lze také proudění davů a další hodnoty. Barcelona se v předchozích letech díky tomu stala na konferencích a propagačních materiálech firem často prezentovanou ukázkou toho, jak ve větším měřítku vyzkoušet internet věcí.


Autor: Jan Sedlák

Do této více hardwarové fáze se z velké části zapojila společnost Cisco Systems společně s dalšími hráči typu Philips. Ta úvodní fázi společně s městem vyhodnotila a díky senzorům skutečně ke zlepšení některých služeb došlo.

Úspory a výhody to přináší

Klesla spotřeba vody ve veřejných parcích a fontánách, což ročně ušetří 420 tisíc eur. Vylepšila se veřejná doprava a informace proudící k uživatelům. Přebudovaly se linky autobusů a počet cestujících se zvýšil o desítky procent. Instalované LED lampy, kterých má město přes 1100, snížily spotřebu o 30 procent díky tomu, že se zapínají, vypínají a ztlumují dle potřeby.

Naopak třeba parkovací senzory jsou často „oblbnuty“ metrem, které projíždí pod nimi. Parkovací čidla ve velkých parkovacích domech jsou naopak úspěšná a v kombinaci s navigačním systémem v ulicích si je řidiči chválí. Mobilní aplikace apparkB dokáže řidiče navigovat a přímo jim prodat parkovací lístky – denně se jich takto prodá přes čtyři tisíce. Také množství senzorů v popelnicích dokáže při dobré správě optimalizovat svozové trasy.

EBF 2018 tip v článku řečníci Lupa

Důležitým závěrem je každopádně to, že odděleně někde sedící data v jednotlivých systémech příliš užitečná nejsou a je třeba je spojit do jedné otevřené platformy.

Barcelona může rovněž těžit z toho, že má instalováno asi 500 kilometrů optických tras. Dříve to byla poměrně dost roztříštěná směska linek, které byly vytěžovány zcela minimálně. Už dřívější radnice nicméně vypsala tendr na sjednocení, který vyhrál španělský operátor Cellnex Telecom. Trasy sjednotil a nadbytečnou kapacitu prodává, což městu generuje peníze. Optická konektivita se rovněž využívá pro veřejné Wi-Fi hotspoty, kterých jsou v Barceloně vyšší stovky. 

Našli jste v článku chybu?