Hlavní navigace

Mít něco jako Facebook bude za 20 let povinné, bez něj skončíte na okraji společnosti

Autor: Depositphotos
Daniel Dočekal

Už jste někdy zkusili věštit na dvacet let dopředu? Pokud ano, tak často nezbývá než doufat, že se ověření své předpovědi nedožijete.

Doba čtení: 7 minut

Článek je součástí speciálu k 20. výročí založení serveru Lupa.cz – Jak bude internet vypadat za 20 let?

Několikrát do roka dorazí odněkud dotaz, jak se budou vyvíjet sociální sítě. V poslední době ještě navíc, kdy zanikne Facebook. Vždy je to tak nějak beznadějné, předpovídat, kam se budou vyvíjet sociální sítě, je překvapivě obtížné. Důvodů je několik, ale ten zásadní tkví v tom, že u věcí jako je AI či samoříditelná auta existuje – na rozdíl od sociálních sítí – poměrně jasně „nalinkovaná“ budoucnost. Ví se, kam chceme dojít a kudy se tam můžeme vydat.

U sociálních sítí dost dobře možná nikam dojít nechceme a s ohledem na aktuální dění okolo Facebooku je možná jediným správným cíl ten ve stylu Věry Pohlové: „Já bych všechny ty internety a počítače zakázala.“

Budou za dvacet let existovat sociální sítě a sociální média?

Na tuhle otázku je paradoxně zatím asi odpověď nejjednodušší: budou. Jsou nakonec jenom přirozeným vývojem toho, co existovalo před (dvaceti) lety – diskuzní fóra, chatovací nástroje (ty se vrací na výsluní) nebo blogy. Lidé potřebují možnost exhibovat online (ta menší skupina) a mít online co číst a sledovat (ta větší skupina). Sociální sítě, média a „chatovátka“ tohle všechno splňují a zatím není na obzoru nic, co by to nějak výrazně proměnilo.

Generální partner speciálu Jak bude internet vypadat za 20 let

 

ACTIVE 24 registruje domény a poskytuje webhostingové služby. Malým a středním podnikům, živnostníkům i jednotlivcům nabízí registraci více než 250 doménových koncovek, hosting, redakční systémy pro tvorbu a správu webu nebo e-shopu, e-maily a online kancelář i serverová řešení pro robustnější online projekty. Jde o firmu s prověřenou historií a v oboru působí více než 20 let. Sledování trendů technického vývoje jí umožňuje nabízet služby v nejvyšší dostupné kvalitě.

Výjimkou je možná role věcí jako je virtuální a augmentovaná realita, kde ale bude muset dojít k dalšímu zásadnímu pokroku v mobilním internetu, kapacitách a rychlosti hardwaru (počítače a něčeho, co bude VR/AR zobrazovat). Dokud se budeme pohybovat na úrovní Second Life z období před mnoha lety, neočekávejme, že VR/AR nějak výrazně sociální sítě promění.

Zmínka o dalším zásadním pokroku mobilního internetu a kapacit hardwaru je poměrně klíčová pro předpovídání téhle budoucnosti. Právě ty čerstvě minulé pokroky totiž umožnily to, co máme teď – mobilní telefon s 24/7 připojením, vybavený kamerou, senzory, pamětí pro poměrně dost zásadní množství funkcí.

Další z faktorů, který může výrazně ovlivnit budoucnost sociálních sítí, jsou (prozatím neúspěšné) chatboty. Jejich další pokrok ale závisí na tom, zda se opravdu povede vyvinout umělou inteligenci (AI). Bez ní se totiž stále doslova „plácáme“ na úrovni vlastně dost hloupých aplikací, jako je Siri, Alexa či Google Home.

Existovat budou, ovládat se ale budou jinak

Osobně jsem přesvědčený, že největší změny v sociálních médiích přijdou v okamžiku, kdy se hlasové ovládání (a vůbec hlasové rozhraní) stane normálním. Normálním nejenom v tom, že bude opravdu rozumět tomu, co říkáme, a že bude umět rozumně odpovídat, ale také že nám, uživatelům, nebude žinantní na počítače a mobily mluvit.

Do změny ovládání nakonec svým způsobem patří i nástup videa, který je dnes sice uměle vyvolaný na základě ekonomických zájmů, ale ve skutečnosti jde o první ze změn v uživatelském rozhraní. Nakonec jde ale o součást postupné proměny od psaní textových zpráv přes používání fotografií k používání videa. Hlasové ovládání odstraní nutnost psát, umožní připojit obrazovou složku, ať už statickou, nebo video.

Proměnu v ovládání dost zásadně pohání i odklon od klasických počítačů. Od historické kombinace „klávesnice + myš“ se přesouváme k dotykovým displejům, ať už u telefonů, nebo tabletů, ale víme, že nám to vlastně až tak moc nevyhovuje. Opět se tak vracíme k hlasovému ovládání a tomu, kam (a jak) se vydají mobilní telefony (nebo spíše zařízení).

Budeme mít ještě více filtrovaný svět

Jedna z věcí je na budoucnosti sociálních sítí, ale obecně i zpracovávání a získávání informací, poměrně děsivá. Od optimistických představ o „inteligentních agentech“, kteří pro nás budou sbírat informace, jsme totiž dospěli do stavu, kdy všechny sociální sítě i vyhledávače zásadně filtrují, co smíme a nesmíme vidět. Informace dostáváme na základě algoritmu a není vůbec jisté, jaké motivy mají ti, kdo ony algoritmy a filtry tvoří.

Uživatelům přitom tento postup prodávají jako ochranu lidí před přehlcením informacemi, což je skutečně reálný problém. Jenže, jak také víme, algoritmické třídění nefunguje. Navíc je příliš snadno zneužitelné a také zneužívané je.

Budoucnost je v tomto ohledu dost temná, filtrování a výběr toho, co se pro nás hodí, bude stále silnější a stále více bude definované ekonomicky a společensky a dnešní sociální sítě a na nich vytvářené profily se stanou základem společenského skóre, které bude předurčovat, kdo jsme, co jsme, co nám bude dovoleno (nakonec viz Čína nebo Indie). Budou o nás běžně rozhodovat AI, ale zásadní roli budou hrát politické či ekonomické skupiny, které získají odpovídající moc nad těmito procesy.

Dnes málokdo řeší, jestli výsledky vyhledávání dodané Googlem někdo (něco) ovlivnil tak, abychom se nedozvěděli, co se dozvědět nemáme. V budoucnosti, kdy se sociální sítě stanou automaticky neviditelnou komoditou (budeme je používat a brát jako televizi, elektřinu, ale třeba i jako dnes děti a mládež chápou internet), to přestaneme řešit.

Postupně rezignujeme na ochranu soukromí

Pokud jsme dnes „tak trochu“ unavení z politiky a politiků, ještě horší je to aférami okolo Facebooku. Ten ostatně svou poslední aféru začal řešit tak, že ochotně ukazoval další a další zásadní porušení důvěry i soukromí. Celé to už teď vede k tomu, že málokoho baví se tím vším zabývat, natož něco řešit.

Budoucnost v tomto ohledu bohužel odpovídá tomu, co kdysi prohlásil právě Mark Zuckerberg, tedy že „soukromí je přežitek“. Něco, od čeho budeme soustavným tlakem přinuceni se odpoutat.

Pokud chcete mimořádně depresivní výhled, tak za dvě desetiletí se Facebook (nebo to, co z něj či místo něj vznikne) promění v největší skutečný nástroj sledování a analyzování, pohltí ho nadnárodní politicko-ekonomické konglomeráty, které nakonec nahradí v řadě zemí i dnešní vlády. Mít „nový Facebook“ bude povinnost a ti, co se budou něčemu takovému vyhýbat, budou žít zcela na pokraji společnosti. Ještě více začne platit ono „vždyť nemáte co skrývat“. 

Pokud hlavním motivem rezignace na ochranu soukromí nebude únava z toho, jak dlouho a složitě se vše řeší, tak je tu ještě další zásadní moment. Rádi a ochotně posledních deset let vyměňujeme soukromí za protislužby. Nakonec celý Facebook je z tohoto ohledu výměnou – my dáme své soukromí a informace a na oplátku získáme „zdarma“ dostupný prostor, kde si můžeme užívat. Přidejte si do téhle rovnice ještě AI, VR, AR, chatboty, hlasové ovládání, 24/7 konektivitu o několik řádů rychlejší a efektivnější, než je ta dnešní.

Možná to bude nakonec zcela jinak

Výše popsané změny se trochu hůře představují, když se podíváme na aktuální vývoj okolo Facebooku a možných snah ho regulovat, rozdělit, zbavit Marka Zuckerberga, zestátnit, vybudovat národní Facebooky atd.

Současné dění může vyústit v pád Facebooku, ale je to krajně nepravděpodobné. Padnout by musel i Instagram, WhatsApp a uvažované regulace by se dotkly i všech ostatních hráčů. S trochou nadsázky možná přichází desetiletí sociálního chaosu s krajně nejistým výsledkem.

Možná k pádu Facebooku přispějí i samotní uživatelé, budou toho mít tak dost, že prostě přestanou Facebook používat. Pravděpodobně se to nestane nějak náhle, ale postupný útlum je jedním z nejpravděpodobnějších vývojů. Má ale zásadní háček, není příliš jasné, kam se vydat potom. Na obzoru není žádná náhrada – reálně (v potřebném rozměru) dnes prostě neexistuje.

Virtuální realita. Něco, kde chceme i nechceme být

Do kin právě přišel sci-fi film Ready Player One, který ukazuje jednu z možných budoucích cest. V jeho světě byly sociální sítě kompletně nahrazeny virtuální realitou – tak kvalitní, že ji nerozeznáte od reality skutečné.

Je velmi pravděpodobné, že právě tímto směrem dnešní sociální sítě směřují – bude to ale vyžadovat spojení dnešních provozovatelů sociálních sítí, mobilních operátorů, provozovatelů internetové infrastruktury a zábavního průmyslu.

Ready Player One to ukazuje velmi zdařile. Pokud jste navíc strávili pár let hraním MMO (World of Warcraft a další), tak patříte přesně do cílové skupiny, která by do podobného světa naskočila okamžitě.

Tento AR model je možná modelem budoucí sociální sítě – žádný newsfeed s texty, obrázky a videem. Žádně webové stránky, na které chodíte číst zprávy – vše ve virtuální realitě, podložené velkým objemem práce nějaké umělé inteligence. Setkávat se s přáteli bude podstatně jednodušší právě v něčem, jako je Ready Player One, než v reálném světě.

Otázníky zůstávají

Přijde technologie, která dokáže „číst myšlenky“? Pokud ano, znamenala by zásadní revoluci, protože hlasové rozhraní by najednou bylo zcela zastaralé a zbytečné. Ale také by mohla přinést ještě zásadnější ztrátu soukromí a kompletní proměnu společnosti.

KL2018 Tip nominace

Objeví se technologie, která dokáže obraz a zvuk přenášet přímo do mysli, aniž by k tomu byly potřeba nějaké displeje či další komplikované vychytávky? Pokud se něco takového objeví, opět můžeme očekávat zásadní revoluci.

Vytvoří lidé skutečnou umělou inteligenci? Bude nakonec tak umělá a cizí, že ji nebudeme schopni ovládat a ona sama začne ovládat nás? Pokud se tak stane, bude to dělat samozřejmě v zájmu našeho dobra. Přesně tak, jak to už dnes dělá Facebook.

Našli jste v článku chybu?